Trojský zámek

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:P8211027.JPG|thumb|Hlavní průčelí zámku]] Zámek '''Troja''' (známý též jako '''Trojský zámek''') je [[Baroko|barokní]] stavba v [[Praha|pražské]] městské části [[Troja]]. Stojí v bezprostřední blízkosti [[Vltava|Vltavy]] a v jeho areálu se nachází několik hospodářských stavení, včetně konírny, a také vinotéka, inspirovaná přilehlou vinicí [[Svatá Klára|svaté Kláry]]. Objekt zámku je obklopen rozsáhlou zahradou, již zdobí fontány, [[terakota|terakotové]] vázy, štukové prospekty a oranžérie s bustami imperátorů. Zámek (v majetku hl. m. Prahy) je otevřen pro veřejnost, jsou zde vystaveny sbírky českého malířství 19. století z expozic [[Galerie hlavního města Prahy]]. == Historie == Zámek vybudoval v letech 1679–1685 hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako své letní sídlo a pobýval zde se svou chotí Klárou a dcerou. Autory projektu byli [[Giovanni Domenico Orsi]] a později [[Jan Baptista Mathey|Jean Baptiste Mathey]], stavitelem byl [[Silvestro Carlone]]. V roce 1685 byla založena přilehlá zahrada a roku 1697 byla postavena terasa a hospodářské budovy v okolí zámku. Po rodu [[Šternberkové|Šternberků]] zakoupila zámek pro ústav šlechtičen Marie Terezie a sama tu také několikrát pobývala. Poslední soukromý majitel, statkář Alois Svoboda, v roce [[1922]] věnoval zámek, včetně rozlehlých pozemků pro zřízení [[Zoologická zahrada Praha|zoologické]] a [[Pražská botanická zahrada|botanické]] zahrady, mladé [[Československo|Československé republice]]. V letech [[1977]]–[[1989]] prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Při [[Povodeň v Česku (2002)|povodni v roce 2002]] byl zaplaven sklep a přilehlá zahrada. Ještě v polovině 17. století se na místě dnes nejkrásnějšího barokního zámku v Čechách nacházela jen bezvýznamná knížecí venkovská usedlost, jejíž majitelkou byla Alžběta Polyxena Dembinská. Tehdy se okolní vesnice jmenovala Zadní Ovenec, pravděpodobně podle knížecího ovčince, který patřil k Alžbětině selskému dvoru.(Název Troja nejdříve patřil pouze zámku a až v 18. století se přenesl na celou obec. Je odvozen od výzdoby zámku antickými motivy, mimo jiné i výjevy z [[Trojská válka|trojské války]].) Když ovšem kněžna Dembinská přestala stačit na správu celé usedlosti, prodala ji v roce 1669 za velmi výhodnou cenu hraběnce Ludmile Benigně Šternberkové. Právě její syn hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka zde roku 1678 zahájil stavbu zámku, který se měl stát jeho reprezentačním sídlem. Roku 1679 byl stržen původní dvůr s [[renesance|renesančními]] fasádami a na jeho místě vznikl podle návrhu francouzského architekta Jeana Baptista Matheye zámek v duchu klasicizujícího [[baroko|baroka]]. Tento slavný architekt při stavbě Trojského zámku využil i znalostí ze svého dlouhého pobytu v [[Itálie|Itálii]] a nechal se inspirovat [[Řím|římskými]] příměstskými vilami italských šlechticů. Středem dvoupatrového zámku je Velký sál, který prostupuje obě patra a z něj vybíhají na dvě strany chodby s enfiládou pokojů. Vzhledem k tomu, že zámek se nedal zateplit, byl využíván pouze v letním období. Stavební aktivita Václava Vojtěcha ze Šternberka se ovšem neomezila jen na samotnou budovu zámku. Do zámeckého areálu dále náleží dnes již nefunkční pivovar, mlýn, dvě oranžerie, konírna a další hospodářské a správní budovy. Rozlehlá zahrada ve [[francouzská zaharada|francouzském stylu]] vznikla až na přelomu 17. a 18. století jako mistrovská práce zahradního architekta [[Jiří Seeman|Jiřího Seemana]] s řadou fontánek a unikátním bludištěm. Na svazích za zámkem vyrostly ve stejnou dobu rozlehlé vinice a v jejich středu se na vrcholu kopce nachází kaple [[Svatá Klára|sv. Kláry]], zasvěcená této světici podle Šternberkovy manželky Kláry z Malzanu. [[Soubor:Praha, Trója, pohled na Trojský zámek.jpg|right|thumb|Pohled na zámek a část zahrad]] Také vnitřní výzdoba zámku byla svěřena do rukou těch nejpovolanějších a nešetřilo se na ní finančními prostředky. K malířským pracím byli povoláni [[Carpoforo Tencalla]], [[Francesco Marchetti]] a jeho syn Giovanni, kteří se nechali tematicky inspirovat antickými mýty. Mathey, který na celou stavbu i výzdobu dohlížel, nejdříve svěřil těmto třem umělcům výmalbu méně rozlehlých prostor ( mimo jiné i zámecké kaple) a ačkoliv byl s jejich výkonem víceméně spokojen, nezdála se mu jejich práce dostačující na vyzdobení velkého sálu, který je centrální a nejdůležitější místností celého zámku. Proto najal na tento náročný úkol dva vlámské malíře [[Abraham Godyn|Abrahama]] a [[Izák Godyn|Izáka]] Godynovy z [[Antverpy|Antverp]]. Ti se tohoto údělu zhostili skutečně svědomitě a sál se stal nejkrásnější místností. Je vyzdoben obrovskými nástěnnými a nástropními freskami, které oslavují vládnoucí rod [[Habsburkové|Habsburků]], což mělo být vyjádření loajality císaři [[Leopold I.|Leopoldu I.]] Aby celková výzdoba zámku ladila, můžeme zde najít velké množství soch a sousoší opět s antickou tematikou. Za zmínku jistě stojí monumentální plastiky zdobící vstupním schodišti znázorňující souboj Titánů s bohy, které jsou dílem George a Paula Hermannových z Drážďan. Stavba zámku a přilehlých budov byla dokončena v roce 1685, ale tvorba zahrady, neustálé drobné úpravy a přestavby pokračovaly až do 18. století. Naposledy proběhla velká rekonstrukce zámku v letech [[1977]] – [[1989]], už ve státní správě. Po hraběti Václavu Vojtěchovi ze Šternberka zdědil trojský zámek jeho syn a po něm jeho vnuk [[Jan ze Šternberka]]. Ten v roce 1763 prodal zámek Marii Terezii jako letní sídlo, císařovna však nikdy neměla čas přebývat zde po delší dobu, a protože jí zámek připadal nevyužitý, odkázala ho roku 1776 [[Ústav šlechtičen|Ústavu šlechtičen]]. Od [[Řád svaté Alžběty|řádu Alžbětinek]], které tady nějakou dobu pobývaly, ho později získal Asfeld z Vydří, který se však v tomto letním sídle příliš neohřál, protože ještě na konci 18. století se zámek stal majetkem knížete [[Windischgrätz|Ferdinanda Windischgrätze]]. Kníže jej po několika letech prodal baronu z Ostfeldu, který jej vlastnil téměř celé 19. století. Častým návštěvníkem barona z Ostfeldu býval František Palacký, který zde v roce 1825 několik dní bydlel . Posledním majitelem byl statkář Alois Svoboda. Ten roku [[1922]] daroval zámek a všechny pozemky státu, aby zde byla vybudována zoologická a botanická zahrada. Od roku [[1989]] je zámek v držení Galerie hlavního města Prahy a slouží jako muzeum českého malířství 19. století. === Příprava sloučení === V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí PBZ již 10 let) se uvažuje o sloučení [[Zoo Praha]] a [[Botanická zahrada hl. m. Prahy|Botanické zahrady hl. m. Prahy]].<ref name=bysemohly>[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/botanicka-zahrada-a-zoo-by-se-mohly-20080911.html Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010], Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček</ref> Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat 22. září 2009.<ref name=regiony>[http://www.regiony24.cz/11-65330-prazsti-radni-projednaji-slouceni-zoologicke-a-botanicke-zahrady Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady], Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax</ref> V budoucnu by sloučenému subjektu měl přibýt do správy i Trojský zámek.<ref name=regiony /> == Architektura a výzdoba == [[Soubor:Troja Chateau Prague CZ 01.JPG|thumb]] Při vypracování projektu se burgundský architekt Jean Baptiste Mathey nechal inspirovat typem římské příměstské vily, s nímž se seznámil za svého italského pobytu. Původní koncepci změnil na pravidelnou dispozici s ústředním sálem, zabírajícím dvě poschodí, jako dominantou celé hmoty stavby. Ze sálu vede do dvou stran chodba s přilehlými salonky. Z hlavního sálu v úrovni prvního patra ústí monumentální vnější dvojramenné schodiště vyzdobené plastikami Georga a Paula Hermannových z Drážďan (po 1685). Sochařská výzdoba schodiště zpodobňuje boj [[Titáni|titánů]] s antickými bohy a alegorie denních i ročních období a světadílů. Antické výjevy patrně ovlivnily i název „Troja“, který se pak rozšířil na celou oblast, původně zvanou ''Zadní Ovenec''. Autory malířské výzdoby zámku byli Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni. Výzdobu hlavního sálu vytvořili vlámští malíři Abraham a Isaac Godynové. Námětem nástropních a nástěnných fresek v hlavním sále je [[bitva u Vídně|vítězství nad Turky u Vídně]] a oslava rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. Tři místnosti v severovýchodním traktu prvního patra zámku, tzv. čínské komnaty, jsou vyzdobeny nástěnnými malbami s orientálními motivy. Malby jsou dílem neznámého umělce a pocházejí patrně ze druhé poloviny 18. století. == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.citygalleryprague.cz/c_troja.php Galerie hlavního města Prahy] – stránky věnované Trojskému zámku * [http://www.mctroja.cz/fotogalerie Stránky městské části Troja] {{Commonscat|Troja Castle}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zámky v Česku]] [[Kategorie:Vily v Praze]] [[Kategorie:Troja]] [[Kategorie:Paláce v Praze]] [[Kategorie:Barokní stavby]] [[Kategorie:Kulturní památky v Praze]]

Návrat na stránku „Trojský zámek“.