Miranda (programovací jazyk)

'''Miranda''' je v [[Informatika (počítačová věda)|informatice]] [[čistě funkcionální]] [[programovací jazyk]] s líným vyhodnocováním, který navrhl [[David Turner]] jako nástupce jeho předchozích programovacích jazyků [[SASL (programovací jazyk)|SASL]] a [[KRC (programovací jazyk)|KRC]], které využívají určitých konceptů jazyků [[ML (programovací jazyk)|ML]] a [[Hope (programovací jazyk)|Hope]]. Obchodní značku Miranda vlastní Firma Research Software Ltd. of England. Miranda byl prvním čistě funkcionálním jazykem, který byl komerčně podporován.

Řešení většiny učebnicových problémů je v Mirandě kratší a jednodušší, než ve většině tradičních programovacích jazyků (možná kromě [[APL (programovací jazyk|APL]]). Uživatelé Mirandy mohou rychleji psát spolehlivější kódy, než s předchozími programovacími jazyky. Miranda byla vydána v roce 1985 jako rychlý [[Interpret (software)|interpret]] pro [[UN*X|unixové]] operační systémy s následnými vydáními v letech 1987 a 1989. [[Haskell]] je pozdější nástupce Mirandy a v mnoha směrech se jí podobá.

== Popis ==
Program (resp. skript) je v Mirandě množinou [[Rovnice|rovnic]], které definují různé matematické [[Funkce (matematika)|funkce]] a algebraické [[Datový typ|datové typy]]. Slovo [[množina]] je zde důležité, protože v podstatě nezáleží na pořadí jednotlivých rovnic a není nutné definovat předcházející entitu k jejímu použití.

Komentáře se uvádějí za dvojicí znaků <code>||</code> a platí až do konce řádku. Alternativní konvencí pro komentáře pak forma, kde každý řádek je považován za komentář, kromě řádků začínajících znakem <code>&gt;</code>.

Základní [[Datový typ|datové typy]] jsou <code>char</code>, <code>num</code> a <code>bool</code>. Znakový řetězec je prostý seznam znaků, zatímco <code>num</code> je podle potřeby převáděn mezi [[Celé číslo|celými čísly]] (která jsou nastavena implicitně) nebo [[Reálné číslo|reálnými čísly]] s plovoucí desetinou čárkou.

Dalším datovým typem jsou Tuples, což jsou sekvence elementů, které se mohou lišit datovým typem. Tuples odpovídají například datovému typu záznam ({{Vjazyce2|en|''record''}}) v jazyce [[Pascal (programovací jazyk)|Pascal]]. Výčet elementů je uzavřen mezi kulatými závorkami a jednotlivé elementy jsou odděleny čárkami:

 <code>this_employee = ("Folland, Mary", 10560, False, 35)</code>

Nejvíce používanou datovou strukturou v Mirandě je však [[Lineární seznam|seznam]]. Výčet prvků je opět oddělen čárkami, je ale uzavřen mezi závorky hranaté a všechny prvky musí být stejného typu:

 <code>week_days = ["Mon","Tue","Wed","Thur","Fri"]</code>

Pro výčet prvků seznamu také existuje několik zkratek, které ovšem můžeme použít jen v případě, že se jedná o [[Aritmetická posloupnost|aritmetickou řadu]], s konkrétní inkrementací, která je větší než jedna:

 <code>fac n   = product [1..n]
 odd_sum = sum [1,3..100]</code>

Více důležitým a silným nástrojem pro tvorbu číselných seznamů jsou takzvané „list comprehensions“ (dříve známé jako „ZF expressions“), které jsou tvořený dvěma základními parametry:  výrazem a prvky pro které daný výraz platí:

 <code>squares = [ n * n | n <- [1..] ]</code>

Zde se jedná o seznam [[Druhá mocnina|druhých mocnin]], který je tvořen ze seznamu kladných celých čísel a řadu, kde každý prvek je funkcí toho předešlého:

 <code>powers_of_2 = [ n | n <- 1, 2*n .. ]</code>

Jak ukazují tyto dva příklady, Miranda umožňuje počítat se seznamy s nekonečným prvkem elementů, z nich nejjednodušší je seznam kladných celých čísel.

== Ukázka ==
Následující kód určuje soubor všech podmnožin z množiny celých čísel:

<code>subsets []     = [[]]
 subsets (x:xs) = [[x] ++ y | y <- ys] ++ ys
                  where ys = subsets xs</code>

Toto je pak ukázka výše zmíněného literate scriptu obsahující funkci <code>primes</code>, která vrací seznam všech prvočísel. V takzvaném „literate script“ jsou všechny řádky, které nezačínají znakem < považovány za komentáře:

 <code>> || The infinite list of all prime numbers, by the sieve of Eratosthenes.
 
 The list of potential prime numbers starts as all integers from 2 onwards;
 as each prime is returned, all the following numbers that can exactly be
 divided by it are filtered out of the list of candidates.
 
 > primes = sieve [2..]
 > sieve (p:x) = p : sieve [n | n <- x; n mod p ~= 0]</code>

== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://miranda.org.uk Domovská stránka Mirandy]



{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Počítačové jazyky]]
[[Kategorie:Funkcionální jazyky]]