Františkovy Lázně

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města| název = Františkovy Lázně | foto = Image:Františkovy Lázně 2009-04-04.jpg | popisek.foto = Kolonáda ve Františkových Lázních | znak = Image:Frnatiškovy Lázně CoA.png | vlajka = Image:Flag of Frantiskovy Lazne.png | status = město | NUTS3 = CZ041 | NUTS4 = CZ0411 | NUTS5 = CZ0411 554529 | nad.výš = 442 | ob.roz.půs = [[Cheb]] | pov.ob = [[Cheb]] | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] | okres = Cheb | země = [[Čechy]] | výměra = 25,74 | obyvatelé = 5&nbsp;742 | obyv.datum = 29.&nbsp;8.&nbsp;2008 | zem.šíř = 50° 07' 13" s. š. | zem.dél = 12° 21' 06" v. d. <!-- křižovatka ulic Jiráskova a Ruská --> | PSČ = 351&nbsp;01 | početč = 8 | početk = 7 | početzsj = 9 | adresa = Městský úřad Františkovy Lázně<br />Nádražní 5<br />351&nbsp;01 Františkovy Lázně | web = | úř.web = www.mufrlazne.cz | email = urad@mufrlazne.cz | starosta = Ivo Mlátilík | mapa=File:Frantiskovy Lazne CH CZ.png }} '''Františkovy Lázně''' ([[němčina|německy]] '''Franzensbad''') je město v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]] v [[okres Cheb|okresu Cheb]]. Má přes 5&nbsp;500 obyvatel. == Historie == Léčivé účinky tamějších [[pramen]]ů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé - byla prodávána i po celém [[Německo|Německu]]. Je doloženo, že v roce 1700 v Německu prodej františkolázeňské vody převýšil objem vody pocházející ze všech německých [[lázně|lázní]]. Město bylo založeno v roce 1793 císařem [[František I.|Františkem I.]] jako první slatinné lázně na světě. Ochrana zdrojů minerálních vod a celé zřídelní struktury prošla postupným vývojem. V roce 1866 bylo výnosem č. 1086 stanoveno ochranné pásmo s poloměrem 1500 m a středem na zdroji Solný. Horní hejtmanství v [[Praha|Praze]] výnosem 374 z [[4. březen|4.&nbsp;března]] 1882 provedlo změnu - stanovilo kruhové ochranné pásmo s rozlišením na vnitřní a vnější. První dlouhodobě platné a uznávané ochranné obvody byly však stanoveny až výnosem Báňského hejtmanství [[1. říjen|1.&nbsp;října]] 1883 pod č. 2387. Výnos vymezil užší a širší obvod ochrany františkolázeňských pramenů proti hornické činnosti. V užším pásmu byla zakázána veškerá hornická činnost, zatímco v širším ochranném obvodu hornická činnost omezena nebyla v terciéru, avšak byly zakázány všechny práce v krystaliniku pod úrovní výtokové roury pramene František (434,4 m n.m.). Tyto ochranné obvody platily až do roku [[1959]], kdy byla výměrem [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|ministerstva zdravotnictví]] LZ/3-2884-15.9 stanovena prozatímní ochranná pásma pro Františkovy Lázně. Stalo se tak jednak na základě nových poznatků z komplexního výzkumu [[Chebská pánev|chebské pánve]], a zejména v reakci na negativní vliv erupce na vrtu H11. Tak byl zpřesněn průběh hranic užšího ochranného pásma podle rozsahu zřídelní struktury a značně rozšířeno vnější ochranné pásmo. Stalo se tak zejména z důvodu ochrany infiltračního povodí a území nebezpečného pro nepřímé ovlivnění režimu pramenů. Návrh nových ochranných pásem předložený v roce [[1962]] nebyl přijat pro zásadní nesouhlas ministerstva paliv, neboť stanovil zákaz těžby. V roce [[1975]] byla prozatímní pásma rozšířena výnosem MZ ČSR č. 40/1975 částka 16-17/1975 Sb. Druhý návrh definitivních pásem, předložený v roce [[1978]] opět nebyl přijat. Tentokráte pro zásadní nesouhlas ministerstva zdravotnictví, neboť naopak těžební činnost povoloval. Definitivní ochranná pásma byla stanovena až po změně režimu (za příznivějších společenských podmínek) [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=152/1992&PC_8411_li=0&PC_8411_ps=25&#10821 nařízením vlády 152/1992 Sb.], a to na základě dalšího komplexního průzkumu a zhodnocení (Pazdera, 1978, Herzog 1985). Pásma respektují zákaz těžby hnědého uhlí v rozsahu všech tří stupňů ochrany. == Prameny ve městě == [[Soubor: Franzensquelle.JPG|thumb|left|Františkův pramen]] [[Soubor:Fr lázně Glauberovy prameny 2.jpg|thumb|left|Glauberovy prameny]] [[Soubor: Franzl.JPG|thumb|František]] Aktivně je využíváno 23 pramenů vody typu Na₂SO₄, které jsou zachyceny mělkými jímkami a [[vrt]]y, jenž produkují přibližně 700 až 1&nbsp;000 l/m. Teplota vody se pohybuje v rozmezí 8 až 13&nbsp;°C o mineralizaci 1-20 g/l, obsah CO₂ je v mezi 1,1 až 2,8 g/l. Historikové kladou počátky využití pramenů až do pravěku, o čemž svědčí paleontologický nález osídlení, učiněný u zdroje Palliardi v roce [[1960]]. První konkrétní zmínkou o minerální vodě je kupní smlouva z roku 1406, konkrétnější údaje pochází až z roku 1502 (Engelharth) a 1542 (Brusch). V roce 1545 [[Georgius Agricola|Agricola]] popisuje dnešní plynový Mariin pramen. První podrobnější popisy se týkají vývěrů minerální vody v oblasti dnešního Františkova pramene (zejména Macasius 1613), další pak Plynového pramene. První léčebné budovy byly postaveny u pramene již roku 1694 a zmínka o první stáčírně pochází dokonce z roku 1661. Je zřejmé, že intenzivnější využívání minerálních vod je historicky poměrně staré. Z [[18. století|osmnáctého]] a [[19. století|devatenáctého]] století jsou známé zejména práce Adlera (1782), Reusse (1794), Hoffera (1799), von Osanna (1822), [[Jaroslav Palliardi|Palliardiho]] (1830) nebo Lautnera (1841). Lázně se začínají rozvíjet podle předem připravených plánů. Od konce osmnáctého století význam lázeňství rychle roste a atraktivita na sebe váže velkou návštěvnost. Vzhledem k investicím do zřídelní základny byly v poměrně rychlém sledu nalezeny a podchyceny prameny minerálních vod v mělkých studních cca 3-4 metry pod terénem viz následující přehled (řazeno abecedně). Bosse (1887), Cartellieri (1860), František (1793), Herkules (1878), Loimann(1807), Luční (1823), Luisa (1807), Natálie (1878), Nový (1849), Palliardi (neuvdeno), Plynový pramen Marie (1791), Solný (1819), Studený (zvaný též Vedlejší, 1813), Štěpánka (1878), Wiedermann (1907), Západní prameny (1902), Železnatý (1863) a Žofie (1878?). Jímací zařízení byla postupně zdokonalována a rekonstruována nejčastěji do podoby vyzdívaných jímacích zvonů. Některé z vyjmenovaných pramenů již zanikly. Hlubší zachycení minerálních vod není zcela jasně zmapováno, zejména ve svých počátcích. První údaje o záchytu minerálních vod ve spodním souvrství se týkají tzv. „Vrtu v Císařských Lázních“, který byl vyhlouben v roce 1889. Dochované údaje však pocházejí až z let [[1919]] (Neudert, příp. Knett) a [[1922]] (Päckert). Jednalo o vrt hluboký 34,5 m, který se nacházel ve dvoře Císařských Lázní (dnes Lázně II) – kabině 11, které zásoboval přetokem cca 600 l/min. Vysoká návštěvnost, vrcholící v roce [[1912]] (65&nbsp;000 osob za sezónu), nároky na zásobování v letech 1917-1918 vybudovaného nového velkého lázeňského domu Harwey, stejně jako snaha o zatraktivnění a zabezpečení rozsáhlejší zřídelní základny, vedly koncem první dekády k průzkumným pracím, které měly objevit nové zdroje minerálních vod. Finančně, časově i technicky náročná akce vrtného průzkumu byla hrazena z prostředků obecních, okresních a státních. K realizaci byla vybrána firma Rumpel GmbH ze Šanova u Teplic. Průzkum firmy Rumpel 1919 - 1936 byl zdokumentován velmi precizně a systematicky. Postupně bylo během 20 let vyhloubeno minimálně 23 vrtů, z nichž sedm bylo uvedeno do trvalého provozu (Glauber I, Glauber II, Glauber III, Glauber IV, Adler, Kostelní, XIVd). Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] došlo k pokusu zachytit mělké zdroje vrty, avšak žáný nebyl úspěšný a staré mělké záchyty byly zrekonstruovány. Jedinými novými zdroji se tak staly vrty H12N Sluneční (1962) a BJ2 Stanislav (1983). Další rozvoj zřídelní základy nastal až po pádu socialistického zřízení, kdy byly vyhloubeny a zprovozněny vrty E1 Erika, LII Císařský, HJ2 ČKD, A1 Nový Kostelní. Mělké jímky odebírají vodu ze svrchního jílovito-pisčitého souvrství z báze slatiny tj. hloubky cca 3-4 m. Většina jímek nemá aktivní přetok a je čerpána. Vrty odebírají vodu ze spodního jílovito-písčitého souvrství, které je od svrchního souvrství odděleno vrstvou [[uhlí]]. Hloubka jímání je různá od cca 20 do 70 m. Jediný vrt Glauber IV jímá minerální vodu ze zvětralých podložních [[fylit]]ů (92 m). Minerální voda je využívána k pitným kúrám, ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. Využíván je i zřídelní plyn ([[oxid uhličitý]]). Do balneoprovozů jsou jímány vody ze zdrojů BJ2 Stanislav, A1 Nový Kostelní, Glauber III, LII Císařský, E1 Erika, HJ2 ČKD, Adler, XIVd, Palliardi, Cartellieri a Štěpánka. Dle léčivých indikací má zdejší voda pozitivní účinek na choroby [[srdce|srdeční]] a [[oběhová soustava|oběhové soustavy]]. == Památky == === Stavby === * kostel Povýšení svatého Kříže, * kostel svatého Jakuba, * evangelický kostel svatého Petra a Pavla, * pravoslavný kostel svaté Olgy, * rozhledna Salingburg z roku [[1906]]. * [[Synagoga (Františkovy Lázně)|Synagoga]] === Památníky === * Památník Františkovým Lázním, * památník [[Clára Nonnerová|Cláry Nonnerové]], * památník [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], známé české spisovatelky, která město v letech 1846 a 1847 navštívila, * památník se sochou [[Josef II.|Josefa II]], [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] císaře a českého krále, * památník se sochou Františka I., * památník Františka I. se sochou sedicí na koni, * památník s bystou dr. [[Bernhrad Adler|Bernharda Adlera]], * památník se sochou [[František Josef I.|Františka Josefa I.]], rakousko-uherského císaře, * památník vojákům [[Armáda Spojených států amerických|americké armády]], kteří osvobodili Františkovy Lázně [[25. duben|25. dubna]] [[1945]], * památník budově, ve které přebývala během svých pobytů ve městě Božena Němcová, * památník [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga von Goetha]], slavného německého spisovatele, * památník obětem [[Nacismus|nacismu]], * památník [[Ludvík Lazar Zamenhof|Ludvíka Lazara Zamenhofa]], tvůrce [[Esperanto|esperanta]], * pamětní deska [[Johann Strauss starší|Johanna Strausse]], [[Rakousko|rakouského]] hudebního skladatele == Významní rodáci == * [[August Brömse]] – německý malíř a grafik == Partnerská města == * [[Nižnij Tagil]], [[Rusko]] * [[Bad Soden am Taunus]], [[Německo]] == Místní části == * [[Aleje-Zátiší]] * [[Dlouhé Mosty]] * [[Dolní Lomany]] * '''Františkovy Lázně''' * [[Horní Lomany]] * [[Krapice]] * [[Slatina (Františkovy Lázně)|Slatina]] * [[Žírovice]] == Externí odkazy == * [http://www.mufrlazne.cz/ Stránky městského úřadu] * [http://www.franzensbad.cz/ Stránky zdejší největší lázeňské společnosti] {{Commonscat|Františkovy Lázně}}{{Město Františkovy Lázně}}{{Okres Cheb}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Františkovy Lázně| ]] [[Kategorie:Lázně v Česku]] [[Kategorie:Okres Cheb]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Obce v okrese Cheb]] [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]

Návrat na stránku „Františkovy Lázně“.