Podúsek 2./XI. Hevlín

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Stavební podúsek 2./XI. Hevlín''' byl součástí linie [[těžké opevnění|těžkého opevnění]], které bylo staveno v rámci [[Ženijní skupinové velitelství XI Hrušovany nad Jevišovkou|ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou]] v roce [[1938]] na jižní Moravě. Úsek měla vystavět firma Konstruktiva, k zadání stavby došlo 18. května 1938. Součástí úseku bylo 14 [[pěchotní srub|pěchotních srubů]], z nichž se Konstruktivě podařilo do začátku října 1938 vybetonovat dva objekty. == Základní údaje == Stavba linie byla zadána 18. května 1938 stavební firmě Konstruktiva, a. s., Praha II, za částku 19 184 988,70 Kč, která jej měla dokončit během 250 dní. Prvním pracovním dnem se stal 18. červen téhož roku. Velitelem podúseku se stal npor. žen. ing. Václav Hanzlík, stavbyvedoucím npor. stav. ing. Stanislav Kmoníček. == Průběh linie == Linie stavěná jako druhý podúsek ŽSV XI měla navazovat jižně od [[Dyjákovice|Dyjákovic]] objektem MJ-S 15 na stavební [[podúsek 1./XI. Šatov]], který končil objektem MJ-S 14 jižně od [[Hrádek (okres Znojmo)|Hrádku]]. Objekt MJ-S 16 se nachází u výběžku rakouského území za [[Dyje|Dyjí]] u [[Hevlín]]a, další objekty již stojí na břehu Dyje. Linie měla dále pokračovat po břehu řeky až k obci [[Jevišovka (okres Břeclav)|Jevišovka]], kde se měla stočit k [[Železniční trať Břeclav - Znojmo|železniční trati Znojmo – Břeclav]], podél níž měla vést až do prostoru mezi [[Březí (okres Břeclav)|Březím]] a [[Mikulov]]em, kde měla skončit pěchotním srubem MJ-S 28. == Popis objektů == === MJ-S 15 „Závora“ === [[Soubor:MJ-S 15.JPG|thumb|220px|Pěchotní srub MJ-S 15 „Závora“]] Srub MJ-S 15 byl postaven podle projektu opavského objektu OP-S 41, podle něhož byly vybudovány i jihomoravské sruby MJ-S 2 a MJ-S 3 u [[Šatov]]a. Jedná se tedy o izolovaný pěchotní srub oboustranný dvoukřídlý ve II. [[stupeň odolnosti (československé opevnění)|stupni odolnosti]]. Objekt měl být vybaven dvěma [[4cm kanón vz. 36|protitankovými kanóny vz. 36]] spřaženými s [[Těžký kulomet vz. 37|těžkým kulometem vz. 37]] (tzv. zbraň L1) a dvěma dvojčaty těžkým kulometů vz. 37 (zbraň M). Další výzbroj měly tvořit čtyři [[Lehký kulomet vz. 26|lehké kulomety vz. 26]] pro obranu vchodu a střílen hlavních zbraní. Stejné zbraně měli mít k dispozici i pozorovatelé ve dvou [[Stropní pancéřové prvky v československém opevnění|pancéřových zvonech]]. Osádku mělo tvořit 37 mužů. Objekt MJ-S 15 byl vybetonován jako první z podúseku 2./XI., betonáž proběhla ve dnech 18. až 27. srpna 1938, kubatura betonu činila 1 451 m³. [[Mnichovská dohoda]] a odstoupení pohraničí Německu zastihlo objekt ve stádiu hrubé stavby, nebyly osazeny zvony, nebyly provedeny zemní úpravy, atd. Dokončen byl v roce [[1948]] znojemskou firmou Ing. Růžička, osazené zvony byly vyrobeny ve [[Vítkovické železárny|Vítkovicích]] až po válce. V letech [[1959]] a [[1960]] byl objekt vyzbrojen [[85mm kanón vz. 44/59|protitankovým kanónem vz. 44/59]], který byl speciálně upraven pro použití v jihomoravských a bratislavských těžkých objektech. Srub sloužil armádě až do roku [[1999]], kdy byl opuštěn. === MJ-S 16 „Výběžek“ === [[Soubor:Hevlín, MJ-S 16 (rok 2010; 07).jpg|thumb|220px|Levé křídlo MJ-S 16 „Výběžek“]] Pěchotní srub MJ-S 16 je zajímavý ze dvou důvodů. Jednak se jedná o jednopodlažní objekt (v drtivé většině mají pěchotní sruby dvě patra, spodní s ubikacemi, strojovnou, filtrovnou apod., a bojové horní), který byl zde navrhnut z důvodu vysoké hladiny [[podzemní voda|spodní vody]]. Druhá zajímavost se týká samotného umístění objektu, neboť ten se nachází přibližně 100 m od státní hranice s [[Rakousko|Rakouskem]], které zde díky výběžku území zasahuje přibližně 1 km za řeku Dyji. Objekt MJ-S 16 ve II. stupni odolnosti byl postaven podle projektu srubu OP-S 9 poblíž [[Opava|Opavy]]. Výzbroj měla být shodná se srubem MJ-S 15. Hlavními zbraněmi měly být dvě zbraně L1 (kanón spřažený s těžkým kulometem) a dvě zbraně M (dvojče těžkých kulometů), pro blízkou ochranu měly sloužit čtyři zbraně N (lehký kulomet) a další dvě shodné zbraně v pancéřových zvonech. Osádku mělo tvořit 35 mužů. Betonáž pěchotního srubu proběhla ve dnech 6.–13. září 1938, při odstoupení pohraničí tedy existoval jako velký železobetonový monolit bez jakékoliv výzbroje a výstroje. Další osudy jsou shodné se sousedním objektem MJ-S 15. Byl dokončen po druhé světové válce (včetně osazení zvonů: jeden byl nově vyroben ve Vítkovických železárnách, druhý pochází z pěchotního srubu Ko-S 1 v [[Komárno|Komárně]]) a vyzbrojen. V letech 1959 a 1960 byly osazeny dva protitankové kanóny vz. 44/59. Zakonzervovaný objekt využívala armáda do roku [[1999]], poté bylo veškeré vybavení odvezeno a srub byl opuštěn. === Ostatní objekty === Ostatní zadané pěchotní sruby MJ-S 17 až MJ-S 28 nebyly do Mnichovské dohody postaveny. Nejblíže k dokončení měly objekty MJ-S 17 a MJ-S 18, které byly připravené k betonáži. Objekty MJ-S 19 – MJ-S 21 a MJ-S 24 se nacházely v různém stupni rozestavěnosti, výstavba ostatních srubů vůbec nebyla zahájena. Ve všech případech se mělo jednat o pěchotní sruby II. stupně odolnosti, se dvojicemi zbraní L1 a M, dalšími třemi až čtyřmi lehkými kulomety pro blízkou ochranu a dvěma pancéřovými pozorovacími zvony. Sruby MJ-S 21, 22 a 25 byly vyprojektovány jako jednopodlažní. == Literatura == * STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem : Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2001. ISBN 80-86011-13-5. * FIC, Tomáš, a kol. Utajené pevnosti. Brno : Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. ISBN 80-86463-12-5. {{ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou}} {{commonscat|Subsection 2./XI. Hevlín}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou]] [[Kategorie:Okres Znojmo]] [[Kategorie:Okres Břeclav]]

Návrat na stránku „Podúsek 2./XI. Hevlín“.