Ilja Muromec (letadlo)

[[Soubor:14082007-Illya-Muromec-1.jpg|280px|thumb|Ilja Muromec]]
'''Ilja Muromec''' (Илья Муромец) byl ruský, nejprve civilní dopravní [[letoun]], později těžký [[Bombardér|bombardovací letoun]] nasazený do bojů v [[První světová válka|1.&nbsp;světové&nbsp;válce]]. Letoun byl pojmenován podle [[Ilja Muromec|historické postavy ruského bohatýra]]. V počátcích války byly tyto stroje nejpokročilejšími ve své kategorii a v průběhu války bylo vyrobeno několik variant tohoto letounu. Jeho konstruktérem byl Igor Sikorskij.

== Předválečný vývoj ==
První Ilja Muromec byl postaven v roce [[1913]] jako modifikace letounu [[RBVZ Russkij Vitjaz]] pod vedením Sikorského v továrnách Rusko-Baltské vagónky [[RBVZ]]. Russkij Vitjaz byl důležitým článkem ve vývoji ruských letadel a potažmo i vícemotorových letadel na celém světě. Díky těmto těžkým dvojplošným letounům se Rusko stalo světovým průkopníkem v oblasti civilní letecké dopravy a výroby vícemotorových strojů. Ilja Muromec byl původně stavěn jako luxusní dopravní letoun, jako první v historii měl oddělený salón pro pasažéry, pohodlná proutěná křesla, obývací prostor, místo pro spaní a dokonce i koupelnu. Byl vybaven topením a elektrickým světlem. Světový tisk považoval nejprve zprávu o fantastickém letounu za novinářskou kachnu, ale brzy se přesvědčil o pravdě. Stroj poprvé vzlétl k testovacím letům [[10. prosinec|10. prosince]] [[1913]] a [[25. únor]]a [[1914]] uskutečnil svůj první předváděcí let se 16 pasažéry na palubě. V pořadí druhý vyrobený letoun [[RBVZ Ilja Muromec Kijevskij]], menší ale se silnějšími motory, vystoupal [[4. červen|4. června]] [[1914]] do rekordní výšky 2000&nbsp;m s deseti pasažéry na palubě. Druhého dne vytvořil rekord v délce letu bez mezipřistání (6 hod 33 min 10 s), [[16. červen|16.]]-[[17. červen|17. června]] podnikl s jedinou posádkou přelet z Petrohradu do [[Kyjev]]a a tím vytvořil další rekord v délce letu pouze s jedním mezipřistáním. Na památku tohoto letu byl pojmenován přízviskem ''Kijevskij''. V letech [[1915]] - [[1917]] byly s označením ''Kijevskij'' vyrobeny ještě 3 další letouny v typové sérii '''IM-G'''. Letouny prvního i druhého typu byly později označovány jako '''IM-B''' a všech dohromady bylo vyrobeno 7 kusů.

== Vojenské letouny ==
[[Soubor:Ilya Muromets flying.jpg|left|thumb|Ilja Muromec za letu]]
K prvnímu dni války byly vyrobeny 4 kusy těchto letounů a během září roku 1914 se staly součástí [[Car]]ské vojenské vzdušné flotily (Императорский военно-воздушный флот). V prosinci ruský car schválil usnesení vojenské rady o vytvoření Eskadry vzdušných korábů (Эскадра воздушных кораблей). Jejím velitelem se stal [[Michail Vladimirovič Šidlovskij|Michail Šidlovskij]], který začínal s vytvářením letky prakticky od nuly. Jediným pilotem, který byl schopen létat s ''Muromcem'' byl Sikorskij, ostatní se na perspektivu těžkého letectva dívali s nedůvěrou a dokonce s nevraživostí. Proto bylo nutné nejprve většinu pilotů na ''Muromce'' přeškolit, letouny pak vyzbrojit a zmodernizovat. Poprvé k bojovému úkolu v barvách Eskadry vyletěli ''Muromci'' v únoru 1915. Za celou dobu války vzlétli ke 400 bojovým úkolům, shodili 65 tun [[Bomba|bomb]], sestřelili 12 nepřátelských [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]] a přišli o jeden vlastní ([[12. září]] [[1916]]). '''IM-B Kijevskij''' uskutečnil přibližně 30 bojových letů a poté byl používán jako cvičný.

Na podzim roku 1914 byla zahájena výroba série '''IM-V''', kterých bylo vyrobeno ze všech ''Muromců'' nejvíce (30 kusů). Rozdíl od série '''IM-B''' byl v menších rozměrech a větší max. rychlosti. Posádku tvořili 4 lidé a některé modifikace měly jen 2 motory. Stroje série IM-V unesly až 500 kg bomb, většinou nosily 80-240 kg bomby, na podzim roku 1915 na zkoušku i jednu 410 kg. IM-V byly vyzbrojeny dvěma [[Kulomet|kulomety]] nad trupem ve výřezu horního křídla a někdy měly na spodní straně trubu za křídlem střeliště, tzv. ''vraní hnízdo''. Palivové nádrže nad trupem měly pancéřování.

V prosinci 1915 začala výroba série '''IM-G''' s posádkou 7 lidí prvním strojem '''G-1''', v roce 1916 pak '''G-2''' se střeleckou kabinou, '''G-3''' a nakonec v roce 1917 i typ '''G-4'''. Letouny G-2 unesly 5 kulometů a 170 kg bomb, G-3 pak 6 kulometů a 190 kg bomb. Jeden ze strojů G-3 se 4 motory [[Beardmore]] po 160 k byl nejvýkonnějším ''Muromcem'' vůbec a v roce 1917 dokázal vystoupat do výšky 5200&nbsp;m, rychlost měl 137 km/h. Rychlost ostatních ''Muromců'' byla od 110 do 125 km/h, dostup 2000-3000&nbsp;m, dolet 440-650 km. V letech 1915-1917 byly vyrobeny 3 stroje série '''IM-D''', letové zkoušky prvního z nich skončily v lednu 1916. Křídla měla menší rozpětí a 4 motory Sunbeam byly seskupeny do dvou tandemů jako u letounu Russkij Vitjaz. Více však bylo postaveno strojů poslední série '''IM-Je''' se 4 motory Renault vedle sebe, osmi členy posádky, osmi kulomety a únosností 300-500 kg bomb.

<br clear="all">

{| border="2" align="left" cellpadding=2 cellspacing=0 width=225 style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #336666 solid; border-collapse: collapse; font-size: 90%;"
| align=center style="font-size: 125%;"| '''Ilja&nbsp;Muromec'''
| align=center style="font-size: 125%;"|'''IM-B'''
| align=center style="font-size: 125%;"|'''IM-V'''
| align=center style="font-size: 125%;"|'''IM-G-1'''
| align=center style="font-size: 125%;"|'''IM-D-1'''
| align=center style="font-size: 125%;"|'''IM-Je-1'''
|- colspan=5 valign=top style="background:#ffffff;"
| Typ&nbsp;letadla
| colspan=5 align=center | bombardér
|- valign=top style="background:#ffffff;"
| Výrobce
| colspan=5 align=center | RBVZ
|- valign=top style="background:#ffffff;"
| Nasazení&nbsp;v&nbsp;letectvu
| colspan=5 align=center | ruská Carská vojenská vzdušná flotila
|- valign=top style="background:#ffffff;"
| Výroba&nbsp;od&nbsp;-&nbsp;do
| 1913-1914
| 1914-1915
| 1915-1917
| 1915-1917
| od 1916
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| Délka
| 19 m
| 17,5 m
| 17,1 m
| 15,5 m
| 18,2 m
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| [[Rozpětí křídel]]
| 30,9 m
| 29,8 m
| 30,9 m
| 24,9 m
| 31,1 m
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| Výška
|
| 
|
| 
|
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| Plocha&nbsp;křídel
| 150 m&sup2;
| 125 m&sup2;
| 148 m&sup2;
| 132 m&sup2;
| 200 m&sup2;
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| [[Prázdná&nbsp;hmotnost|Prázdná hmotnost]]
| 3100 kg
| 3500 kg
| 3800 kg
| 3150 kg
| 4800 kg
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| [[Max.&nbsp;vzletová&nbsp;hmotnost|Max. vzletová hmotnost]]
| 4600 kg
| 5000 kg
| 5400 kg
| 4400 kg
| 7000 kg
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| Dolet
| 5 h
| 4,5 h
| 4 h
| 4 h
| 4,4 h
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| [[Dostup]]
| 3000 m
| 3500 m
| 3000 m
| ?
| 2000 m
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| [[Stoupavost]]
| 2000/30'
| 2000/20'
| 2000/18'
| ?
| 2000/25'
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| Maximální&nbsp;rychlost
| 105 km/h
| 120 km/h
| 135 km/h
| 120 km/h
| 130 km/h
|- valign=top style="background:#f1f8ff;"
| Motory
| 4&nbsp;ks&nbsp;Argus<br />140 k<br />(řadový)
| 4&nbsp;ks&nbsp;RBVZ<br />150 k<br />(řadový)
| 4&nbsp;ks&nbsp;Sunbeam<br />160 k<br />(řadový)
| 4&nbsp;ks&nbsp;Sunbeam<br />150 k<br />(řadový)
| 4&nbsp;ks&nbsp;Renault<br />220 k<br />(řadový)
|- valign=top style="background:#e1f1ff;"
| Počet&nbsp;vyrobených&nbsp;kusů
| 7
| 30
| ?
| ?
| ?
|- valign=top style="background:#e1f1ff;"
| Počet&nbsp;členů&nbsp;posádky
| 5
| 5-6
| 5-7
| 5-7
| 6-8
|- valign=top style="background:#e1f1ff;"
| Výzbroj
| 2&nbsp;kulomety<br />350&nbsp;kg&nbsp;bomb
| 4&nbsp;kulomety<br />417&nbsp;kg&nbsp;bomb
| 6&nbsp;kulometů<br />500&nbsp;kg&nbsp;bomb
| 4&nbsp;kulomety<br />400&nbsp;kg&nbsp;bomb
| 5-8&nbsp;kulometů<br />300−500&nbsp;kg&nbsp;bomb
|- valign=top style="background:#e1f1ff;"
| Zvláštní&nbsp;výbava
|
| 
|
| 
|
|}

<br clear="all">
== Externí odkazy ==
*[http://www.moninoaviation.com/19a.html Replika ''Muromce'']
*[http://infoart.udm.ru/pictures/dak/muzb_03.jpg Obrázek modelu]


{{Commonscat|Sikorsky Ilya Muromets}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sovětské a ruské bombardéry]]