Nová soutěž o nejlepší webovou stránku !Neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny ! Luna 9 Z Multimediaexpo.cz stránky Luna 9 Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Kosmické těleso| obrázek=Image:Luna 9 landing capsule.jpg| cospar=1966-006A| název=Luna 9| katalog=1954| start=[[31. leden|31. ledna]] [[1966]], 11:41:37 UTC| kosmodrom=[[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]| raketa=[[Molnija-M]]| stav=přistál na Měsíci| zánik nebo přistání=Přistání| zánik=[[3. únor]]a 1966 18:45:30 UT | provozovatel=SSSR| výrobce=SSSR, OKB Lavočkina| kategorie=[[Program Luna]]| hmotnost=1583 kg }} [[Soubor:Luna-9 spacecraft.jpg|thumb|220px|Kompletní Luna 9. V horní části je přistávací modul v ochranných obalech. Zbytek sondy byl po přistání neaktivní.]] '''Luna 9''' (někdy se o ní můžeme dočíst také jako o sondě '''Lunik 9''', či '''01954''') byla první sondou ze Země, která měkce přistála na [[Měsíc]]i. Luna 9 startovala na svojí cestu k Měsíci dne 31. ledna 1966 v 11:45:00 UTC času ze Sovětského svazu a na povrch dosedla [[3. únor]]a [[1966]] v 19:45:45 středoevropského času v Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Luna 9 poskytla kvalitní detailní snímky povrchu. Celkově sonda vážila 1 580 kilogramů, z čehož automatický přistávací modul měl hmotnost 99 kilogramů. Do vesmíru byla sonda vynesena čtyřstupňovým raketovým nosičem A-2-E (Molnija) z kosmodromu Bajkonur. == Přistání == První korekce dráhy byla provedena 1. února večer, druhá hodinu před dopadem ve výši 8300 km nad povrchem Měsíce. Pak řídící systém snížil rychlost pádu a v poslední fázi se od rakety oddělilo přístrojové pouzdro s ochranným obalem a dopadlo na povrch. Modul přistál v ''Oceanus Procellarum'', přesně na souřadnicích 7,08 stupně severní selenografické šířky a 295,63 stupně východní selenografické délky, tedy nedaleko kráteru Cavalerius. ==Plnění programu== Po přistání se otevřely čtyři lopatky - „okvětní lístky“ sondy, které měly za úkol sondu na měsíčním povrchu stabilizovat, aby mohla začít vysílat fotografie měsíčního povrchu zpět na Zem do řídícího střediska. Po stabilizaci se aktivovaly antény s pomocí zmíněných lopatek a tak přenos mohl být zahájen. Kvůli poloze [[Slunce]] byl zahájen až 4. února, poslední o den později. Sonda uskutečnila celkem šest rádiových relací v celkové době trvání 8 hodin a 5 minut. Během této doby se podařilo sestavit tři krátké filmy s tematikou měsíční krajiny (jednalo se o zachycení nejbližšího okolí sondy, o nedaleké skály a o natočení 1,4 kilometry vzdáleného horizontu). Na snímcích byly pozorovány milimetrové podrobnosti povrchu. Sonda byla hermeticky uzavřený kontejner, který dále obsahoval na palubě vlastní zdroj energie, vědecké aparatury, hlavní kontrolní systém a kamerový systém. Úspěšné přistání sondy definitivně potvrdil předpoklad, že povrch Měsíce je pevný a že je tedy možné, aby se po něm procházeli lidé. Do této doby se totiž část odborné veřejnosti domnívala, že povrch Měsíce je sypký a že se každý předmět bude muset zákonítě do moře prachu potopit a případní návštěvníci by tak zahynuli. === Související články === * [[Program Luna]] === Literatura === *{{Citace monografie | příjmení = Lála | příjmení2 = Vítek | jméno = Petr | jméno2 = Antonín | odkaz na autora = |odkaz na autora2 = | rok = 1982 | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha }} == Externí odkazy == * [http://www.lib.cas.cz/space.40/1966/006A.HTM Luna 9 na Space] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Program Luna]] Šablony použité na této stránce: Šablona:COinS (ukázat zdroj) Šablona:Citace monografie (ukázat zdroj) Šablona:Kosmické těleso (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Luna 9“.
