Sámové

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox etnické skupiny |skupina = Sámové |image =[[Soubor:Saami_Family_1900.jpg|none|260px|Sámská rodina okolo roku 1900]] |populace = 85&nbsp;000 – 100&nbsp;000 |popplace = | region1 = {{Vlajka a název|Norsko}} | region2 = {{Vlajka a název|Švédsko}} | region3 = {{Vlajka a název|Finsko}} | region4 = {{Vlajka a název|Rusko}} ([[Murmanská oblast]]) |jazyky = [[sámština]], [[norština]], [[švédština]], [[finština]], [[ruština]] |nabozenstvi = [[šamanismus]], [[protestanství]], [[pravoslavná církev]] }} [[Soubor:Sami flag.png|thumb|[[Sámská vlajka]]]] [[Soubor:LocationSapmi.png|thumb|Území Sámů]] [[Soubor:Costumes Saami.jpg|thumb|Sámské kroje nedaleko finského [[Rovaniemi]]]] [[Soubor:Lapland Mother NGM-v31-p556.jpg|thumb|Sámská matka s&nbsp;dětmi]] [[Soubor:Sami woman 2005-08-25.jpg|thumb|Sámská žena v&nbsp;kroji]] [[Soubor:Saamske_rukavice.jpg|thumb|Tradiční pletené sámské rukavice v&nbsp;národních barvách]] [[Soubor:Southern Sami Mittens Norway.JPG|thumb|Palčáky s&nbsp;kovovou výšivkou (Norsko)]] '''Sámové''' nebo též '''Laponci''' (v&nbsp;[[Severní sámština|severní sámštině]] ''Sámit'', v&nbsp;češtině koncem 19.&nbsp;století nazýváni též '''Lopaři''') jsou nejstarší [[etnická skupina|etnickou skupinou]] žijící v&nbsp;[[Laponsko|Laponsku]], oblasti, do které se počítá střední a&nbsp;severní [[Skandinávie]] (severní [[Norsko]] a&nbsp;[[Švédsko]]), [[Finsko]] a&nbsp;[[Rusko|ruský]] poloostrov [[Kola (poloostrov)|Kola]], tzn. střední [[Skandinávie]] a&nbsp;[[Severní Kalota]]. Mluví [[sámské jazyky|sámskými jazyky]], které tvoří samostatnou větev [[ugrofinské jazyky|ugrofinských]], resp. [[uralské jazyky|uralských jazyků]]. Počet Sámů se odhaduje na 85&nbsp;000 až 100&nbsp;000, ale toto číslo je velmi nesnadné upřesnit. Zhruba polovina Sámů žije v&nbsp;Norsku, menší populace žijí ve Švédsku a&nbsp;Finsku. Ruští Sámové byli nuceni [[sovětský svaz|sovětskými]] úřady k&nbsp;přesídlování, např. k&nbsp;jezeru [[Lovozero]] (''Lujávri'') ve střední části poloostrova Kola. == Laponci, nebo Sámové? == Ve většině jazyků, podobně jako v&nbsp;češtině, byli Sámové dříve známí jako Laponci. Toto pojmenování se původně používalo ve Švédsku a&nbsp;Finsku a&nbsp;rozšířilo se i&nbsp;do ostatních jazyků kromě samotných sámských jazyků, ve kterých se Sámové označují jako ''Sámit'' (Sámové) nebo ''Sápmelaš'' (sámského rodu). Etymologie slova Laponci není zcela jasná. V&nbsp;norštině se slovo ''Lapp'' většinou spojuje s&nbsp;významy „necivilizovaný“, „primitivní“ a&nbsp;„hloupý“. Finské slovo ''lape'' evokuje odlehlost. Pro označení sámského národa ho použil již v&nbsp;16.&nbsp;století [[Olaus Magnus]]. Někdy se v&nbsp;etymologii zmiňuje i&nbsp;finské slovo ''lappu'', znamenající „záplatu“. Sámové prosadili do jazyků zemí, ve kterých žijí, nové pojmenování v&nbsp;posledních desetiletích, protože staré označení je pro ně hanlivé. V&nbsp;dnešní době se proto užívání starého označení nedoporučuje. V&nbsp;češtině pro Čechy nemá označení Laponec žádný hanlivý podtext, proto se často používá i&nbsp;tento výraz. Je nutno též zmínit, že Sámové jako národ mají mezi lidmi z&nbsp;většinových populací severní Evropy spíše negativní pověst. Sámům se vyčítají jejich požadavky na sociální pomoc a&nbsp;podporu kultury, vyšší nezaměstnanost a&nbsp;[[alkoholismus]]. == Historie == Sámové obývali větší část [[Skandinávie]], Finska a&nbsp;severozápadního Ruska po tisíce let. Upřesnit tuto dobu je obtížné. [[Archeologie|Archeologické]] nálezy naznačují, že lidé od [[Oněžské jezero|Oněžského]] a&nbsp;[[Ladožské jezero|Ladožského jezera]] dorazili k&nbsp;řece [[Utsjoki (řeka)|Utsjoki]] v&nbsp;dnešním nejsevernějším Finsku již před více než 10&nbsp;100&nbsp;lety. Podle jiných odborníků lze přítomnost předků dnešních Sámů v&nbsp;severních částech Skandinávie vysledovat již v&nbsp;době před 2500&nbsp;lety. Sámové jsou nejstarším žijícím etnikem v&nbsp;této oblasti a&nbsp;jsou považováni za původní obyvatele. Pravděpodobně jsou Sámové potomci [[Prauralci|Prauralců]] a&nbsp;uralizovaných kmenů paleolitických středoevropských lovců. Sámové po dlouho dobu obývali celou severní Skandinávii, Finsko a&nbsp;východní [[Karelie|Karélii]]. Později byli východní Sámové [[asimilace (sociologie)|asimilování]] [[Finové|finskými]] a&nbsp;[[Karelové|karelskými]] osadníky z&nbsp;[[Historická provincie Häme|Häme]], [[Historická provincie Savo|Savo]] a&nbsp;[[Karélie]]. Místní jména na jižním pobřeží Finska, jako například [[Nuuksio]], dokládají zdejší sámské osídlení. Finští a&nbsp;skandinávští osadníci rychle vytlačili původní Sámy na sever. Finské kmeny dokonce válčily mezi sebou a&nbsp;se skandinávskými kmeny o&nbsp;právo vybírat od Sámů daně. Ve starších teoriích se předpokládal [[Asie|asijský]] původ Sámů. Na začátku 19.&nbsp;století se také objevila dnes neuznávaná teorie [[uralsko-altajské jazyky|uralsko-altajských jazyků]], která spojovala finické národy s&nbsp;asijskými, např. Mongoly. Stereotypní tělesné znaky, [[frenologie]] a&nbsp;další [[pseudověda|pseudovědy]] pomáhaly toto spojení „prokázat“. Nicméně nebyl sestaven žádný společný slovník a&nbsp;ani genetické studie neprokázaly významné spojení. Výzkum DNA ukázal, že ačkoli jsou Sámové odděleni od běžné evropské populace, tak sdílí některé znaky s&nbsp;ostatními severskými národy, takže jsou jednoznačně Evropany. Je třeba vzít v&nbsp;úvahu i&nbsp;kulturní původ asijské teorie. Asijský původ finických kmenů se velmi hodí do principů nadřazenosti nordické rasy (ačkoli této teorii ve své době věřilo i&nbsp;mnoho Finů, včetně vědců) a&nbsp;byl zpětně využíván pro ospravedlnění invazí na finická území. Tyto teorie stále přežívají mezi švédskými a&nbsp;norskými [[neonacismus|neonacisty]]. [[François Bernier]] (1612–1688) ve svém díle ''Nouvelle division de la terre par les différentes espèces ou races qui l’habitent'' (Nové rozdělení světa podle různých druhů nebo ras, které ho obývají) pro Sámy vytvořil čtvrtou světovou rasu a&nbsp;popsal jejich těla jako zakrslé a&nbsp;pevné s&nbsp;velkýma nohama, širokými rameny a&nbsp;s&nbsp;protáhlými obličeji vypadajícími jako [[medvěd]]í. Označil je za velmi ošklivé a&nbsp;považoval je spíše za zvířata než za lidi. Nejstarším zdrojem s&nbsp;detailními informacemi o&nbsp;sámské kultuře je ''Lapponia'' z roku 1673 od [[Johannes Schefferus|Johanna Scheffera]]. Dílo mělo napravit důsledky propagandy, německé i&nbsp;švédské, ze třicetileté války o&nbsp;hříšnosti, resp. síle švédského vojska kvůli pomoci sámské magie. Sepsání knihy iniciuje [[Magnus de la Gardie]]. Jde o&nbsp;raný „etnologický“ výzkum sámských skupin, v&nbsp;knize jsou použity misijní zprávy a&nbsp;hlášení z&nbsp;farností. [[Johannes Schefferus]] tyto zprávy kompiloval, sám se „terénního výzkumu“ neúčastnil. Kniha byla rychle přeložena do mnoha jazyků včetně francouzštiny, němčiny a&nbsp;angličtiny (avšak až doku [[1956]] ne do švédštiny). V&nbsp;Nizozemsku a&nbsp;v&nbsp;Německu byla rychle vydána i&nbsp;zkrácená verze, ve které byly podstatné části nahrazeny pověstmi o&nbsp;[[magie (esoterismus)|magii]] a&nbsp;[[pohanství]] Sámů, čímž bylo negováno ponaučení a&nbsp;záměr knihy. Až do začátku 16.&nbsp;století byli Sámové hlavně rybáři a&nbsp;lovci a&nbsp;kočovali podle migrace sobů. Okolo roku 1500 začal kvůli nadměrnému lovu počet sobů v&nbsp;Laponsku klesat. Většina Sámů kolonizovala území kolem [[fjord]]ů a&nbsp;na březích řek. Kromě rybolovu a&nbsp;lovu začali chovat dobytek. Někteří Sámové začali domestikovat soby a&nbsp;stali se z&nbsp;nich známí sobí kočovníci. Domestikace sobů z&nbsp;dřívějších dob je však doložena jak archeologickými nálezy, tak písemnými prameny – např. ve ''Starém anglickém Orosiu'' od [[Alfréd Veliký|Alfréda Velikého]]. Navzdory obecným představám vedla nomádský způsob života jen asi desetina Sámů, několik sobů však chovala téměř každá sámská rodina. Sámové překračovali hranice zcela volně až do roku 1826, kdy byla zavřena norsko-finská hranice (Finsko patřilo pod Rusko). Švédsko-norská hranice byla pro Sámy volná podle smlouvy [[Lapp Codicil]] z&nbsp;roku 1751 až do roku [[1940]], kdy byla zavřena kvůli okupaci Norska Německem. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zůstala hranice uzavřená. Dlouhou dobu byl sámský způsob života v&nbsp;oblasti dominantní, protože byli nejlépe přizpůsobení arktickým podmínkám a&nbsp;snadno tak odolávali kulturnímu vlivu jihu. Během 18.&nbsp;století se kvůli nízkým cenám ryb norští imigranti ze severu stahovali, a&nbsp;tak sámská kultura opět posilovala, protože byla nezávislá na dodávkách z&nbsp;jihu. V&nbsp;19.&nbsp;století se norské úřady snažili o&nbsp;ponorštění Sámů a prosazovali jak [[norština|norštinu]] jako jediný jazyk, tak norskou kulturu. Hospodářský rozvoj norského severu opět přilákal na sever mnoho Norů a&nbsp;tím i&nbsp;norskou kulturu. Ve Švédsku a&nbsp;Finsku byly úřady méně horlivé. I&nbsp;zde se ale začal projevovat rozvoj severu. Nejsilnější tlak byl v&nbsp;Norsku vyvíjen v&nbsp;první polovině [[20. století|20.&nbsp;století]], kdy Norsko investovalo mnoho finančních prostředků, aby potlačilo sámskou kulturu. Zájemci o&nbsp;koupi či pronájem půdy museli prokazovat znalosti norštiny a&nbsp;norský původ. Kvůli tomu bylo tehdy mnoho Sámů nuceno si ponorštit své jméno. Ve&nbsp;[[1920-1929|20.&nbsp;letech]] došlo i&nbsp;ke stěhování Sámů, což zvětšilo i&nbsp;rozdíly mezi skupinami samotných Sámů a&nbsp;vyústilo až vnitřním sámským etnickým konfliktem. [[Druhá světová válka]] se také na kultuře Sámů velmi podepsala. Během bojů byla zničena naprostá většina sámských domů a&nbsp;známek sámské kultury. Přestože byli přes válku Sámové loajální ke svým domovským státům a&nbsp;např. působili v&nbsp;odboji a&nbsp;jako špióni legitimních vlád, mnoho se ve vztahu k&nbsp;nim po válce nezměnilo. Tento tlak majoritního obyvatelstva vyústil v&nbsp;[[1970-1979|70.&nbsp;letech]] k&nbsp;zakládání spolků a&nbsp;organizovanému odporu, tedy k&nbsp;vlastnímu národnímu obrození Sámů. == Sámská správa == Při stavbě [[vodní elektrárna|vodní elektrárny]] na řece [[Altaelva|Altě]], na původním a&nbsp;posvátném území Sámů, roku [[1979]] se práva Sámů dostala do politických diskusí. V&nbsp;srpnu roku [[1986]] byla ustavena sámská národní hymna ''[[Sámi soga lávlla]]'' (napsaná sámským novinářem [[Isak Saba|Isakem Sabou]] před rokem [[1906]]) a&nbsp;[[sámská vlajka]]. V&nbsp;roce [[1989]] byl zvolen v&nbsp;Norsku první sámský parlament. V&nbsp;roce [[2005]] byl v&nbsp;Norsku přijat zákon, který státní půdu v&nbsp;provincii [[Finnmark]] převedl pod správu obyvatel provincie. Sámský parlament není zákonodárným orgánem ale má právo veta zákonů na všech státních územích oblasti (mimo [[Rusko|Ruska]]), které by byly v rozporu s vůlí a názory Sámů. Sámský parlament byl postaven v městečku [[Karasjok]] v [[Norsko|Norsku]]. Architektura stavby je moderního severského stylu, centrum parlamentu však jednoznačně představuje historii a tradici Sámů. <gallery caption="Sámský parlament v Karasjoku, Norsko"> Image:Sami Parlament Karasjok 5.JPG Image:Sami Parlament Karasjok 6.JPG Image:Sami Parlament Karasjok 8.JPG Image:Sami Parlament Karasjok 4.JPG </gallery> == Tradiční způsob života == Tradičně se Sámové zabývají [[lov]]em, [[rybolov]]em, [[chov]]em polodivokých [[sob polární|sobů]] a&nbsp;zemědělstvím. V&nbsp;současnosti žije z&nbsp;těchto aktivit jen velmi malý počet Sámů a&nbsp;prakticky nikdo neprovozuje [[výměnný obchod]] nebo [[kočování]]. Nejznámější obživou Sámů je chov polodivokých sobů. Nicméně jen malá část Sámů se v&nbsp;minulých stoletích živila takto. Dnes mnoho Sámů žije ve městech jak uvnitř, tak mimo tradiční území a&nbsp;mají moderní zaměstnání. Zhruba 10 % Sámů se zabývá chovem sobů, což mají dovoleno jen v&nbsp;některých částech severských zemí. Tradičně se Sámové dělí podle způsobu svého života do tří skupin: horští a&nbsp;fjelloví Sámové, lesní Sámové ze severního Švédska a Finska a&nbsp;třetí skupinu tvoří usedlí pobřežní Sámové. Tradičním obydlím je [[lavvu]] – kuželovitý stan s dřevěnou konstrukcí pokrytý kůrou, dřevem či kůžemi. <gallery caption="lavvu"> Soubor:Lapp_shelter-KOTA.jpg|Sámské obydlí – [[lavvu]] Soubor:KOTA_shelter-open roof.jpg|Otvor pro odvod kouře v&nbsp;lavvu Soubor:Sami Parlament Karasjok 7.JPG|Centrum Sámského parlamentu, moderní stavba ve stylu tradičního sámského obydlí </gallery> == Jazyk == {{Hlavní článek|Sámské jazyky}} Přestože jsou Sámové jedním národem, mluví několika jazyky (dříve [[nářečí|dialekty]]). [[Sámské jazyky]] patří mezi [[uralské jazyky]]. Sámové dodnes mluví deseti sámskými jazyky. Nejrozšířenější sámštinou je (1.) [[severní sámština]] kodifikovaná podle svého [[Finmark|finmarského]] či ruijaského dialektu (nářečí [[Norsko|norské]] či západní a&nbsp;[[Finsko|finské]] čili východní). Kromě něj existují ještě dialekty z&nbsp;údolí řeky [[Tornio]] a&nbsp;dialekt tzv. mořských Sámů z&nbsp;pobřeží [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. Severní sámštinou jako svou mateřštinou mluví asi 17&nbsp;000 až 25&nbsp;000&nbsp;lidí. Druhou nejrozšířenější sámštinou je (2.) [[sámština luleská]] (oblast [[Lule]] ve [[Skandinávie|Skandinávii]]), která má přibližně 2000 až 3000&nbsp;mluvčích. (3.) [[Kildinská sámština]] z&nbsp;oblasti severu [[poloostrov Kola|poloostrova Kola]] má asi 650 mluvčích. Se sousední (4.) [[skoltská sámština|skoltskou sámštinou]] ortodoxních Sámů, žijících dnes převážně ve [[Finsko|Finsku]], mluví 500 až 800&nbsp;lidí. Na úplném východě poloostrova Kola mluví asi deset osob (5.) [[terská sámština|terskou]] či [[turjaská sámština|turjaskou sámštinou]], v&nbsp;jeho jižní části bývala dříve rozšířená (6.) [[akkalská sámština|akkalská neboli babinská sámština]], vymřelá roku [[2003]] smrtí poslední ženy, která ji ovládala.<ref>[http://is.muni.cz/el/1421/jaro2008/BAX001/NorthSaamiBrno2.pdf?fakulta=1421;obdobi=3704;kod=BAX001 Učebnice severní sámštiny] (formát [[Portable Document Format|PDF]], dostupné on-line)</ref> Kolem finského jezera [[Inari (jezero)|Inari]] mluví asi 300&nbsp;Sámů převážně (7.) [[inarijská sámština|inarijskou sámštinou]]. Dále na jih se ještě v&nbsp;18.&nbsp;století vyskytovala (8.) [[kemijská sámština]], v&nbsp;níž se dochovaly dvě básně. Tato sámština je dnes mrtvá. Ve střední části [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]] se mluví třemi sámskými jazyky: (9.) [[piteská sámština|piteská]] (oblast řeky [[Pite]]) a (10.) [[umeská sámština|umeská]] (oblast [[Ume]]) sámština mají dohromady kolem několika málo set mluvčích, (11.) [[jižní sámština]] na tom není o&nbsp;moc lépe – mluví jí asi 400&nbsp;lidí. Mnohý z&nbsp;těchto sámských jazyků má navíc několik dialektů, takže mezi jednotlivými jazyky jsou plynulé přechody. == Hudba == Specifickým výrazovým prostředkem Sámů je zpěv ''[[joik]]'' neboli počeštěně ''joikování'', nejvýraznější prvek laponské kultury, který připomíná jódlování.<ref>[http://www.lideazeme.cz/clanek/samske-joikovani Sámské joikování]</ref> == Osobnosti == * [[Nils-Aslak Valkeapää]], básník a buditel * [[Mari Boine]], hudebnice, zpěvačka * [[Ole Henrik Magga]], politik * [[Wimme Saari]], hudebník * [[Johan Turi]], spisovatel * [[Olof T. Johansson]], politik * [[Paulus Utsi]], básník * [[Renée Zellweger]], americká herečka (sámský původ po norské matce<ref>[http://uk.askmen.com/women/actress/43_renee_zellweger.html Profil Renée Zellweger]</ref>) * [[Sofia Jannok]], hudebnice, zpěvačka === Reference === <references/> === Literatura === * {{Citace monografie | editoři = Vendula Hingarová, Alexandra Hubáčková, Michal Kovář | titul = Sámové: Jazyk, literatura a společnost | vydavatel = Pavel Mervart | místo = Červený Kostelec | rok = 2009 | počet stran = 422 | isbn = 978-80-86818-99-3 | edice = Uralica | svazek edice = 1 | kapitola = | strany = | jazyk = }} * [[Václav Marek]]: ''Staré laponské náboženství.'' P. Mervart / ÚJB FF MU: Č. Kostelec 2009, ISBN 978-80-87378-15-1. * [[Václav Marek]]: ''Noidova smrt. Pověsti a&nbsp;pohádky z&nbsp;Laponska.'' Triáda: Praha 2000, ISBN 80-86138-32-1. * [[Just Knud Qvigstad]]: ''O&nbsp;muži, který si koupil svědění. Pohádky a&nbsp;pověsti Sámů.'' Argo: Praha 2007 * [[Blažej Belák]]: ''Poézia v&nbsp;speve a&nbsp;reči Laponcov.'' Výbor. In Revue svetovej literatury, 1977/1, str.&nbsp;131–135 * [[Hugo Adolf Bernatzik]]: ''Země sobů. Laponsko.'' Orbis: Praha 1943 * [[Torsten Boberg]]: ''Pastevcem sobů mezi Lapy.'' Česká grafická unie: Praha 1941 * [[Nino Bússoli]]: ''V&nbsp;zemi sobů.'' Družstevní práce: Praha 1940 * [[Pehr Fjellström]]: ''Krátké vyprávění o&nbsp;lovu na medvěda u&nbsp;Laponců.'' In Souvislosti 3/2003 * [[Jens Andreas Friis]]: ''Lajla.'' J.&nbsp;Otto: Praha 1919 * [[Markéta Hejkalová]]: ''Laponský vlastenec [[Nils-Aslak Valkeäpää]].'' Ukázky. In Světová literatura&nbsp;4, 1992 * [[Helena Kadečková]]: ''Zvuk sobích zvonců. Současná laponská poezie.'' In Světová literatura&nbsp;6, 1983 * [[Johan Ferdinand Körningh|Jan Ferdinand Körning]]: ''Relace o&nbsp;poslání do země laponské.'' In Česká touha cestovatelská. Odeon: Praha 1989 * [[Václav Marek]]: ''Obydlí a&nbsp;stavby u&nbsp;Laponců.'' In Československá Ethnografie&nbsp;II, 1954 * [[Václav Marek]]: ''O&nbsp;dávných náboženských představách Laponců.'' In Československá Ethnografie II, 1955 * [[Václav Marek]]: ''Samene i Susendalen.'' Hattfjelldal kommune: Bodø 1992 * [[Ivana Muková]]: ''Sámská moderní poezie.'' In Almanach severských literatur. FF UK: Praha 1997 * [[Ivana Muková]]: ''Náležím větru a&nbsp;domov nosím v&nbsp;srdci. Minulost a&nbsp;současnost sámské literatury.'' Host XIV, 1998, 1 * [[Riku N. Podzemský]]: ''Čtrnáctero legend saamijských.'' Severské sešity&nbsp;1. Příloha Severských listů 2004 * [[Lucie Hofírková]]: [http://is.muni.cz/th/85788/ff_m/Diplomka.pdf ''Sámské výpůjčky ve finštině.'' Diplomová práce na FF MU v Brně 2009] (formát [[Portable Document Format|PDF]]) === Související články === * [[Chaloupka na kuří nožce]] === Externí odkazy === * [http://www.severskelisty.cz/saam/index.htm Laponsko a&nbsp;Sámové – portál Severských listů] {{commonscat|Sami people}}{{Národy Severu}}{{Uralské národy}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Finská společnost]] [[Kategorie:Švédská společnost]] [[Kategorie:Norská společnost]] [[Kategorie:Murmanská oblast]] [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [[Kategorie:Ugrofinské národy]]

Návrat na stránku „Sámové“.