Oměj šalamounek

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Prudký jed}} {{ Taxobox | barva = lightgreen | jméno = Oměj šalamounek | obrázek = Aconitum plicatum.JPG | popis obrázku = Oměj šalamounek (''Aconitum plicatum'') | šířka obrázku = 258px | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') | řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'') | čeleď = [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae'') | rod = [[oměj]] (''Aconitum'') | binomické jméno = Aconitum plicatum | druh popsal = Reichenbach }} '''Oměj šalamounek''' (''Aconitum plicatum'' Rchb., syn.: ''Aconitum callibotryon'' Rchb.) je vytrvalá prudce jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Patří mezi ohrožené druhy rostlin ČR. == Popis == * Oměj šalamounek je vytrvalá 50 až 150 cm vysoká bylina rostoucí z hlízovitě ztlustlého oddenku. * Lodyha je vzpřímená, pevná a lysá. * Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě dělené s třemi laločnatými úkrojky. * Květenství vytváří prodloužený vzpřímený hrozen * Jednotlivé květy vyrůstají z paždí podpůrných listenů, jsou velké asi 3 cm, fialově-modré. Kališní lístky vytvářejí přilbu. Horní kališní lístek je vysoce vyklenutý a v předu krátce zašpičatělý. Dolní jsou široce podlouhlé. * Kvete od května do srpna. * Plodem je hladký měchýřek s 10 až 15 černými semeny. [[Soubor:Aconitum_napellus_02.jpg#filelinks|thumb|left|detail květ]] == Stanoviště == Ve volné přírodě oměj šalamounek roste na vlhkých místech v lesích a u potoků v horských oblastech. == Areál rozšíření == Oměj šalamounek je [[endemit]]em hor Českého masívu, vyskytuje se v České republice, kterou svým výskytem přesahuje jen těsně na území okolních států v pohraničních pohořích. Jinde v Evropě a Asii se však vyskytují blízce příbuzné druhy (řazených do komplexu ''Aconitum napellus'' s.l.), např. v [[Karpaty|Karpatech]] včetně [[Beskydy|Beskyd]] to je [[oměj tuhý]] (''Aconitum firmum''). V [[Alpy|Alpách]] roste ''Aconitum tauricum'' a ''Aconitum napellus'' s. str. == Použití == V léčitelství se používala sušená hlíza, která v přiměřených dávkách snižuje horečky. Pro svoji jedovatost se však nesmí používat bez lékařského dozoru. Zevně se oměj také používá jako lokální [[anestetikum]]. == Účinné látky == Droga obsahuje hlavně akonitové [[alkaloidy]]. Z těchto alkaloidů je to hlavně [[akonitin]], jeden z nejprudších jedů, který je znám. == Využití v travičství == Všechny části rostliny obsahují alkaloidy, listy 0,2-1,5%, hlízy 0,3-3%. Podráždění na jazyku(podobné nikotinu, při větších dávkách se rozšiřuje na celou hlavu) je již při 0,05mg akonitinu, příznaky otravy 0,2-0,25mg, smrtelná dávka pro člověka 3-4mg. Dříve byly známy i otravy u dětí, jelikož vysávaly nektar z květů a s tím i malý obsah akonitinu. Sbírají se obvykle hlízy a to v říjnu až listopadu. Při kvetení je obsah alkaloidu nejnižší, v zimě naopak nejvyšší. Extrakt z oměje šalamounku se ve středověku používal jako šípový jed. Používal se také k trávení vlků ve středověku otráveným masem. Lidové názvy: bačkorky, botičky, čertův pantoflíček, holoubky, homolec, jedhoj, medvědí tlapka, oměj, omich, papučky Panny Marie, psí mor, vomej, zlý mníšek… Nezaměňovat tuto rostlinu s její příbuznou: Oměj vlčí mor - Aconitum Lycoctonum(Lycos=vlk, kteinó=usmrcuji) Průběh otravy: Při užití větší dávky akonitinu, nebo rostliny, se brzy dostaví pocit mravenčení v zadní části dutiny ústní(podráždění nervových zakončení v zadní části patra), který se brzy rozšíří na celou hlavu a obličej. Později postoupí mravenčení a píchání do konečků prstů rukou i nohou, na uši, do krajiny pánevní, na prsa a záda. Po nich následuje celková necitlivost(anestezie). Zároveň se dostaví celkové příznaky otravy jako pocení, nausea, zvracení, průjem, pokles teploty, zimnice, poruchy srdeční činnosti, velká svalová slabost, silná úzkost a strach ze smrti. Dýchání je stále povrchnější a smrt nastává zástavou dechu a poškozením srdce. Vědomí je však až do konce zachováno. První příznaky se dostaví za několik minut a celá otrava proběhne v několik hodinách. Prognóza: Dobrá. I těžce otráveny se může uzdravit, pokud se udrží srdeční a dýchací činnost v chodu. Výplach žaludku a podávání symptomatických léků. U případů jež nekončí smrtelně trvají ještě delší dobu poruchy citlivosti a pocity únavy. == Literatura == * ''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.) (2002), Academia, Praha * Fischer M.A. (ed.) (1994): Exkursionflora von Österreich, Verlag Eugen Ulmer, Wien et Stuttgart * ''Naše Jedovaté rostliny'', Doc. RNDr.Václav Jirásek, doc. MUDr. Rudolf Zadina, Doc. RNDr. PhMr Zdeněk Blažek (1957) {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pryskyřníkovité]] [[Kategorie:Jedovaté rostliny]] [[Kategorie:Rostliny s modrými květy]] [[Kategorie:Okrasné rostliny]]

Návrat na stránku „Oměj šalamounek“.