Inertial Upper Stage

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Artist picture-Ulysses after deployment.jpg|thumb|220px|Inertial Upper Stage se sondou Ulysses]] '''Inertial Upper Stage''' neboli '''IUS''' je raketový stupeň na tuhé pohonné látky, vyvinutý společností Boeing pro [[USAF|americké letectvo]] a [[NASA]]. Stupeň byl navržen k vynášení velkých nákladů z nákladového prostoru raketoplánu [[Space Shuttle]], nebo mohl startovat s raketou [[Rakety Titan|Titan III]] jako její poslední stupeň. == Vývoj IUS == Během vývojové fáze programu [[Space Shuttle]] (1969 - 1974) NASA, za neochotné podpory [[USAF]], požadovala stupeň, který by mohl být použit na novém raketoplánu a zároveň by mohl být přizpůsoben ke startu na raketě Titan III (nejsilnější americká raketa té doby). To pro případ, kdyby se protáhl vývoj nebo testování raketoplánu. NASA chtěla pro své meziplanetární mise používat stupeň [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur]], ale letectvo chtělo používat stupeň [[Transtage]], který se již používal na Titanech III. Transtage měl výhodu, že používal stejné hypergolické (vznítí se při vzájemném kontaktu) pohonné látky, jako korekční a manévrovací motory raketoplánu. [[Soubor:1993 s54 TDRS-F.jpg|thumb|left|Vypuštění IUS z náklad. prostoru raketoplánu Endeavour při misi STS-54.]] IUS vznikl jako kompromis mezi Transtage, který nedostačoval potřebám NASA a Centaurem, který sice NASA vyhovoval, ale pro většinu vojenských nákladů byl až příliš předimenzován. Nový stupeň byl dostatečně silný, aby dokázal vynést dvojici vojenských nebo výzvědných satelitů na [[Geostacionární oběžná dráha|geostacionární dráhu]] nad bývalým [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a zároveň dokázal vynášet náklady pro NASA (zejména satelity [[Tracking and Data Relay Satellite]]). První IUS odstartoval s raketou Titan 34D v roce [[1982]]. S raketoplánem letěl poprvé při misi [[STS-6]]. Hlavním dodavatelem byl Boeing a chemické motory na tuhé palivo dodávala společnost [[United Technologies]]. == Popis == [[Soubor:IUS sketch.png|thumb|220px|Nákres IUS]] IUS je 5,18 metru dlouhý a má 2,8&nbsp;metru v průměru, celková hmotnost je přibližně 14&nbsp;700&nbsp;[[kilogram|kg]]. Stupeň je složen ze dvou samostatných sekcí. První sekce je poháněna velkým raketovým [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|motor motorem na tuhé palivo]], jehož hmotnost činí 9700&nbsp;kg a vyvíjí tah přibližně 188,5 [[Newton|kilonewtonů]]. Druhá sekce je vybavena menším motorem s 2700&nbsp;kilogramy tuhého paliva, který vyvíjí tah 80 kilonewtonů. Druhá sekce taktéž obsahuje avioniku, potřebnou k řízení letu. To zahrnuje naváděcí systém, navigaci, řízení, [[telemetrie|telemetrii]], velení a řízení přenosu dat, reaktivní řízení a elektrický systém. Všechny kriticky důležité komponenty [[Avionika|avionického]] systému, spolu se systémem směrování tahu, reaktivním řízením, zážehovým systém motorů a [[Pyrotechnika|pyrotechnického]] zařízení pro separaci jednotlivých sekcí jsou zdvojeny pro zajištění vyšší spolehlivosti, která dosahuje 98 procent. Pro instalaci v nákladovém prostoru raketoplánu se používá zařízení ''Airborne Support Equipment'', které zajišťuje propojení s raketoplánem a následné vypuštění. Toto zařízení je instalováno v samotném raketoplánu a obsahuje avionické vybavení pro zkoušku systémů a [[Mechanika|mechanický]] systém pro zdvihnutí a vypuštění IUS s nákladem. Před zažehnutím je IUS zdvižen v úhlu 50° a následně uvolněn. Raketoplán se poté vzdálí do bezpečné vzdálenosti. Při typické misi navede zážeh motoru první sekce náklad na eliptickou přechodovou dráhu a poté se odpojí. Motor druhé sekce poté upraví dráhu na kruhovou pak se oddělí. Při startu na raketách Titan byl IUS s nákladem vynesen na [[Nízká oběžná dráha|nízkou oběžnou dráhu]] a poté zážehem svých motorů naveden na požadovanou dráhu. [[Soubor:Magellan Preparations.jpg|thumb|220px|IUS se sondou Magelan.]] == Specifikace == ;První sekce - IUS-1 (ORBUS 21) * [[tah]]: 181,5 kN * [[specifický impuls]]: 296 sekund (2900 N.s/kg) * doba zážehu: 152 sekund * průměr: 2,34 metru * délka: 3,52 metru * hmotnost: 10 840 kg * prázdná hmotnost: 1130 kg ;Druhá sekce - IUS-2 (ORBUS 6) * [[tah]]: 78,4 kN * [[specifický impuls]]: 304 sekund (2980 N.s/kg) * doba zážehu: 103 sekund * průměr: 1,61 metru * délka: 2,08 metru * hmotnost: 3920 kg * prázdná hmotnost: 1170 kg == Mise == {| Class = "wikitable" ! Číslo ! Datum startu ! Nosný systém ! Užitečné zatížení ! Poznámky ! Galerie |- | style="text-align:center"| 1 | 30. října 1982 | [[Rakety Titan#Titan 34D|Titan 34D]] | [[Defence Satellite Communications System|DSCS-II F16]] <br/> [[Defence Satellite Communications System| DSCS-III A1]] | Úspěšný start, avšak po většinu letu nebyla přijímána [[telemetrie]]. |- | style="text-align:center"| 2 | 4. dubna 1983 | [[STS-6]] | [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS]] | Selhání motoru druhého stupně. Družice byla navedena na správnou dráhu pomocí vlastních motorů. | [[Soubor:STS-6 TDRS-A deploy preparations.jpg| 60px]] |- | style="text-align:center"| 3 | 24. ledna 1985 | [[STS-51-C]] | [[Magnum (družice)|Magnum 1]] | Utajený náklad pro ministerstvo obrany. |- | style="text-align:center"| 4 | 3. října 1985 | [[STS-51-J]] | [[Defence Satellite Communications System|DSCS-III B4]] <br> [[Defence Satellite Communications System| DSCS-III B5]] | Utajený náklad pro ministerstvo obrany. |- | style="text-align:center"| 5 | 28. ledna 1986 | [[STS-51-L]] | [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS B]] | Zničen při [[STS-51-L|havárii Challengeru]]. |- | style="text-align:center"| 6 | 29. září 1988 | [[STS-26]] | [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS C]] | | [[Soubor: TDRS-C ASE.jpg | 60px]] |- | style="text-align:center"| 7 | 13. března 1989 | [[STS-29]] | [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS D]] | |- | style="text-align:center"| 8 | 4. května 1989 | [[STS-30]] | [[Magellan (sonda)|Magellan]] | Sonda k planetě [[Venuše (planeta)|Venuši]] | [[Soubor: Magellan Overhead.jpg|60px]] |- | style="text-align:center"| 9 | 14. červen 1989 | [[Titan 4|Titan 4A]] | [[Defense Support Program|DSP 14]] | |- | style="text-align:center"| 10 | 18. října 1989 | [[STS-34]] | [[Sonda Galileo|Galileo]] | Sonda k planetě [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] a jeho měsícům. | [[Soubor:1989 s34 Galileo Deploy2.jpg|60px]] |- | style="text-align:center"| 11 | 22. listopadu 1989 | [[STS-33]] | [[Magnum (družice)|Magnum 2]] | Utajený náklad pro ministerstvo obrany. |- | style="text-align:center"| 12 | 6. října 1990 | [[STS-41]] | [[Ulysses (sonda)|Ulysses]] | Vesmírná sonda určená k výzkumu Slunce. | [[Soubor: STS-41 Ulysses deployment.jpg|60px]] |- | style="text-align:center"| 13 | 13. listopadu 1990 | [[Titan 4|Titan 4A]] | [[Defense Support Program|DSP 15]] | |- | style="text-align:center"| 14 | style="white-space:nowrap"| 15. listopadu 1990 | [[STS-38]] | ? | Utajený náklad pro ministerstvo obrany. [[Magnum (družice)|Magnum 3]] nebo [[Satellite Data System|SDS-2]], přesný náklad neznámý. |- | style="text-align:center"| 15 | 2. srpen 1991 | [[STS-43]] | [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS E]] | | [[Soubor:TDRS-E deployment from STS-43.jpg|60px]] |- | style="text-align:center"| 16 | style="white-space:nowrap"| 24.listopadu 1991 | [[STS-44]] | [[Defense Support Program|DSP 16]] | |- | style="text-align:center"| 17 | 13. ledna 1993 | [[STS-54]] | [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS F]] | | [[Soubor:1993 s54 TDRS-F.jpg|60px]] |- | style="text-align:center"| 18 | 22. prosince 1994 | [[Titan 4|Titan 4A]] | [[Defense Support Program|DSP 17]] | |- | style="text-align:center"| 19 | 13.července 1995 | [[STS-70]] | [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS G]] | |- | style="text-align:center"| 20 | 23. února 1997 | [[Titan 4|Titan 4B]] | [[Defense Support Program|DSP 18]] | |- | style="text-align:center"| 21 | 9. dubna 1999 | [[Titan 4|Titan 4B]] | [[Defense Support Program|DSP 19]] | Selhalo oddělení nákladu od IUS. |- | style="text-align:center"| 22 | 23. července 1999 | [[STS-93]] | [[Rentgenová observatoř Chandra]] | | [[Soubor:Chandra X-ray Observatory inside the Space Shuttle payload bay.jpg|60px]] |- | style="text-align:center"| 23 | 8. května 2000 | [[Titan 4|Titan 4B]] | [[Defense Support Program|DSP 20]] | |- | style="text-align:center"| 24 | 6. srpna 2001 | [[Titan 4|Titan 4B]] | [[Defense Support Program|DSP 21]] | |- | style="text-align:center"| 25 | 14. února 2004 | [[Titan 4|Titan 4B]] | [[Defense Support Program|DSP 22]] | |} == Reference == == Externí odkazy == * http://www.fas.org/spp/military/program/launch/ius.htm * http://www.aero.org/publications/crosslink/winter2003/08.html * http://www.astronautix.com/stages/srm1.htm * http://www.astronautix.com/stages/srm2.htm {{Commonscat|Inertial Upper Stage}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Raketové stupně]] [[Kategorie:Kosmická technika USA]]

Návrat na stránku „Inertial Upper Stage“.