Karpatsko-dukelská operace

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox válka| |Střetnutí= Karpatsko-Dukelská operácia | |konflikt= [[Velká vlastenecká válka]] |image=[[Soubor:Dukla Pass battle monument.jpg|350px]] |komentář= Sovětský tank [[T-34|T-34/85]] a německý [[Panzerkampfwagen IV|Pz IV F2]]| | trvání= [[8. září]] - [[28. říjen]], [[1944]] | místo= jihovýchod [[Polsko|Polska]] a severovýchodní [[Slovensko]] | výsledek= Neúspěch při spojení povstaleckých vojsk s [[Rudá armáda|Rudou armádou]] | strana1= [[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png|border|24px]][[Sovětský svaz]]<br />{{flagicon|Czechoslovakia}}[[První československý armádní sbor v SSSR|1. čs. armádní sbor]] | strana2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png|border|24px]] [[Nacistické Německo|Třetí říše]] | velitel1= [[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png|border|24px]] [[Ivan Stěpanovič Koněv]]<br />[[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png|border|24px]][[Andrej Grečko]]<br />[[Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union.png|border|24px]] [[Kiril Moskalenko]]<br /> {{flagicon|Czechoslovakia}}Ludvík Svoboda | velitel2= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png|border|24px]] [[Gotthard Heinrici]] | síla1= 150 000 vojáků Rudé armády<br />16 700 československých vojáků | síla2= asi 100 000 německých a maďarských vojáků | ztráty1= 21 000 mrtvých z toho 1800 Čechoslováků | ztráty2= 50 000 mrtvých, zraněných nebo zajatých, 800 děl a [[minomet]]ů, do 185 [[tank]]ů |}} [[Soubor:Dukla Pass War Memorial-theodevil.jpg|thumb|220px|Hlavní památník na Dukelském průsmyku (HDR&nbsp;2010)]] '''Karpatsko-dukelská operace''' byla útočná operace sovětských a československých vojsk na severovýchodním Slovensku na podzim roku [[1944]], která měla spojit povstalecké síly [[Slovenské národní povstání|SNP]] se sovětskými armádami. Po potlačení povstání do hor ztratila svoje opodstatnění a byla ukončena. == Celková situace v oblasti na podzim 1944 == Hlavní vojenský plán, se kterým počítalo vojenské ústředí a organizátoři [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] předpokládal, že dvě východoslovenské divize, držící asi 100 km frontu mezi německými jednotkami v oblastech severovýchodního Slovenska, otevřou Karpatské průsmyky a povstalecká armáda soustředěná na středním Slovensku bude toto území ve spolupráci s partyzánskými oddíly bránit až do příchodu Sovětské armády. Tento plán schválili komunisti i Londýnská vláda, přičemž ho prodiskutovali s velením sovětských vojsk. Povstání však vypuklo předčasně, když ani jedna ze stran nebyla na ozbrojený boj důsledně připravená. Vstup německých vojsk na Slovensko [[29. srpen|29. srpna]] [[1944]] byl katalyzátorem nezvratných událostí, které se od něj rychle odvíjely. Pro Karpatsko-dukelskou operaci však bylo rozhodující to, že [[31. srpen|31. srpna]] začala německá vojska [[Operace Kartoffelernte|odzbrojovat jednotky východoslovenské armády]] a tak narušily základní předpoklady úspěchu celého povstání. Začátkem září [[1944]] se levé křídlo vojsk 1. ukrajinského frontu, které tvořila 38. armáda generálplukovníka [[Kiril Moskalenko|K. Moskalenka]] a pravé křídlo 4. ukrajinského frontu, který tvořila 1. gardová armáda generálplukovníka [[Andrej Grečko|A. Grečka]], nacházela v předhůří [[Karpaty|Karpat]], zhruba na severovýchod od linie [[Krosno]] - [[Sanok]]. Tato vojska jen krátce předtím ukončila [[Ľvovsko-Sandoměřská ofenzíva|Lvovsko-sandoměřskou operaci]]. Po vypuknutí bojů na Slovensku v týle německých armád, velení Sovětské armády uložilo 1. a 4. ukrajinskému frontu uskutečnit vojenskou operaci na pomoc Slovenskému národnímu povstání, překročit [[Karpaty]], vstoupit na území Československa a spojit se s povstalci. Na přípravu tohoto vstupu dostala vojska pouhé 4 dny. === Německá obrana === Karpaty se vkliňovaly do území osvobozeného sovětskými armádami jako nejpevnější část německé obrany. Samotné sovětské velení nejdříve ani neplánovalo tyto hornaté oblasti pracně dobývat, ale spoléhalo se na to, že je Němci sami opustí, jakmile sovětské jednotky proniknou rovinami Polska a Maďarska dále na západ. Severovýchod Slovenska bránila německá operační skupina ''[[Heinrici]]'', kterou tvořila 1. tanková armáda a 1. královská maďarská armáda. Obě dvě se nacházely v dobře vybudované a hluboké obraně sahající až do hloubky 50 km. Obrana se soustředila hlavně na průchodná údolí potoků a říček a na horské průsmyky, které byly jedinými schůdnými místy pro sovětskou těžkou techniku. === Sovětský plán === V nejdůležitějším směru hlavního úderu Krasno - Dukla - Prešov měla útočit sovětská 38. armáda, posílená 25. tankovým sborem, 1. gardovým jezdeckým sborem a [[1. československý armádní sbor|Prvním československým armádním sborem v SSSR]]. Pomocnou ofenzivní činnost ve směru Sanok - Prešov mělo poskytnout pravé křídlo 1. gardové armády. V operačním plánu se dále předpokládalo, že první pásmo obrany v Karpatském předhůří překonají nejdříve vojska 38. armády a potom 25. tankový, 1. gardový jezdecký a [[1. československý armádní sbor|První československý armádní sbor]] zabezpečí rychlým tempem vývoj operace tak, že v průběhu 4 až 5 dní útočící vojska dosáhnou pásmo Stará Ľubovňa - Prešov. 38. armádu při tom měla podporovat část 2. letecké armády a 1. gardová část 8. letecké armády. Útok dvou východoslovenských divizí do týlu německé obrany byl naplánovaný na 3. den. Až v období dokončování příprav vyšlo najevo, že žádnou pomoc od Slovenských armád, které držely průsmyky nedostanou a naopak sami se musí pokusit pomoci povstalcům, kteří se nacházeli několik stovek kilometrů hluboko v německé obraně, která byla dobře zajištěná v terénů nevhodném na rozsáhlou ofenzivní činnost a nasazení tanků. == Boje == [[8. září]] [[1944]] vyrazily vojska 38. armády se značnou podporou letectva do útoku a úspěšně překonala první pásmo německé obrany, přičemž však nebyla schopná dobýt Krosno za pochodu, ale byli ho nuceni obejít. [[Ivan Stěpanovič Koněv|Ivan Koněv]] nařídil nasadit ráno [[9. září]] druhý sled 38. armády: 1. gardový jezdecký sbor, [[1. československý armádní sbor]] v SSSR a 25. tankový sbor, které se do výchozích postavení přesouvaly v noci. Jejich následující postup ale nebyl dostatečně rychlý a odpor německých jednotek zesílil. Ty totiž začaly obsazovat dříve vybudovanou obrannou linii v hloubce 6 až 12 km. Německé velení v té době přesunulo do oblasti bojů 2 tankové a 2 pěší divize (o celkové síle asi 12 500 mužů), které stáhlo z jiných úseků fronty a hlavně z nasazení proti povstalcům. Na této linii se Němcům podařilo zadržet postup sovětských a československých jednotek. V té stejné době přešlo do útoku i pravé křídlo 1. gardové armády, které ale úpornou německou obranou také podstatně neproniklo. Na styku 38. a 1. gardové armády byli nasazení vojáci [[2. československá paradesantní brigáda v SSSR|2. československé ''paradesantnej'' brigády]], kteří ve spolupráci se sovětskými tankovými jednotkami vybojovali urputné boje o obce [[Pułavy]], [[Pielin]], [[Dalany]] a [[Jędruskowce]]. Následně se [[18. září]] na rozkaz velitele fronty začali stahovat do týlu, kde se připravovali na odlet na Slovensko k povstalcům. V souvislosti s pomalým postupem útočících vojsk byly z frontových záloh vyčleněné na pomoc operaci 4. gardový a 31. tankový sbor, další menší jednotky a hlavně dělostřelectvo. Po zdlouhavých několikadenních bojích se sovětským a československým jednotkám podařilo vyvrátit i druhé pásmo německé obrany a obsadit město [[Dukla]]. [[1. československý armádní sbor]] od [[10. září]] [[1944]] vybojoval velmi těžké boje o kótu 534, dominantu německé obrany u města Dukla. Tyto boje vrcholily [[20. září]]. Od [[13. září]] začal mezerou v německé obraně postupovat do německého týlu 1. gardový jezdecký sbor. Jeho úlohou bylo postoupit ve směru na [[Zborov (Slovensko)|Zborov]] a [[Bardejov]], odkud měl dále rozvíjet ofenzivní činnost směrem na [[Stará Ľubovňa|Starou Ľubovňu]]. Německé velení ale proti pronikajícímu sboru nasadilo tankové jednotky, kterým se podařilo uzavřít vzniklý průlom a začali ho obkličovat. Sovětským tankovým jednotkám se už nepodařilo postoupit za gardovým jezdeckým sborem, který se dostal na jihovýchod od [[Dukelský průsmyk|Dukelského průsmyku]], a ten proto dostal novou úlohu obsadit komunikaci spojující průsmyk se [[Svidník]]em a odříznout tak Němcům ústupovou cestu na jih. Ani to se mu však kvůli silné obraně nepřítele, která se stále stupňovala, a pro nedostatek munice nepodařilo. Proto se začal probojovávat zpět k sovětským vojskům. V druhé polovině září [[1944]] z útočících jednotek postoupila nejvíce 4. gardová armáda. Do útoku byly postupně nasazované i ostatní síly 4. ukrajinského frontu, které začaly [[Východokarpatská operace|východokarpatskou operaci]], která měla za cíl osvobodit celou oblast Východních Karpat. [[20. září]] [[1944]] 1. gardová armáda překročila hlavní karpatský hřeben a vstoupila na [[Československo|československé]] území. Jednotky prvního sledu ze 3. horského střeleckého sboru [[21. září]] [[1944]] osvobodili první slovenskou obec [[Kalinov]], ale celkově se jim nepodařilo výrazně postoupit přes německé pozice. Koncem září probíhaly též těžké boje v prostoru 38. armády, když se československé jednotky snažily probojovat ke státní hranici. Česko-Slovenský armádní sbor tu vybojoval těžkou ozbrojenou bitvu o Hyrowu horu, ale stále nacházel severně od dukelské komunikace, u obce [[Zyndranowa]] a v okolí průsmyku. Část jednotek 67. střeleckého sboru [[4. říjen|4. října]] [[1944]] přemohla německou linii jižně od Dukelského průsmyku a postoupila na československé území. Česko-Slovenský armádní sbor je při tom následoval, překročil Dukelský průsmyk a ještě ten stejný den po boji osvobodil [[Vyšný Komárnik]]. Německé jednotky se ale zachytily na dalším obranném pásmu 6 km jižně od průsmyku a opíraly svou obranu o vrchy Javira a Obšar. Další útoky na tuto linii obrany se fašistům podařilo odrazit. Velení 38. armády proto rozhodlo přenést úder jihovýchodně od průsmyku ve směru cesty [[Kapišová]] - [[Svidník]]. Odtud se jednotky 67. střeleckého sboru s podporou tanků pokusily prorazit k hlavní komunikaci směřující z Dukelského průsmyku. Právě zde se v údolí potoka Kapišovka se mezi obcemi [[Nižná Pisaná]] a [[Kapišová]] od 25. do [[27. říjen|27. října]] [[1944]] odehrály nejtvrdší boje celé operace. Německá obrana se tu opírala o kopcovitý terén, který byl v té době důsledkem deště těžko schůdný. Obě strany v krvavých bojích vedených za nepříznivého podzimního počasí utrpěly těžké ztráty. Sovětským jednotkám se nepodařilo výrazněji postoupit. Právě v té době se německým vojskům podařilo potlačit povstaleckou armádu na středním Slovensku, a proto velení 1. ukrajinského frontu rozhodlo Karpatsko-dukelskou operaci zastavit. Česko-slovenské a sovětské jednotky přešly [[28. říjen|28. října]] [[1944]] do dočasné obrany. Postup hornatým terénem Slovenska trval československým, rumunským a hlavně sovětským vojskům až do dubna [[1945]]. Osvobozovací boje byly završené v rámci [[Východokarpatská operace|východokarpatské operace]]. == Výsledek == Karpatsko-dukelská operace jednoznačně neskončila úspěchem. Odehrávala se v krajně nepříznivých podmínkách, ale byla do značné míry plýtváním lidských a materiálních sil [[Sovětský svaz|SSSR]]. Od začátku neměla velké vyhlídky na úspěch, ale byla spíše politickým gestem náklonnosti [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] k [[Československo|Československu]]. Vázala ale velký počet vojsk, které mohli Němci jinak nasadit proti povstalcům a tak byla asi největší vojenskou pomocí, kterou povstání poskytli. Útočné úsilí sovětských a československých vojsk bylo nesmírné, což je pozorovatelné na jejich částečném postupu neprůchodným a tvrdě bráněným horským terénem. Při tom vtlačili nepřítele do hloubky Východních [[Karpaty|Karpat]] a způsobili mu značné ztráty na životech (asi 55 000 mrtvých, raněných nebo nezvěstných), na technice a zbraních (800 děl a [[minomet]]ů, do 185 [[tank]]ů). Ztráty Sovětů a Čechoslováků ale byly také těžké. Padlo 19&nbsp;000 [[Rudá armáda|sovětských vojáků]] a 1&nbsp;800 příslušníků [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]]. == YouTube == {| border="4" width="444" align="left" | {{#widget:YouTube|id=FVvYYdoN6H0}} |- align="center" | '''Dukla krev a mýtus 1/2 (česky)''' |} {| border="4" width="444" align="right" | {{#widget:YouTube|id=TRyK-NK9ro0}} |- align="center" | '''Dukla krev a mýtus 2/2 (česky)''' |} <br style="clear: both;" /> == Související články == *[[Slovenské národní povstání]] *[[Bitvy českých dějin]] == Externí odkazy == * [http://militera.lib.ru/memo/other/ressel/05.html] Karpatsko-dukelská operace (rusky) * [http://www.fronta.cz/dokument/navrh-dukelske-operace Návrh dukelské operace] {{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bitvy slovenských dějin]] [[Kategorie:Bitvy druhé světové války]] [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]] [[Kategorie:Dějiny Československa]] [[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Karpatsko-dukelská operace“.