Dobrodružná literatura

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Amphora death Priam Louvre F222.jpg|thumb|200px|Motiv z eposu '''[[Ilias]]''' (smrt [[Trója|trojského]] krále Priama, detail malby na [[amfora|amfoře]] z konce 6. století př. n. l..]] [[Soubor:Mort de Roland.jpg|thumb|200px|'''[[Píseň o Rolandovi]]''', Rolandova smrt v bitvě v průsmyku u [[Roncevaux]], iluminace [[Jean Fouquet]]a z rukopisu datovaného kolem roku 1455.]] [[Soubor:Amadís de Gaula (Zaragoza, 1508).jpg|thumb|200px|'''Amadís Waleský''', španělské vydání z roku 1508.]] [[Soubor:Robinson Crusoe Wyeth 1920.jpg|thumb|200px|'''[[Robinson Crusoe]]''', ilustrace z roku 1920.]] [[Soubor:Assolant-Korkoran.jpg|thumb|200px|'''[[Hrdinný kapitán Korkorán (kniha)|Hrdinný kapitán Korkorán]]''', ilustrace [[Alphonse de Neuville]]ho k prvnímu vydání knihy [[Alfred Assollant|Alfreda Assollanta]] z roku 1867.]] [[Soubor:Huckleberry-finn-with-rabbit.jpg|thumb|200px|'''[[Dobrodružství Huckleberryho Finna]]''', obrázek od E. W. Kembla z původního vydání knihy (1884).]] [[Soubor:Treasure-island03.png|thumb|200px|'''[[Ostrov pokladů]]''', původní ilustrace [[George Roux|Georga Rouxe]] k románu z roku 1883.]] '''''Dobrodružná literatura''''' je souhrnné označení pro [[literární žánr|literární]] [[epika|epický]] [[žánr]] vyznačující se poutavým a napínavým dějem odehrávajícm se často v exotických krajinách a sloužící převážně pro zábavu čtenáře. Mnohdy je tento žánr právem označován za konzumní [[literatura|literaturu]], protože snaha o zajímavost a poutavost vedla často ke komercializaci a k vytváření děl za hranicemi [[umění]] ([[kýč]] a [[brak]]). == Nejstarší žánry == Dobrodružství je průvodním jevem dějin (vzniká zejména v obdobích, kdy dochází k silnému napětí mezi osobností a společností a ke konfliktu mezi sociálními silami), a tak i jeho ztvárnění [[umění|uměleckými]] prostředky je součástí vývoje a dějin světové [[literatura|literatury]]. Dobrodružnost je tak charakteristickým rysem mnoha historických literárních [[žánr]]ů, jako jsou: * lidové [[pohádka|pohádky]] (např. pohádka o Sindibádu námořníkovi z [[Arabové|arabského]] souboru [[pohádka|pohádek]] ''[[Tisíc a jedna noc]]''), * starověké hrdinské [[epos]]y (jmenujme alespoň přes tři tisíce let starý akkadský ''Epos o Gilgamešovi'' nebo Homérovu ''[[Ilias]]'' a ''[[Odysseia|Odysseu]]'' z 8. století př. n. l.), * antické dobrodružné [[román]]y (např. ''Zlatý osel'' od [[Řím|římského]] spisovatele Apuleia z poloviny 2. století), * středověké hrdinské [[epos]]y, jako je [[Anglie|anglický]] Beowulf z 8. století, [[Francie|francouzská]] ''Píseň o Rolandovi'' z 9. století, [[Španělsko|španělská]] ''Píseň o Cidovi (Cantar del Mío Cid)'' z poloviny 12. století nebo [[Německo|německá]] ''Píseň o Nibelunzích'' z počátku 13. století, * středověké [[Evropa|evropské]] i [[orient]]ální [[cestopis]]y, např. cestopis [[Arabové|arabského]] cestovatele Muhammada ibn Abdalláha ibn Battúty nebo ''[[Milion (kniha)|Milión]]'' od Benátčana Marka Pola (oboje počátek 14. století), * vymyšlená a většinou i fantaskní díla tzv. podivuhodných cest, která navázala na klasickou cestopisnou literaturu, např. ''[[Mandevillův cestopis|Cestopis pana Johna Mandevilla]]'' z poloviny 14. století nebo satirické spisy [[Cyrano de Bergerac|Cyrana z Bergeracu]] ''Cesta na Měsíc (1649, L’histoire comique contenant les états et empires de la lune'' a ''Cesta do Sluneční říše (1650, L’histoire comique contenant les états et empires du soleil)'', které jsou jakousi předzvěstí [[Science fiction|vědeckofantastické literatury]]. * [[Rytířský román|rytířské romány]], např. ''[[Artušova smrt]] (1485, Le Morte d'Arthur'') od [[Anglie|Angličana]] sira Thomase Maloryho nebo ''[[Amadís Waleský]] (1508, Amadís de Gaula)'' od [[Španělsko|Španěla]] [[Garci Rodríguez de Montalvo|Garciho Rodrigueze de Montalva]], dosahující svého vrcholu v [[román]]u ''[[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha]] (1605-1615, El ingenioso hidalgo Don Quijote de la Mancha)'' od [[Španělsko|španělského]] spisovatele Miguela de Cervantese y Saavedry, * [[Román#Pikareskní román|pikareskní (šibalské) romány]], např. anonymní [[Španělsko|španělské]] dílo ''Lazarillo z Tormesu (1554, Lazarillo de Tormes)'', [[Německo|německý]] [[román]] ''Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1668-1671, Der abenteuerliche Simplicissimus Teutsch)'' od barokního prozaika [[Hans Jacob Christoffel von Grimmelshausen|Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena]] nebo ''[[Gil Blas]] (1715-1735, Gil Blas de Santillane)'' od [[Francie|Francouze]] [[Alain-René Lesage|Alaina-Reného Lesage]]. == Osmnácté století == V 18. století se začala zásadně měnit [[kompozice]] dobrodružného literárního díla. Podle [[kompozice]] můžeme totiž v dobrodružné [[literatura|literatuře]] rozlišit dva základní typy literárních děl: * Díla s nečekaným střídáním událostí bez jakéhokoliv řádu. Události jsou v díle rovnoměrně rozmístěny a mají stejnou důležitost, jejich pořadí lze pozměnit a děj i tak bude dávat smysl, vše je podřízeno zdůraznění hrdinova statečného chování. Tato [[kompozice]] je charakteristická pro výše uvedené [[Dobrodružná literatura#Nejstarší žánry dobrodružné literatury|nejstarší žánry]], jejichž ohlasy můžeme ovšem nalézt v [[literatura|literatuře]] dodnes. * Díla, ve kterých jsou příhody, které hrdina prožívá, na sobě časově a příčinně vázány, a to často utajeným motivem. Tuto komopizici můžeme najít v různých druzích [[román]]ů, [[povídka|povídek]] a [[novela (literatura)|novel]] vznikajících od období [[Preromantismus|preromantismu]] a [[romantismus|romatismu]] až po dnešek. Za první díla tohoto druhu jsou považovány [[Anglie|anglické]] předromantické [[gotický román|gotické romány]], např. ''[[Otrantský zámek]] (1764, The Castle of Otranto)'' [[Horace Walpole]]ho nebo ''[[Záhady Udolfa]] (1794, Mysteries of Udolpho )'' [[Ann Radcliffová|Ann Radcliffové]]. Sílící vliv měšťanstva v období [[Industrializace|průmyslové revoluce]] přinesl sebou mimo jiné také potřebu poutavé a zábavné [[literatura|literární]] tvorby určené již ne jen šlechtickým kruhům, ale širší veřejnosti. Již roku 1719 napsal [[Anglie|anglický]] spisovatel [[Daniel Defoe]] dobrodružný [[román]] ''[[Robinson Crusoe]] (The Life and Strange Surprising Adventures of Robinson Crusoe of York)'' líčící život trosečníka na pustém ostrově. [[Daniel Defoe|Defoe]] tímto svým dílem inicoval vznik [[žánr|subžánru]] dobrodružné literatury, označovaný jako [[robinzonáda]]. Ta přetrvala až do dnes, setkáváme se s ní i ve [[Science fiction|vědeckofantastických]] [[román]]ech. Daší [[román]] [[Daniel Defoe|Daniela Defoa]] ''Dobrodružný život kapitána Singletona (1720, The Life, Adventures and Piracies of the Famous Captain Singleton)'' se dá považovat za jedno z prvních děl s pirátskou tematikou. Žánr fantastických cestopisů a podivuhodných cest vyvrcholil jednak v satirickém spise [[Jonathan Swift|Jonathana Swifta]] ''[[Gulliverovy cesty]] (1726, Travels of Lemuel Gulliver''), jednak v knize [[Německo|Německého]] spisovatele [[Gottfried August Bürger|Gottfrieda Augusta Bürgera]] ''[[Baron Prášil|Dobrodružství Barona Prášila]] (1786, Wunderbare Reisen zu Wasser und zu Lande, Feldzüge und lustige Abenteuer des Freiherrn von Münchhausen)'', který v ní ovšem rozvíjí i [[pohádka|pohádkové]] motivy. == Devatenácté století == 19. století začalo nástupem [[romantismus|romantismu]], což se v dobrodružné literatuře projevilo následujícím skutečnostmi: * Zájem o středověk a o dějiny vůbec měl za následek vznik poutavých a napínavých '''dobrodružných [[historie|historických]] [[román]]ů''', např. ''[[Ivanhoe]] (1819)'' od [[Walter Scott|Waltera Scotta]], ''[[Tři mušketýři]] (1844, Les Trois Mousquetaires)'' od Alexandra Dumase staršího nebo ''[[Hrbáč]] (1857, Le Bossu)'' od Paula Févala staršího. Dají se sem zařadit i [[historie|historické]] [[román]]y [[Polsko|polského]] nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Henryk Sienkiewicz|Henryka Sienkiewcize]], zejména ''[[Ohněm a mečem]] (1884, Ogniem i mieczem)'' a ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]] (1897-1900, Krzyżacy)''. * Zobrazování osudů výjimečných hrdinů vedlo k tvorbě '''příběhů s tajemnou a dokonce i s policejní zápletkou''', např. ''[[Hrabě Monte-Christo]] (1844-1845, Le comte de Monte-Cristo)'' opět od [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase staršího]] nebo ''[[Černé hábity|Tajnosti Londýna]] (1844, Les Mystères de Londres)'' od [[Paul Féval starší|Paula Févala staršího]]. Některé z těchto knih inicializovaly '''[[detektivní román|detektivní literaturu]]''', jako např. ''Vraždy v ulici Morgue (1841, The Murders in the Rue Morgue)'' od [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] nebo díla [[Émile Gaboriau|Émila Gaboriaua]], jiná stála u zrodu '''[[horor]]u''', např. ''[[Frankenstein]] (1818, Frankenstein or The Modern Prometheus)'' od [[Mary Shelleyová|Mary Shelleyové]], mnohé [[novela (literatura)|novely]] [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] nebo ''[[Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda]] (1886, The Strange Case Of Dr. Jekyll And Mr. Hyde)'' od [[Robert Louis Stevenson|Roberta Louise Stevensona]]. Za klasická díla v této oblasti lze pak považovat [[novela (literatura)|novelu]] ''Carmilla'' (1872 ) od [[Irsko|irského]] autora [[Joseph Sheridan Le Fanu|Josepha Sheridana Le Fanu]] a [[román]] ''[[Drákula (kniha)|Drákula]] (1897, Dracula)'' rovněž [[Irsko|irského]] autora [[Bram Stoker|Brama Stokera]]. * '''Zájem o exotické kraje''' měl za následek tvorbu děl odehrávajících se zejména v [[Indie|Indii]], v [[Afrika|Africe]] nebo v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], např. ''[[Hrdinný kapitán Korkorán (kniha)|Hrdinný kapitán Korkorán]] (1867, Aventures merveilleuses mais authentiques du capitaine Corcoran)'' od [[Alfred Assollant|Alfreda Assollanta]] nebo knihy [[Henry Rider Haggard|Henryho Ridera Haggarda]]. Kromě toho vznikaly také '''díla s námořní a pirátskou tematikou''', např. ''Lodivod (1824, The Pilot)'' a ''Rudý pirát (1827, The Red Rover)'' od [[James Fenimore Cooper]]a, ''Piráti (1836, The Pirate)'' od [[Frederick Marryat|Fredericka Marryata]], ''[[Děti kapitána Granta]] (1867-1868), Les enfants du capitaine Grant)'' Julese Verna, nebo ''[[Ostrov pokladů]] (1883, Treasure Island)'' od [[Robert Louis Stevenson|Roberta Louise Stevensona]]. Vrcholným díle tohoto [[žánr|subžánru]] je [[román]] ''[[Bílá velryba]] (1851, Moby-Dick)'' [[Herman Melville|Hermana Melvilleho]], který ovšem překračuje rámec dobrodružné literatury. * Vznikly další dnes již klasické '''robinzonády''', např. ''[[Švýcarský Robinson]] (1812, Der Schweizerische Robinson)'' od [[Johann David Wyss|Johanna Davida Wysse]], ''[[Kormidelník Vlnovský]] (1841, Masterman Ready)'' od [[Frederick Marryat|Fredericka Marryata]] nebo ''[[Tajuplný ostrov]] (1875, L'île mystérieuse)'' a ''[[Dva roky prázdnin]] (1888, Deux ans de vacances)'' Julese Verna. * Snaha o zprostředkování zábavné prózy co nejširšímu okruhu čtenářů pak vedla ke vzniku tzv. '''[[Román#román-fejeton|románů-fejetonů]]''', tj. děl vycházejících na pokračování v novinách, a později ke vzniku '''[[román#kolportážní román|kolportážních románů]]''', vycházejících v sešitech na pokračování. Zatímco jako romány-fejetony vycházela ještě díla poměrně slušné literární úrovně, např. ''[[Tajnosti pařížské]] (1842-1843, Les Mystères de Paris)'' od [[Eugène Sue|Eugèna Suea]] či mnohá díla [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase staršího]], [[román#kolportážní román|kolportážní romány]] jsou již většinou literárním brakem. Rozvoj [[Spojené státy americké|americké]] literatury přinesl sebou nové náměty. V období [[romantismus|romatismu]] vedla potřeba vyjádřit se k ostrým společenským problémům (boj proti [[kolonialismus|kolonizaci]], [[otrokářství]], boj farmářů proti násilné kapitalizaci, nesouhlas s utlačováním původního [[indián]]ského obyvatelstva) k tomu, že mnozí [[Spojené státy americké|američtí]] spisovatelé začali hledat svůj ideál mimo městské a podnikatelské prostředí v exotických krajinách, v nedotčené americké přírodě, v prériích. Díky [[James Fenimore Cooper|Jamesu Fenimorovi Cooperovi]] a jeho [[pentalogie|pentalogii]] ''[[Příběhy Kožené punčochy]] (1826-1841, Leatherstocking Tales)'' tak vznikl jeden z nejoblíběnějších [[žánr|subžárů]] dobrodružné literatury '''[[western]]''', resp. '''indiánka''', který dále rozvinul především [[Německo|německý]] spisovatel Karel May. [[James Fenimore Cooper|Cooper]] rovněž inicilaizoval svým [[román]]em ''Vyzvědač (1821, The Spy)'' vznik '''špionážního románu'''. Další [[Spojené státy americké|americký]] spisovatel Edgar Allan Poe uváděl ve svých dílech člověka za hranice reálného světa a psal i podivuhodné příběhy odehrávající se v neexistujících prostředích, např. ''[[Příběhy Arthura Gordona Pyma]] (1838, The Narrative of Arthur Gordon Pym)''. Jiní autoři zobrazili pomocí drsných, až surově [[realismus|realistických]] příběhů život [[zlatokop]]ů, např. [[Francis Bret Harte]] nebo [[Jack London]]. Poslední ze jmenovaných proslul rovněž jako autor děl odehrávajících se v exotických jižních mořích. Díla [[Mark Twain|Marka Twaina]] ''[[Dobrodružství Toma Sawyera]] (1876, The Adventures of Tom Sawyer)'' a zejména ''[[Dobrodružství Huckleberryho Finna]] (1884, Adventures of Huckleberry Finn)'' zase rozvíjejí téma úniku ze stísňujících provinciálních poměrů. V oblasti [[horor]]u navázal na [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] [[Ambrose Bierce]], mistr černého humoru a demaskér válečné slávy stíhající [[cynismus]] a [[sadismus]]. Rozvoj techniky v druhé polovině 19. století vedl ke vzniku '''[[Science fiction|vědeckofantastické literatury]]''' neboli [[Science fiction|science-fiction]]. Za její zakladatele jsou považování [[Francie|francouzský]] spisovatel [[Jules Verne]] (pokud jde o technickou [[Science fiction|science-fiction]]) a [[Anglie|Angličan]] Herbert George Wells, který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka a ve svém díle nastolil témata, z nichž vychází [[Science fiction|science-fiction]] dodnes (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.). Paraelně se rozvíjel další [[žánr]] fantastické literaury známý jako '''[[fantasy]]''', jež vychází z [[pohádka|pohádek]] a [[mytologie]] a částečně se překrývá se [[Science fiction|science-fiction]] a [[horor]]em. == Dvacáté století a současnost == [[Soubor:Verne-honba.jpg|thumb|200px|'''[[Honba za meteorem]]''', ukázka původní ilustrace [[George Roux|Georga Rouxe]] k románu z roku [[1908]].]] [[Soubor:Strand paget.jpg|thumb|200px|[[Sherlock Holmes]] a doktor Watson, postavy z detektivního cyklu [[Arthur Conan Doyle|sira Arthura Conana Doyleho]].]] Dobrodružná literatura [[20. století]] již pokračovala jen v rozvíjení tradičních dobrodružných žánrů (za jediný nový [[žánr]] lze považovat pouze '''[[komiks]]'''): * Z oblasti námořní a pirátské tematiky je nejznámější [[Itálie|italský]] [[spisovatel]] [[Emilio Salgari]] svým ''[[Emilio Salgari#Cyklus o Sandokanovi|cyklem o Sandokanovi]]'' z let 1895 až [[1908]] nebo [[román]]em ''Černý korzár (1899, Il Corsaro Nero)''. Neméně známé je dílo ''Odysea kapitána Blooda ([[1922]], Captain Blood: His Odyssey)'' [[Anglie|anglického]] spisovatele [[Rafael Sabatini|Rafaela Sabatiniho]]. Rámec dobrodružné literatury v této oblasti překročil svým dílem [[Anglie|anglický]] [[spisovatel]] [[Polsko|polského]] původu [[Joseph Conrad]] zejména svou [[novela (literatura)|novelou]] ''[[Srdce temnoty]] (1899, Heart of Darkness)'' nebo svým [[román]]em ''Lord Jim (1900)''. V současnoti je velmi dobře známa série [[Patrick O'Brian|Patricka O'Briana]] ''Master and Commander ([[1970]]-[[2004]])'' o osudech námořního kapitána Jacka Aubreyho. * Vznikala i další dobrodružná díla odehrávající se v exotických krajích, jako jsou např. ''[[Knihy džunglí]] (1894-1895, The Jungle Books)'' [[Anglie|anglického]] nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Rudyard Kipling|Rudyarda Kiplinga]] odehrávající se v [[Indie|Indii]]. Do [[Afrika|Afriky]] je zase situován děj [[román]]u ''[[Pouští a pralesem]] ([[1912]], W pustyni i w puszczy)'' [[Henryk Sienkiewicz|Henryka Sienkiewcize]] nebo série o [[Tarzan]]ovi, kterou v letech [[1912]] až [[1947]] napsal [[Spojené státy americké|Američan]] [[Edgar Rice Burroughs]]. * Dobrodružná historická díla psal například [[Anglie|anglický]] spisovatel [[Rafael Sabatini]]. Dají se sem zařadit některá díla [[Nizozemsko|nizozemského]] spisovatele [[Johan Fabricius|Johana Fabricia]], [[Francie|Francouze]] [[Robert Merle|Roberta Merleho]], [[Finsko|finského]] spisovatele [[Mika Waltari|Miki Waltariho]] nebo také [[román]] ''Řeka bohů ([[1993]], River God)'' od [[Wilbur Smith|Wilbura Smitha]]. Patří sem i mnohá díla tzv. '''válečné literatury''' především z [[Druhá světová válka|Druhé světové války]], např. [[Eric Lambert|Erica Lamberta]], [[James Clavell|Jamese Clavella]], [[Ray Rigby|Raye Rigbyho]] a dalších. V poslední době je velmi oblíbeným žánrem tzv. '''historická detektivka''', ve které vynikají zejména [[Lindsey Davisová]] se svým detektivem z [[Antika|antického]] [[Řím|Říma]] Didiem Falcem nebo [[Ellis Petersová]] popisující případy mnicha Cadfaela odehrávající se v [[Anglie|Anglii]] v první polovině 12. století. * [[Detektivní román|Detektivní literaturu]] po [[Edgar Allan Poe|Edgaru Allanovi Poeovi]] a [[Émile Gaboriau|Émilovi Gaboriauovi]] rozvinul především [[Anglie|angličtí]] [[spisovatel]]é [[Arthur Conan Doyle|sir Arthur Conan Doyle]], autor [[román]]ů a [[povídka|povídek]] o soukromém detektivovi [[Sherlock Holmes|Sherlockovi Holmesovi]] z let 1887 až [[1927]], a [[Gilbert Keith Chesterton]] svými ''Povídkami otce Browna'' ([[1911]] až [[1935]]). K dalším světoznámým představitelům tohoto [[žánr]]u patří [[John Dickson Carr]], [[Erle Stanley Gardner]], [[Sue Graftonová]], [[Dashiell Hammett]], [[Raymond Chandler]], [[Agatha Christie]], [[Ross Macdonald]], [[Ed McBain]], [[Dorothy L. Sayersová]], [[Georges Simenon]], [[Ellery Queen]], [[Patrick Quentin]], [[Robert van Gulik]], [[Edgar Wallace]] a další. * K oblasti [[Detektivní román|detektivní literatury]] se velice úzce váží tzv. '''thrillery''' s kriminální zápletkou, jako jsou díla [[Dan Brown|Dana Browna]], např. ''[[Šifra mistra Leonarda]] ([[2003]], The Da Vinci Code)''. K dalším představitelům tohto [[žánr|subžánru]] patří především [[Tom Clancy]], [[Frederick Forsyth]], [[John Grisham]], [[Robert Ludlum]], [[Thomas Harris]] a další. * Vedle [[Detektivní román|detektivní literatury]] se paraelně vyvýjí také špionážní příběhy, z nichž za nejznámější lze považovat sérii knih [[Ian Fleming|Iana Fleminga]] o fiktivním [[Spojené království|britském]] tajném agentovi [[James Bond|Jamesi Bondovi]] z let [[1953]] až [[1966]]. * Do oblasti horou lze zařadit např. [[mysticismus|mystická]] a [[okultismus|okultní]] díla [[Rakousko|rakouského]] spisovatelel [[Gustav Meyrink]]a, z nichž je nejznámější ''Golem ([[1914]], Der Golem)''. Symbolem přechodu staré okultní prózy k modernímu [[horor]]u je [[Spojené státy americké|americký]] spisovatel [[Howard Phillips Lovecraft]]. K mistrům současného [[horor]]u patří zejména [[Anglie|Angličan]] [[Clive Barker]] a [[Spojené státy americké|Američan]] [[Stephen King]]. * [[Science fiction|Science-fiction]] patří k nejrozšířenějším současným literárním [[žánr]]ům. K nejvýznamnějším představitelům patří [[Isaac Asimov]], [[Ray Bradbury]], [[Edgar Rice Burroughs]], [[Orson Scott Card]], [[Arthur C. Clarke]], [[Michael Crichton]], [[Philip K. Dick]], [[Michael Moorcock]], [[William Gibson]], [[Robert A. Heinlein]], [[Frank Herbert]], [[Kurd Lasswitz]], [[Ursula K. Le Guinová]], [[Stanisław Lem]], [[Robert Merle]], [[Josef Nesvadba]], [[Frederik Pohl]], [[Clifford D. Simak]], [[Ludvík Souček]], [[Kurt Vonnegut|Kurt Vonnegut, Jr.]], [[Jan Weiss]], [[John Wyndham]], [[Janusz A. Zajdel]] a další. * Za spisovatele, kteří nejvíce ovlivnili vývoj [[fantasy]] literatury jsou považováni [[Spojené státy americké|Američan]] [[Robert E. Howard]], tvůrce tzv. hrdinské [[fantasy]] a barbara [[Conan]]a v letech [[1932]]-[[1936]], a [[Anglie|Angličan]] [[John Ronald Reuel Tolkien]], který se svou [[trilogie|trilogií]] ''[[Pán prstenů]] ([[1954]]-[[1955]], The Lord of the Rings)'' stal zakladatelem tzv. [[high-fantasy]]. K dalším významným autorům patří [[Terry Brooks]], [[David Eddings]], [[Raymond E. Feist]], [[David Gemmell]], [[Lyon Sprague de Camp|L. Sprague de Camp]], [[Neil Gaiman]], [[Fritz Leiber]], [[C. S. Lewis]], [[Anne McCaffrey]], [[George R. R. Martin]], [[Terry Pratchett]], [[Roger Zelazny]] a další. * Vznikaly i další robinzonády, a to nejen klasické, ale také [[Science fiction|sci-fi]], např. ''Trosečníci v řece meteorů ([[1962]], Ci z Dziesiatego tysiaca)'' od [[Jerzy Broszkiewicz|Jerzyho Jerzy Broszkiewicze]]. Za jeden z vrcholů tohoto subžánru lze pak považovat [[román]] ''[[Pán much]] ([[1954]], Lord of the Flies)'' [[Anglie|anglického]] nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[William Golding|Williama Goldinga]], který ovšem přesahuje rámec dobrodružné literatury. * [[Western]] je až na malé výjimky [[žánr]]em především [[Spojené státy americké|americké]] dobrodružné literatury. Převážná většina westernů se dá považovat za [[brak]]ovou literaturu. Existuje však celá řada autorů, kteří povýšili tento [[žánr]] na skutečné [[umění]]. Patří k nim např. [[Jack Schaefer]] se svým mistrovským ''Jezdcem z neznáma ([[1949]], Shane)'' nebo [[Walter Van Tilburg Clark]], který napsal [[román]] odhalující a odsuzující podstatu lynče ''Jízda do Ox-Bow ([[1940]], The Ox-Bow Incident)''. Za kvalitní dobrodružné čtení lze považovat díla [[Joseph Altsheler|Josepha Altshelera]], [[Louis L'Amour|Louise L'Amoura]], [[Max Brand|Maxe Branda]], [[James Oliver Curwood|Jamese Olivera Curwooda]], [[Zane Grey]]ho, [[Ernest Haycox|Ernesta Haycoxe]] a dalších. * [[Komiks]] (neboli ''kreslený seriál'') je skutečným fenoménem současnoti. Vyznačuje se velice jednoduchou (někdy až primitviní) výstavbou textu, zjednodušenou řečí, krátkými a často neúplnými větami a častými citoslovci, kterými se vyjadřují zvuky. Existuje celá řada komiskových sériíí ([[Asterix]], [[Batman (komiks)|Batman]], [[X-Men]]), často se do formy [[komiks]]u převádějí klasická dobrodružná literární díla. == Česká dobrodružná literatura == [[Soubor:Historia von D Johan Fausten.jpg|thumb|200px|[[Knížky lidového čtení|Knížka lidového čtení]] ''Historia von D. Johan Fausten'' z roku 1587.]] [[Češi|Česká]] dobrodružná literatura se rozvíjela v podstatě ve stejné [[žánr]]ové bohatosti, jako dobrodružná literatura světová. Její prvky můžeme najít již v staročeském [[Rytíř (titul)#Rytířský epos a román|rytířském románu]] ''[[Alexandreis]]'' z konce 13. století nebo v cestopise [[Václav Šašek z Bířkova|Václava Šaška z Bířkova]] z druhé poloviny 15. století. Od 16. století a zejména pak v době [[české národní obrození|českého národního obrození]] koncem 18. a na počátku 19. století byly vydávány tzv. ''[[Knížky lidového čtení]]'' jako nenáročná četba širokých vrstev měst i venkova. Ve většině případů šlo o dobrodružně fantastická vyprávění cizího původu, často velmi stará, společná s jinými evropskými literaturami, jejichž české zpracování pevně vrostlo do naší literární tradice. Objevovaly se také trivální lupičské romány, jako byl např. ''Lips Tulian''. V druhé polovině 19. století se začal rozvíjet [[dějiny|historický]] [[román]], jehož hlavní úlohou ovšem bylo poukázat na slavnou [[Češi|českou minulost]] a podpořit tak obrozenecké hnutí ([[Zikmund Winter|Winter]], [[Alois Jirásek|Jirásek]]), přesto se také objevili spisovatelé, kteří [[dějiny]] využívali k napsání napívaných příběhů (především [[Josef Svátek]]). Počátky [[Science fiction|science-fiction]] v [[Češi|české literatuře]] můžeme v té době najít v některých [[romaneto|romanetech]] [[Jakub Arbes|Jakuba Arbesa]] a ve ''[[Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století|Výletech pana Broučka]]'' (1888) od [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]]. Na ně navázal v první polovině [[20. století]] [[Karel Čapek]], který poprvé ve své [[divadelní hra|divadelní hře]] [[R.U.R.]] z roku [[1920]] použil slovo [[robot]] (slovo vymyslel jeho bratr [[Josef Čapek|Josef]], když se ho Karel ptal, jak má umělou bytost pojmenovat). Kromě této hry napsal [[Karel Čapek]] napsal i další díla, která lez zařadit do oblasti [[Science fiction|science-fiction]], např. [[román]] ''[[Krakatit]]'' z roku [[1922]], všechna však svým závažným obsahem překračují její rámec. Na tradice napínavé dobrodružné četby navázali v druhé polovině [[20. století]] například [[Radovan Šimáček]] (např. historická [[detektivní román|detektivka]] ''Zločin na Zlenicích hradě'' z roku [[1941]]) a [[Vladimír Neff]] svou trilogií ''Královny nemají nohy'' ([[1973]]), ''Prsten Borgiů'' ([[1975]]) a ''Krásná čarodějka'' ([[1980]]) odehrávající se v době [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]]. K nejznámějším spisovatelů [[Češi|české]] dobrodružné literatury [[20. století]] patří (v chronologickém řazení): * [[František Flos]], autor mnoha dobrodružných [[román]]ů (např. [[Lovci orchidejí]] z roku [[1920]]), považovaný někdy díky své šíři záběru za [[Češi|českého]] Julese Verna, * [[Alois Musil]], významný [[Orientalistika|orientalista]], [[arabistika|arabista]], [[Biblistika|biblista]], [[cestovatel]], [[etnograf]] a [[spisovatel]], autor dvaceti dobrodružných knih pro mládež, odehrávajících se v [[Arabové|arabském]] světě s vysvětlením arabských a [[islám]]ských tradic, * [[Jan Eskymo Welzl|Jan Welzl]], známý též jako Eskymo Welzl, dobrodruh a polární cestovatel, jehož zážitky byly zpracovány do knih ''Eskymo Welzl'' ([[1928]]), ''Třicet let na Zlatém severu'' ([[1930]]) a ''Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě'' ([[1932]]), * [[Eduard Štorch]], autor dobrodružných [[román]]ů odehrávajích se nejčastěji v době kamenné a v době bronzové, ale i na počátku našich dějin, * [[Zdeněk Matěj Kuděj]], přítel [[Jaroslav Hašek|Jaroslava Haška]], autor dobrodružných příběhů, které napsal na základě svých zahraničních cest, zejména do [[Spojené státy americké|USA]]. * [[Jan Matzal Troska]], autor mnoha [[Science fiction|vědeckofantastických]] [[román]]ů, * [[Alberto Vojtěch Frič]], cestovatel, který psal jak odborné tak i dobrodružné knihy pro mládež, v nichž čerpal ze svých zážitků na cestách, * [[Emil Vachek]], tvůrce postavy inspektora a později komisaře Klubíčka, prvního ryze českého detektiva, * [[Jan Weiss]], autor mnoha [[Science fiction|vědeckofantastických]] [[povídka|povídek]] a [[román]]ů, z nichž nejslavnější je [[Dům o tisíci patrech]] z roku [[1929]], * [[Otakar Batlička]], cestovatel, jehož putování se stalo podkladem pro jeho dobrodružné [[povídka|povídky]] pro mládež, * [[František Běhounek]], cestovatel a autor mnoha dobrodružných i [[Science fiction|vědeckofantastických]] knih, * [[Eduard Fiker]] a [[Edgar Collins]] (vlastním jménem [[Zdeněk Vojtěch Peukert]]), autoři mnoha [[detektivní román|detektivních románů]] a [[western]]ů, * [[Jaroslav Foglar]], autor chlapeckých příběhů z nichž nejslavnější je cyklus týkající se fiktivního klubu ''[[Rychlé šípy]]'', * [[Ludvík Souček]], [[Josef Nesvadba]], [[Ondřej Neff]] a [[Jaroslav Veis]], představitelé české [[Science fiction|science-fiction]], známí i v zahraničí, * [[Hana Prošková]], autorka řady [[detektivní román|detektivních]] příběhů s postavami malíře Horáce a nadporučíka Vašátka, * [[Václav Erben]], tvůrce třináctidílné série [[detektivní román|detektivních románů]] s hlavní postavou kapitána Exnera, * [[Vlastimil Vondruška]], představitel historické [[detektivní román|detektivky]] z doby vlády Přemysla Otakara II. s hlavní postavou královského prokurátora Oldřicha z Chlumu, * [[Vlado Ríša]], [[Vladimír Šlechta]], [[Jaroslav Mostecký]], [[Jiří Kulhánek]], [[Robert Fabian]], [[Miroslav Žamboch]] a [[Jiří Walker Procházka]], představitelé nové generace českých spisovatelů [[Science fiction|science-fiction]] a [[fantasy]]. == Externí odkazy == * [http://vkmk.sk.neutrino.vasadomena.sk/storage/DobrodruznaLiteratura.pdf DOBRODRUŽNÁ LITERATÚRA] - Výberová tematická bibliografia, slovensky * http://www.abenteuerroman.info/ - německy * http://www.roman-daventures.com/ - francouzsky {{Commonscat|Adventure}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Literatura]] [[Kategorie:Dobrodružná literatura]] [[Kategorie:Literární žánry]]

Návrat na stránku „Dobrodružná literatura“.