Soudní moc

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:USSupremeCourtWestFacade.JPG|thumb|right|250px|Nejvyšší soud USA]] '''Soudní moc''' nebo též '''judikativa''' či '''justice''' je vedle [[zákonodárná moc|moci zákonodárné]] a [[výkonná moc|moci výkonné]] jednou ze tří [[dělba moci|složek]] [[politická moc|státní moci]]. Vykonávají ji proto specifické státní orgány, kterými jsou nezávislé [[soud]]y. Ty zákonem stanoveným způsobem zajišťují v [[civilní proces|občanskoprávním řízení]] ochranu [[subjektivní právo|subjektivních práv]], v [[trestní řízení|trestním řízení]] rozhodují o [[vina|vině]] a [[trest]]u za [[trestný čin|trestné činy]], ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]] přezkoumávají akty [[správní úřad|orgánů veřejné správy]] a v [[ústavní soudnictví|ústavním soudnictví]] rozhodují o souladu [[právní předpis|právních předpisů]] i [[rozhodnutí]] s [[ústava|ústavou]], případně rozhodují i o dalších věcech, které jsou jim zákonem svěřeny. == Výkon soudní moci == Soudní moc není odvozena od jiné státní moci, ale vždy přímo ze suveréna, kterými jsou v demokratických státech občané jako ti, z nichž vychází existence státní moci a její legitimnost. Toto její postavení vzniklo v euroamerickém prostoru dlouhodobým vývojem, když nejdříve jí, stejně jako mocí zákonodárnou a výkonnou, disponoval jediný absolutistický monarcha. Autonomnost a nezávislost soudní moci je proto také jedním ze základních znaků moderního [[právní stát|právního státu]] a její výkon je pak díky tomu ovládán určitými obecnými zásadami: * soudní moc vykonávají nezávislé [[soud]]y prostřednictvím nezávislých a nestranných [[soudce|soudců]] * každý se u soudu může domáhat stanoveným postupem svého práva * zákaz ''denegatio justitiae'' (soud nemůže ze své libovůle odmítnout se určitým případem zabývat) * nikdo nesmí být odňat svému ''zákonnému soudci'' (ten je určen podle předem daných neutrálních pravidel obsažených v zákoně) * účastníci řízení mají před soudem rovné postavení (včetně státu jako zvláštní právnické osoby) * soudce je při svém rozhodování vázán jen [[zákon (právo)|zákon]]y a prameny práva vyšší právní síly ([[ústava|ústavou]] a mezinárodními smlouvami s aplikační předností), nikoli podzákonnými předpisy * soud rozhoduje v ''plné jurisdikci'' (nejen na základě [[právo|práva]], ale i na základě toho, co za skutkové okolnosti v konkrétním případě samostatně zjistí) Na výkonu soudní moci se kromě odborně vzdělaných soudců mohou podílet i laické osoby, v [[Česká republika|České republice]] jako tzv. [[přísedící]]. == Soudy == {{Podrobně|Soud}} === Ústavní soud === [[Ústavní soud]] je zvláštním ústavním orgánem soudního typu, který chrání ústavnost tím, že na kvalifikovaný návrh posuzuje soulad jak právních předpisů, tak i rozhodnutí jiných orgánů s ústavou. Ve složených státech ([[federace|federacích]]) může také rozhodovat o sporech mezi touto federací a jednotlivými federálními státy. V některých zemích (např. USA, Argentina, Indie, Japonsko, Dánsko, Irsko, Estonsko) není jako zvláštní soud zřízen a jeho roli pak přebírá [[Nejvyšší soud]]. === Obecné soudy === Představují klasickou soustavu státních orgánů vykonávajících soudní moc, kterou v každém státě určuje jejich ústava a dále konkretizují zákony. V právním státě, kde platí oddělenost státních mocí, totiž nemohou být zřízeny jen na základě rozhodnutí orgánu výkonné moci, čímž jsou vyloučeny mimořádné soudy. V [[Česká republika|České republice]] je tato soustava čtyřčlánková: * [[nejvyšší soud]]y (konkrétně [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] a [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšší správní soud]]) * [[vrchní soud]]y * [[krajský soud|krajské soudy]] * [[okresní soud]]y Soudy jsou nejen nezávislé na jiných státních orgánech, ale i navzájem samy na sobě. V soustavě soudů tak neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, jako je tomu např. u [[státní zastupitelství|státních zastupitelství]]. Pokud tedy soud vyššího stupně zruší rozhodnutí soudu I. stupně a věc mu vrátí se závazným právním názorem, učiní tak jen na základě zákonem svěřené pravomoci rozhodovat o [[opravný prostředek|opravných prostředcích]], nikoli na základě svého "nadřízeného" postavení. Např. [[krajský soud]] má ve svém obvodu působnosti určité [[okresní soud]]y, vůči nimž není nadřízen, ale jejichž rozhodnutí přezkoumá, pokud účastník daného řízení podá [[odvolání]]. Tato nezávislost však neplatí pro státní správu soudů, vykonávanou [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|Ministerstvem spravedlnosti]] a předsedy vyšších soudů, ta totiž není výkonem soudní moci, ale moci výkonné. == Soudci == {{Podrobně|Soudce}} [[Soudce]] je při výkonu soudní moci nezávislý, tedy není vázán žádnými pokyny, jak má rozhodnout. Musí být také nestranný a nesmí být podjatý, tzn. nesmí mít žádný vztah k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Pro vyloučení konkrétního soudce z projednání a rozhodnutí věci stačí, je-li dána jen objektivní pochybnost o jeho nepodjatosti (''judex suspectus''). Do své funkce je ustanoven buď volbou, nebo jmenováním. V [[Česká republika|České republice]] soudce jmenuje na časově neomezené období [[prezident České republiky|prezident republiky]] s kontrasignací [[předseda vlády|premiéra]] či pověřeného člena [[vláda České republiky|vlády]] (zejména ministra spravedlnosti). Soudce nelze odvolat, ale podléhá kárné odpovědnosti, přičemž kárným opatřením může být až odvolání z funkce. ''Soudce [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]]'' jako zvláštní kategorie soudce je jmenován také prezidentem republiky, ale se souhlasem [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] a na dobu 10 let, s možností opětovného jmenování. Důležitou komponentou soudní moci ve vztahu k soudcům je otázka ''soudcovské samosprávy'', která došla naplnění ve většině států Evropy <ref>[http://www.mareknemeth.cz/soudcovske-rady-ve-vybranych-evropskych-statech.html]</ref> <ref>[http://jinepravo.blogspot.com/2009/08/revoluce-ktera-se-nekonala-justice.html]</ref>, v České republice však zatím nikoli, když státní správu soudů vykonává [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|Ministerstvo spravedlnosti]] a [[soudcovská rada|soudcovské rady]] při jednotlivých soudech jsou jen poradními orgány bez významnějších kompetencí. Další důležitou otázkou je otázka soudcova hmotného zabezpečení, která je sice jednou ze záruk jeho nezávislosti a nestrannosti,<ref>[http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-11-02 Nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 11/02]</ref> stejně jako jeho společenského postavení, neboť soudce právě z důvodu zaručení nestrannosti nemůže zastávat jakoukoli jinou funkci ve veřejné sféře a nesmí ani podnikat, ale která není v České republice ustálena a která je proto pravidelně řešena Ústavním soudem. <ref>[http://www.concourt.cz/clanek/3782]</ref> <ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/us-zrusil-ctyrprocentni-snizeni-platu-soudcu/526455]</ref> <ref>[http://jinepravo.blogspot.com/2010/06/platy-soudcu-i-par-obecnych-uvah.html]</ref> == Literatura == *{{Citace monografie | příjmení = Filip | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = | titul = Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2001 | isbn = 80-210-2592-1 | kapitola = | strany = 366 a násl | jazyk = česky }} *{{Citace monografie | příjmení = Pavlíček | jméno = Václav a kol | autor = | odkaz na autora = | titul = Ústavní právo a státověda I. díl. Obecná státověda | vydavatel = Linde | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 80-7201-141-3 | kapitola = | strany = 309 a násl | jazyk = česky }} == Reference == <references /> == Související články == * [[Dělba moci]] * [[Zákonodárná moc]] * [[Výkonná moc]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Justice]] [[Kategorie:Ústavní právo]]

Návrat na stránku „Soudní moc“.