Tepelný napáječ Mělník-Praha

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Teplovod Mělník - Praha.jpg|thumb|Teplovod v lese u [[Podvlčí]]]] '''Tepelný napáječ Mělník-Praha''' je horkovodné potrubí spojující [[Elektrárna Mělník|Elektrárnu Mělník]] s [[Praha|Prahou]]. Je klíčovou součástí [[kogenerace|kogenerační]] soustavy umožňující využívat odpadní [[teplo]] z elektrárny k vytápění budov a ohřevu teplé vody. ==Historie výstavby== Stavba hlavního potrubí z Elektrárny Mělník do teplárny [[Třeboradice]] započala roku [[1988]]; provoz byl zahájen roku [[1995]]. Od roku [[1998]] probíhá postupné rozšiřování teplovodné sítě. Postupně k ní byly připojeny teplárny [[Malešice]] a [[Michle]] a jejich prostřednictvím pak sídliště [[Jižní Město]], [[Krč]], [[Novodvorská]] a [[Modřany]]. V roce [[2002]] byly připojeny samostatným potrubím [[Neratovice]], v roce [[2003]] byla napojena výtopna [[Invalidovna]] kterou poškodila [[povodeň v Česku (2002)|rozsáhlá povodeň]]. Roku [[2005]] byly připojeny [[Horní Počernice]]. Zapojení dalších lokalit Prahy je v přípravě. V současnosti teplovodná soustava zajišťuje ohřev vody a vytápění více nežli třetině obyvatel hlavního města. ==Technické parametry== Jedná se o dvojici 34 kilometrů dlouhých trubek o průměru 1,2 metru z nichž jedna slouží pro přenos horké vody a druhá pro návrat vody ochlazené. Zprovoznění soustavy si vyžádalo rekonstrukci elektrárny Mělník I - čtyři kondenzační [[turbína|turbíny]], každá o výkonu 55 MW, byly přeměněny na dvě protitlakové a dvě odběrové. Elektrárna je schopna poskytovat pro vytápění až 700 MW tepelného výkonu a asi polovinu této hodnoty pro výrobu elektrické energie. Potrubí vede přibližně severojižním směrem, částečně po zemi, z větší části na několik metrů vysokých podpěrách. Pro vyrovnání změn délky vlivem [[teplotní roztažnost|teplotní roztažnosti]] je jednak uloženo kluzně na pojezdových kovových válcích, jednak je v pravidelných odstupech několika stovek metrů meandrovitě lomené. Oběhová voda je třístupňově ohřívána na konečnou [[teplota|teplotu]] 160 stupňů Celsia; díky velmi účinné izolaci potrubí vychladne při průchodu trasou pouze o dva stupně. Objem oběhové vody je asi 75 tisíc m³. Trasa potrubí prochází většinou okrajovými částmi obcí nebo okolo těchto obcí: [[Podvlčí]], [[Cítov]], [[Býkev]], [[Zelčín]]; zde překonává po mostní konstrukci [[laterální plavební kanál Mělník - Vraňany]] a řeku [[Vltava|Vltavu]] a pokračuje přes [[Zálezlice]], [[Chlumín]], [[Horňátky]], [[Kojetice]], [[Zlonín]], [[Měšice (okres Praha-východ)|Měšice]] a [[Hovorčovice]] do teplárny Třeboradice. Výhodou kogenerační soustavy je i rozmanitost využívaných tepelných zdrojů: kromě [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] spalovaného v elektrárně Mělník je možno spalovat také: * [[černé uhlí]] (teplárna Malešice) * [[zemní plyn]] (teplárny Třeboradice, Malešice a Michle, výtopna Krč) *[[mazut]] (teplárna Michle) *[[komunální odpad]] (spalovna Malešice). Tato diverzifikace zajišťuje velkou spolehlivost dodávek tepla i v případě výpadku některého zdroje tepla. == Externí odkazy == *[http://www.env.cz/www/ippc.nsf/$pid/MZPXXFDUYOQA] *[http://www.tretipol.cz/index.asp?clanek&view&485] *[http://www.techtydenik.cz/detail.php?action=show&id=2248] {{commonscat|Mělník–Praha heating pipeline}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Mělník]] [[Kategorie:Okres Praha-východ]] [[Kategorie:Praha]] [[Kategorie:Potrubní doprava]] [[Kategorie:Vytápění]] [[Kategorie:Úspory energie]]

Návrat na stránku „Tepelný napáječ Mělník-Praha“.