Mšice

{{ Taxobox
 | barva = pink
 | jméno = Mšice
 | obrázek = Aphididae (aka).jpg
 | šířka obrázku = 258px
 | říše = [[živočichové]] (Animalia)
 | kmen = [[členovci]] (Arthropoda)
 | podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda)
 | třída = [[hmyz]] (Insecta)
 | podtřída = [[křídlatí]] (Pterygota)
 | řád = [[stejnokřídlí]] (Sternorhyncha)
 | podřád = '''mšice''' (Aphididea)
 | druhotné dělení = [[Čeleď|čeledi]]
 | podřazené taxony = 
* [[Anoeciidae]]
* [[Aphididae]]
* [[Drepanosiphidae]]
* [[Greenideidae]]
* [[Hormaphididae]]
* [[Lachnidae]]
* [[Mindaridae]]
* [[Pemphigidae]]
* [[Phloeomyzidae]]
* [[Thelaxidae]]
}}
Český termín '''mšice''' má více významů, které si můžeme vyjasnit výřezem z [[taxonomie]] řádu [[polokřídlí|polokřídlého]] [[hmyz]]u – ''Hemiptera '', který obsahuje m.j.:
* podřád mšicosaví – ''Sternorrhyncha'', obsahující m.j.:
** nadčeleď '''mšice''' – ''Aphidoidea'' , obsahující mj.:
*** čeleď mšicovití – ''Aphididae'', obsahující m.j.:
**** rod '''mšice''' – ''Aphis (L., 1758)'', obsahující m.j.:
***** podrod '''mšice''' – Aphis, obsahující mnoho druhů mšic, např:
****** mšice vojtěšková
****** mšice maková
****** mšice krušinová
****** mšice maliníková
****** mšice řešetláková
****** mšice jabloňová
****** mšice tavolníková
****** a mnoho dalších, z nichž většina nemá ani česká druhová jména
Z výše uvedeného plyne, že souhrnným termínem ''mšice'' je kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Kromě toho, nepřesně se termín "mšice" používá i v případech jiného hmyzu z podřádu mšicosavých, např. u [[korovnice]] z nadčeledi ''Phylloxeroidea'', pro kterou neexistuje český ekvivalent a proto se o ní někdy hovoří rovněž jako o "mšicích".
Mšice parazitují na rostlinách, z nichž sají rostlinné šťávy. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850. 
== Popis ==
Mšice jsou většinou velké 4-6 [[mm]]  a mají [[proměna (biologie)|proměnu]] nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno [[chvostek|chvostkem]], podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Škodí [[sání]]m na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslí růst, [[kadeření]], svinování [[listová čepel|čepelí]] a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem [[viróza|viróz]], případně i vylučováním [[medovice]]. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby)
Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez [[křídlo (biologie)|křídel]], při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu. 
== Rozmnožování ==
Za rok mají mšice 6-16 generací.
Rozmnožování má dva cykly: 
* [[pohlavní rozmnožování|pohlavní]] - po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička naklade vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalétávaji na porost. 
* [[partenogeneze|partenogenetické.]] - z neoplozených vajíček se líhnou larvy i imaga, která nemají křídla.
== Symbióza ==
Některé mšice žijí v [[symbióza|symbióze]] s [[mravenci]], kteří je chrání před nepřáteli  (především [[Coccinellidae|slunéčka]], larvy [[pestřenka|pestřenek]] a zlatooček i [[zlatoočka|zlatoočky]] samotné) a naopak získávají [[medovice|medovici]]. 
== Hostitelé ==
Rozlišuje se primární a sekundární [[hostitel]]: 
* [[Primární hostitel]] - rostlina na níž mšice přezimují. (např. pro [[mšice broskvoňová|mšici broskvoňovou]] je to [[broskvoň]])
* [[Sekundární hostitel]] - rostlina na které mšice žijí a rozmnožují se během vegetace. (např. pro [[mšice broskvoňová|mšici broskvoňovou]] je to [[řepa (rod)|řepa]] či [[brambor]])
{{commonscat|Aphidoidea}}


[[Kategorie:Hemiptera]]
{{Článek z Wikipedie}}