Startovací komplex 39

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:VAB Aerial - GPN-2000-000869.jpg|thumb|240px|Letecký pohled na Startovací komplex 39]] '''Startovací komplex 39''' anglicky ''Launch Complex 39 (LC-39)'' je rozsáhlá oblast se souborem zařízení ve [[Kennedyho vesmírné středisko|Vesmírném středisku Johna F. Kennedyho]] na [[Mys Canaveral|mysu Canaveral]] na [[Florida|Floridě]], USA. Postaven byl pro [[program Apollo]], posléze byl upraven pro potřeby programu [[Space Shuttle]]. Další úpravy od roku [[2007]] připraví LC-39 na účely [[Program Constellation|projektu Constellation]]. == Historie == Prvotní návrh Startovacího komplexu 39 obsahoval 5 ramp s rozestupem 8 700 stop (2,6 km), aby se zabránilo havárii v případě výbuchu. Tři byly plánované na výstavbu, dva byly rezervovány do budoucna. Číslování ramp bylo zavedeno směrem od severu k jihu, nejsevernější byla '''LC39A''' a nejjižnější '''LC39C'''. '''LC39A''' neyla nikdy postavená a '''LC39C''' se stala rampou '''LC39A''' roku [[1963]]. [[Soubor:Apollo 4 Launch - GPN-2000-000044.jpg|thumb|240px|První start rakety [[Saturn V]] z LC-39A]] Rampy byly zpočátku používány ke startům raket [[Saturn V]] v [[Program Apollo|programu Apollo]]. Původní struktura ramp byla přepracovaná pro potřeby raketoplánu, který poprvé odstartoval z LC39A po posledním startu Saturnu V, který nesl [[Skylab]] roku [[1973]], a v roce [[1977]] z LC39B po testovacím projektu [[Sojuz-Apollo]] ([[1975]]). LC39 byly během období [[program Apollo|Apolla]] jen odpalovací rampy - doplňovací věže byly připojeny ke startovací rampě - jediná úprava, která byla provedena, byla takzvaná "milkstool", která umožnila raketě [[Saturn IB|Saturnu IB]] (pro všechny mise [[Skylab]] s lidskou posádkou, nevypuštenou [[Skylab Rescue]], a [[ASTP]]) použít odpalovací věž [[Saturn V|Saturnu V]]. Pro raketoplán měla odpalovací rampa nepohyblivou věž a otáčející průchozí rampu, použitou na ochranu [[Družicový stupeň raketoplánu|orbiteru raketoplánu]] a na namontování vertikálního ovládání užitečných nákladů do nákladního prostoru. LC39 byl poprvé použit v roce [[1967]] s prvním startem [[Saturn V|Saturnu V]], který nesl [[Apollo 4]] – plavidlo bez lidské posádky. Druhý start bez lidské posádky ([[Apollo 6]]) také využil LC39A. S výjimkou letu [[Apollo 10]], který startoval z rampy LC39B, startovaly všechny lety s lidskkou posádkou Apollo-Saturn počínající letem [[Apollo 8]] z rampy LC39A. Po startu [[Skylab|Skylabu]] v roce [[1974]], kdy byla použitá raketa [[Saturn INT-21]] (dvojstupňové provedení rakety [[Saturn V]] původně určené pro aplikační program Apolla), byla rampa LC39A přepracovaná pro program Space Shuttle a byla použita pro první start raketoplánu [[Columbia (raketoplán)|Columbia]] ([[STS-1]]). == Space Shuttle == [[Soubor:Shuttle_Discovery_July_25_pre-launch.jpg|left|thumb|Raketoplán [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] na odpalovací rampě 39B]] Kvůli požadavku, aby raketoplán dosáhl oběžné dráhy, musí mít dostatečný tah pro překonání zemské [[gravitace]]. Tah je dosahován kombinací pomocných raketových motorů na pevné palivo (angl. ''[[Solid Rocket Boosters]]'', SRB) a hlavními motory raketoplánu Space Shuttle (angl. ''Space Shuttle Main Engine'', SSME). SSME používají směs kapalného [[vodík]]u a kapalného [[kyslík]]u z [[Space Shuttle External Tank|externí nádrže]] (angl. ''External Tank'', ET), protože raketoplán nemá palivové nádrže pro SSME. Několik měsíců před startem se do montážní haly ([[Vehicle Assembly Building]], VAB) přivezou 3 hlavní součásti a budou umístěny na mobilní startovací plošinu (''[[Mobile Launcher Platform]]'', MLP). Motory na pevné palivo se přiváží po částech železnicí z výrobního zařízení v [[Utah]]u, externí nádrže se dováží z výrobního zařízení v [[Louisiana|Louisiany]] nakladní lodí a raketoplán čeká ve zpracovatelském zařízení [[Orbiter Processing Facility]] (OPF). Nejprve se sestaví motory SRB a nainstaluje se mezi ně externí nádrž. Potom se s použitím jeřábu spustí raketoplán a připojí se k externí nádrži. Sestavený systém převeze [[Crawler-Transporter]] 3-4 míle k rampě asi za 8 hodín. Na startovací rampě bude mobilní startovací plošina spuštěna na několik podstavců a transportér odjede z rampy do vyčkávacího prostoru v bezpečné vzdálenosti. Každá rampa obsahuje přístupový věžový systém složený ze dvou částí: # nepohyblivá obslužná konstrukce (angl. ''Fixed Service Structure'', FSS) # otočná obslužná konstrukce (angl. ''Rotating Service Structure'', RSS). FSS umožňuje přístup do raketoplánu pomocí výsuvného ramene a její součástí je „čepičkový uzávěr“ na zachycování kyslíku odvětrávaného z plné externí nádrže. Otočná obslužní konstrukce obsahuje čistou místnost, umožňuje přístup do nákladního prostoru orbiteru, ochranu před počasím a může chránit raketoplán před [[vítr|větrem]] až do rychlosti 111 km/h.[[Soubor:STS-116 Launch (KSC-06PD-2768).jpg|left|thumb|Start raketoplánu [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] na rampě 39B - mise [[STS-116]]]] Na každé rampě jsou také velké nízkoteplotní nádrže na skladování paliva - kapalného vodíku a kyslíku pro SSME. Vysoce výbušná povaha těchto chemických látek vyžaduje početné bezpečnostní opatření v celém [[Startovací komplex|startovacím komplexu]]. [[NASA]] vypočítala, že minimální bezpečnostní vzdálenost v případě naplněných nádrží raketoplánu je 4,8 km pro personál a 2,6 km mezi rampami. Aby se předešlo obrovskému poškození raketoplánu a raketových motorů, bude napumpováno před startem na odpalovací rampu 1,1 mil. litrů [[voda|vody]], která ztlumí zvuk během startu. V důsledku ohřevu této vody se během startu uvolňí velké množství vodní páry. Od okamžiku zahájení plnění paliva až do startu raketoplánu musí kromě nezbytných pracovníků všechny osoby opustit rizikou oblast. [[Řídící odpalovací středisko]] a montážní hala jsou skoro 4,8 km daleko. Pro případ havárie je odpalovací komplex vybaven nouzovým výtahovým systémem pro rychlou evakuaci osob do bezpečí. Při opouštění raketoplánu se posádka přesune do nouzového [[výtah]]u, který sjede na povrch rychlostí až 96 km/h. Je to koš na laně, který klesá pod strmým úhlem pryč od místa startu. Na povrchu posádka nastoupí do upraveného obrněného vozidla [[M113]] a přesune se k [[trojúhelník]]ové přistávací ploše pro [[vrtulník]]y umístěné několik stovek stop od rampy, odkud odletí do bezpečí. Protože bezpečnostní pravidla [[NASA]] vyžadují, aby byl všechen personál mimo rampy, je posádka během této evakuace odkázaná na sebe. == Plány do budoucna == S plánovaným ukončením používání raketoplánů v roce 2010 plánuje NASA přizpůsobit dvě startovací rampy pro pilotovanou raketu [[Ares I]] (dříve CLV - '''C'''rew '''L'''aunch '''V'''ehicle) a nepilotovanou raketu [[Ares V]] (dříve CaLV - '''Ca'''rgo '''L'''aunch '''V'''ehicle), které budou létat v rámci projektu Constellation. [[Soubor:Stspad39baerial.jpg|thumb|240px|Pohled na oblast Startovacího komplexu 39B s raketoplánem Discovery]] === LC-39B === Aby byl dodržen časový plán startů raketoplánů a aby mohly začít testy nové rakety Ares I, ukončila NASA 1. ledna [[2007]] funkci startovací rampy LC-39B, na které se uskutečnil poslední noční start mise [[STS-116]] 9. prosince [[2006]]. Po přebudování rampy využívané pro start [[Space Shuttle|raketoplánů]] na rampu přizpůsobenou programu Constellation se rampa udržuje v záloze pro nadcházející misi [[STS-125]] k [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovu vesmírnému dalekohledu]]. Důvod je zčásti ten, že rampa neumožňuje současný start záchranné mise ([[STS-3xx]]) z rampy LC-39A, a také ten, že určený orbiter Atlantis nebude mít shodný [[úhel sklonu dráhy]] jako [[ISS|Mezinárodní vesmírná stanice]]. Mezi misemi STS-116 a STS-125 se na rampě LC-39B zahájí přestavba pro raketu Ares I postavením od třech, nebo čtyřech nových výškových osvětlovacích stožárů, které používají startovací rampy [[Atlas V]] a [[Delta IV]] na [[Mys Canaveral|Mysu Canaveral]]. Hlavní období obnovy však nastane až po misi [[STS-125]]. Během této fáze bude konstrukce RSS odstraněna a plošina MLP bude použitá na start ve spojení s letem Ares I. Ares I je trojstupňová raketa, jejíž první stupeň bude tvořit pětisegmentový motor [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|Solid Rocket Booster]] na pevné palivo. V období přeměny se NASA zbaví obslužených konstrukcí FSS na rampě LC-39B a tím přetvoří návrh rampy poprvé od roku [[1977]]. V tom samém čase postaví dvě nové plošiny MLP, které budou určené pro raketu Ares I s její spojovací věží, ale NASA ještě povolí používání transportéru [[Crawler-Transporter]]. Nová věž, vzhledem stejná jako věž [[Saturn V|Saturnu V]], bude mít jen dvě pohyblivé ruce; jednu pro posádku a jednu pro [[servisní modul Orion]]. Dvojice sběrných uzávěrů, které mají rovněž funkci jako existující uzávěry na orbiteru raketoplánu, budou použité na doplnění paliva, odsávání a odvětrávání tekutého [[vodík]]u (LH2) a tekutého [[kyslík]]u (LOX) pro druhý stupeň rakety Ares I. Nový únikový systém nahradí existující systém spojovacího lana. Tento systém spojí startovací věž s novým opevněným bunkrem, umístěným 1000 metrů od rampy (nevyhnutelnost v případě pohotovosti). Jediné objekty, které zůstanou z éry raketoplánů, budou nádrž na kapalný vodík, nádrž na kapalný kyslík a vodní nádrž. Rampa poté podstoupí doplňující změny, hlavně doplnění úložných kapacit. [[Soubor:LC39A-July-6-2005.jpg|thumb|240px|Startovací komplex 39A]] [[Soubor:LC39B-Discovery-July-6-2005.jpg|thumb|240px|Startovací komplex 39B s raketoplánem [[Discovery (raketoplán)|Discovery]]]] === LC-39A === Tak jako prvních 24 letů [[Space Shuttle|raketoplánů]], tak i poslední operace raketoplánů budou realizovány z rampy LC-39A. Až Space Shuttle doslouží, rampa bude deaktivována. I z této rampy bude odstraněna nepohyblivá obslužná konstrukce (FSS) a otočná obslužná konstrukce (RSS). Důvodem je potřeba uvolnění prostoru pro "čistou" rampu, která je potřebná pro [[ESAS]]. LC-39A bude primárně použitá jako startovací rampa pro raketu [[Ares V]], a proto podstoupí změny na přizpůsobení skladovacích prostorů pro extra tekutý vodík (LH2) a tekutý kyslík (LOX). Kvůli "in-line" návrhu rakety [[Ares V]] podstoupí tři existující plošiny MLP (z dob [[Program Apollo|Apolla]], posléze změněných pro raketoplán) důležitou generální opravu, aby se přizpůsobily raketě [[Ares V]] a její spojovací startovací věži. Kvůli jejich věku a potřebě podpořit nesmírnou váhu rakety Ares V a její věže současný transportér Crawler (ve službě od roku [[1967]]) doslouží a bude nahrazen dvěma novými modely, které budou také pracovat s raketou [[Ares I]] a s jejím systémem MLP. Přestože budou primárně použity pro lety rakety [[Ares V]], LC-39A může umožnit i starty [[Ares I]] v případě poškození LC-39B. === Další změny === Montážní hala (VAB) právě podstupuje změny, aby se přizpůsobila souběžným montážím a kontrole operací jak pro raketoplán, tak pro raketu Ares I. Poté VAB podstoupí další změny umožňující montovat Ares I. a Ares V. v době, kdy začnou lunární mise po roce 2018.[[NASA]] také postaví dvě nové plošiny MLP navrhnuté na manipulaci rakety Ares I. se současnými transportéry Crawler a případně nahradí stroje z éry Apollo novými jednotkami, až vstoupí do služby Ares V. [[NASA]] možná postaví rampu LC-39C, která sice byla naplánovana, ale nikdy nebyla postavena. Nejsou o ní zmínky ani v hlášeních ESAS. Tato rampa může být použita hlavně pro mise na [[Mars (planeta)|Mars]], když bude potřebných více než jedna raketa Ares V. pro start plavidla určeného na Mars. Zatímco LC-39C může vypadat jako nutná pro budoucí mise pro Mars, přírůstek rampy LC-39C může také garantovat agentuře [[NASA]] potřebnou pojistku v případě, že byly LC-39A nebo LC-39B zničeny. Zničení jedné rampy umožní agentuře pokračovat v měsíčních misích současnou rychlostí. Pokud však jde o mise na Mars, mohly by bez ní pokračovat ve snížené míře. == Související hesla == * [[Kennedyho vesmírné středisko]] == Externí odkazy == * [http://www.shuttlelaunchcomplex.com/ Startovací komplex 39 (anglicky)] * [http://science.ksc.nasa.gov/facilities/tour.html Stránka KSC o Startovacím komplexu 39 (anglicky)] {{Commonscat|Kennedy Space Center Launch Complex 39}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Kosmodromy]] [[Kategorie:NASA]] [[Kategorie:Program Apollo]]

Návrat na stránku „Startovací komplex 39“.