Sídelní útvar

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Sídelní útvar''' nebo též '''sídlo''' je seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území, které bývá urbanisticky odděleno od okolních sídel. Je to místo koncentrace hospodářství a ubytování obyvatelstva - jde o základní centrum lidské aktivity. Studiem sídelních útvarů se zabývá věda zvaná [[geografie sídel]]. Podle velikosti a charakteru se sídla dělí na: * městská sídla (městečko = [[městys]], [[město]]) * venkovská sídla ([[Samota (místo)|samota]], [[osada]], [[vesnice]]) == Městská sídla == Městská sídla jsou mladším typem osídlení než sídla venkovská. První města vznikala už v dobách starověku (např. [[Řím|Řím]], [[Starověké Athény|Athény]], [[Sparta]]), ale většina má původ ve středověku. [[Soubor:Luftbild Davos2.jpg|thumb|[[Alpy|Alpské]] město [[Davos]]]] Městské sídlo je centrum koncentrace nejúčinnějších ekonomických činností. Odlišení městského sídla od venkovskéhoje obtížné. Obvykle bývá za město považována obec s určitým minimálním počtem [[obyvatelsto|obyvatel]], s určitým podílem [[zaměstnanec|zaměstnaných]], charakterem zástavby a podílem vícepatrových domů. Tato kritéria se liší podle oblasti, tudíž v [[Česká republika|Česku]] jsou pro zařazení mezi města jiné podmínky než například v [[Japonsko|Japonsku]]. Města můžeme klasifikovat podle různých hledisek: * podle ekonomicky aktivního obyvatelstva: ** průmyslové město ** obchodní město ** dopravní město ** vojenské město * podle administrativně správního postavení: ** [[hlavní město]] (metropole) ** světová metropole Ve vyspělých zemích se v městských sídlech nachází jádro (tzv. '''city'''), ve kterém převládají [[služby]], funkce správní nad funkcí obytnou a nad průmyslovou činností. City je obklopeno obytnými zónami, průmyslovými zónami, zónami skladového hospodářství. Všechny tyto části jsou propojeny dopravní sítí. V rozvojových zemích se městská sídla od těch vyspělých podstatně liší. Jádra jsou menší, ne tak luxusní a dopravní systémy, pokud vůbec existují, jsou ve špatném stavu. Centrum je obklopené obytnými částmi a chudinskými čtvrtěmi, na okraji města jsou velká tržiště. == Venkovská sídla == [[Soubor:Castle.combe.mainstreet.arp.jpg|thumb|Vesnice [[Castle Combe]] v [[Anglie|Anglii]]]] Mezi venkovská sídla patří samoty, osady a vesnice. Základní typy venkovských sídel jsou: * venkovská sídla rozptýlená – hlavně v [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Austrálie|Austrálii]] a [[Jižní Afrika|Jižní Africe]], kde převažují rozptýlené farmy * venkovská sídla skupinová – hlavně v [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a [[Afrika|Africe]], ale existují i výjimky (např. [[Skandinávie]] či [[Bretaňský poloostrov]]) Venkovské osídlení je spojeno s hospodařením na půdě a s tím souvisí i rozdělení půd, které se liší podle typu venkovského sídla. Zatímco u rozptýlených sídel je půda rozdělena na větší pozemky, u sídel skupinových bývají pozemky menší zemědělské. Vznik venkovského osídlení je obvykle spojen se [[zemědělství]]m, jen menší množství těchto sídel vzniklo z jiných důvodů, dnes mezi tyto důvody patří hlavně funkce obytná, [[rekreace|rekreační]] či [[doprava|dopravní]]. Počet obyvatel žijících na venkově je z celosvětového hlediska vyšší než počet obyvatel ve městech, ale u rozvinutých zemí tomu tak nebývá. == Literatura == * Karel Kašparovský: ''ZEMĚPIS do dlaně pro střední školy'', Fragment, 2003 == Související články == * [[základní sídelní jednotka]] * [[sídelní kaše]] * [[urbanizace]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Sídla]] [[Kategorie:Urbanismus]]

Návrat na stránku „Sídelní útvar“.