Nový absolutní Rekord v celé historii encyklopedie Multimediaexpo.cz !!Naše návštěvnost dne 25. února 2026 byla — 484 927 unikátních návštěvníků !! Lignin Z Multimediaexpo.cz stránky Lignin Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Lignin''' je důležitou stavební složkou [[dřevo|dřeva]] zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 - 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů. Lignin je po celulóze druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné [[biomasa|biomasy]]. V největším množství se objevuje v buněčných stěnách sekundárních buněk, které tvoří xylémové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu. [[Soubor:Monolignols general.png|thumb|upright=1.4|Prekurzory ligninu]] == Funkce ligninu v organismu dřeviny == Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění [[Celulóza|celulózových]] molekul v rámci [[Buněčná stěna|buněčných stěn]]. [[Dřevo|Dřevu]] dodává pevnost především v tlaku. == Chemické složení ligninu == Lignin je vysokomolekulární polyfenolická [[amorfní látka]]. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to [[p-kumaryl alkohol]], [[koniferyl alkohol]] a [[sinapyl alkohol]]. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur [[etherová vazba|etherovými vazbami]] nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na [[polysacharidy]]. Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. [[celulóza]]. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemický heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi. * Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin : Označovnány jako ''guajacyl ligniny'' : — [[koniferyl alkohol]] (až 95 %) + [[p-kumaryl alkohol]] (do 5 %) * Ligniny ve dřevě listnatých dřevin : Označovnán jako ''guajacyl-syringylové ligniny'' : — [[koniferyl alkohol]] + [[synapil alkohol]] — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu [[dřevina|dřeviny]] == Syntéza ligninu == Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v [[Golgiho aparát]]u a přenášeny ven z protoplastu, kde jsou aktivovány peroxidem vodíku a v následné radikálové reakci vytváří vazby nejem mezi sebou, ale i se všemi ostatními složkami buněčné stěny.<ref>Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996</ref> == Vliv tepla na lignin == Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140 °C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla. == Reference == <references/> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Fenylpropanoidy]] [[Kategorie:Biomolekuly]] [[Kategorie:Botanika]] Šablona použitá na této stránce: Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Lignin“.
