Ontologie Z Multimediaexpo.cz stránky Ontologie Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Různé významy|tento=filosofické disciplíně|druhý=datové struktuře|rozlišovač=výpočetní technika}} '''Ontologie''' (z [[řečtina|řeckého]] ''to óν'' jsoucí + λόγος, ''logos'' slovo, řeč) je [[Filosofie|filosofická]] disciplina, která se zabývá [[jsoucno|jsoucnem]], [[bytí]]m jako takovým a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení '''první filosofie''', která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázkami. == Ontologie jako součást metafyziky == Ontologie představuje v klasické filozofické systematice, která má svůj počátek u [[Christian Wolff|Christiana Wolffa]], součást [[metafyzika|metafyziky]], a zahrnuje všeobecnou metafyziku (''metaphysica generalis'') v protikladu ke speciální metafyzice (''metaphysica specialis''), která se zabývá určitými oblastmi bytí, například [[Bůh|Bohem]] ([[přirozená teologie]]), [[duše|duší]] ([[přirozená psychologie]]) a [[svět]]em ([[kosmologie]]). V tradiční ontologii nalezneme zvláště otázku, jaký je vztah esence a bytí ([[ontologická diference]]). Ve [[Scholastika (filozofie)|scholastice]] byl diskutován nejčastěji problém [[transcendentálie|transcendentálií]], tedy prvků, které nutně náležejí k jsoucnu. == Heideggerova fundamentální ontologie == Zcela nový pohled na ontologii nabízí ve svém díle ''Bytí a čas'' Martin Heidegger. Vůči svým předchůdcům od [[René Descartes|Descarta]] a [[Immanuel Kant|Kanta]] až po svého učitele [[Husserl]]a, kteří se zabývali hlavně otázkami poznání ([[epistemologie]]), Heidegger opět zdůraznil základní význam ontologie pro filosofii vůbec. Vytvořil zde fundamentální ontologii jako základ filosofického zkoumání a ukázal nový přístup k otázce po bytí. Západní metafyzika podle Heideggera zapomněla na otázky po bytí a věnovala se místo toho zkoumání různých jsoucen. V tomto směru dále pokračují jednotlivé vědy, které si otázku po bytí vůbec nekladou a klást ani nemohou: musí bytí mlčky předpokládat. Přitom označení "být, jest" může znamenat velmi odlišné věci. Bytí nelze pokládat za nějaký [[atribut]], protože pouze to, co jest, může mít i nějaké atributy. Heidegger rozlišil bytí neživých věcí jako prostý výskyt (výskytové jsoucno, které se nás nijak netýká) nebo jako vhodnost k něčemu (příruční jsoucno), a na druhé straně bytí člověka, jemuž o toto bytí podstatně jde, jemuž na něm zásadně záleží a který se o ně tedy stará. Pro tento druh bytí zavedl označení [[pobyt]] (''Dasein''). == Ontologie živého == V pozdějších přednáškách se Heidegger zabýval i bytím živých tvorů, kteří - na rozdíl od neživých předmětů - mají nějaký, i když poměrně chudý svět (jsou ''Weltarm''). Lze také předpokládat, že i jim o život jde, že jim na něm nějak záleží. Živá jsoucna kromě toho otázku bytí "řeší" zásadně jinak. Zatímco neživé věci prostě trvají a jen odolávají nepříznivým vlivům svého prostředí, živé organismy řeší otázku bytí tak, že se reprodukují. Potom sice na jedné straně na svém prostředí bytostně závisejí, protože potřebují energii, vodu, světlo, na druhé straně se tím však mohou periodicky obnovovat, rozmnožovat a zaplňovat k životu vhodná místa a dokonce dále vyvíjet. Bytí všech živých organismů včetně člověka je tak charakterizováno úplně jinou "strategií" bytí, kterou člověk dovádí ještě dál tím, že si svůj svět tvoří a že mu v řeči rozumí. == Ontologie a logika == V současné době se otázkami klasické ontologie zabývají také odborníci pro hledání sémantického významu vizuálních dat (např. pro potřeby automatického indexování obrazových databází a videí), logici a analytičtí filosofové. Zkoumají, co znamená "být" ve složitých případech, jako jsou například čísla. Hledají vztahy mezi nejobecnějšími pojmy, jejich významy a podobně. Cílem těchto zkoumání je však většinou modelování a konceptualizace, kategorizace znalostí a vytváření pojmových stromů. Tyto výzkumy mohou pak najít aplikace v informatice, v umělé inteligenci a podobně. == Odkazy == === Související články === * [[Bytí]] * [[Filosofie]] * [[Jsoucno]] * [[Metafyzika]] * [[Evoluční ontologie]] === Externí odkazy === * (anglicky) * [http://www.newadvent.org/cathen/11258a.htm Heslo ''Ontology'' v ''Catholic Encyclopedia''] * [http://plato.stanford.edu/entries/logic-ontology/ Heslo ''Logic and Ontology'' ve ''Stanford Enc. of Philosophy''] * [http://www.ontology.co Ontology. A resource guide for philosophers] * [http://www.ontology.co/being-qua-being.htm Aristotle's definition of a science of Being qua Being: ancient and modern interpretations] * [[Ontological status of essence]]:[http://sisbib.unmsm.edu.pe/bibVirtual/libros/filosofia/status_esencia/ficha.htm] * [http://ontology.buffalo.edu Buffalo Ontology Site] * [http://www.obromley.co.uk/web/concept/ontology.htm Example General Ontology] * [http://ncor.us National Center for Ontological Research] * [http://www.ontology.co/history.htm Notes on the history of Ontology] * [http://www.applied-ontology.org Applied Ontology. An interdisciplinary journal on ontological analysis and conceptual modeling] * [http://www.loa-cnr.it Laboratory for Applied Ontology] * [http://www.ontologia.net International Ontology Congress] === Literatura === * L. Benyovszky, ''Náhlost. Myšlení bytí z času''. Praha: Oikumené 2006 * M. Heidegger, ''Bytí a čas.'' Praha: Oikumené 1996 {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Ontologie| ]] [[Kategorie:Filosofické disciplíny]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Různé významy (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Ontologie“.
