Stíhací letoun

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Nieuport 17 at Festival of History 07.jpg|thumb|[[Nieuport 17]] – typický představitel stíhacího letounu [[první světová válka|první světové války]].]] [[Soubor:Spitfire LF IXC MH434.jpg|thumb|right|[[Supermarine Spitfire|Supermarine Spitfire LF IXC]] – typický představitel stíhacího letounu [[druhá světová válka|druhé světové války]].]] [[Soubor:Swedish JAS-39 Gripen landing.jpg|thumb|right|[[JAS-39 Gripen]] – představitel proudového stíhacího letounu počátku [[21. století]].]] '''Stíhací letoun''' (lidově též '''stíhačka''') je vojenský [[letoun]] určený primárně k ničení nepřátelských letadel, na rozdíl od [[Bombardér|bombardovacího letounu]], který je určen k ničení cílů pozemních. Stíhací letouny bývají menší, rychlejší a obratnější než ostatní vojenská letadla, mívají lepší poměr tahu/výkonu ku váze. Jejich vývoj byl reakcí na rostoucí používání letadel, [[vzducholoď|vzducholodí]] a [[Balon|balónů]] pro průzkum, pozorování a útoky na pozemní cíle během [[první světová válka|první světové války]]. První stíhací letouny byly většinou [[dvouplošník]]y s dřevěnou kostrou potaženou plátnem, vyzbrojené lehkými [[Synchronizovaný kulomet|kulomety]] a s maximální rychlostí kolem 200 km/h. V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] už byl typickým představitelem této kategorie vojenských letadel kovový [[jednoplošník]] s [[Letecký kanón|kanónovou]] výzbrojí nesenou v křídlech a maximální rychlostí 500 až 650 km/h. Po válce byly pístové motory vytlačeny [[proudový motor|motory proudovými]] a [[řízená střela|řízené střely]] doplnily či zcela vytlačily hlavňovou výzbroj. Z historických důvodů se proudové stíhací letouny rozlišují do tzv. ''generací''. Toto dělení je pouze orientační a může se lišit podle jeho autora, země, doby ap. Moderní proudové stíhací letouny jsou poháněny jedním nebo dvěma [[dvouproudový motor|dvouproudovými motory]], jejich primární výzbroj tvoří řízené střely, na cíl jsou naváděny palubním [[Radiolokátor|radarem]] a dosahují maximální rychlosti okolo 2 [[Machovo číslo|M]]. == Historie == === Počátky === První stíhací letadla vznikala za [[První světová válka|první světové války]], kdy se [[pilot]]i lehkých strojů, používaných pro průzkum a navádění dělostřelecké palby, snažili útočit všemožnými prostředky na letouny nepřítele s obdobným určením. Používaly se [[kulovnice]], [[pistol]]e a [[brokovnice]], bylo zaznamenáno i několik pokusů o použití [[kulomet]]u. Tyto pokusy byly ale většinou neúspěšné z důvodu příliš vysoké hmotnosti. Jak rostl význam průzkumu, snažily se obě strany zabránit té druhé v používání letadel. V příručce RFC ([[Royal Flying Corps]] z [[červen|června]] [[1914]] se doslova píše: „Neočekává se, že pilot bude moci svůj úkol splnit, aniž by byl vyrušen. Ve válce se o výhody bojuje a význam vzdušného průzkumu je natolik velký, že se obě strany budou snažit zamezit té druhé v jeho provádění.“ Za první úspěch v leteckém boji je považován let posádky Harvey-Kelly z [[23. srpen|23. srpna]] 1914, kdy letouny britské 2. perutě donutily přistát [[Německo|německý]] dvousedadlový stroj, jehož posádka uprchla do lesa. Harvey a Kelly stroj zapálili a vrátili se v pořádku na základnu. Kulomet byl poprvé úspěšně použit [[Francie|francouzským]] pilotem Josephem Frantzem, který [[5. říjen|5. října]] 1914 kulometem Hotchkiss upevněným na křídle sestřelil nepřátelský Aviatik typ B. Vývoj postupoval tak, že vzniklo základní členění na letouny stíhací a pracovní/průzkumné. Postupně se přišlo na to, že je nejlepší útočit na nepřítele celým strojem s kulometem střílejícím skrz vrtuli. Nejprve proběhly úspěšné pokusy s opancéřovanou vrtulí, později byl vyvinut [[synchronizovaný kulomet]]. jeho první použitelnou verzi sestrojil v Německu [[Anthony Fokker]], o několik měsíců později obdobné systémy použily všechny strany konfliktu. === Další vývoj === Stíhačky se od vynálezu synchronizace vyvíjely podobně na všech stranách a lišily se pouze výkonem a počtem křídel ([[dvouplošník]]y, [[trojplošník]]y). Základní koncepce již ale byla položena a všechny později vzniklé úspěšné stíhačky byly konvenčního uspořádání, tzn. [[motor]] a hlavní [[křídlo]](a) vepředu, vodorovné ocasní plochy neboli výškovky úplně vzadu, stejně jako svislé ocasní plochy, ovládající vodorovný směr letu. Za první světové války vznikly slavné stroje jako [[Albatros D.III]] a různé Fokkery na straně Německa a typy jako [[Nieuport 17]], [[SPAD S.XIII]], [[Royal Aircraft Factory S.E.5|S.E.5]] či [[Sopwith Camel]] na straně spojenců. Za první světové války se také stíhačky začaly organizovat do sekcí/párů, poté do větších uskupení a nakonec až [[letka|letek]] a squadron. === 2. světová válka === [[Druhá světová válka]] přinesla jen pár dílčích, ale o to významnějších změn: mnohem silnější motory umožnily existenci rychlých [[jednoplošník]]ů, které byly ale stále konvenční konstrukce (až na pár výjimek jako [[P-38 Lightning]] či [[Twin Mustang]] z konce války). Hlavním úkolem stíhačky se stalo vybojování vzdušné nadvlády, do čehož patří: * sestřelování nepřátelských bombardérů a doprovodných stíhaček * zajištění neomezených aktivit vlastních bombardérů a letounů v nepřátelském ale i vlastním prostoru [[Vzdušná nadvláda]] se postupně stala jedním z nejdůležitějších cílů válečné strany v každé válce, protože země, která má převahu ve vzduchu, může útočit na nepřátelské pozemní jednotky, zázemí a [[průmysl]] a tím nepříteli znemožnit úspěšné vedení i [[pozemní válka|pozemní války]]. === Studená válka === Za [[studená válka|studené války]] se hlavní důraz přenesl na přepadové a záchytné stíhačky, vybavené řízenými protivzdušnými střelami, z nichž některé ([[AIM-26 Falcon]]) byly s [[atomová zbraň|nukleární hlavicí]]. [[Spojené státy americké]] i [[Sovětský svaz]] dokonce v nadšení z protivzdušných řízených střel neodolaly pokušení přepnout do tzv. ''{{cizojazyčně|en|all-missile-armanent}}'', tzn. že letoun byl vybaven jen raketami a žádnou organickou hlavňovou výzbrojí. Počítalo se s tím, že protivník bude zničen na velkou vzdálenost raketami a ke klasickému [[dogfight]]u — známému z předchozích konfliktů — nedojde. Toto řešení se však ve [[Válka ve Vietnamu|Vietnamské válce]] ukázalo jako nepraktické a proto byla hlavňová výzbroj dodatečně přidána. Souboje se totiž velice často odehrávaly na malou vzdálenost, kdy bylo jednodužší použít kanón, než se snažit udržet nepřátelský letoun zaměřený a navádět na něj pasivně naváděnou raketu. Aktivně naváděné střely zase bylo možno vymanévrovat a to dokonce i tak, že v některých případech raketa zasáhla mateřský letoun. Jindy zase hodnota použité rakety byla vyšší, než hodnota zničeného letounu protivníka. Za studené války se vývoj ubíral spirálovitě, reakcemi na letouny protivníka s cílem vyvinout letoun nepřátelský letoun převyšující: * [[MiG-23]] a [[MiG-25]] vznikly jako reakce na americký [[F-4 Phantom II]] * [[F-15]] vznikla jako reakce na MiG-25, [[F-16]] jako reakce na [[MiG-21]] * [[MiG-29]] vznikl jako reakce na F-16 a [[Suchoj Su-27|Su-27]] jako reakce na F-15 * [[F-22|F-22A]] vznikl jako reakce na Su-27 a MiG-29 * [[Su-47]] vznikl jako reakce na F-22 === 90. léta - dnešek === Po skončení studené války vzniklo jen několik strojů, z nichž většina byla jen dokončením vývoje letadel započatých v době studené války - [[F-15 Eagle|F-15E]], F-22, [[Suchoj Su-37|Su-37 Terminátor]] a [[Suchoj Su-47|Su-47 Berkut]], [[Dassault Rafale]] a [[Eurofighter Typhoon]]. F-22 a [[Suchoj Su-47|Su-47]] jsou letouny 5. generace, F-15E a podobné modernizace se označují jako letouny 4,5 generace, Eurofighter Typhoon a Rafale se řadí mezi 4,5. generaci ale po modernizaci budou pravděpodobně řazeny do 5. generace. Jedinými novými letouny s jejichž vývojem se začalo po konci studené války jsou [[F/A-18E/F Super Hornet]] a [[F-35 Lightning II]], které se vyznačují kompromisem mezi výkonem a cenou/provozními náklady. Letouny 5. generace (F-22, F-35, Su-47 a budoucí [[Suchoj Su T-50 PAK FA|Su T-50 PAK FA]]) se vyznačují prostředky pro snížení zachytitelnosti radarem ([[stealth]] technologie - v případě amerických strojů facetováním, v případě ruských plasmovou vrstvou) a sníženou viditelností v optickém spektru (potah měnící barvu podle pozadí). == Dělení stíhaček == V průběhu 2. světové války a těsně po ní se stíhačky začaly dělit na: * '''Doprovodné''' - doprovází a ochraňují bombardéry; např. [[P-51 Mustang]] * '''Noční''' - jsou vybaveny radarem a působí v noci, většinou dvoumotorové; zástupci jsou např. [[Bristol Beaufighter]] nebo [[Messerschmitt Bf 110]] (v obou předchozích případech se ale jedná o stroje upravené pro noční stíháni dodatečně. Existovaly ale i konstrukce navržené od počátku k nočnímu stíhání: [[Heinkel He 219|Heinkel He-219 Uhu]], či [[Focke-Wulf Ta 154|Focke-Wulf Ta 154 Moskito]]). * '''Záchytné''' - tato kategorie vznikla až po 2. světové válce a zástupci této kategorie mají za úkol letět vstříct nepřátelským bombardérům a sestřelit je dříve, než svrhnou svůj náklad. Záchytné stíhačky se staly zvlášť důležitými díky existenci [[Jaderná zbraň|jaderné pumy]] a příkladem těchto stíhaček je např. americký [[F-102 Delta Dagger]] či [[English Electric Lightning|BAe Lightning]], za [[Sovětský svaz|SSSR]] pak [[Su-15]] či [[MiG-21]]. * '''Přepadové''' - velkou rychlostí vletí do nepřátelského vzdušného prostoru, sestřelí významné cíle a vyčistí cestu pro vlastní bombardéry. Vyznačují se vysokou rychlostí, například : [[MiG-31|MiG-31 Foxhound]] * '''Stíhací bombardéry''' jsou stíhačky schopné jak útoků na pozemní cíle, tak boje s nepřátelskými stíhači; zástupci této kategorie jsou např. [[Hawker Typhoon]] nebo moderní [[F/A-18E/F Super Hornet]] či [[Suchoj Su-30]]. * '''Stíhačky pro vybojování vzdušné nadvlády''' jsou nejlepším, co je daná země schopna vytvořit a většinou mají velmi omezenou nebo žádnou schopnost útoku na pozemní cíle. Příklady: [[F-4 Phantom II]], [[F-15 Eagle]], [[F-22 Raptor]], [[MiG-29|MiG-29 Fulcrum]], [[Suchoj Su-27|Su-27 Flanker]] a [[Suchoj Su-47|Su-47 Berkut]]. Je zajímavé, že ač byly všechny tyto stíhačky stavěny jako záchytné či pro vybojování vzdušné nadvlády (tyto úkoly se značeně prolínají), z většiny z nich se staly i dobré stíhací bombardéry či dokonce vysloveně útočná letadla ([[F-4|F-4G]], [[F-15|F-15E]], [[Su-30|Su-30 Flanker]]). Záchytné a přepadové stíhačky jako kategorie vymizely s koncem studené války. == Seznam nejrozšířenějších stíhaček == === 2. světová válka === * [[Messerschmitt Bf 109]] * [[Messerschmitt Bf 110]] * [[Messerschmitt Me 262|Messerschmitt Me 262 Schwalbe]] * [[Focke-Wulf Fw 190]] / [[Focke-Wulf Ta 152]] * [[Micubiši A6M]] * [[Hawker Hurricane]] * [[Hawker Typhoon]] * [[Hawker Tempest]] * [[Supermarine Spitfire]] * [[Bristol Beaufighter]] * [[Gloster Gladiator]] * [[Gloster Meteor]] * [[Vought F4U Corsair]] * [[Grumman F6F Hellcat]] * [[Lockheed P-38 Lightning]] * [[Bell P-39 Airacobra]] * [[Curtiss P-40 Warhawk]] * [[Republic P-47 Thunderbolt]] * [[North American P-51 Mustang]] * [[MiG-3]] * [[Lavočkin La-5]] * [[Jakovlev Jak-9]] === Studená válka === ''Firmy prošly mnoha fúzemi, názvy udávány pod původními výrobci'' * [[Gloster Meteor]] * [[Hawker Hunter]] * [[English Electric Lightning]] * [[Tornado ADV]] - Panavia GmBh * [[Saab 32 Lansen]] * [[Saab 35 Draken]] * [[Saab 37 Viggen]] * [[Saab JAS-39 Gripen]] * [[Lockheed P-80 Shooting Star]] * [[F-84 Thunderbolt]] - Republic * [[North American F-86 Sabre]] * [[McDonnell F2H Banshee]] * [[McDonnell F-4 Phantom II]] / F-110 * [[Northrop F-5 Freedom Fighter]] * [[Vought F-8 Crusader]] * [[F-14 Tomcat]] - Grumman * [[McDonnell Douglas F-15 Eagle]] * [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon]] * [[F/A-18 Hornet]] - Northop/McDonnel Douglas * [[North American F-100 Super Sabre]] * [[Convair F-102 Delta Dagger]] / F-106 Delta Dart * [[Lockheed F-104 Starfighter]] * [[Republic F-105 Thunderchief]] * [[MiG-15|MiG-15 Fagot]] - OKB MiG * [[MiG-17|MiG-17 Fresco]] - OKB MiG * [[MiG-19|MiG-19 Farmer]] - OKB MiG * [[MiG-21|MiG-21 Fishbed]] - OKB MiG * [[MiG-23|MiG-23 Flogger]] / MiG-27 - OKB MiG * [[MiG-25|MiG-25 Foxbat]] - OKB MiG * [[MiG-29|MiG-29 Fulcrum]] - OKB MiG * [[MiG-31|MiG-31 Foxhound]] - OKB MiG * [[Suchoj Su-9|Suchoj Su-9 Fishpot]] - OKB Suchoj * [[Suchoj Su-15|Suchoj Su-15 Flagon]] - OKB Suchoj * [[Suchoj Su-27|Suchoj Su-27 Flanker]] - OKB Suchoj === Stíhačky po r. 1990 === * [[Eurofighter Typhoon]] Eurofighter GmBh * [[F-15E Strike Eagle]] - Boeing * [[F/A-18E/F Super Hornet]] - Boeing * [[F-22 Raptor]] - Boeing/Lockheed Martin * [[F-35|F-35 Lightning II]] - Lockheed Martin/BAe * [[MiG-29|MiG-29K]] - OKB MiG * [[Suchoj Su-37|Su-37 Super Flanker]] - OKB Suchoj * [[Suchoj Su-47|Su-47 Firkin]] / S-37 Berkut - OKB Suchoj {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vojenská letadla]]

Návrat na stránku „Stíhací letoun“.