Kulová hvězdokupa

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:47tuc salt.jpg|thumb|200px|Kulová hvězdokupa [[47 Tucanae]] v souhvězdí Tukan na jižní obloze.]] '''Kulové hvězdokupy''' jsou kulovité koncentrace [[hvězda|hvězd]], které mají v průměru 100 [[světelný rok|světelných let]] a obsahují tisíce hvězd. Kulové hvězdokupy jsou velmi staré, nejméně 10 miliard let a byly pravděpodobně tvořeny v době, kdy se [[galaxie]] právě vytvářely. Jsou rozptýleny ve sférickém halu obklopujícím naší Galaxii. [[Doba oběhu|Oběžná doba]] se pohybuje v řádech stovek milionů let. == Kulové hvězdokupy a souhvězdí == Rozložení kulových hvězdokup v naší Galaxii je koncentrováno okolo [[galaktické jádro|galaktického jádra]] v oblastech souhvězdí [[Souhvězdí Střelce|Střelce]] (Sagittarius), [[Štír (souhvězdí)|Štíra]] (Scorpius) a [[Hadonoš|Hadonoše]] (Ophiuchus). Ze 138 hvězdokup Galaxie, které se nalézají v katalogu „[[Sky Catalog 2000.0]]“, obsahuje souhvězdí Střelec 29, Štír 18 a Hadonoš 24 kulových hvězdokup, což je celkem 71 hvězdokup neboli 51,4 procent (ovšem je nutno připustit, že u 29 hvězdokup ze souhvězdí Střelce mohou být pravděpodobně 4 členové [[trpasličí eliptická galaxie Sagittarius|trpasličí eliptické galaxie Sagittarius]] objevené roku 1994 a nejsou ve skutečnosti z Galaxie, mezi nimi i [[M54]]). Nedávné sčítání (červen [[2002]]) tyto počty změnilo takto: 33 (Střelec), 19 (Štír) a 25 (Hadonoš), dohromady 77 hvězdokup z celkového počtu 149, což je 51,7 procenta. Z 88 souhvězdí, pouze 43, přibližně polovina, obsahuje několik kulových hvězdokup; [[Orel (souhvězdí)|Orel]] (Aquila) obsahuje 6 hvězdokup, [[Had (souhvězdí)|Had]] (Seprens) 5 a [[Herkules (souhvězdí)|Herkules]] (Hercules) 4 hvězdokupy, přičemž žádné další souhvězdí neobsahuje více než 3 hvězdokupy. Ze 149 známých hvězdokup, 136 (91,3 procenta) je koncentrováno v polokouli soustředěné okolo souhvězdí Střelce (Sagittarius), zatímco pouze 13 hvězdokup (8,7 procenta) je na druhé straně od nás (mezi nimi [[Messier 79|M79]]). Tato zřetelná anizotropie v rozložení kulových hvězdokup měla historický význam, když z toho [[Harlow Shapley]] v roce [[1917]] odvodil, že se střed naší galaxie nachází ve značné vzdálenosti ve směru souhvězdí Střelce (Sagittarius) a není blízko v našeho slunečního systému, jak se dříve domnívali. Měření radiální rychlosti prozradilo, že se většina hvězdokup pohybuje ve vysoce excentrických eliptických drahách, jež zabírají vnější prostory Galaxie. Vytváří [[halo]] zhruba kulového tvaru, které je vysoce koncentrováno ke galaktickému středu, ale dosahuje do vzdálenosti několika set tisíc světelných let, to je mnohem více než rozměry galaktického disku. Nepodílejí se na rotaci galaktického disku a proto mohou mít relativně vysokou rychlost několika set km/s vzhledem k naší sluneční soustavě; to se projevilo při měření [[radiální rychlost]]i. == Galaktické halo a kulové hvězdokupy == [[Galaktické halo]] je kulový útvar tvořený starými hvězdami a kulovými hvězdokupami, obklopující galaxii. Poloměr tohoto útvaru je asi 50 000 světelných let. == Složení kulových hvězdokup == Spektroskopické výzkumy kulových hvězdokup ukazují, že obsahují mnohem méně těžkých prvků než hvězdy, které se [[Mlhovinová hypotéza|vytvářely]] v disku galaxie, jako naše Slunce. Kulové hvězdokupy jsou považovány za velmi staré a skládají se z počátečních generací hvězd ([[Hvězda populace II|hvězdy populace II]]), které se vytvořily z prvotního materiálu, který se nacházel v mladé galaxii právě v době (nebo před) jejich formováním. Hvězdy v disku naopak procházejí mnoha cykly zrodu hvězd a [[supernova|supernov]], který zvyšuje koncentraci těžkých prvků v mračnech tvorby hvězd a možná také spouští jejich zhroucení. Kulové hvězdokupy často obsahují množství proměnných hvězd, zejména [[hvězdy typu RR Lyrae]], které byly kdysi nazývány „[[proměnná hvězdokupa|proměnné hvězdokupy]]“, vzhledem k jejich hojnosti v hvězdokupách. Jejich výskyt se mění od hvězdokupy ke hvězdokupě. V několika kulových hvězdokupách byly zjištěny [[planetární mlhovina|planetární mlhoviny]]; zdá se, že se jedná o výjimečný jev s ohledem na krátkou životnost planetárních mlhovin. Kulové hvězdokupy obsahují také značný počet [[bílý trpaslík|bílých trpaslíků]] a menší množství [[neutronová hvězda|neutronových hvězd]], z nichž některé se projevují jako [[pulsar]]y. [[HR diagram]] (Hertzsprungův-Russellův diagram) pro kulové hvězdokupy má typicky krátkou [[hlavní posloupnost]] a nápadné horizontální větve, což opět představuje velmi staré hvězdy, které se vyvinuly do fáze [[obr]]ů a [[nadobr]]ů. Porovnání naměřených HR diagramů pro každou kulovou hvězdokupu s teoretickým modelem HR diagramu založeném na teorii hvězdného vývoje poskytuje možnost odvodit nebo odhadnout stáří jednotlivých hvězdokup. Je to překvapující, ale všechny dosud pozorované kulové hvězdokupy jsou přibližně stejně staré. Zdá se, že se jedná o nějakou fyzikální zákonitost, protože se všechny vytvořily v relativně krátkém období historie vesmíru v době, kdy byly galaxie velmi mladé. Nedávné odhady stáří se přiklánějí k intervalu od 12 do 20 miliard let, lepší hodnota z pozorování je zřejmě 12 až 16 miliard let. Jak je vidět, horní hranice souvisí se stářím našeho [[vesmír]]u, a tak se v posledních desetiletích vedou diskuse, kolik to ve skutečnosti je. Na počátku roku [[1997]] byla provedena komplexní úprava délkových měřítek ve vesmíru, která se opírala o výsledky z astrometrického [[Hipparcos (satelit)|satelitu Hipparcos]]. Tyto výsledky naznačily, že galaxie a mnoho galaktických objektů, včetně kulových hvězdokup, může být ve vzdálenosti o deset procent dále, a proto skutečná jasnost všech jejich hvězd musí být o 20 % vyšší. S ohledem na různé závislosti, které jsou významné pro pochopení hvězdné struktury a vývoje, mohou být kulové hvězdokupy zhruba o 15 % mladší. Jak se kulové hvězdokupy pohybují zhruba miliardu let po oběžné dráze okolo galaktického středu Galaxie, jsou náchylné k různým poruchám: * některé jejich hvězdy unikají, jak dostávají náhodné zrychlení při vzájemných setkání, * [[slapová síla]] z mateřské galaxie na ně působí, zejména silné je toto působení v místech jejich dráhy, které je nejblíže galaktickému středu, * každý průchod přes [[galaktický rovník]], stejně jako blízká srážka s větší hmotností podobné hvězdokupy nebo velkého mlhovinového mračna přispívá k poruchám, * hvězdné evoluční působení a ztráta plynu také přispívá ke snižování hmotnosti hvězdokupy. Tyto poruchy jsou v porovnáním s méně zhuštěnými a méně početnějšími [[otevřená hvězdokupa|otevřenými hvězdokupami]] podstatně pomalejší, ale přesto směřují k rozpadu hvězdokupy. Současně existující hvězdokupy jsou pravděpodobně zbytkem podstatně větší populace; zbytek, který rozložil a rozprostřel jejich hvězdy po galaktickém halo. Proces zkázy stále pracuje a tak se odhaduje, že polovina hvězdokup Galaxie přestane existovat během 10 miliard let. == Kulové hvězdokupy mimo naší Galaxii == Naše Galaxie má soustavu asi přibližně 180 až 200 kulových hvězdokup (včetně 28 z 29 Messierových hvězdokup, kromě [[M54]]). Většina ostatních galaxií má také soustavu kulových hvězdokup, v některých případech (například [[M87]]) obsahující několik tisíc hvězdokup. Pouze malý počet mimogalaktických hvězdokup je v dosahu větších amatérských dalekohledů. Zatímco všechny kulové hvězdokupy v naší Galaxii a v našem větším průvodci, galaxii v Andromedě [[M31]], jsou staré, další [[galaxie Místní skupiny]] - [[Velké Magellanovo mračno|Velké]] a [[Malý Magellanův oblak|Malé Magellanovo mračno]], stejně jako galaxie [[Galaxie v Trojúhelníku|M33]] v Trojúhelníku také obsahují výrazně mladší kulové hvězdokupy, což může být s jistotou usuzováno ze spektroskopických výzkumů. Tyto galaxie také obsahují extrémně rozsáhlé difúzní mlhoviny s hmotností řádově kulových hvězdokup, jasné kandidáty pro budoucí mladé hvězdokupy, v současné době ve stádiu tvoření, zejména [[mlhovina Tarantule]] ([[NGC 2070]]) ve Velkém Magellanově mračnu a [[NGC 604]] v [[Galaxie v Trojúhelníku|M33]]. Velké množství, více než 100 mladých kulových hvězdokup, bylo v poslední době detekováno v [[Messier 82|M82]], nepravidelné galaxii za Místní skupinou. == Nejjasnější kulové hvězdokupy v osmi blízkých galaxiích == {| ! Galaxie!!GC1!!Rektascenze!!Deklinace!!Magnituda |- | [[Fornax Dwarf]] || [[NGC 1049]] || 02^h 39^m 49^s || +34° 15' 29" ||12,6 |- | [[M 31]] || [[Mayall II]] ([[G1]]) || 00^h 32^m 47^s || +39° 34' 41" ||13,7 |- | [[NGC 205]] ([[M 110]]) || [[G73]] || 00^h 40^m 55^s || +41° 41' 15" ||15,0 |- | [[M 33]] || [[C39]] || 01h 34m 50s || +30° 21' 56" || 15,9 |- | [[WLM]] || [[WLM 1]] || 00h 01m 50s || -15° 27' 31" || 16,1 |- | [[NGC 185]] || [[Hodge 5]] || 00h 39m 14s || +48° 23' 06" || 16,7 |- | [[NGC 147]] || [[Hodge 3]] || 00h 33m 15s || +48° 27' 23" || 17,0 |- | [[NGC 2403]] || [[F46]] || 07h 36m 29s || +65° 40' 30" || 17,9 |- |} == Pohyb hvězdokupy == Hvězdy ve hvězdokupách vykonávají řadu pohybů. Všechny hvězdy, které tvoří kulové hvězdokupy ale i v mnohých otevřených hvězdokupách, obíhají kolem hmotného středu kup a příležitostně gravitačně vzájemně působí s hvězdami, které procházejí velmi blízko. Oběžné dráhy hvězd kolem kupy nejsou většinou kruhové jako oběžné dráhy planet v naší sluneční soustavě. Hvězdy v hvězdokupách často padají přímo do středu a mnohokrát se pohybují po neobvyklých a složitých smyčkách. Vzhledem k rozsáhlému prostoru uvnitř kup ale dochází ke srážkám hvězd jen zřídka. {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Hvězdné systémy]] [[Kategorie:Kulové hvězdokupy| ]] [[Kategorie:Hvězdokupy]]

Návrat na stránku „Kulová hvězdokupa“.