Hazmburk Z Multimediaexpo.cz stránky Hazmburk Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Hazmburk''' ([[Němčina|německy]] ''Hasenburg'', Zaječí hrad, Zajícův hrad, někdy též '''Házmburk''', nebo ve starších pramenech '''Hanžburek''') je zdaleka viditelný [[čedič]]ový [[vrch]] a [[zřícenina]] [[gotika|gotického]] [[hrad]]u u vsi [[Klapý]], 3,5 [[kilometr|km]] severozápadně od města [[Libochovice]]. Vrch samotný se také někdy označuje jako Klapý. Vrch je krajinnou dominantou dolního [[Poohří]] a konkuruje i hoře [[Říp]]. Hrad byl sídlem rodu [[Zajícové|Zajíců]] od roku 1335 do roku 1558, kdy pozbyl významu, jako v té době i ostatní [[hrad]]y. Po opuštění zpustl. Zřícenina hradu se v době [[romantismus|romantismu]] stala předmětem zájmu českých romantiků, jako například Karla Hynka Máchy nebo [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]]. == Historie hradu == === Prehistorie a pověsti === [[Soubor:Cedicova skala pod cernou vezi Hazmburka.jpg|thumb|Čedičová skála pod Černou věží]] [[Archeologie|Archeologické]] vykopávky naznačují, že vrch byl obýván již v 5. tisíciletí před naším letopočtem, kdy ho využíval [[Kultura s vypíchanou keramikou|lid s vypíchanou keramikou]], nicméně nemáme žádné důkazy o tom, že by byl obýván i vrchol. Z archeologických nálezů je dokázána existence hradiště na vrcholu ze starší doby železné. Václav Hájek z Libočan uvádí, že hrad byl postaven roku 754 bratry Kalbojem a Veslavem z [[Košťálov (zřícenina)|Košťálova]]. Tento údaj je ale nespolehlivý. Podle pověsti v [[Dalimilova kronika|Dalimilově kronice]] byl vrchol opevněn už v době lucké války, kdy jej vlastnili [[Lučané]] – konkrétně bojovník Léva, proti kterým bojoval kníže [[Hostivít]]. Opevnění by v takovém případě stálo blízko hranice mezi územími ovládanými Přemyslovci a Lučany. Měl ho dát vystavit [[Vlastislav (Lučan)|Vlastislav]], aby mohl kontrolovat, co se děje v kraji směrem k Praze. Čechové hrad měli napadnout a Lučané se bránit vně jeho [[palisáda|palisád]]. Když prohrávali a chtěli se vrátit do hradiště, jejich ženy na ně začaly křičet a naznačovat, že se běží schovat pod [[sukně]]. To mělo Lučany naštvat a pomoci jim k vítězství. [[Hradiště]] pak mělo být pojmenováno ''Klepý'' podle ženské hubatosti, klevety a klepům. První písemná zmínka o vsi Klapý je z roku 1197, kdy její část daroval šlechtic Hroznata [[Klášter Teplá|klášteru v Teplé]]. Roku 1237 pak král Václav I. daroval tomuto klášteru další část Klapého. Zbytek vsi klášter v témže roku odkoupil od šlechtice [[Smil Ronovec|Smila Ronovce]]. Jelikož cena za tuto část byla 200 [[hřivna|hřiven]] [[stříbro|stříbra]], máme dobrý důvod se domnívat, že obec byla v té době poměrně významná. === Hrad Klepy === [[Soubor:Klapy z Hazmburku.jpg|thumb|Obec Klapý na západě]] [[Soubor:Slatina z Hazmburku.jpg|thumb|Obec Slatina od Černé věže na východě]] Hrad, jehož zbytky se dnes na vrcholu nacházejí, byl zřejmě postaven v první polovině 14. století [[Lichtemburkové|Lichtemburky]]. Nelze však vyloučit ani možnost, podpořenou některými podobnostmi s královskými hrady druhé poloviny 13. století, například s hradem [[Osek (hrad)|Osekem]], že jde ve skutečnosti již o královské založení Václava II. z konce 13. století.<ref name=durd>[[Tomáš Durdík|DURDÍK, Tomáš]]: ''Encyklopedie českých hradů'', Libri, Praha 2006, S. 95–96</ref> August Sedláček se na počátku [[20. století]] na základě původního jména hradu a starších pověstí o jeho původu domníval, že v době stavby hradu musela být ještě v paměti lidí starší opevnění. Těžko by si totiž Dalimil vymyslel takovouto pověst o názvu zcela nového hradu s úplně jinou historií. Kromě toho asi i Kosmas, který o historii hradu také psal, skutečně viděl rozvaliny (patrně především mohutné [[valové opevnění]]) hradu na vlastní oči. Roku 1292 udělil Heiman z Lichtenburka nedalekým [[Libochovice|Libochovicům]] některá práva, což se dá také spojit se stavbou hradu. V době, kdy blízká ves Klapý je již zmiňována v písemných pramenech, o hradě na vrchu nad ní se nepíše. Dá se tedy předpokládat, že v této době původní <!--dřevěná - zakomentováno, pokud šlo o slovanské hradiště, pak nejde o vhodný termín--> stavba již zchátrala. Kolem roku 1300 se stal majitelem panství [[Václav z Lichtenburka]]. Po jeho smrti ho jeho syn [[Hynek z Lichtenburka|Hynek]] roku 1314 vyměnil za jiné statky s králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]]. === Zajícové z Hazmburka === Roku 1335, kdy král Jan Lucemburský prodal hrad, ves Klapý, tvrz a městečko Libochovice se čtyřmi dalšími vesnicemi [[Zbyněk Zajíc „Zámořský“ z Hazmburka|Zbyňku Zajíci z Valdeka a na Žebráce]]. Zápis o tomto prodeji je také prvním písemným dokladem, který mluví bezprostředně o hradu.<ref name=durd/> Zbyněk hrad přejmenoval na ''Hasenburg'' podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německy ''Hase'' znamená „zajíc“). Zbyněk začal používat jméno „z Hazmburka“ v roce 1337 (podle jiných pramenů 1341). Hazmburk se stal novým sídlem rodu Zajíců. Po Zbyňkově smrti v roce 1368 vlastnil hrad jeho syn [[Vilém z Hazmburka|Vilém]], který zde s jeho synovcem Mikulášem (synem Vilémova bratra Jana) sídlil jako loupeživý rytíř. Roku 1379 Mikuláš odešel do [[Budyně|Budyně nad Ohří]], a stal se tak zakladatelem [[Budyně nad Ohří|budyňské]] větve rodu. V roce 1393 si Vilémovi synové ([[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyněk]], Oldřich, Vilém (mladší), [[Mikuláš Zajíc z Hazmburka|Mikuláš]], Jaroslav a Jan) rozdělili hrad na šestiny. Roku 1400 odkoupil všechny podíly kromě Vilémova Oldřich. Jenže Oldřich [[4. září]] 1415 zemřel a Vilém mladší tak získal celý hrad. Někdy na konci 14. století či v průběhu 15. století bylo k hradu přihrazeno městečko ''Podhradí'' s kostelem.<ref name=durd/> Během husitských válek byl hrad na straně [[katolictví|katolíků]]. Házmburská vojska Viléma a jeho bratrance Mikuláše byli největší oporou katolíků a krále Zikmunda. Obyvatelé hradu roku 1424 pozorovali dobytí Libochovic Husity, kteří byli vedeni Janem Žižkou. Husité také neúspěšně obléhali i hrad. Podruhé se Husité o jeho dobytí pokusili v roce 1429. Okolo roku 1431 Vilém zemřel a hradu se ujal jeho syn Zbyněk. Ten se zde téhož roku ubránil třetímu obléhání hradu. Kvůli jeho nedobytnosti tehdy královští stoupenci uvažovali o tom, že zde uschovají kostelní poklady z [[chrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]]. Jelikož Zbyněk Zajíc neměl potomka, přenechal v roce 1459 hrad svému strýci [[Mikuláš Zajíc z Hazmburka|Mikuláši]]. Zřejmě kolem poloviny 15. století byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy. [[Soubor:Hazmburk from south.jpg|centre|500px|thumb|Hazmburk z jihu. Viditelné dvě věže, Bílá vlevo, Černá vpravo. U bílé věže jsou nalevo zbytky opevnění vnitřního hradu. Zcela vpravo jsou zbytky opevnění dnes již zaniklého městečka v podhradí.]] Při vzpouře proti králi Jiřímu z Poděbrad stáli Hazmburkové na straně Matyáše Korvína. Jeho uherské vojsko roku 1469 na Hazmburku tábořilo a zpustošilo ho. Hrady Hazmburk a Budyně byly následně obklíčeny synem krále Jiřího z Poděbrad Jindřichem a Mikulášem Střelou, aby zatkli Jana Zajíce (syna Mikuláše), jehož protikrál Matyáš Korvín jmenoval „svým“ nejvyšším kancléřem Království českého, ten však uprchl do [[Žitava|Žitavy]]. Od té doby Zajícové sídlili hlavně v novém [[Renesance|renesančním]] [[zámek (stavba)|zámku]] v [[Budyně nad Ohří|Budyni nad Ohří]]. Význam hradu tím poklesl a hrad začal postupně upadat. Ačkoli byl v 16. století ještě udržován, městečko pod hradem zaniklo již před polovinou století.<ref name=durd/> Po Mikulášovi byl vlastníkem hradu jeho synové Jan a Oldřich. Oldřich však roku 1473 zemřel. Na začátku 16. století převzal správu nad panstvím Janův vnuk Jan IV. z Hazmburka, syn Mikuláše II. z Hazmburka. Ten však již trvale sídlil v Budyni. Po Janově smrti roku 1553 se posledním vlastníkem hradu z rodu Zajíců stal Kryštof Zajíc z Hazmburka. Ten jej roku 1558 prodal [[Jan starší z Lobkovic|Lobkovicům]]. === Pustý hrad === [[Soubor:Castle Hazmburk (1833).jpg|thumb|right|Hrad Hazmburk na kresbě Karla Hynka Máchy (okolo roku 1833), pohled zhruba z Klapého]] Od tohoto roku hrad patřil trvale k [[Libochovice|libochovickému]] zámku. V roce 1586 byl hrad poprvé označen jako „pustý“. Roku 1594 byl hrad zkonfiskován a do roku 1602 patřil králi, kdy ho i s libochovickým panstvím získal do doživotního užívání synovec bývalého polského krále [[Štěpán Bátory|Štěpána Bátoryho]], vévoda sedmihradský. V roce 1613 opuštěný hrad přešel spolu s celým panstvím do vlastnictví [[Šternberkové|Šternberků]]. Do třicetileté války, kdy byly vypleněny Libochovice, hrad nezasáhl. Roku 1676 se jeho majitelem stávají [[Dietrichsteinové]]. Od roku 1858 ho až do zestátnění roku [[1945]] vlastnili příbuzní [[Herbersteinové]]. Koncem 19. století se část vrchu třikrát [[sesuv|sesula]] a uvolněná suť pobořila domy v obci [[Klapý]] ([[3. srpen|3. srpna]] 1882 bez škod na domech, [[12. březen|12. března]] 1898 (a několik týdnů poté) – zbořeno 32 domů včetně školy a [[11. duben|11. dubna]] 1900 – zbořeno 52 domů). Na začátku [[20. století]] již z hradu zbyla jen zřícenina, jak ji známe dnes. K poslednímu menšímu sesuvu došlo [[21. červen|21. června]] [[1939]], naštěstí bez větších škod. == Popis hradu == Hrad Hazmburk byl jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. Jelikož byl zároveň postaven na osamělém a vysokém kopci, byl prakticky nedobytný. Zajícové hrad postupně přestavovali a rozšiřovali, aby byl pohodlným a důstojným sídlem rodu. V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu byly dvě dodnes dochované [[věž]]e, kolem nichž se soustředila zástavba v podstatě dvojdílného hradu. === Přístup k hradu === Přístup k hradu situovanému na protáhlém kopci vedl ze severozápadu. První brána byla řešená zřejmě jako [[kulisová brána|kulisová]] a byla prolomena v hradbě klesající severním směrem od ''Horního hradu'' po [[úbočí kopce]]. Cesta odtud stoupala jihovýchodně k ''Dolnímu hradu'' [[koridor]]em hrazeným z vnější strany. === Dolní hrad === Do ''Dolního hradu'' návštěvník vstupoval další kulisovou branou. Po vstupu do nádvoří se musel obrátit téměř o 180°, neboť cesta k hornímu hradu se zde obracela k západu.<ref name=durd/> ''Dolnímu hradu'' dominuje oválná ''Černá věž''. Její průměr je 9 m, přičemž její zdi mají dvoumetrovou tloušťku. Je vysoká 25 m a je postavená z tmavého čediče. Zhruba ve 2/3 výšky je zdivo oslabeno ústupkem, který sloužil jako [[ochoz (architektura)|ochoz]] rozšířený ještě pomocí [[Krakorec|krakorců]]. Věž byla přístupná pouze v úrovni prvního poschodí prostým [[portál (architektura)|portálem]], snad po dřevěné pavlači z nedochovaného [[palác]]e. Věž dodnes elasticky obemykají zbytky [[hradba|hradby]], ale o další podobě zástavby lze bez provedeného archeologického průzkumu pouze spekulovat.<ref name=durd/> === Horní hrad === [[Soubor:Hazmburk - Bílá věž.jpg|right|thumb|Schodiště v Bílé věži]] Jádro ''Horního hradu'' obíhal [[parkán]] a od tzv. ''Západního předhradí'' jej dělil příkop přes který vedl dřevěný most s poslední částí [[padací most|zvedací]].<ref name=durd/> Jádro ''Horního hradu'' zaujalo [[temeno]] kopce. Vévodí mu hranolová ''Bílá věž'' s [[cimbuří]]m. Je vysoká 26 m a postavená je ze světlého pískovce. Pravděpodobně byla obytná. Kolem věže dodnes stojí významné části [[plášťová hradba|plášťové hradby]] na obdélném půdorysu s výrazně zaoblenými rohy, která vymezuje těsné jádro horního hradu. Hradba byla též opatřena cimbuřím a ochozem.<ref name=durd/> K této hradbě zevnitř přiléhaly tři palácové budovy. Nejstarší z nich byla nejmohutnější budova na jihu. U jižní stěny této budovy se dochovala pozoruhodná, z kvádrů zděná [[cisterna (architektura)|cisterna]] na vodu, která má čtverhranný trychtýřovitý sběrač a lahvovitou spodní část. Jádro hradu bylo v 15. století zastavěno natolik, že jediný volný prostor zbyl kolem této cisterny. Velmi těsné však jádro bylo odpočátku. Všechny budovy jádra včetně ''Bílé věže'' byly z obranných důvodů přístupné jen z patra. Byly spojeny pavlačí a můstky.<ref name=durd/> === Otázka chronologie === Dodnes není spolehlivě dořešena otázka chronologické následnosti jednotlivých částí hradu. Není jasné, zda-li ''Horní hrad'' představuje samostatnou stavební fázi, nebo byl od počátku celý hrad budován podle jednotného plánu. Tyto otázky by měl v budoucnu zodpovědět [[archeologický průzkum]].<ref name=durd/> === Městečko Podhradí === V době největšího rozkvětu hradu bylo na jižní straně kopce vystavěno městečko ''Podhradí''. Bylo také obehnáno hradbami. Na severozápadním konci se zachovaly zbytky poměrně mohutné čtyřhranné věže. Stával zde i [[kostel]] sv. Mikuláše, který sloužil i jako hradní kaple. V jižní části byly hradby zpevněny ještě malou [[Bašta|baštou]]. Městečko sloužilo jako sídlo řemeslníků a obchodníků, kteří zásobovali početnou hradní posádku. Podhradí upadalo s tím, jak klesal význam hradu. V roce 1550 se již udává jako pusté. === Další fotografie === <gallery> Soubor:Bila vez se zbytky hradeb vnitrniho hradu Hazmburku.jpg|Bílá věž a zbytky hradeb vnitřního hradu Soubor:Cerna_vez_Hazmburku.jpg|Černá věž Soubor:Libochovice a Hazmburk.jpg|Libochovice a Hazmburk Soubor:Hazmburk - cisterna.jpg|Vodní cisterna </gallery> == Přístupnost == Na hrad Hazmburk se lze dostat hned ze tří stran : * z Libochovic * z Klapého * ze [[Slatina (okres Litoměřice)|Slatiny]] Ze Slatiny je cesta asi nejsnadnější. Nad obcí Klapý se nachází placené parkoviště. Zřícenina je od [[31. prosinec|31. prosince]] [[1996]] po částečné rekonstrukci volně přístupná veřejnosti. Je možno vystoupat i na Bílou věž. Z hradu je velmi dobrý výhled na celé Libochovicko respektive na celé dolní [[Polabí]] i [[Ohře|Poohří]] jakož i na překrásné panoráma [[České středohoří|Českého středohoří]] (viz obrázek). == Geomorfologické zařazení hradního vrchu == [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] vrch náleží do [[Geomorfologická subprovincie|subprovincie]] [[Česká tabule]], [[Geomorfologická oblast|oblasti]] [[Středočeská tabule]], [[Geomorfologický celek|celku]] [[Dolnooharská tabule]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Hazmburská tabule]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Klapská tabule]] a [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Slatinská tabule]], jejíž je samostatnou [[Část geomorfologické jednotky|geomorfologickou částí]]<ref>''Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)''</ref>. [[Soubor:Ceske-Stredohori.jpg|centre|thumb|500px|Pohled z Hazmburku k severu]] == Reference == <references/> * Státní hrad Házmburk, ISBN 80-85036-29-0 * http://www.klapy.cz/historie2.htm == Externí odkazy === * [http://www.hrad-hazmburk.cz/ Oficiální web] * [http://www.klapy.cz/hazmburk.htm Klapý - Hazmburk] * [http://www.doprirody.com/05-Hazmburk/index.htm DoPřírody.com: Výlet na Hazmburk] * [http://www.pruvodce.com/hazmburk Průvodce.cz] * [http://www.rubes.cz/libochovice/f_hazmburk.htm Rubes.cz] * [http://vcervinka.superhosting.cz/hazmburk/hazmburk.htm vcervinka.superhosting.cz] * [http://www.zricenina.cz/foto.php?id=75 zricenina.cz] * [http://www.libochovice.net Historie Libochovicka] {{dobrý článek}} {{commonscat|Hazmburk}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Hory a kopce v České tabuli]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Litoměřice]] [[Kategorie:Zříceniny hradů v Ústeckém kraji]] [[Kategorie:Národní památkový ústav]] [[Kategorie:Části geomorfologických jednotek v Česku]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Dobrý článek (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Hazmburk“.
