Kind of Blue

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Kind of Blue''' je [[jazz]]ové album, které v roce [[1959 v hudbě|1959]] vydal [[trumpeta|trumpetista]] [[Miles Davis]]. V roce [[2002 v hudbě|2002]] se stalo jen ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] trojnásobně [[platinová deska|platinovým]]. Stalo se tak nejprodávánějším jazzovým albem všech dob. Skladby z něj jsou „citovány” na mnoha slavných jazzových albech a v žebříčcích nejlepších desek všech dob se toto album vždy umisťuje na nejvyšších příčkách. == Koncept == V roce [[1958 v hudbě|1958]] dal Miles Davis dohromady nejlepší [[hard bop]]ové hráče té doby. Do konečné sestavy nakonec patřili: [[altsaxofon]]ista [[Cannonball Adderley]], [[tenorsaxofon]]ista [[John Coltrane]], [[piano|pianista]] [[Wynton Kelly]], [[kontrabas]]ista [[Paul Chambers]] a [[bubeník]] [[Jimmy Cobb]]. Hrála se směs popových a [[jazzový standard|jazzových standardů]], hlavně od [[Charlie Parker|Charlieho Parkera]], [[Thelonious Monk|Thelonia Monka]], [[Dizzy Gillespie]]ho, a [[Tadd Dameron|Tadda Damerona]]. Skupina zkoušela improvizovat na dané skladby a experimentovat s novými akordy a rytmickými změnami. Ačkoli Davis vyrůstal převážně na [[bebop]]u, nebyl s tímto směrem úplně spokojen. Tvrdil, že změn akordů je v bebopu až přespříliš, což nutně musí brzdit kreativitu interpreta. V roce [[1953 v hudbě|1953]] vydal pianista [[George Russell]] svojí knihu ''Lydian Chromatic Concept of Tonal Organization'', která nabádala k cvičením, která byla založena hlavně na akordových improvizacích. Radil opustit tradiční pojetí mollového a durového ladění a soustředit se spíše na stupnice a posloupnosti stupnic. Toto východisko se stalo klíčovým v novém jazzovém směru, který dostal názem [[modální jazz]]. Davis byl ovlivněn Russellovými nápady a jeho první modální kompozice byla titulní skladba na albu ''[[milestones|Milestones]]'' ([[1958 v hudbě|1958]]). Davis byl s výsledkem spokojen, a tak připravoval celé album modálního jazzu. Pianista [[Bill Evans]] — nadšený fanoušek George Russella, ale nedlouho předtím Davisův [[ansámbl]] opustil, aby se mohl věnovat své vlastní kariéře. Davis ho ale naštěstí ještě k tomuto nahrávacímu session přemluvil. == Seznam skladeb == # ''So What'' – 9:22 # ''Freddie Freeloader'' – 9:46 # ''Blue in Green'' – 5:37 # ''All Blues'' – 11:33 # ''Flamenco Sketches'' (take 2) – 9:26 # ''Flamenco Sketches'' (alternative - take 1, je na desce až od roku 1997 jako bonus track) – 9:32 == Nástrojové obsazení == *[[Miles Davis]] – [[trumpeta]], vedoucí ansámblu *[[Cannonball Adderley|Julian "Cannonball" Adderley]] – [[altsaxofon]] (kromě ''Blue in Green'') *[[John Coltrane]] – [[tenorsaxofon]] *[[Wynton Kelly]] – [[piano]] (pouze v ''Freddie Freeloader'') *[[Bill Evans]] – [[piano]] *[[Paul Chambers]] – [[kontrabas]] *[[Jimmy Cobb]] – [[Bicí souprava|bicí]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Alba roku 1959]] [[Kategorie:Alba Milese Davise]]

Návrat na stránku „Kind of Blue“.