Mordechaj Vanunu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Mordechai Vanunu 2009.jpg|thumb|240px|Mordechaj Vanunu (2009)]] '''Mordechaj Vanunu''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: מרדכי ואנונו‎) (* [[13. říjen|13. října]] [[1953]], [[Marrákeš]], [[Maroko]]), přijatým křestním jménem '''John Crossman''' je bývalý [[izrael]]ský jaderný technik, který v roce 1986 odhalil utajované detaily izraelského nukleárního programu v [[Spojené království|britských]] The Sunday Times. Následně byl vylákán do [[Řím]]a, odkud byl unesen do Izraele a tam odsouzen na 18 let odnětí svobody za velezradu. Po propuštění v roce 2004 je jeho pobyt na svobodě vázán podmínkami, které zahrnují zákaz jakékoli komunikace s cizinci, jež platí do současnosti. == Dětství a mládí == Vanunu se narodil v [[Marakéš]]i v [[Maroko|Maroku]] v [[Židé|židovsk]]é rodině. Jeho otec byl [[rabín]]. V roce [[1963]], ve věku devíti let se společně rodiči a 11 sourozenci přestěhoval do Izraele. Základní vojenskou službu v [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných silách]] dokončil v hodnosti seržanta. Po dokončení vojenské služby se zapsal na Ben Gurionovu univerzitu na obor [[Filosofie|filozofie]]. Na univerzitní půdě se radikalizovaly jeho politické názory. Společně s dalšími židovskými a arabskými studenty se angažoval v propalestinských skupinách. Univerzitu nedokončil. == Zaměstnání v Dimoně (1976 - 1985) == V roce 1976 byl přijat do výzkumného centra pro výzkum atomové energie poblíž Dimony v [[Negevská poušť|Negevské poušti]]. V tomto vysoce utajovaném závodě na zpracování plutonia při výrobě atomových zbraní (oficiálně vydávaného za textilní továrnu) začal, po nezbytných školeních, pracovat jako atomový technik. V soukromém čase byl aktivně činný v levicových skupinách, které protestovaly např. v roce [[1981]] proti zničení iráckého [[Nukleární reaktor|nukleárního reaktoru]] v [[Irák|iráckém]] [[Osirak]]u izraelskými stíhačkami. [[Šin Bet]] Vanuna varovala, aby se jako zaměstnanec strategického podniku vyvaroval podobné činnosti. Z těchto Vanunových aktivit [[Jeruzalem Post]] později vyvodil, že ke svým činům byl motivován antipatií k Izraeli. Vanunu nikdy nereagoval na toto obvinění. == V cizině == Viz [[Únos Mordechaje Vanunu]]. == Soud a vězení == Po návratu do Izraele byl Vanunu postaven před soud a obviněn ze zrady a [[špionáž]]e. Proces se konal u okresního soudu v [[Jeruzalém]]ě a byl neveřejný. Líčení vedl soudce [[Eliah Noam]] s přísedícími Zvi Talem a Shalomem Brenerem. Vanunovým obhájcem byl [[Avigdor Feldman]]. „''Je to nejtvrdohlavěší a nejprincipálnější osoba, se kterou jsem se setkal'',“ řekl o svém klientovi. Vanunovi nebyl povolen kontakt se sdělovacími prostředky. 27. [[únor|února]] [[1988]] byl Mordechaj Vanunu odsouzen k 18 letům odnětí svobody. V roce [[2004]] řekl bývalý ředitel [[Mosad]]u agentuře [[Reuters]], že byla zvažována možnost ''mimosoudní exekuce'' (fyzická likvidace), ale byla zamítnuta, protože ''tohle Židé Židům nedělají''. Většinu času (11 let) svého uvěznění strávil Vanunu na samotce o velikosti 2×3 m bez oken . Údajně proto, že by mohl prozradit další informace vážící se ke středisku jaderného výzkumu v Dimoně. Mnoho kritiků jeho věznění argumentuje, že ve skutečnosti neměl Vanunu žádné další informace a že skutečným důvodem izolace bylo zabránit politickým rozpakům, kterým by byla vystavena jak izraelská vláda, tak vláda [[Spojené státy americké|Spojených států]]. [[Ray Kidder]], jaderný fyzik prohlásil, že z pohledu jeho vědomostí nemůže mít Vanunu další informace. Jiní se zase ptali, jak by technik bez univerzitního vzdělání mohl získat další cennou informaci. O svém pobytu ve vězení Vanunu říká, provozoval své malé „vzpoury“; odmítal mluvit se strážemi, četl pouze [[angličtina|anglicky]] psaný tisk a díval se jen na BBC. Dokonce odmítal jíst jídlo v době, kdy bylo podávané, aby získal pocit, že alespoň malá část života není pod izraelskou kontrolou. == Po propuštění == Z vězení byl Vanunu propuštěn [[21. duben|21. dubna]] [[2004]]. Projevil touhu úplně se oddělit od Izraele. Odmítl mluvit [[hebrejština|hebrejsky]], konvertoval na křesťanství a hodlá se vystěhovat do některého evropského státu nebo do USA, jakmile mu to izraelská vláda dovolí. Z důvodu obav úředních míst ze šíření dalších státních tajemství je Vanunu při svém pobytu na svobodě vázán několika omezeními: * musí žít pouze v tom izraelském městě, které si vybere * musí hlásit úřadům každou cestu do jiného města * nesmí opustit Izrael (Toto omezení je opakovaně prodlužováno. V roce [[2005]] soud rozhodl, že může navštěvovat [[Pásmo Gazy]] a [[Západní břeh]], v roce [[2006]] bylo toto rozhodnutí zrušeno. V dubnu [[2007]] bylo omezení opět prodlouženo.) * nesmí se stýkat ani komunikovat s cizinci a to osobně, telefonicky nebo [[e-mail]]em. * nesmí vstoupit nebo se přiblížit k žádnému velvyslanectví, k žádnému celnímu přístavu a nesmí se přiblížit na méně než 500 metrů k mezinárodnímu hraničnímu přechodu. Vanunu opakuje, že veškeré jeho znalosti o izraelském jaderném programu jsou zastaralé a nemá již nic nového, co by mohl odhalit. Navzdory omezením poskytl Vanunu několik rozhovorů zahraničnímu tisku, včetně živého telefonního rozhovoru pro BBC Scotland. [[22. duben|22. dubna]] 2004 požádal Vanunu [[norsko]]u vládu o azyl z humanitárních důvodů. Svou žádost poslal i do dalších zemí s udáním důvodu strachu o svůj život. Bývalý norský premiér za konzervativce [[Kare Willoch]] vyzval norskou konzervativní vládu, aby poskytla Vanunovi utočiště. Univerzita v Trosu mu nabídla práci. Tato žádost, stejně jako žádost o azyl ve [[Švédsko|Švédsku]] byla zamítnuta. O azyl neúspěšně žádal i v [[Irsko|Irsku]]. Kladné vyřízení však bylo podmíněno povolením vycestovat z Izraele. Od propuštění stanul Vanunu již několikrát před izraelskými soudy z důvodu porušení nařízených omezení. Byl např. zatčen při pokusu o proniknutí do [[Betlém]]a. Žádosti mezinárodních organizací o volnost pohybu a svobodu projevu pro Vanuna jsou Izraelem odmítány nebo ignorovány. == Zatčení po propuštění == === 2004 === [[11. listopad|11. listopadu]] byl Vanunu zatčen izraelskou policií při snídani v anglikánském kostele sv. Jiří v místnosti, kterou měl pronajatou. Obviněn byl z dalšího prozrazování státních tajemství a porušování nařízených omezení. Policie z jeho pokoje odvezla noviny a počítač. Z vazby byl propuštěn po několika hodinách s nařízeným domácím vězením na sedm dní. [[24. prosinec|24. prosince]] byl zatčen při pokusu proniknout na [[Západní břeh]], což bylo kvalifikováno jako přestupek proti nařízeným omezením. Vanunu jel údajně na [[Mše|mši]]. Po zaplacení kauce byl propuštěn a byl odsouzen k pěti dnům domácího vězení. === 2005 === [[26. leden|26. ledna]] byl z Izraele vypovězen zástupce ředitele [[Jeruzalém|jeruzalémské]] pobočky BBC [[Simon Wilson]], protože odmítl předložit izraelským cenzorům ke kontrole interview pořízené s Vanunem. Vanunu tento rozhovor poskytl v rozporu se soudními příkazy. Do Izraele se Wilson směl vrátit [[12. březen|12. března]] poté, co se písemně omluvil za porušení zákona. [[17. březen|17. března]] byl Vanunu obviněn z 21 přestupků a 1 pokusu o přestupek. [[18. listopad]]u byl Vanunu zatčen na jednom z kontrolních stanovišť při návratu ze Západního břehu. Izraelské úřady oznámily, že zákaz cestování zahrnuje i palestinská teritoria. === 2007 === [[13. duben|13. dubna]] byl Vanunu informován, že izraelská vláda prodloužila jeho domácí vězení v [[Jeruzalém]]ě. Zároveň byla prodloužena všechna omezení vztahující se na jeho osobu. == Ocenění a podpora == * Evropský parlament odsoudil Izrael za to, jak s Mordechajem Vanunem zachází a uvedl, že jeho zadržení agenty Mosadu byl hrubý přestupek proti svrchovanosti Itálie i proti mezinárodnímu právu. [[Amnesty International]] popsala zacházení s ním jako „kruté, nelidské a ponižující […] odporující mezinárodnímu právu.“ * V roce [[1987]] byla Vanunovi udělena [[Right Livelihood Award]], v roce [[2001]] obdržel [[čestný doktorát]] Univerzity Tromso. V letech [[1988]] až [[2004]] byl každoročně nominován na [[Nobelova cena|Nobelovu cenu za mír]]. V roce [[2005]] obdržel ''Mírovou cenu norského lidu'' (''Folkets fredspris''). * V září 2004 obdržel ''Mírovou cenu [[John Lennon|Johna Lennona]]'' udělovanou [[Yoko Ono]]. V prosinci téhož roku byl studenty Univerzity [[Glasgow]] zvlolen na tři roky do funkce [[rektor]]a. V dubnu 2005 byl formálně uveden do funkce, které se, z důvodu věznění v Izraeli, nemohl ujmout. Univerzita Glasgow zahájila kampaň za jeho propuštění. * M. Vanunu byl formálně adoptován manžely Mary a Nickem Eoloffovými z [[Minnesota|Minnesoty]] (USA), [[křesťanství|křesťanskými]] [[pacifismus|pacifisty]]. Ti se s ním mohli setkat jen jednou, v roce 2003. Ze setkání Eoloffovi sdělili Vanunův pozdrav okolnímu světu, jeho naději na vyřešení jeho svízelné situace, arzenálu zbraní hromadného ničení Izraele; a též to, že kdyby si mohl vybrat, zdali by informace o Dimoně nechal zveřejnit ještě jednou, i za cenu dlouholetého vězení, opět by to udělal. == Audiovizuální dokumenty == * [http://www.sprword.com/videos/israelwmd/ Israel's Secret Weapon], BBC, režie Giselle Portenier == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.timesonline.co.uk/tol/news/article830147.ece Článek o Dimoně z roku 1986] * (anglicky) [http://www.serve.com/vanunu/dimona/pix.html Fotografie pořízené M. Vanunem v Dimoně] * (anglicky) [http://www.serve.com/vanunu/ Osobní web M. Vanunu] * (anglicky) [http://www.nonviolence.org/vanunu/ Web kampaně za svobodu pro M. Vanunu] {{Flickr|Mordechai+Vanunu}}{{Commonscat|Mordechai Vanunu}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Vanunu, Mordechaj}} [[Kategorie:Protivníci izraelských zpravodajských služeb]] [[Kategorie:Absolventi Ben Gurionovy univerzity v Negevu]] [[Kategorie:Křesťanští konvertité]] [[Kategorie:Izraelští zločinci]] [[Kategorie:Židé]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Mordechaj Vanunu“.