Mlhovina v Orionu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:VISTA’s infrared view of the Orion Nebula.jpg|thumb|240px|Mlhovina v Orionu (2010)]] {{Infobox mlhovina | název = Mlhovina v Orionu | typ = [[emisní mlhovina]] | foto = | foto_popis = Mlhovina v Orionu | rektascenze = {{RA|5|35|17,3}} | deklinace = -5° 23' 28" | zd.magnituda = 4.0 | souhvězdí = [[Orion (souhvězdí)|Orion]] | souhvězdí_lat = Ori | vzdálenost_ly = 1600 | úh.velikost = 90.0'x60.0' | poloměr = 16.6 | abs.magnituda = | označení = M42, NGC 1976, LBN 974 }} [[File:Orion Nebula - Hubble 2006 mosaic 18000.jpg|thumb|240px|Mlhovina v Orionu (2006)]] '''Mlhovina v Orionu''', známá také jako '''M42''' (Messier 42), je [[emisní mlhovina]] vzdálená 1600 [[Světelný rok|světelných let]] od [[Země]] v souhvězdí [[Orion (souhvězdí)|Orionu]]. Je vidět i pouhým okem přímo uprostřed [[Orionův meč|Orionova meče]]. Šířka je 33 [[světelný rok|světelných let]]. Tvoří jádro tzv. [[Orionův komplex|Orionova komplexu]], kde se mimo ni nachází například i [[mlhovina Koňská hlava]], [[Orionův molekulový oblak]], [[Barnardova smyčka]] a jiné. Orionův komplex zahrnuje mnoho objektů na ploše několika set světelných let z nichž nejvýraznější je právě Velká mlhovina v Orionu. Součástí je [[otevřená hvězdokupa]] Trapez, složená z velmi mladých hvězd. [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleův teleskop]] odhalil [[prachový disk]] kolem těchto hvězd, pravděpodobně počáteční stádium vývoje [[planetární soustava|planetární soustavy]]. == Velká emisní mlhovina v Orionu == Mlhovinu objevil v roce 1610 francouzský astronom Nicolas-Claude Fabri de Peiresc. V roce 1870 ji poprvé vyfotografoval Henry Draper, teď už je mlhovina fotografována snad nejčastěji ze všech mlhovin, které můžeme na obloze vidět. V roce [[1995]] [[Mark McCaughrean]] a [[Bob O´Dell]] objevili uvnitř Velké mlhoviny tzv. [[protoplanetární disky]] v jejichž středu se nacházejí mladé hvězdy. K tvorbě planet v protoplanetárních discích musí docházet hodně rychle, protože již vyvinuté hvězdy Trapézu z protoplanetárních disků ,,sfoukávají" materiál. Velká mlhovina v Orionu je Zemi nejbližší emisní mlhovina, hned vedle ní se nalézá další mlhovina známá jako [[M43]] (je to však jen jakýsi výběžek Velké mlhoviny v Orionu), tyto dvě mlhoviny jsou od sebe odděleny temnou mlhovinou s podivným názvem Rybí tlama. Velká mlhovina v Orionu je částí [[komplex mlhovina|komplexu mlhovin]] nazývaného [[OMC-1]], který má průměr několik stovek světelných let, do něhož mimo ni patří např. [[mlhovina Koňská hlava]], [[Plamenná mlhovina]], [[Barnardova smyčka]] a jiné. Emisní mlhovina je taková mlhovina jejíž [[atom]]y jsou [[ionizace|ionizovány]] (v tomto případě se tak děje z důvodu přítomností několika mladých hvězd. Jedná se především o hvězdy Trapézu). Jejich ,,vyloučené" [[elektron]]y se opět vracejí zpět a při tom [[vyzařovní|vyzařují]] [[emergie|energii]]. == Zrod hvězd == : ''Hlavní článek: [[Mlhovinová hypotéza]]'' Velká mlhovina v Orionu se skládá z [[plyn]]u a [[prach]]u, tedy materiálu ze kterého se mohou [[mlhovinová hypotéza|utvářet nové hvězdy]] (Pro zajímavost tento materiál je tvořen ze 75% [[vodík]]em, 25% [[helium|heliem]], a méně než 1 % tvoří ostatní prvky). Zrod hvězd může probíhat díky nehomogennosti mlhoviny. Hustší části začnou svou gravitační silou k sobe přitahovat materiál z řidších oblastí. Tím se nehomogennost mlhoviny ještě více prohloubí a proces tak pokračuje dál. Shluk plynu a prachu se začne vlivem své vlastní [[gravitace]] smršťovat. Tím se [[protohvězda]] zahřívá. Jakmile teplota (v centru) dosáhne hodnoty o něco větší než je 10 miliónů [[stupeň Celsia|stupňů Celsia]], začnou se [[vodík|vodíková]] jádra spojovat a tvořit tak jádra [[hélium|hélia]]. Jestliže však protohvězda nemá hmotnost větší než desetinu hmotnosti slunce vůbec k tomu nedojde a vytvoří se tzv. [[hnědý trpaslík]]. Všechen plyn, který Velká mlhovina v Orionu obsahuje se však změnit na hvězdu nemůže. Je to způsobeno především vlivem mladých hvězd, které část plynu vyloučí ven z této mlhoviny. Ačkoli se to nezdá takových mlhovin ve kterých se vytváří nové hvězdy je spousta. Velká mlhovina v Orionu je tedy jedinečná pouze tím, že se nalézá blízko Země. == Mlhovina na obloze == Na [[obloha|obloze]] se Velká mlhovina v Orionu rozprostírá na čtyřikrát větší ploše než [[Měsíc]] nacházející se právě v [[úplněk|úplňku]] (její skutečná šířka je přes 30 světelných let). [[Orionův pás]] se nachází v souhvězdí Oriona (souhvězdí Orionu je u nás viditelné od září do února). Dělí napříč vzdálenost mezi nejjasnějšími hvězdami tohoto souhvězdí, [[Rigel]]em a [[Betelgauze]]. Tvoří ho hvězdy Delta , Epsilon a Dzéta . Pod levou hvězdou Orionova pásu je viditelná nejasná skupinka tří hvězd ([[Orionův meč]]). Prostřední z nich je Velká mlhovina v Orionu. Pokud se díváme v noci na Velkou mlhovinu v Orionu může nám připomínat letícího netopýra. Při pohledu pouhým okem je zelená, avšak na fotografii můžeme vidět různé barvy. To je způsobeno nízkým jasem mlhoviny. Velká mlhovina v Orionu je jednou z nejfotografovanějších mlhovin na obloze. == Théta Orionis == Théta Orionis je čtyřhvězda, i když okem její složky rozlišitelné nejsou. Pouhým okem bychom ji považovali za hvězdu jedinou. Tato čtyřhvězda je spíše známá pod názvem Trapéz (nebo-li lichoběžník, toto pojmenování vzniklo při pohledu na její čtyři složky které zaujímají právě tento [[geometrický obrazec]]). Hvězdy Trapézu jsou staré přibližně 30 000 let a jejich spektrální třídy jsou O a B (přesněji O6, B1, B1, B3) . Její celková [[zářivost]] je 300 000 krát větší než je zářivost [[Slunce]]. Lichoběžník tvoří hvězdy: Théta-1 C (40 x jasnější, 200 000 x svítivější než slunce) théta-1 A (zákrytová dvojhvězda kde tyto dvě hvězdy obíhá ještě třetí). Théta-1 D ([[dvojhvězda]]) a théta-1 B (zákrytová dvojhvězda + další dvě složky). Tento systém tedy tvoří nejméně deset hvězd (nikoli čtyři). == Literatura == * REES Martin, Vesmír,Euromedia Group k. s. - Knižní klub , Praha 2006, 512 s, ISBN 80-242-1668-X, * GRIBBIN John, Vesmír, Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha 2003, 240 s, ISBN 80-242-0936-5. * KLECZEK Josip , Velká encyklopedie vesmíru, Academia Praha 2002, ISBN 80-200-0906-X * DUŠEK Jiří , Nebeský cestopis, CP Books 2005, ISBN 80-251-0708-6 * VOGEL Michael, Hvězdy a souhvězdí, Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha 2008, ISBN 978-80-242-2192-2 * HASINGER Grünther , Osud vasmíru, Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha 2009,284 s, ISBN 978-80-242-2358-2 == Související články == * [[Seznam objektů v Messierově katalogu]] * Charles Messier == Externí odkazy == * [[Tychův katalog]]: [http://archive.ast.cam.ac.uk/hipp/tycho.html TYC] * Katalog [[deep-sky]] objektů ('''N'''ew '''G'''eneral '''C'''atalogue/'''I'''ndex '''C'''atalogue): [http://www.seds.org/~spider/ngc/ngc.html NGC/IC] {{Flickr|Orion+Nebula}}{{Commonscat|Orion Nebula}}{{Messier}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Emisní mlhoviny]] [[Kategorie:Objekty v Messierově katalogu|M042]] [[Kategorie:NGC objekty|1976]] [[Kategorie:Souhvězdí Orionu]]

Návrat na stránku „Mlhovina v Orionu“.