Gare du Nord

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Železniční stanice | jméno=Gare de Paris-Nord | fotka= Gare du Nord Paris.jpg | popisek=Nádražní budova | název_provozovatele=SNCF | kód_stanice= | trať= | nadmořská_výška=43 | v_provozu= 1846 | zabezpečovací_zařízení= | počet_kolejí= | počet_nástupišť= 44 | počet_cestujících=550&nbsp;000/den | vypravené_vlaky= | prodej_jízdenek= | návazná_doprava=[[Soubor:Paris m 4 jms.png|15px|link=4 (linka metra v Paříži)]] [[Soubor:Paris m 5 jms.png|15px|link=5 (linka metra v Paříži)]] [[Soubor:Paris rer B jms.png|15px|link=RER B]] [[Soubor:Paris rer D jms.png|15px|link=RER D]] [[Soubor:Paris rer E jms.png|15px|link=RER E]] [[Soubor:Logo train transilien.png|15px|link=Transilien]] | poznámky= }} '''Gare du Nord''' ([[čeština|česky]] doslovně ''Severní nádraží'') je nejrušnější [[železniční stanice]] v [[Paříž]]i, denně je zde odbaveno půl miliónu cestujících. Se svými 190 milióny cestujících ročně ([[2008]])<ref>(francouzsky) [http://www.gare-ensemble.fr/IMG/pdf/ANNEXES.pdf Informace o železniční dopravě v Paříži, s. 9 (formát pdf)]</ref> je zároveň největší nádraží v [[Evropa|Evropě]] a třetí na světě. [[Hlavová stanice]] se nachází v [[10. obvod (Paříž)|10. obvodu]] na ''Place Napoléon III''. [[Architekt]]em nádražní budovy, která je zapsaná na seznam [[monument historique|historických památek]], je Jacques Ignaz Hittorff. == Historie == Předchůdcem dnešního Gare du Nord bylo Belgické nádraží otevřené [[20. červen|20. června]] 1846 pro společnost ''Chemin de Fer du Nord'', kterou řídil Léonce Reynaud, profesor architektury na [[École Polytechnique]] v Paříži. Byl rovněž zahájen provoz na lince Paříž-[[Amiens]]-[[Lille]]. Nádraží ovšem brzy nedostačovalo vzrůstající železniční dopravě. Proto bylo v roce 1857 rozhodnuto postavit nádraží, které mělo být třikrát tak velké. Současně s tím měla proběhnout modernizace veškerého okolí nádraží. Budova byla částečně zbořena v roce 1860 a průčelí původního nádraží bylo přeneseno a umístěno v Lille. Prezident společnosti ''Chemin de Fer du Nord'', James Mayer de Rothschild pověřil stavbou francouzskeho architekta Jacquesa Ignace Hittorffa (1792–1867), jehož spolupracovníkem byl německý architekt Heinrich Koehler (1830-[[1903]]). Stavební práce začaly v květnu 1861 a trvaly do prosince 1865, ovšem nové nádraží uvedeno do provozu už v roce 1864. I rozšířené nádraží však kapacitně přestalo dostačovat, proto roku 1884 přibylo pět dalších nástupišť. Interiér budovy byl kompletně přestavěn v roce 1889 a na východní straně vznikla část pro předměstské železniční linky. 21. dubna [[1908]] byla otevřena podzemní stanice metra [[Gare du Nord (stanice metra v Paříži)|Gare du Nord]] jako součást prvního úseku [[4 (linka metra v Paříži)|linky 4]] mezi stanicemi [[Porte de Clignancourt (stanice metra v Paříži)|Porte de Clignancourt]] a [[Châtelet (stanice metra v Paříži)|Châtelet]]. Později byla tato stanice přestavěna tak, aby se zde mohla napojit i [[5 (linka metra v Paříži)|linka 5]]. K tomu došlo až 6. října [[1942]], kdy bylo otevřeno zdejší nástupiště a hned 12. října odtud linka 5 dále pokračovala do stanice [[Église de Pantin (stanice metra v Paříži)|Église de Pantin]]. Od [[1970-1979|70. let]] probíhala výstavba sítě [[Réseau Express Régional|RER]], na kterou bylo napojeno i Gare du Nord. Byla vybudována podzemní nástupiště, která byla uvedena postupně do provozu 14. prosince [[1980]] a 18. července [[1982]]. Další rozsáhlá přestavba proběhla souběžně s výstavbou vysokorychlostní trati [[LGV Nord]]. Po zprovoznění zejména [[Eurotunel]]u došlo k nárůstu počtu cestujících. Mimo jiné bylo pod nádražím vybudováno podzemní parkoviště pro 1300 aut. == Architektura == Nádražní budova byla postavena podle návrhu architekta Jacquese Ignace Hittorffa. Průčelí bylo navrženo ve formě vítězného oblouku a délka kamenné [[fasáda|fasády]] je 180 m. Je zdobené 23 [[alegorie|alegorickými]] sochami, které představují města, do kterých společnost vypravovaly vlaky. Nejhonosnější sochy, které se nacházejí na vrcholu stavby, představují významné dopravní uzly (Paříž, [[Londýn]], [[Berlín]], [[Varšava]], [[Amsterdam]], [[Vídeň]], [[Brusel]]), zatímco francouzská města představují menší sochy na průčelí. Budova má půdorys ve tvaru písmene U. Hlavní podpůrná [[traverza]] z [[litina|litiny]] a podpůrné pilíře uvnitř budovy byly vyrobeny ve [[Skotsko|Skotsku]], kde se nacházela jediná [[slévárna]] schopná vyrobit takto velké odlitky. Střecha se skládá z kovové konstrukce. Od zavedení vlaků [[Eurostar]] v roce [[1994]] platí nové rozdělení nástupišť: * Nástupiště 1 a 2: služební nástupiště, pro veřejnost uzavřená * Nástupiště 3 až 6: konečná zastávka Eurostaru z Londýna * Nástupiště 7 a 8: vlaky Thalys do Belgie, Nizozemska a Německa * Nástupiště 9 až 29: [[TGV]] Nord, vlaky hlavních liniek a Picard TER * Nástupiště 30 až 40: předměstské spoje [[Transilien]] * Nástupiště 41 až 44: suterénní nástupiště pro spoje RER <br style="clear:both;"/> {{Panorama1 |Fotovyska=343 |Sirkaobrazku=1550 |Nazevfoto=Gare du Nord Panorarma.jpg |Popisek1=Panorama nádražní haly |Popisek2=Panoramatický pohled na interiér nádražní haly (2006)}} == Spojení == [[Soubor:Gare du Nord yCRW 1420.jpg|thumb|230px|Interiér nové přístavby]] Jak název napovídá, z této stanice tradičně vyjíždějí vlaky do severní části [[Francie]] a do [[Belgie]] a [[Nizozemí]] (od roku [[1996]] soupravy [[Thalys]]), do severního [[Německo|Německa]] a [[Skandinávie]]. Od roku [[1994]] je na nádraží termínál [[Eurostar]] a je prostřednictvím [[Eurotunel]]u spojeno s [[Ashford]]em ([[Kent]]) a [[londýn]]ským nádražím [[St Pancras (železniční stanice)|St Pancras]] ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Nádraží je výchozím bodem také v regionální dopravě. Vyjíždějí odtud linky [[Transilien]] H a K ve směru [[Beauvais]], [[Compiègne]], [[Crépy-en-Valois]] a [[Pontoise]]. V podzemí stanici zastavují linky [[RER B]] a [[RER D]]. Odtud je rovněž možné podzemním spojovacím tunelem přestoupit i na linku [[RER E]] na nádraží [[Gare de Magenta|Magenta]]. Podzemní stanice metra [[Gare du Nord (stanice metra v Paříži)|Gare du Nord]] slouží linkám [[4 (linka metra v Paříži)|4]] a [[5 (linka metra v Paříži)|5]] [[metro v Paříži|pařížského metra]]. == Zajímavosti == * Na fasádě jsou mezi stanicemi uvedena města ''Francfort'' a ''Amsterdam'', ačkoliv vlaky do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] a [[Amsterdam]]u vyjíždějí ze sousedního [[Gare de l'Est|Východního nádraží]]. * Nádraží se vyskytlo v mnoha filmech jako např. ''[[Agent bez minulosti]]'', ''[[Amélie z Montmartru]]'', ''[[Prostě spolu]]'', ''[[Prázdniny pana Beana]]'' nebo ''[[Erasmus 2]]'' . Nádraží je též zmiňované v knize ''[[Šifra mistra Leonarda]]'' od [[Dan Brown|Dana Browna]]. == Reference == <references /> === Souřadnice === {{Geo dms|48|52|51|N|s|2|21|19|E|v|type:landmark}} == Externí odkazy == * (francouzsky) [http://www.gares-en-mouvement.com/gare.php?langue=fr&horloge=1&gare=frpno Informace o nádraží] * (francouzsky) [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?ID=s0013007 Structurae.de – Historie nádražní budovy] * (francouzsky) [http://www.culture.gouv.fr/public/mistral/merimee_fr?ACTION=CHERCHER&FIELD_1=REF&VALUE_1=PA00086492 Záznam v evidenci historických památek] {{Doprava v Paříži}} {{commonscat|Gare du Nord (Paris)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Železniční stanice v Paříži|Nord]] [[Kategorie:Stanice RER v Paříži|Nord]] [[Kategorie:Historické památky v Paříži]] [[Kategorie:10. obvod (Paříž)]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Gare du Nord“.