Putování slepého hada za pravdou

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Román]] '''Putování slepého hada za pravdou''' byl napsán [[Ladislav Klíma|Ladislavem Klímou]] v roce [[1917]], na jeho psaní se částečně podílel také [[Franz Böhler]]. Zajímavostí je, že na rozdíl od jiných Klímových děl bylo Putování psáno německy. Úplný český překlad vyšel teprve v roce [[2002]]. Jestliže se o Ladislavu Klímovi často říká, že je jedním z prvních průkopníků [[absurdní literatura|absurdní literatury]] v [[Evropa|Evropě]], pak tato [[kniha]] je toho krásným příkladem. Zmíníme-li se pak i o jeho [[Filosofie|filozofii]], že [[svět]] je pro každého něco jiného, že svět je individuální a pro každého z nás je tvořen pouze našimi smysly a naší myslí, i potom je toto dílo věrným dokladem tohoto tvrzení. A v neposlední řadě, tvrdí-li někdo, že Ladislav Klíma, byl bohém, pijan, flákač a [[hédonismus|hédonista]] i z tohoto pohledu by Putování bez problémů obstálo. Klíma začal psát svůj román, když pracoval ve fabrice v Praze 2, Klimentská 1172 jako jediný zaměstnanec firmy Tabak-Ersatz-Manufaktur, na pozici hlídače. Podnik se zabýval výrobou tabákových náhražek z jahodového a bukového listí, neboť [[tabák]] byl v době [[první světová válka|první světové války]] nedostatkovým zbožím. Firma však po roce provozu, podle Klímových slov, vykazovala velké ztráty a zkrachovala. Majitelem tohoto podniku byl jeho přítel a taktéž bohém [[Franz Böhler]]. Má se za to, že Putování bylo sepsáno během Klímovy pracovní doby, kdy se místo aby pracoval (k čemuž neměl nikdy pozitivní vztah) oddával společně s Böhlerem [[alkoholický nápoj|alkoholu]]. Kniha nese prvky [[expresionismus|expresionismu]], ale místy se setkáváme s náznaky [[surrealismus|surrealismu]], dokonce i [[dadaismus|dadaismu]]. V celém románu se hojně vyskytují expresivní, někdy až vulgární výrazy. ==Děj== [[Děj]] je v podstatě jednoduchý. Vše se odehrává v [[mravenec|mravenčím]] [[království]] Všivácie, rozprostírající se mezi „mořem“ [[Zambezi]] a obrovskými termitištěmi. Vládcem tohoto království je neustále opilý [[monarcha]]-[[tyran]] jehož jediným cílem je dobytí celého mravenčího světa, avšak jeho pozice je vratká a neustále podlamována jeho našeptávači a patolízaly. Druhým hrdinou, dá-li se to tak vůbec říci, je slepý [[Hadi|had]], který se jednoho dne přiřítí do mravenčího království, podle jeho vlastních slov v honu za [[olovo|olověným]] měďákem, bivaginální [[sliznice|sliznicí]] a modrým psem. Celá kniha se poté točí kolem spolupráce mravenčího krále a slepého hada a peripetií, které z vzešlé situace vyvstanou. Král totiž prozřetelně hadovi - [[Filosofie|filozofovi]] slíbí dostat vše, co hledá výměnou za vojenskou pomoc, při dobytí celého světa, a následně, jakmile vyvstane potřeba, i k vyvraždění všech jeho rádců (chtělo by se říci zrádců) a případných následníků [[trůn]]u. Příběh nakonec skončí paradoxně vítězstvím chlípného krále, který na konci triumfálně dovršuje po vybití všech nepřátel svou [[vláda|vládu]] hesly ''„Z divadel uděláme arény, z tiskáren palírny kořalky, já vám dám kulturu, vy bestie mravenčí!"'' ==Filozofie== Důležitější než děj však zde jsou Klímovy [[idea|ideje]] promítané do činů a slov románových postav. V putování slepého hada za jeho vytouženými chimérami můžeme spatřovat za prvé jakousi marnost veškerého lidského snažení a za druhé také absurditu všech údajných vyšších pravd o našem bytí. V jednání mravenčího krále zase jasně vidíme jednak kritiku konformní části [[Společnost (sociologie)|společnosti]] honící se za tradičními materiálními hodnotami a za druhé konkrétněji [[parodie|parodii]] [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. Nakonec téměř ve všech dialozích poznáváme ozvuky Klímovy ideje o čistě subjektivním náhledu na svět a nesmyslnosti byť jen náznaku po hledání jakékoli objektivní pravdy. == Související články == *Ladislav Klíma *[[Expresionismus]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:České romány]] [[Kategorie:Knihy roku 1917]]

Návrat na stránku „Putování slepého hada za pravdou“.