Sekundární savý vír

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Sekundární savý vír''' (SSV) je jeden z nejnebezpečnějších přírodních jevů na naší planetě a bezesporu nejnebezpečnější druh [[Vítr|větru]] na zemi.<ref name="tor20000702">[http://www.chmu.cz/torn/poznamky/save-viry.html Pojednání o Sekundárních savých vírech na CHMU]</ref> Je to nejsilnější druh [[Tornádo|tornáda]]. Rychlost větru kolem jádra tohoto víru může být až 600km/h. Dle Fujitovy stupnice, se tento jev klasifikuje jako stupeň F6.<ref name="tor19930716">[http://www.tornadoproject.com/fscale/fscale.htm Renomovaný web o tornádech Tornadoprojekt - charakteristika stupně F6]</ref> == Charakteristika jevu == Sekundární savý vír, jak je zřejmé z názvu, není samostatně působící, ale je vázán na mateřské [[tornádo]]. Jeho výskyt byl zatím dokázán u tornád síly F3, F4, F5. U slabších tornád je výskyt nepravděpodobný, ale ve vyjímečných případech možný. Jsou známy případy, kdy se mateřské tornádo nedotklo země (takže dle klasifikace nedosáhlo ani síly F0), ale značné škody způsobily podružné (sekundární) víry. Přesná příčina vzniku SSV není doposud známa a je prozatím zahalena rouškou tajemství. Jisté je že SSV vzniká při působení velmi silných tornád, vázaných na velké [[Supercela|supercely]]. Působí vždy na perifériích těchto tornád a jejich životnost se počítá povětšinou na sekundy, výjimečně na minuty. Místo zasažené SSV bývá ostře ohraničeno a naprosto zničeno. To potvrzuje jejich výskyt při řádění „obyčejných“ tornád. jejich přítomností se vysvětlují místně značně proměnlivé škody - například z budovy zbyde jen torzo, zatímco o pár metrů vedle stojící automobil zůstane netknutý. Z jeho názvu vyplývá i jeho vlastnost – extrémní savost. Vše co stojí v cestě tomuto víru, je do něj vsáto. Téměř nic není schopné SSV odolat a je velmi rychle uchváceno (a poté působením obrovského podtlaku pravděpodobně rozmetáno). == První poznatky == Na SSV poprvé poukázal zakladatel [[Tornádo#Fujitova_stupnice|Fujitovy stupnice]], profesor Fujita, v sedmdesátých letech [[20. století]]. Právě důkladnou analýzou škod zjistil jejich působení. Pozdější laboratorní testy, včetně modelování, jejich přítomnost jasně prokázaly. Dnes na analýze těchto jevů a škod jimi způsobených pracuje mnoho vědců zabývajících se tornády. == Výskyt v ČR == První možný výskyt SSV na území ČR, je možný v roce 1997, při výskytu tzv. rokycanského tornáda. Jednoznačně je jejich výskyt prokázán při výskytu tornáda F3 nad Velkou Pasekou v Posázaví 31. 5. 2001. Tento výskyt je i prokázán videozáznamem náhodného svědka tohoto úkazu.<ref name="chmi20010531">[http://www.chmi.cz/torn/cases/20010531/20010531.html Martin Setvák: 31. květen 2001 - střední Čechy, Benešovsko, Posázaví]</ref> == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Větry]]

Návrat na stránku „Sekundární savý vír“.