Romeo, Julie a tma

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''''Romeo, Julie a tma''''' je tragická novela [[Jan Otčenášek|Jana Otčenáška]], vydaná roku [[1958]], z prostředí okupace [[Československo|Československa]] za [[druhá světová válka|druhé světové války]], konkrétně v období [[heydrichiáda|heydrichiády]]. Slovo ''tma'' v názvu má právě symbolizovat dusné prostředí stanného práva, války a heydrichiády. Toto dílo bylo přeloženo do mnoha cizích jazyků. V roce [[1959]] podle něj byl [[Jiří Weiss|Jiřím Weissem]] natočen '''[[Romeo, Julie a tma (film)|stejnojmenný film]]'''. V roce [[1997]] podle něj byla vytvořena '''[[Romeo, Julie a tma (televizní adaptace)|stejnojmenná televizní adaptace]]''' pod režijní taktovkou [[Karel Smyczek|Karla Smyczka]]. == Příběh == {{spoiler}} Hlavním hrdinou je ''Pavel'', z jehož pohledu příběh většinu času sledujeme. Právě dokončuje maturitu a jeho mysl je plná úvah o děvčatech a nastávající dospělosti. Při jedné z procházek potká ve večerním parku mladou dívkou, která je čímsi rozrušena — opatrně s ní začne konverzaci a zjistí, že je [[žid]]ovka jménem ''Ester'', která se nedostavila do transportu do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]]. Pavel se s náhlou rozhodností odhodlává ukrýt ji v malém pokoji vedle krejčovské dílny, ve které pracuje jeho otec. Druhý den se celá republika dozvídá o atentátu na zastupující říšského protektora Heidricha — v platnost vstupují zvláštní nařízení, mezi které patří zákaz nočního vycházení a kruté tresty pro jedince, kteří přechovávají nepřátele třetí říše. Pavel svého skutku přesto zapomíná litovat, neboť myslí na Ester. Často ji navštěvuje a brzy se s ní vůbec poprvé políbí. Těžiště knihy leží v kontrastu mezi mladou láskou Pavla a Ester a teroru heidrichiády. Fašistická vláda popravuje desítky lidí každý den a plakáty s jejich jmény vylepuje po Praze. Mezitím se dva milenci ukrývají v malé místnosti a sní o společné budoucnosti. Pavel si však je vědom rizika, které jim hrozí a o celé situaci mimo jejich místnost se brzy dozví i Ester. Ta dokonce plánuje, že uteče, aby Pavla neuvrhla do nebezpečí. V domě, kde se ukrývala bohužel bydlel kolaborant ''Rejsek'', všichni to o něm věděli. Do všeho strkal nos. Přišel si nechat do krejčovny ušít oblek. Měl divné řeči, jako obvykle. Naštěstí brzy odešel. Potom se Pavlův otec od svého zaměstnance dozvěděl, že Pavel v pokojíku ukrývá dívku. Ten večer, když odcházel Pavel za Ester, otec stál v předsíni, dal mu balíček jídla a je vylekaně opakoval: „Hlavně se to nesmí dozvědět maminka, víš, že je nemocná.“ Potom Pavel odešel. Ten večer mu Ester řekla, že by s ním chtěla mít dítě. Pomilovali se spolu. Pavel, tento den později než jindy odešel domů. V noci ho probudili rány z děla, kulomet. Zděsil se a chtěl hned utíkat za ní, ale domácí, který měl klíče od vrat domu ho nepustil ven. Než se rozednívalo, zastavilo před pavlačovým domem fašistické auto. Rejsek začal lítat a křičel: „Tady to máte, všichni jste o tom věděli, teď nás všechny popraví, já nechci umřít!“ Lidé nevěděli o čem mluví. Mluvil o Ester, začal se dobývat do pokojíku. Ester stála uprostřed pokoje, odhodlaná, že tohle je konec. Na poslední chvíli utekla spojovacími dveřmi do krejčovny. Kde ji zaměstnanec, který o ní věděl, schoval pod látky a Rejska vyhnal. Ale Ester zazmatkovala, utekla z domu. Stihla zaběhnout za roh domu, proběhla průchodem, ale to už ji zpozorovali vojáci. Už viděla park, viděla rodný domek, zahrádku, tátu s mámou, světlo, které k ní probleskovalo skrze všeobjímající ''tmu'' — pak ji vojáci zastřelili. Pavel se nikdy nedozvěděl, co přesně se jí událo, leč okolnosti byly jasné. Na konci osaměle trčí ve svém pokoji a tone v pochmurných myšlenkách. Od úvah o sebevraždě ho vytrhne vzpomínka na Esteřin výrok „Ty musíš žít!“ Kniha končí tím, že se odhodlá jít dál. == Podobná díla české poválečné literatury == * [[Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou]] od [[Arnošt Lustig|Arnošta Lustiga]], příběh židovské dívky, která se v posledním chvíli odhodlala postavit nacistům * [[Spalovač mrtvol (román)|Spalovač mrtvol]] od [[Ladislav Fuks|Ladislava Fukse]] popisuje, jak se pod vlivem nacismu mění relativně obyčejný člověk ve zrůdu, která je ochotná zavraždit svou ženu a děti == Související hesla == * [[Jan Otčenášek]] * [[Romeo, Julie a tma (film)|Romeo, Julie a tma (film z roku 1959)]] * [[Romeo, Julie a tma (televizní adaptace)|Romeo, Julie a tma (televizní adaptace z roku 1997)]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Knihy roku 1958]] [[Kategorie:České novely]]

Návrat na stránku „Romeo, Julie a tma“.