Poloostrov Kamčatka

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Avachinsky Volcano.jpg|thumb|Vulkán [[Avačinskij]]|250px|right]] '''Poloostrov Kamčatka''' (rusky: ''полуостров Камчатка''}}) je 1250&nbsp;[[kilometr|km]] dlouhý [[poloostrov]] na ruském [[Dálný východ|Dálném východě]] o rozloze 472&nbsp;300&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]. Je omýván vodami dvou moří, [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] na východě a [[Ochotské moře|Ochotským mořem]] na západě. Podél poloostrova se táhne [[Kurilsko-kamčatský příkop]] s hloubkou přes 10&nbsp;500&nbsp;[[metr|m]]. == Osídlení poloostrova == V době, kdy na Kamčatku dorazili první Evropané, byl již poloostrov po 1000 let osídlen kmeny Itelmenů a Korjaků, kterým příchod bílých lidí přinesl především utrpení a smrt v důsledku zotročování a nemocí. První Rusové pronikli na sever poloostrova v polovině 17. století. Roku 1650 dosáhl řeky Penžiny Michail Staduchin. Ovšem prvním, kdo pomyslnou hranici poloostrova (řeku Penžinu) překročil byl Ivan Kamčatyj. V letech 1658 - 1661 přešel nejužší místo Kamčatky několikrát a dorazil až k veliké řece na východě, kterou Itelmeni nazývali Ujkoal. Dnes tato řeka, stejně jako celý poloostrov, nese jeho jméno. Ostrov byl postupně mapován a velmi přesně byl zobrazen již v roce 1697 Semjonem Remezovem. První objevitelské kroky jsou na Kamčatce spojeny se jménem kozáckého důstojníka Vladimira Atlasova. Ten měl dle carského příkazu vybírat od místních obyvatel daně. Někde se to dařilo domluvou, jinde musel požít sílu. Jeho úspěchy byly tak veliké, že byl po návratu do Jakutska v roce 1699 ihned povolán do Moskvy k caru Petru I. a tím také začal nová etapa objevování země. Atlasov se na Kamčatku vrátil v roce 1707 s novými privilegii a příkazy k výběru nových daní. Jeho zacházení s domorodým obyvatelstvem i podřízenými kozáky bylo natolik kruté a bezohledné, že se kozáci vzbouřili a poslali stížnost do Moskvy. Atlasov se stihl ukrýt v Nižněkamatské pevnosti. Kozáci se však smluvili a roku 1711 jej zavraždili. == Přírodní podmínky == Většinu poloostrova tvoří [[Sopka|vulkány]] (je jich na 160), středem se táhne rozlehlé údolí, kterým protéká [[řeka Kamčatka]]. Toto údolí je jediné na euroasijském superkontinentu, kde lze nalézt [[gejzír]]y. Nalézá se zde 29 činných [[Sopka|sopek]], z nichž nejvyšší je [[Ključevskaja]], vysoká 4750 metrů. Takováto hustota vulkánů na tak relativně malé ploše je světovým unikátem, proto bylo 19 vulkánů zařazeno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. Nejaktivnější sopka [[Kronockij]], díky svému perfektnímu kónickému tvaru, aspiruje na titul nejkrásnějšího vulkánu světa. === Klima === Na Kamčatce panuje kontinentální klima s velmi studenými zimami a horkými léty. Nachází se zde mnoho klimatických pásem, nejen díky poloze a reliéfu, ale také díky aktivní vulkanické činnosti. Průměrné teploty vzduchu během kalendářního roku ukazuje následující tabulka: {| class="wikitable" style="text-align:center;width:33%;" |+Standardní klimatické podmínky |- ! měsíc !! voda (°C) !! vzduch (°C) |- ! Leden | -4 || -10 |- ! Únor | -5 || -11 |- ! Březen | -2 || -10 |- ! Duben | -5 || +1 |- ! Květen | +2 || +8 |- ! Červen | +6 || +15 |- ! Červenec | +10 || +20 |- ! Srpen | +12 || +20 |- ! Září | +8 || +15 |- ! Říjen | +7 || 0 |- ! Listopad | -4 || 0 |- ! Prosinec | -4 || -9 |} == Fauna == Přírodní podmínky panující na Kamčatce vytvořily ideální životní podmínky pro mnoho druhů živočichů. === Suchozemská fauna === Kamčatská divočina je domovem [[medvěd hnědý|medvědů hnědých]], [[sněžná ovce|sněžných ovcí]], [[rosomák|rosomáků]], [[sobol|sobolů]] a [[orel skalní|orla skalního]]. Poloostrov je hnízdištěm [[orel mořský|orla mořského]], jenž je největším druhem orla na Zemi. === Vodní fauna === Ve vodách omývajících břehy Kamčatky žije největší mořský savec, [[plejtvák obrovský]]. Ze sladkovodních živočichů je třeba zmínit největší výskyt lososovitých ryb na světě. V [[Kurilské jezero|Kurilském jezeře]] se nalézá největší populace lososů v celé [[Eurasie|Euroasii]]. == Flóra == == Lidé == Poloostrov Kamčatka je součást [[Kamčatská oblast|Kamčatské oblasti]] spolu s [[Komandorské ostrovy|Komandorskými ostrovy]] a [[Ostrov Karaginského|Ostrovem Karaginského]]. === Obyvatelstvo === Obyvatelstvo o počtu 402&nbsp;500 lidí je z drtivé většiny ruského původu, největší menšinou jsou [[Korjakové]], kteří mají na severu poloostrova svojí vlastní enklávu, [[Korjacký autonomní okruh]], kde žije zhruba 13&nbsp;000 příslušníků tohoto etnika. === Raketová střelnice === V 50. letech 20. století zde byla zřízena raketová střelnice Kura ([[Čeština|česky]] ''slepice''), určená jako dopadová plocha [[Mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních balistických raket]]. Nachází se poblíž vesnice Ključi, přibližně 380 km severně od města [[Petropavlovsk-Kamčatskij]] na bažinatém neobydleném místě u řeky [[Kamčatka (řeka)|Kamčatky]]. Zeměpisné souřadnice jsou 56° 18' 56 severní šířky a 160° 46' 34 východní délky, přibližná rozloha je pouze 10 km². Nedaleko se nachází známá sopka [[Ključevskaja]]. Jeho primárním účelem je dopadová plocha pro hlavice [[Balistická raketa|balistických raket]], kontrola parametrů při vstupu hlavic do atmosféry a měření přesnosti dopadu.<br /> [[zkušební polygon|Polygon]] byl založen 29. 4. 1955 pod kódovým označením „Kama“ jako „Odloučená vědecko-zkušební stanice“ dělostřelecké NII № 4 v [[Bolševo|Bolševu]] v [[Moskevská oblast|Moskevské oblasti]]. Do provozu byl spuštěn 1. 7. 1955 skupinou odloučeného radiolokačního praporu. Během krátké doby byl postaven vojenský tábor [[Ključi-20]], síť pozemních komunikací, letiště a dalších technické zařízení. První balistická raketa (R-7) na polygon dopadla 22. 8. 1955. Za dobu jeho provozu byl polygon Kura cílem zkušebních testů více než 2 600 raket a více než 5 600 hlavic včetně nejnovějších [[BR Topol-M]] a [[Bulava]]. Cílem střelnice je oveřování trajektorie letu a přesnosti zásahu, nikoliv učínky těchto zbraní. Většina těchto raket měla bojovou hlavici nahrazenou užitečnou zátěží. I díky tomu vděčí Kamčatka za z velké části zachovanou přírodu.<br /> V současnosti zkušební polygon spadá pod [[Raketová vojska strategického určení|Raketové vojsko Ruské federace]] a patří mezi nejstřeženější armádní objekty. Posádku tvoří více než 1 000 důstojníků a okolo 100 vojáků základní služby. == Externí odkazy == * (anglicky) [http://whc.unesco.org/en/list/765 Sopky na Kamčatce (UNESCO)] * (anglicky) [http://www.timeanddate.com/worldclock/city.html?n=114 Aktuální čas] * [http://www.kamcatka.cz/kamcatka-geologie-a-geografie.htm Kamčatka pro každého] * (rusky) [http://www.kamforum.ru/ Kamčatská komunita] * (rusky) [http://photo.kamforum.ru/ Fotografie Kamčatky] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pobřeží Tichého oceánu]] [[Kategorie:Ochotské moře]] [[Kategorie:Poloostrovy v Rusku]] [[Kategorie:Kamčatský kraj]] [[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]]

Návrat na stránku „Poloostrov Kamčatka“.