Globální cirkulace atmosféry

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Earth Global Circulation - en.png|thumb|250px|Zjednodušené schéma globální atmosférické cirkulace]] '''Globální cirkulace atmosféry''' též '''všeobecná cirkulace atmosféry''' jsou více méně pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku [[Země]]. Spolu s oceánskou cirkulací vyrovnávají teplotní rozdíly, rozvádějí energii slunečního záření po celé atmosféře a podílejí se na cirkulaci vody. == Popis == Pohyby vzduchu v [[atmosféra Země|atmosféře]] jsou silně nepravidelné a obtížně předvídatelné, celková struktura atmosférických pohybů v globálním měřítku je však poměrně stálá. Zjednodušený model těchto cirkulací lze popsat následovně. V blízkosti [[rovník]]u je pásmo nízkého tlaku, tak zvaný teplotní rovník, který se během roku přesouvá na sever a na jih podle polohy [[Slunce]]. Na sever i na jih od tohoto pásma můžeme rozlišit tři [[konvekce|konvekční]] buňky či pásy: tropická Hadleyova buňka, Ferrelova buňka středních šířek a polární buňka. Mechanismus pravidelného proudění je nejlépe popsán v Hadleyově buňce, v ostatních jsou poměry složitější. === Hadleyova buňka === Atmosférická cirkulace v oblasti mezi rovníkem a 30° severní a jižní šířky působí pravidelné větry, směřující vždy k rovníku a díky zemské rotaci k východu. Cirkulace vzniká tak, že teplý a vlhký vzduch od rovníku vystupuje k horní hranici [[troposféra|troposféry]] a pohybuje se směrem k pólům (antipasát). Zhruba kolem 30° severní a jižní šířky klesá k zemi v oblasti vysokého tlaku. Cestou ztratil velkou část své vlhkosti, takže je suchý a může zde vytvářet pouště ([[Sahara]], [[Australská poušť]]). Oběh uzavírají přízemní větry ([[pasát]]y), které se vracejí k rovníku, ale s výraznou odchylkou k západu. V minulosti byly velmi významné pro námořní plavbu, v angličtině se jim říká „''trade winds''“. === Polární buňka === Vzduch na 60° severní a jižní šířky je sice chladnější a sušší než na rovníku, může však stále ještě vytvořit konvekční pohyb. Vystupuje až ke hranici troposféry, která zde leží ve výšce asi 8 km, a pohybuje se k [[pól]]u. Tam ochlazený klesá k zemi a tvoří oblast vysokého tlaku. Vrací se směrem k rovníku při zemi, ale působením [[Coriolisova síla|Coriolisových sil]] se odchyluje k západu. === Ferrelova buňka === Mezi 30° a 60° zeměpisné šířky jsou poměry složitější. Cirkulace zde není poháněna rozdíly teploty, nýbrž prouděním v sousedících buňkách, v tropech a v polární oblasti. Převládající směr větrů je zde směrem k pólu a k východu, proudění je však velmi proměnlivé a podléhá hlavně lokálním vlivům. Nepravidelné střídání oblastí nízkého a vysokého tlaku je typické pro tuto oblast. === Délkové cirkulace === Kromě těchto pravidelných proudění vznikají v atmosféře i další, způsobená například jinou tepelnou kapacitou moře a pevniny, případně mořskými proudy. === Literatura === * B. Moldan, ''Podmaněná planeta''. Praha: Karolinum 2009. ISBN 978-80-246-1580-6 === Související články === * [[Atmosféra Země]] * [[Pasát]] == Externí odkazy == * [https://rainer.gerhards.net/2007/06/a-global-view-on-earths-cloud-circulation.html Pohyby oblaků na základě satelitních snímků (anglicky)] {{Commonscat|Atmospheric circulation}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Atmosféra]] [[Kategorie:Vítr]] [[Kategorie:Meteorologické jevy]]

Návrat na stránku „Globální cirkulace atmosféry“.