Socialistická republika Slovinsko

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox zaniklý stát | název = Socialistická republika Slovinsko | originální název = Socialistična republika Slovenija | rok vzniku = 1944 | rok zániku = 1991 | více před = ano | před 1 = Království Jugoslávie | před 1 vlajka = Flag of the Kingdom of Yugoslavia.png | před 2 = Italské království | před 2 vlajka = Flag of Italy (1861-1946) crowned.png | před 3 = Třetí říše | před 3 vlajka = Flag of Germany 1933.png | více po = ne | po 1 = Slovinsko | po 1 vlajka = Flag of Slovenia.png | hymna = Zdravljica | článek o hymně = Slovinská hymna | vlajka = Flag of SR Slovenia.png | vlajka velikost = 130px | znak = SR Slovenia coa.png | článek o znaku = Státní znak Slovinska | mapa = SFRY Slovenia.png | hlavní město = [[Lublaň]] | rozloha = 20 246 | počet obyvatel = 1 913 355 | jazyky = [[slovinština]] | státní zřízení = socialistická republika | mateřská země = [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]] | měna = [[Jugoslávský dinár]] | vznik = [[19. únor]] [[1944]] | zánik = [[7. březen]] [[1990]]<br />[[25. červen]] [[1991]], resp. [[7. říjen]] [[1991]] }} '''Socialistická republika Slovinsko''' (zkráceně '''SR Slovinsko'''; [[slovinština|slovinsky]] Socialistična republika Slovenija, SR Slovenija) byla socialistickou republikou, jež byla součástí [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. Součástí [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJsk]]é Jugoslávie se země stala v roce [[1944]]. [[25. červen|25. června]] [[1991]] vyhlásilo Slovinsko samostatnosti, která byla [[Brionská deklarace|Brionskou deklarací]] odložena o tři měsíce. == Vývoj názvu == * 1945 - 1963: '''Lidová republika Slovinsko''' jako součást [[Demokratická federativní Jugoslávie|Demokratické federativní Jugoslávie]], resp. [[Federativní lidová republika Jugoslávie|Federativní lidové republiky Jugoslávie]] * 1963 - 1990: '''Socialistická republika Slovinsko''' jako součást [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] * 1990 - 1991: '''Republika Slovinsko''' jako součást [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] == Historie == {{Možná hledáte|[[Dějiny Slovinska|Historie Slovinska]]}} [[První slovinská republiková vláda|První poválečná slovinská vláda]] byla ustavena [[5. květen|5. května]] [[1945]] v [[Ajdovščina|Ajdovščině]].<ref> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1. | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | strany = 68 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref> Republikové ústavy byly přijaty v letech [[1947]], [[1963]] a [[1974]].<ref> {{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Slovinci a Jugoslávie | periodikum = Revue pro křesťanství a kulturu | rok = 1997 | ročník = 40 | číslo = 1 | strany = 8 | issn = 0862-6928 }}</ref> Navzdory značné politické centralizaci, která byla typická i pro druhou [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] až do přijetí nové ústavy v roce [[1974]], těšilo se Slovinsko již od konce války široké autonomii kulturní a vědecké: již v roce [[1945]] vznikla Akademie výtvarných umění a Hudební akademie, v roce [[1947]] vznikla Slovinská filharmonie a téhož roku byl natočen první film ve slovinském jazyce.<ref> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1. | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | strany = 70 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref> Slovinsko bylo v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] z hlediska ekonomiky nejrozvinutější republikou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Dizdarević | jméno = Raif | odkaz na autora = Raif Dizdarević | titul = Od smrti Tita do smrti Jugoslávie | vydání = 1 | vydavatel = Jan Vašut s. r. o. | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 351 | strany = 63 | isbn = 80-7236-171-6 | jazyk = česky }}</ref> [[27. září]] [[1989]] přijal stále ještě komunistický parlament sadu dodatků k republikové ústavě, které posilovaly rozhodovací pravomoc republiky na úkor federace a rušily vedoucí úlohu Svazu komunistů Slovinska a legalizovaly další politické strany.<ref name="cabada109"> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1 | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | strany = 109 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref> Bylo také rozhodnuto, že na jaře následujícího roku se uskuteční volby do všech komor slovinského parlamentu.<ref> {{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Slovinci a Jugoslávie | periodikum = Revue pro křesťanství a kulturu | rok = 1997 | ročník = 40 | číslo = 1 | strany = 11 | issn = 0862-6928 }}</ref> Devadesátý první dodatek ke slovinské ústavě ze [[7. březen|7. března]] [[1990]] vypustil z názvu republiky adjektivum socialistická.<ref>''Ustavni amandmaji XCI do XCV k Ustavi Socialistične Republike Slovenije (1974)'' [online]. c1990 [cit. 2009-08-23]. [http://www.uradni-list.si/dl/vip_akti/1990-02-0402.pdf Dostupné online.] (slovinsky)</ref> V [[říjen|říjnu]] [[1989]] byla dvanáctým dodatkem ústavy přijata hymna [[Slovinská hymna|Zdravljica]].<ref>Amandma XII In ''Uradni list Socialistične republike Slovenije : Ustavni amandmaji IX do XC k Ustavi Socialistične Republike Slovenije (1974)'' [online]. c1989 [cit. 2009-08-23]. [http://www.uradni-list.si/dl/vip_akti/1989-02-1075.pdf Dostupné online.] (slovinsky)</ref> Referendum o osamostatnění republiky se uskutečnilo [[23. prosinec|23. prosince]] [[1990]], pro samostatnost se vyjádřilo 88,5% obyvatel.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Slovinci a Jugoslávie | periodikum = Revue pro křesťanství a kulturu | rok = 1997 | ročník = 40 | číslo = 1 | strany = 13 | issn = 0862-6928 }}</ref> [[25. červen|25. června]] [[1991]] schválil slovinský parlament Deklaraci o nezávislosti, ústavní zákon o samostatnosti a nezávislosti Republiky Slovinsko a několik dalších ústavních dodatků.<ref>''Uradni list Republike Slovenije : Deklaracija ob neodvisnosti'' [online]. c1991 [cit. 2009-08-23]. [http://www.uradni-list.si/dl/vip_akti/1991-01-0007.pdf Dostupné online.] (slovinsky)</ref> <ref>''Uradni list Republike Slovenije : Ustavni zakon za izvedbo Temeljne ustavne listine o samostojnosti in neodvisnosti Republike Slovenije'' [online]. c1991 [cit. 2009-08-23]. [http://www.uradni-list.si/dl/vip_akti/1991-01-0005.pdf Dostupné online.] (slovinsky)</ref> Z důvodu obav ze zákroku federálních orgánů byl akt vyhlášení nezávislosti uskutečněn již o den dříve, než se původně plánovalo.<ref> {{Citace periodika | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Slovinci a Jugoslávie | periodikum = Revue pro křesťanství a kulturu | rok = 1997 | ročník = 40 | číslo = 1 | strany = 15 | issn = 0862-6928 }}</ref> O dva dny později, [[27. červen|27. června]] [[1991]], vypukla [[Slovinská válka za nezávislost|Desetidenní válka]], která skončila podpisem [[Brionská deklarace|Brionské deklarace]]. Jugoslávskou federaci republika definitivně opustila po vypršení tříměsíčního moratoria [[7. říjen|7. října]] [[1991]]. == Politika == {{Možná hledáte|[[Seznam představitelů Slovinska]]}} Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Slovinska. Ten se svého vedoucího postavení vzdal již v [[září]] [[1989]].<ref name="cabada109"> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1 | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | strany = 109 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref> První svobodné volby se konaly v [[duben|dubnu]] [[1990]] a přinesly vítězství koalici [[DEMOS]].<ref> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1 | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | strany = 118-122 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref> V čele státu je po roce [[1974]], po vzoru federálního [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva]], Předsednictvo. Volby do posledního Předsednictva Republiky Slovinsko byly v roce [[1990]] konány jako přímé.<ref> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1 | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2 | strany = 121 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref> === Související články === * [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]] * [[Slovinsko]] * [[Zákonodárné sbory Slovinska]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově|Slovinsko]] [[Kategorie:Administrativní dělení Jugoslávie]] [[Kategorie:Dějiny Slovinska]]

Návrat na stránku „Socialistická republika Slovinsko“.