I poškození mají v trestním řízení svá práva (TZ88/2017)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

; Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) zamítlo návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 1 věta první a ustanovení § 143 odst. 1 v rozsahu slova „tří“ zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, spojený s ústavní stížností stěžovatelů. Stěžovatelé jsou v trestním řízení před obecnými soudy v pozici poškozených po oběti dopravní nehody se smrtelným následkem. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně uložil obviněnému náhradu nákladů poškozených potřebných k uplatnění jejich nároků v adhezním řízení pouze zčásti, chtěli se stěžovatelé proti tomuto rozhodnutí bránit stížností u krajského soudu. Zmocněnec stěžovatelů však ze zdravotních důvodů zmeškal zákonnou třídenní lhůtu k jejímu podání, a když ji hned následující den jménem stěžovatelů spolu s lékařskou zprávou a žádostí o prominutí lhůty podle § 61 odst. 1 trestního řádu zaslal, soud žádosti nevyhověl s odůvodněním, že předmětné ustanovení přiznává právo žádat o navrácení lhůty toliko obviněnému, a zamítl stížnost stěžovatelů pro opožděnost. Stěžovatelé toto rozhodnutí napadli u Ústavního soudu ústavní stížností, s níž spojili návrh na zrušení výše zmíněných ustanovení trestního řádu. Dospěli totiž k závěru, že umožněním žádat o navrácení lhůty jen obviněnému jakožto jedné straně občanskoprávního sporu v adhezním řízení a příliš krátkou (třídenní) lhůtou k podání stížnosti dle ustanovení § 143 odst. 1 trestního řádu je porušeno jejich právo na soudní a jinou ochranu. První senát Ústavního soudu postoupil návrh k rozhodnutí plénu Ústavního soudu. [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] konstatoval, že obviněný a poškozený nejsou v trestním řízení subjekty se srovnatelným procesním postavením ve smyslu čl. 3 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a tedy rozdílnost úpravy jejich procesního postavení v míře, v jaké vyjadřuje rozdílnost právem uznaných zájmů těchto dvou kategorií procesních subjektů ve vztahu k dosažení účelu (resp. účelů) trestního řízení, neporušuje zásadu rovnosti. V nazírání na základní práva a svobody poškozených v trestním řízení však došlo zejména v posledních letech ke značnému vývoji, a to legislativnímu, judikaturnímu i doktrinálnímu. Procesní postavení poškozeného v trestním řízení není nadále redukovatelné toliko na zpravidla významný pramen důkazu a na subjekt, jemuž má v trestním řízení být usnadněno vyrovnání jeho majetkoprávních nároků vzniklých v přímé souvislosti se spácháním trestného činu vůči pachateli. Poškozený v trestním řízení realizuje, respektive realizovat může, i některá svá základní práva a svobody, představující tzv. „tvrdé jádro“ lidských práv. [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] dospěl k závěru, že napadené ustanovení § 61 odst. 1 věta první trestního řádu neumožňuje poškozenému efektivní uplatnění jeho práva na přístup k soudu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy a práva na účinný prostředek nápravy zaručený čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. To však toliko za předpokladu, že poškozený opravným prostředkem podaným z omluvitelného důvodu až po uplynutí lhůty prosazuje své právo, jež nemůže uplatnit jinak, než právě v trestním řízení. V případě stěžovatelů jim totiž náhrada nákladů trestního řízení mohla být přiznána právě pouze postupem podle tohoto ustanovení, a tedy na rozdíl od jiných nároků, které mohli uplatnit v adhezním řízení, ji nemohli uplatnit v řízení občanskoprávním. Civilní soud totiž náhradu nákladů poškozených v trestním řízení podle trestního řádu přiznat nemůže, takže zamítnutím stížnosti jim definitivně zanikla možnost se náhrady nákladů domáhat. Přitom náhrada nákladů trestního řízení představuje pro poškozeného nárok sloužící k zajištění jeho veřejného subjektivního práva k účasti na trestním řízení. [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] však nepovažoval za nutné zrušit napadené ustanovení, neboť jakkoliv by jeho novelizace byla na místě, lze toto ustanovení ústavně konformním způsobem vyložit za pomoci analogie následujícím způsobem: Zmeškal-li poškozený či jeho zmocněnec z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, jímž uplatňuje právo, které nelze uplatnit jinak, než v trestním řízení, má právo na navrácení lhůty dle § 61 odst. 1 trestního řádu obdobně jako v případě žádosti obviněného a jeho obhájce. Výše zmíněný právní názor Ústavního soudu je třeba považovat za nosný, a tedy závazný pro všechny orgány veřejné moci. Ústavní soud se rovněž zabýval návrhem stěžovatelů na zrušení třídenní lhůty podle § 143 odst. 1 trestního řádu, v tomto směru však dospěl k závěru, že ačkoliv je tato lhůta poměrně krátká, plně vyhovuje kritériím ústavní konformity a proto návrh zamítl. * Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 32/16 je&nbsp;'''<ext>http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Pl._US_32_16_na_web.pdf ::dostupný&nbsp;zde (461&nbsp;KB,&nbsp;PDF)</ext>.''' * Text opravného usnesení je dostupný '''<ext>http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2017/Pl._US_32_16_opravne_usneseni.pdf ::zde&nbsp;(138&nbsp;KB,&nbsp;PDF)</ext>'''. ==== Kontakt ==== * [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] (Brno, TZ 88/2017) * Joštova 8, 660 83 Brno 2 * Telefon: (+420) 542162111 * Fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169 * Elektronická podatelna: podani@usoud.cz * Web: http://www.usoud.cz/ {{TZ z Katalogu}} [[Kategorie:Tiskové zprávy Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „I poškození mají v trestním řízení svá práva (TZ88/2017)“.