Lucio Battisti

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Lucio Battisti''' (* [[5. březen|5. března]] [[1943]], [[Poggio Bustone]], † [[9. září]] [[1998]], [[Milán|Milano]]) je jedním z nejúspěšnějších a nejznámějších italských skladatelů a interpretů konce šedesátých a průběhu sedmdesátých a osmdesátých let. == Tvorba == ===Začátky=== ==== 1962 - 1965 - Začátky a setkání s [[Mogol]]em ==== Roku [[1947]] se přestěhoval s rodiči do [[Milán]]a. Battisti se od začátku šedesátých let učí hrát na kytaru. Byl samouk. Roku [[1962]] poté, co získal diplom z elektrotechniky, odchází do [[Neapol]]e, kde spolupracuje se skupinami [[I Mattatori]] a [[I Satiri]]. Po čase se vrací do [[Milán]]a a hraje s [[I Campioni]]. Tou dobou píše píseň ''Se rimani con me'', která je později přetextována [[Mogol]]em na ''Non chiederò la carità'' a ta o pár let později na ''Mi ritorni in mente''. [[14. únor]]a [[1965]] se setkává s básníkem, ale především textařem, se kterým spolupracuje až do roku [[1980]], s Giuliem Rapettim známým pod pseudonymem [[Mogol]]. Toto setkání zařídila hledačka talentů, Francouzka pracující v [[Milán]]ě pro vydavatelství [[Ricordi]], [[Christine Leroux]]. Od roku [[1966]] vystupuje sám (a proto velké akce v roce [[2006]] při výročí 40 let jeho sólového vystupování). Prvními vydanými písněmi byly ''Per una lira'' a ''Dolce di giorno'', které měly průměrné prodeje. ==== 1967-1968 - Úspěch ''29 settembre'' a ''Balla Linda'' ==== Roku [[1967]] dvojice napsala pro skupinu [[Equipe 84]] velký hit ''29 settembre''. [[Mogol]] začíná spolupracovat i s jinými skladateli stejně starými jako Battisti. Roku [[1968]] vychází další [[Dlouhohrající deska|LP]] s písněmi ''Luisa Rossi'' a ''Era''. ve stejném roce se účastní s písní ''Balla Linda'' hudební soutěže [[Cantagiro]], kde skončí čtvrtý. Tato píseň, přeložená do angličtiny jako ''Bella Linda'' a interpretována [[The Grass Roots]], se však stává v anglofonních zemích úspěšnější a vede chvíli americkou hitparádu. To Battistiho trochu naštve. Také cover verze písně ''Il paradiso'' od [[Amen Corner|Amena Cornera]] zaznamenala ve [[Spojené království|Velké Británii]] úspěch. ==== 1969 - Uvedení ve známost široké veřejnosti ==== Roku [[1969]] se účastní s písní ''Un'aventura'' hudební soutěže [[Festival Sanremo]], kde se nedostane ani na přední příčky. Přesto to pro něj byl začátek neobvykle úspěšného roku. Vychází ''Non è Francesca'' a ''Acqua azzurra, acqua chiara''. S tou se umístí na Cantagiru třetí a první na [[Festivalbar]]u. Pro skupinu [[Formula Tre]], ve které nachází budoucí kapelníky při dalších nahrávkách, píše píseň ''Questo folle sentimento''. Konečně vychází i ''Mi ritorni in mente'', ale hlavně koncem roku jeho první album s jednoduchým názvem [[Lucio Battisti (album)|Lucio Battisti]].<br /> V tomto roce také poprvé potkává svou stejně starou budoucí ([[1976]]) manželku [[Grazia Letizia Veronese|Grazii Letizii Veronese]]. === 70. léta === ==== 1970 - Úspěch ze spojení s Mogolem ==== Roku [[1970]] podruhé vítězí na [[Festivalbar]]u s písní ''Fiori rosa, fiori di pesco''. Začíná spolupráce se zpevačkou [[Mina|Minou]], pro kterou píše nejprodávanější single roku ''Insieme'' a také ''Emozioni'', podle níž je pojmenováno jeho další album [[Emozioni]].<br /> Začíná se čím dál častěji objevovat v televizi, především v pořadech pro mladé. Tou dobou si buduje svou [[image]], nosí dlouhé [[vlas]]y ve stylu [[afro]] a [[indián]]ské [[košile]] s šátkem kolem [[krk]]u. Přesto se Battisti nestává populárním jen mezi mladým publikem, ale i mezi starším, které oceňuje jeho návaznost na tradiční melodičnost italské hudby a podání v novém a moderním provedení. Z části za to mohou i romantické a při tom snadno zapamatovatelné [[Mogol]]ovy texty. V tomto roce se také dvojice odmítne zúčasnit [[Festival Sanremo|Festivalu v Sanremu]] a [[Canzonissima|Canzonissimy]]. Battisti uskutečňuje [[turné]] s [[Formula Tre]] a prohlašuje, že se usazuje a že turné budou vzácná. Chtěl si tak vytvořit více prostoru pro svůj soukromý život. Také zakazuje veškeré své nedovolené fotografování a fotografování je povoleno jen na obaly jeho alb. Ty obvykle vytváří fotograf vydavatelství [[Numero Uno]] [[Cesare Monti]] Ve stejném roce si oba, Battisti i [[Mogol]], pořizují domy v [[Dosso di Coroldo]], v provinci [[Brianza]]. V létě podnikli společně právě z tohoto místa v [[Lombardie|Lombardii]] cestu koňmo až do [[Řím]]a. Tato pouť se stala ikonou dvojice a fotografie z této cesty se dostala i na kompilaci [[Le avventure]] uspořádanou [[Mogol]]em v roce [[2005]]. ==== 1971 - Numero Uno ==== Tohoto roku se dvojice rozhodla přejít pod značku vydavatelství [[Numero Uno]], které již roku 1969 založil Mogol s přispěním svého otce dirigenta [[Mariano Rapetti|Mariana Rapettiho]]. S nimi přestupují i známí, např. [[Formula Tre]], ale i jiní mladí hudebníci ze stáje [[Ricordi]]. Své objevy představuje vydavtelství v televizním pořadu ''Tutti insieme''. Vychází veleúspěšný single ''Pensieri e parole'' zpívaný [[dvojhlas]]ně a také album [[Amore e non amore]]. Na [[Dlouhohrající deska|LP]] vychází i ''Era'', píseň v jednom akordu. Píše další písně i pro jiné kolegy z [[Numero Uno]] a také velký hit, který sám nikdy nevydal, jen se skupinou [[Formula Tre]], ''Eppur mi son scordato di te''. K této písni se váže historka, kdy Battisti přijel do [[Řím]]a zahrát v televizním studiu právě tuto píseň. Protože měl dlouhou chvíli, sedl si s kytarou na nadráží [[Termini]] a očekával, že mu kolemjdoucí za to budou dávat peníze. Zůstal však prý bez povšimnutí. Na konci roku vychází album [[Lucio Battisti Vol. 4]] a [[Dlouhohrající deska|LP]] s písní ''La canzone del sole'', která se svou jednoduchostí (tři akordy) stala velice populární u začínajících kytaristů. ==== 1972-1973 - Růst popularity a diskografie ==== Roku [[1972]] vychází poslední výtvor ve vydavatelství Ricordi, ''Elena no''. V Numero Uno vychází nové album [[Umanamente uomo: il sogno]]. Především píseň ''I giardini di marzo'' dokazuje, že Battisti už nepíše jen jednoduché, ale i velice procítěné skladby.<br />O rok později vychází další album [[Il mio canto libero]]. Stejnojmenná píseň byla nabídnuta i [[Mina|Mině]]. Ta ji odmítla a musela později litovat, protože album se stalo nejprodávanějším v celém roce [[1973]] a tato píseň se dodnes považuje za jednu z nejlepších z italské poválečné scény. Je vidět, že Battisti neponechává nic náhodě a velice se soustředí i na výběr hudebních nástrojů. Používá především akustickou kytaru, [[klávesy]], baskytaru a [[bicí]]. Již téhož roku vychází další album [[Il nostro caro angelo]], na němž však lze spatřit i první Battistiho experimenty, např. s dechovými a smyčcovými nástroji. O názvu písně ''Il nostro caro angelo'' a stejnojmenného alba kolují dvě zvěsti. První říká, že ''Il nostro caro angelo'' (náš drahý anděl) má ve skutečnosti znamenat „il nostro caro figlio“ (náš drahý syn) a reagovat tak na narození jediného Battistiho syna Luky ([[Luca Battisti]]). Druhá říká, že se jedná o [[Mogol]]ovu kritiku tehdejší katolické církve. Toto ablum se stalo druhým nejprodávanějším v celém roce hned po předešlém Battistiho albu. ==== 1974-1975 - Postupné odloučení od publika ==== Roku [[1974]] vychází album [[Anima Latina|Anima latina]]. Je inspirována cestou, kterou dvojice Battisti-[[Mogol]] podnikla po [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. Některé písně mají nádech jihoamerických rytmických tanců. Jiné poukazují na chudobu, jaká se tou dobou v těchto zemích vytvářela. [[Mogol]] píše zcela nezvyklé texty, už nejsou ze všedního života, ale mají nádech mystična a jsou plné [[metafora|metafor]] a přirovnání. Také Battistiho hlas není tak jasný, ustupuje do pozadí řadě exotických nástrojů a místy se stává nesrozumitelným. Text samotné písně ''Anima latina'', je podle vlastních [[Mogol]]ových slov ten nejlepší, co kdy napsal. V dalším roce nevychází žádné nové album, možná i kvůli sporům mezi vydavatelstvími [[Numero Uno]] a RCA. ==== 1976-1977 - Rozloučení s publikem ==== Roku [[1976]] vychází dlouho očekávané album [[La batteria, il contrabbasso, eccetera]]. Velkým hitem se stává ''Ancora tu'', vydaná s velkým úspěchem i ve španělštině jako ''De nuevo tu'' a s malým úspěchem v angličtině jako ''Baby it's you''. Dvojice začíná spolupracovat s jednou z nejúspěšnějších italských zpěveček [[Patty Pravo]].<br /> Ve stejném roce Battisti šokuje hned dvakrát. Zaprvé se žení se svou přítelkyní, se kterou už má tou dobou 3letého syna, [[Grazia Letizia Veronese|Grazií Letizií Veronese]], a zadruhé prohlašuje: ''„Non parlerò mai più, perché un artista deve comunicare con il pubblico solo per mezzo del suo lavoro.“'' (Již nikdy nebudu mluvit, protože umělec musí komunikovat s publikem jen prostřednictvím své práce.) O rok později vychází album [[Io, tu, noi, tutti]]. Chvíli poté i jeho anglická verze [[Images]]. Obě jsou registrovány v [[Spojené státy americké|Americe]]. Zatímco první mělo v [[Itálie|Itálii]] očekávaný úspěch, jeho anglická verze určená především pro americký a britský trh se stává prvním neúspěchem v Battistiho produkci. Zřejmě za to může nedokonalá Battistiho výslovnost i neumělé [[Mogol]]ovy překlady z italštiny. ==== 1978-1980 - Poslední úspěchy a krize dvojice ==== Roku [[1978]] vychází ablum [[Una donna per amico]]. Tentokrát registrované v Anglii. Battisti se stále snaží zaujmout i anglosaské publikum, i když už ve svém rodném jazyce. Písně se pomalu dostávají do žánru [[disco]]. Přestože spolupracoval s [[Bee Gees]], album se stane populárním opět jen v Itálii, kde se stane nejprodávanějším albem v celé Battistiho kariéře. V tomto období tráví Battisti stále více času v [[Řím]]ě. S [[Mogol]]em si písně a texty vyměňují [[pošta|poštou]]. V tvorbě je to znát. Roku [[1980]] vychází poslední produkt spolupráce Battistiho s [[Mogol]]em, album [[Una giornata uggiosa]]. Je to zlom v Battistiho kariéře. Zřejmě už nikdy se nedá s [[Mogol]]em dohromady, naposledy nahraje píseň s vlastní hrou na kytaru. ===Po Mogolovi=== ====1981-1985 - Rozchod s Mogolem ==== Po úspěchu alba [[Una giornata uggiosa]] se z nejasných důvodů dvojice rozchází. Spekuluje se, že za to můžou sousedské spory v Brianze, finanční neshody, kdy Battisti nadále vydělával mnohem více než [[Mogol]], ale nejspíše se neshodli na další tvorbě. Battisti chtěl čím dál tím více experimentovat, inovovat, zatímco [[Mogol]] už asi ne. Výsledkem bylo, že [[Mogol]] píše podobné texty jako předtím pro [[Riccardo Cocciante|Riccarda Coccianteho]] a později i pro jiné a Battisti vydává roku [[1982]] další album: [[E già]]. Všechny nástroje jsou elektronické, zvuky syntetické, zcela chybí strunné nástroje. Texty napsala manželka [[Grazia Letizia Veronese]], ale podle kritiků jí s tím velice pomohl samotný Battisti. Album celkově působí „jako doma udělané“, syn Luca navíc nakreslil přebal. Toto album bylo pro fanoušky trochu šokem, nezaznamenalo takový úspěch jako ta předešlá, možná pro to, že Battistimu se nelíbila jakkákoli placená reklama, přesto se na chvíli stalo opět nejprodávanějším. ====1986-1994 - Spolupráce s Pasqualem Panellou==== Po čtyřech letech odmlky se Battisti vrátil na pulty s novým albem [[Don Giovanni (album)|Don Giovanni]]. Texty od té doby pro Battistiho píše výhradně italský básník [[Pasquale Panella]], který už má s textováním zkušenosti z dřívějška. Tyto nové texty už nejsou tak snadné na pochopení a ještě méně na zapamatování. Album je kritikou velice chváleno ([[Don Giovanni (album)|viz podrobněji]]) a zaznamená poměrně slušnou prodejnost. Naposledy. Další album [[L'apparenza]] ([[1988]]) navazuje na předešlé. Kritice se opět velice líbí, přesto prodeje jsou ve srovnání se zlatou érou 70. let zanedbatelné. Battisti se v tomto albu přibližuje [[techno]] hudbě. To dobou vydělává jen autorských právech k písním ze 70. let astronomických 50 biliónů italských lir, které dnes odpovídají asi 3 mil. eur. Opět o dva roky později vychází [[La sposa occidentale]]. Už nevychází pod značkou [[Numero Uno]], ale u společnosti CBS. Roku [[1992]] vychází předposlední album nazvané [[Cosa succederà alla ragazza]]. Vydavatelem je Sony/Columbia. V roce [[1994]] vyjde poslední Battistiho album [[Hegel (album)|Hegel]]. Dodnes je jeho nejméně prodávané, přestože je považováno za lepší než [[Cosa succederà alla ragazza]] a [[L'apparenza]]. Říká se, že po roce [[1994]] se Battisti začal opět stýkat s Mogolem a že připravovali nové album, přesto od roku [[1980]] oficiálně nevyšlo žádné společné dílo. Battisi umírá [[9. září]] [[1998]] ve věku 55 let. Je pohřben na hřbitově v obci [[Molteno]]. Obřadu se tehdy zúčastnilo asi 20 lidí včetně [[Mogol]]a. === Souhrn === Za svou kariéru složil Battisti asi 160 písní. V roce 1969 a 1970 vyhrál [[Festivalbar]]. Celkem 13 písní se stalo prvními v italské hitparádě, většina dalších se dostala alespoň do první desítky. Je známo mnoho nevydaných [[single|singlů]], především variací v cizím jazyce. Dodnes prodal přes 20 miliónů desek a je tak asi desátým nejprodávanějším italským zpěvákem. == Diskografie== Vydal celkem 20 alb. Od roku 1971 obsahují zpravidla 8 písní. Dodnes bylo vydáno mnoho [[kompilace|kompilací]] a cover verzí. *1969: [[Lucio Battisti (album)|Lucio Battisti]] *1970: [[Emozioni]] *1971: [[Amore e non amore]] *1972: [[Umanamente uomo: il sogno]] *1973: [[Il mio canto libero]] *1973: [[Il nostro caro angelo]] *1974: [[Anima Latina|Anima latina]] *1974: [[Unser freies lied]] *1976: [[La batteria, il contrabbasso, eccetera]] *1977: [[Io, tu, noi, tutti]] *1977: [[Images]] *1978: [[Una donna per amico]] *1980: [[Una giornata uggiosa]] *1982: [[E già]] *1986: [[Don Giovanni (album)|Don Giovanni]] *1988: [[L'apparenza]] *1990: [[La sposa occidentale]] *1992: [[Cosa succederà alla ragazza]] (C.S.A.R.) *1994: [[Hegel (album)|Hegel]] *2005: [[Le avventure di Lucio Battisti e Mogol]] *2006: [[Le avventure di Lucio Battisti e Mogol|Le avventure di Lucio Battisti e Mogol 2]] ==Zajímavosti== *Podle Battistiho otce Alfiera Battistiho je nejlepším synovým dílem píseň ''Non e' Francesca''. *Battisti byl velice rezervovaný. Jen ojediněle se objevoval na veřejnosti, spíše vystupoval v televizních show. *Byl fanouškem fotablového klubu [[Lazio Řím]]. *Při zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her v [[Turín]]ě [[2006]] byla při nástupu italské výpravy slyšet jedna z Battistiho písní. * Čestným předsedou jeho fanklubu je jeho otec Alfiero Battisti (* 1913). Tento fanklub v den výročí jeho smrti [[9. září]] každoročně pořádá malý festival, kde se představují mladé talenty. * Po Battistiho písni ''Giardini di marzo'' je pojmenován park v rodném [[Poggio Bustone]]. Zpěvákovi zde byla vztyčena i [[socha]]. * V současnosti se objevují pofidérní interpreti jeho tvorby, většinou Italové, ale je znám i případ rusky zpívající Rusky ==Publikace== * Gianfranco Manfredi, saggio (pagg. 9-35) in ''Lucio Battisti - Canzoni e spartiti'', edizioni Lato Side [[1979]] * Tullio Lauro e Leo Turrini, ''Emozioni - Lucio Battisti vita mito note'', [[1995]] * Luciano Ceri, ''Lucio Battisti - Pensieri e parole'', [[1996]] * Gianfranco Salvatore, ''Mogol-Battisti, l'alchimia del verso cantato. Arte e linguaggio della canzone moderna'', [[1997]] * Castellani Lidia e Snyder Florian, ''Lucio Battisti. La leggenda della musica italiana'', [[1998]] * Andrea Mariotti e Maurizio Macale, ''Lucio Battisti - Davanti a me c'è un'altra vita - Storia di un'anima di musica'', [[1998]] * Silvio Sabatini, ''Lucio Battisti'', [[1998]] * Amodio Alfonso e Ronconi Mauro, ''Lucio Battisti. Al di là del mito'', [[1999]] * Gianfranco Salvatore, ''L'arcobaleno. Storia vera di Lucio Battisti vissuta da Mogol e dagli altri che c'erano'', [[2000]] * Filippo Angora, ''Nel cuore, nell'anima. Omaggio a Lucio Battisti'', [[2000]] * Maurizio Bianco, ''Emozioni. In memoria di Lucio Battisti'', [[2002]] * Pino Casamassina, '' Lucio Battisti. Il mio canto libero'', [[2002]] * Roby Matano, ''Battisti - Così è nato il sogno'', [[2003]] * Amodio Alfonso, Gnocchi Italo e Ronconi Mauro, ''Lucio Battisti. Innocenti evasioni. Una bio-discografia illustrata'', [[2003]] * F. Bellino, ''Non sarà un'avventura. Lucio Battisti e il jazz italiano'', [[2004]] * Marco Rossi, ''Battisti-Mogol - Tradizione spirituale ed esoterismo'', [[2005]] * Domanin Igino, ''Gli ultimi giorni di Lucio Battisti'' [[2005]] * Marchetti Francesco, ''Dieci canzoni per te. Raccontare Lucio Battisti'', [[2006]] ==Externí odkazy== *[http://www.comune.poggiobustone.ri.it/ Oficiální web Poggio Bustone, kde najdete více informací o vztahu Battisti ke své rodné obci a také o fanklubu, jehož čestným předsedou je otec Alfiero Battisti] *[http://www.miserabili.com/2004/09/07/letteratura_extraletterariail.html Rozhovor s Paqualem Panellou] *[http://www.luciobattisti.info Velmi podrobný site o Battistiho tvorbě. Všechna vydání LP i alb, kytary, záznamy vystoupení a fotografie] *[http://testimania.leonardo.it/artista/testi_lucio_battisti_195.html Všechny texty, v italštině] *[http://podcast.xf.cz Občas nějaký ten podcast s Battistim] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Italští hudebníci|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Italští hudební skladatelé|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Skladatelé populární hudby|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Italský zpěvák|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Zpěváci|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Skladatelé 20.století|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Dirigenti|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Hudební producenti|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Italská hudba|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Skladatelé rockové hudby|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Zpěváci folkové hudby a písničkáři|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Folk-rockoví zpěváci|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Zpěváci rockové hudby|Battisti, Lucio]] [[Kategorie:Zpěváci populární hudby]]

Návrat na stránku „Lucio Battisti“.