Jaroměřice nad Rokytnou

{{Infobox české obce a města
 | název = Jaroměřice nad Rokytnou
 | znak = Image:Jaromerice nR CoA.png
 | foto = Image:Jaromerice nR thumb.jpg
 | popisek.foto = Pohled na Jaroměřice z cesty k vrchu Žabík
 | vlajka = Image:Jaromerice nR flag.png
 | status = město
 | NUTS5 = CZ0634 590754
 | ob.roz.půs = [[Třebíč]]
 | pov.ob = Jaroměřice nad Rokytnou
 | NUTS3 = CZ063
 | NUTS4 = CZ0634
 | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
 | okres = Třebíč
 | země = [[Morava]]
 | výměra = 51,36
 | obyvatelé = 4 258 
 | obyv.datum = k 1. 1. 2007
 | zem.šíř = 49° 5' 40" s. š.
 | zem.dél = 15° 53' 33" v. d.
 | nad.výš = 422
 | PSČ = 675 51
 | početč = 7
 | početk = 7
 | početzsj = 12
 | adresa = Městský&nbsp;úřad Jaroměřice&nbsp;nad&nbsp;Rokytnou<br />Náměstí&nbsp;Míru&nbsp;č.p.&nbsp;2<br />Jaroměřice&nbsp;nad&nbsp;Rokytnou<br />675&nbsp;51
 | web = www.jaromericenr.cz
 | úř.web = www.jaromericenr.cz
 | email = mesto@jaromericenr.cz
 | starosta = Jaroslav Soukup
 | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Jaroměřice nad Rokytnou |position=top |lat_deg=49 |lat_min=5 |lat_sec=40 |lon_deg=15 |lon_min=53 |lon_sec=33 |float=center }}
}}'''Jaroměřice nad Rokytnou''' ([[genitiv|2. pád]] ''do Jaroměřic'', [[Lokál|6. pád]] ''v Jaroměřicích''; [[němčina|něm.]] {{cizojazyčně|de|''Jarmeritz''}}) jsou [[město]] ležící v Jaroměřické kotlině [[Jevišovická pahorkatina|Jevišovické pahorkatiny]] na úpatí [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] asi 13 [[metr|km]] od [[Třebíč]]e.
* Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''4 140''' obyvatel.
Město je bohaté svým [[kultura|kulturním]] dědictvím, a to zejm. tamním [[Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)|barokním zámkem]] s [[kostel svaté Markéty (Jaroměřice nad Rokytnou)|kostelem svaté Markéty]] a působením [[František Václav Míča|Františka V. Míči]] a [[Otokar Březina|Otokara Březiny]]. Od roku [[1999]] je známo konáním Mezinárodního hudebního festivalu [[Peter Dvorský|Petra Dvorského]].<ref>[http://www.arskoncert.cz/mhfpd/cz/ Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského]</ref>
== Etymologie ==
''O původu Jaroměřic'' je první (1730) česky zpívaná [[opera]], jejíž hudbu zkomponoval František V. Míča a verši opatřil [[Antonín Ferdinand Dubravius]] (Dúbrava). Částečně nám dává nahlédnout, co se tehdy tradovalo o původu města.
: Nejdříve byl na místě dnešních Jaroměřic les a v něm byl jednou na lovu kníže. Poblíž studánky v místě Dolního náměstí se mu podařilo skolit krásného jelena šestnácteráka. Místo se knížeti zalíbilo, a kázal tedy místo vymýtit a zjara rozměřit pro budoucí město a menší hrad. A od jarního měření získalo město své jméno. Jelen pak je po staletí ve znaku města.<ref>KRČÁL, J. O Jaroměřicích nad Rokytnou. In ''O životě a umění : Listy z jaroměřické kroniky 1700–1752''. Jaroměřice nad Rokytnou : Místní osvětová beseda v Jaroměřicích nad Rokytnou ve spolupráci s Musejním spolkem v Brně; 1974, s. 11.</ref>
Vědecky<ref name="maledejiny">JIČÍNSKÝ, P., NOVÁČEK, O., SUCHARDA, J. ''Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou.'' PhDr. Jan Sucharda – JAS Hrotovice, 2002. Strana 10.</ref> se však jméno ''Jaroměřice'' vykládá jako „ves lidí Jaromírových“.
<!--Trocha reklamy-->
<gallery widths="200px" heights="200px">
File:Jaromerice nR castle4.jpg|Státní zámek Jaroměřice&nbsp;nad&nbsp;Rokytnou
File:Jaromerice nR bonov naves.jpg|Vesnická památková zóna [[Boňov]]
File:Jaromerice nr klaster.jpg|Klášter servitů
File:Nadvori Jaromerice zamek.jpg| Nádvoří Jaroměřického zámku
</gallery>
== Dějiny v datech ==
* 250 000 př. n. l. – první doklady osídlení (sekáč valounu z rohovce nalezený na kopci ''Žabík'');
* paleolit – [[Člověk moudrý|lidé dnešního typu]] na ''Hradisku'' na jihozápadě Jaroměřic;
* neolit (6000 až 4000 př. n. l.) – doložena kultura s lineární keramikou, kultura s vypíchanou keramikou a kultura s moravskou malovanou keramikou;
* eneolit (4000 až 2000 př. n. l.) – doba měděná; kultura nálevkovitých pohárů a kultura zvoncovitých pohárů;
* doba bronzová (2000 až 750 př. n. l.) – kultura popelnicových polí je doložena jen okrajově;
* starší doba železná (doba halštatská, asi 750 př. n. l. až 400 př. n. l.) – horákovská kultura;
* mladší doba železná (asi 400 př. n. l. až 0) – laténská kultura Keltů;
* 2. století – na Jaroměřicku doloženi Germáni;
* 10. století – [[Slované]] ze [[Znojmo|Znojemska]] postoupili k Jaroměřicím;
* 1131 – tradiční rok založení obce (heraldická pověst); Jaroměřice zeměpanským statkem;
* 1325 – první písemná zmínka: král Jan Lucemburský daroval patronát jaroměřického farního kostela [[Cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[Cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory|klášteru v Sedlci]]. Světským držitelem Jaroměřic byl [[Rajmund z Lichtemburka]], pán [[Bítov (hrad)|Bítova]];
* 1498 – král Vladislav Jagellonský daroval Jaroměřice lénem  ''Václavu z Ludanic'';
* 1522 – jaroměřické panství koupil Jan z Pernštejna;
* 1534 – novým vlastníkem rod [[Z Lomnice|Meziříčských z Lomnice]];
* 1613 – Jaroměřice koupil ''Jiří Rechenberk ze Želetic'';
* 1623 – začátek vlády ''Questenberků'': Jaroměřice jako konfiskát kupuje ''Gerhard z Questenberka'';
* 1661 – vlády se ujímá ''Jan Antonín z Questenberka'';
[[Soubor:Jaromerice nR hradisko bydliska rokytka.jpg|thumb|230px|Pod Hradiskem v lokalitě na Bydliskách]]
[[Soubor:Jaromerice nR castle3.jpg|thumb|230px|Questenberský jaroměřický zámek]]
* 1686 – majitelem třetí z Questenberků: ''Jan Adam z Questenberku'', za něhož vyvrcholila barokní přestavba Jaroměřic;
* 1752 – Jaroměřice převzali ''Kounicové'';
* 1848 – zrušeno poddanství, vrchnost ztratila vládu nad svým lidem, lidé už nemuseli odvádět vrchnosti poplatky z půdy, na níž hospodařili, ta se stala jejich majetkem;
* 1871 – Jaroměřice napojeny na železnici;
* 1897 – jaroměřický [[velkostatek]] – po vleklých dědických sporech – přiřkl rakouský [[nejvyšší soud]] Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu; [[1927]] jeho majetek zdědila jeho manželka Elvíra, původem bavorská princezna;
* 1899 – nová, reprezentativní budova školy;
* [[1901]] – v Jaroměřicích začíná působit ''Otokar Březina'';
* [[1928]] – návštěva prezidenta republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]];
* [[1929]] – skonal ''Otokar Březina'';
* [[1933]] – nová budova radnice;<ref>''Zprávy památkové péče II.'' (1938), str. 61: „radnice, vzniklá přestavbou měšťanských domů asi v druhé polovině 19. stol. (…), byla r. 1931 zbořena bez vědomí památkového úřadu a nahrazena novostavbou pochybenou v proporcích“.</ref>
* [[1936]] – návštěva prezidenta republiky [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]];
* [[1939]] – slavnost dvoustého výročí vysvěcení chrámu kostela sv. Markéty za účasti brněnského biskupa [[Josef Kupka|ThDr. Josefa Kupky]];
[[Soubor:Jaromerice nad rokytnou joseph.jpg|thumb|230px|Kaple sv. Josefa]]
* [[1943]] – velkostatek koupily říšské dráhy pro svou ''Reichsbahnschule'' (školu). Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl zkonfiskován;
* [[1944]] – na jaroměřické radnici [[dějiny šly krajem|proces s třemi boňovskými protinacistickými odbojáři]];
* [[8. květen|8. května]] [[1945]] – německá armáda opustila město a v něm je vystřídala sovětská vojska (14.15 na náměstí);
* [[1947]] – návštěva prezidenta republiky Edvarda Beneše;
* [[28. únor]]a [[1948]] – faktické řízení správy města přebírá ''akční výbor''; během března je obměněn [[národní výbor]] i jeho rada;
* září [[1950]] – ustaveno [[jednotné zemědělské družstvo]]; [[1962]] sloučeno se stáním statkem;
* [[1955]] – ''Masarykovo náměstí'' přejmenováno na ''Náměstí Míru'';
* [[26. srpen|26. srpna]] [[1968]] – intervenční bulharská armáda projíždí Jaroměřicemi ve směru na Moravské Budějovice;
* [[1980]] – slavnostní otevření hotelu ''Opera'';
* 80. léta – Jaroměřice se stávají střediskovým městem: k městu jsou připojovány okolní obce;
* [[1984]] – otevřen obchodní dům ''Rokytná'';
* [[1987]] – otevřeno velkoryse řešené autobusové nádraží;
* [[1990]] – obnoveno obecní zřízení;
* [[1996]] – předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|poslanecké sněmovny]] udělil Jaroměřicím znak a prapor;
* [[1999]] – první ročník ''Mezinárodních hudební slavností [[Peter Dvorský|Petra Dvorského]]''; téhož roku ustaven ''Mikroregion Rokytná'';
* [[2000]] – čistička odpadních vod;
* [[2001]] – otevřen dům s pečovatelskou službou.
== Geografie ==
Jaroměřice nad Rokytnou se rozkládají v Jaroměřické kotlině. Tu na severu uzavírá [[Výčapy|výčapský]] hřbet, součást [[Klučov (okres Třebíč)|klučovské]] hrásti, jíž vede rozvodí mezi řekami [[Jihlava (přítok Dyje)|Jihlavou]] a [[Rokytná (řeka)|Rokytnou]].
Podloží Jaroměřic tvoří [[žula|žuly]] a [[Rula (hornina)|ruly]]. Převažujícím půdním typem jsou kyselé hnědé půdy. Kvalitnější hnědozemě jsou v údolí [[Rokytka (přítok Rokytné)|Rokytky]] a v údolí [[Štěpánovický potok (přítok Rokytné)|Štěpánovického potoka]]. Do východní poloviny Jaroměřicka (a Jaroměřic) zasahuje třebíčský masív se svými žulosyenity (durbachity; jde o horniny bohaté na [[draslík]] a [[hořčík]], dále [[rubidium]], [[baryum]], [[chrom]] a [[nikl]], relativně též na [[uran (prvek)|uran]] a [[thorium]]), s žílami aplitů a [[pegmatit]]ů. V kamenolomě Královec u [[Příštpo|Příštpa]] nacházíme nažloutlé středně zrnité horniny bohaté [[křemen]]em – biotitické až muskoviticko-biotitické [[žula|granity]]. Na Žabíku se nacházejí křemence, tzv. sluňáky.<ref>''Moravskobudějovicko. Jemnicko.'' Ed. Vladimír Nekunda, Jan Janák, Pavel Michna. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. Vlastivěda moravská (65. svazek) 846 s. ISBN 80-85048-75-2.</ref>
Řeka Rokytná dělí Jaroměřice nad Rokytnou na dvě části – severní a jižní. V parku státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou vytvořili lidé dvě její slepá ramena, dnes patrná jen při vyšším stavu vody. Přímo u Jaroměřic přijímá Rokytná vody potoka Rokytky (jinak též zvaného Jaroměřička) a Štěpánovického potoka. U Jaroměřic se pro vodáky začíná splavný úsek řeky (km 73,2).
== Členění a samospráva ==
[[Soubor:Jaromerice mc.png|thumb|230px|Místní části města]]
Město Jaroměřice nad Rokytnou má sedm místních částí:
* [[Boňov]] s 99 obyvateli;
* Jaroměřice nad Rokytnou s 3 129 obyvateli;
* [[Ohrazenice (Jaroměřice nad Rokytnou)|Ohrazenice]] s 229 obyvateli;
* [[Popovice (Jaroměřice nad Rokytnou)|Popovice]] se 143 obyvateli;
* [[Příložany]] s 213 obyvateli;
* [[Ratibořice (Jaroměřice nad Rokytnou)|Ratibořice]] s 220 obyvateli;
* [[Vacenovice (Jaroměřice nad Rokytnou)|Vacenovice]] se 73 obyvateli.
Dne [[24. listopad]]u [[1990]] se od Jaroměřic oddělila trojice obcí: [[Blatnice (okres Třebíč)|Blatnice]], [[Bohušice]] a [[Lesůňky]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] [[Příštpo]].
Jaroměřické [[zastupitelstvo obce|zastupitelstvo města]] využilo možnosti dané mu obecním zřízením a v místních částech zřídilo osadní výbory.
V letech 2006-2010 působil jako starosta Karel Nedvědický, od roku 2010 tuto funkci zastává Jaroslav Soukup.
== Obyvatelstvo ==
=== Demografie ===
Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Jaroměřicích 4106 obyvatel. Jak dokládá tabulka, počet obyvatel Jaroměřic nepostihují žádné velké výkyvy.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel města Jaroměřic nad Rokytnou<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 586–587
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 3891
| 4017
| 4154
| 4568
| 4801
| 4857
| 4785
| 4123
| 4340
| 4136
| 4064
| 3982
| 4106
|}
Zatímco počet obyvatel ostatních místních částí Jaroměřic klesá nebo stagnuje, počet obyvatel místní části Jaroměřice nad Rokytnou se v posledních dvaceti letech mírně zvyšuje.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel místní části Jaroměřice nad Rokytnou<ref name="čsú"/>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 2277
| 2331
| 2437
| 2781
| 3047
| 2981
| 2988
| 2668
| 2906
| 2834
| 2889
| 2965
| 3129
|}
=== Náboženství ===
Podle sčítání lidu 2001 převažovali lidé věřící (1870) nad lidmi bez vyznání (1469). Z věřících se nejvíce lidí hlásí k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] (1775); ti společně se souvěrci z přifařených okolních obcí vytváří [[Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Římskokatolickou farnost Jaroměřice nad Rokytnou]].
[[Církev československá husitská]] byla zastoupena 10 věřícími, [[Českobratrská církev evangelická]] 24 věřícími. [[Svědkové Jehovovi|Náboženská společnost Svědků Jehovových]] pak 15 lidmi.
== Památky a zajímavosti ==
* [[Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)|státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou]]
* [[Kaple svatého Josefa (Jaroměřice nad Rokytnou)|kaple svatého Josefa]]
* [[Špitál a kaple svaté Kateřiny (Jaroměřice nad Rokytnou)|barokní přestavba špitálu a kaple svaté Kateřiny]]
* [[Kostel svaté Markéty (Jaroměřice nad Rokytnou)|kostel sv. Markéty]]
* [[Sýpky (Jaroměřice nad Rokytnou)|sýpky bývalé Ústřední vojenské zásobárny]]
* [[Klášter servitů (Jaroměřice nad Rokytnou)|někdejší klášter servitů]]
* [[Loretánská kaple v Jaroměřicích nad Rokytnou|zbytky ambitu komplexu jaroměřické loretánské kaple]]
* [[Sloup Nejsvětější Trojice (Jaroměřice nad Rokytnou)|sloup Nejsvětější Trojice]]
== Doprava ==
=== Silnice ===
Jaroměřicemi procházejí tyto silnice:
* II/152 od [[Myslibořice|Myslibořic]] do [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]]
* [[II/360]] od [[Třebíč]]e a [[Výčapy|Výčap]]
* II/361 z Jaroměřic na [[Příštpo]] a [[Jevišovice]]
* III/15228 na Bohušice
* III/36078 na Popovice
* III/4014 na Ratibořice
* III/15231 na Ohrazenice
=== Železnice ===
Jaroměřice jsou ve své části Popovicích napojeny na železniční trať č. 241 [[Okříšky]]–[[Znojmo]]; jsou rychlíkovou stanicí.<ref group="p">Od jízdního řádu 2006/2007 již rychlík Znojmo–Praha není uveden.</ref>
Ještě v 80. letech bylo v provozu autobusové spojení z Náměstí Míru a Tyršovy ulice (od sokolovny) na nádraží a zpět, a to ke každému vlaku.
== Lidé ==
* [[Otokar Březina]]
* [[Antonín Ferdinand Dubravius]]
* [[Ferdinand Höfer]]
* [[Josef Kapinus]]
* [[Jaroslav Krčál]]

== Reference ==
<references/>
=== Poznámky ===
<references group="p" />
== Literatura ==
* ''Moravskobudějovicko. Jemnicko.'' Ed. Vladimír Nekunda, Jan Janák, Pavel Michna. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. Vlastivěda moravská (65. svazek) 846 s. ISBN 80-85048-75-2.
* JIČÍNSKÝ, P., NOVÁČEK, O., SUCHARDA, J. ''Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou.'' PhDr. Jan Sucharda – JAS Hrotovice, 2002. 192 s.
* ''O životě a umění : Listy z jaroměřické kroniky 1700-1752.'' Sborník prací. Uspoř. Alois Plichta. 1. vyd. Jaroměřice nad Rokytnou : Osv. beseda Měst. NV, 1974. 456 s.
=== Související články ===
* [[Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou]]
* [[Jaroměřice nad Rokytnou (nádraží)|Železniční stanice Jaroměřice nad Rokytnou]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.jaromericenr.cz/ Oficiální stránky města]


{{Commonscat|Jaroměřice nad Rokytnou}}{{Město Jaroměřice nad Rokytnou}}{{Okres Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jaroměřice nad Rokytnou| ]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Mikroregion Rokytná]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Města okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]]