Chráněná krajinná oblast České středohoří

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Různé významy|tento=Chráněné krajinné oblasti České středohoří|druhý=geomorfologické jednotce České středohoří|stránka=České středohoří}} {{Infobox chráněná oblast | název = Chráněná krajinná oblast České středohoří | originální název = | kategorie IUCN = V | obrázek = Dolni Zalezly Sebuzin CZ from Mlynaruv kamen 085.jpg | popis obrázku = Pohled na Dolní Zálezly | LocMap = | umístění = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Ústecký kraj|Ústecký]] a [[Liberecký kraj]], [[Česko]] | nejbližší město = | souřadnice = | rozloha = 1063,17 | založeno = [[19. březen|19. března]] [[1976]] | počet návštěvníků = | návštěvníků rok = | správa = Správa CHKO České středohoří | světové dědictví UNESCO = | url = http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/ }} '''Chráněná krajinná oblast České středohoří''' se rozkládá mezi [[Louny]] a [[Česká Lípa|Českou Lípou]]. Je součástí podkrušnohorské subprovincie. Rozloha je 1063,17&nbsp;km²<ref>http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=259</ref> (celé pohoří 1600&nbsp;km²), což jí řadí co do velikosti na druhé místo v Česku. Přirozeně ji dělí řeka [[Labe]]. [[Chráněná krajinná oblast|CHKO]] byla založena v roce [[1976]]. Zaujímá části území sedmi okresů ([[Okres Česká Lípa|Česká Lípa]], [[Okres Děčín|Děčín]], [[Okres Litoměřice|Litoměřice]], [[Okres Louny|Louny]], [[Okres Most|Most]], [[Okres Teplice|Teplice]] a [[Okres Ústí nad Labem|Ústí nad Labem]]) Nejvyšším bodem je vrchol [[Milešovka|Milešovky]] (836,5&nbsp;m n.m) a naopak nejnižším je hladina [[Labe]] v [[Děčín]]ě (121,9 m n.m). Správa CHKO České středohoří sídlí v [[Litoměřice|Litoměřicích]]. Mezi hlavní body, které vedly k vyhlášení CHKO patří středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrost geologické stavby, druhové bohatství rostlinstva a odpovídající oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu. == Založení, sídlo CHKO == [[Soubor:Mapa CHKO České středohoří.png|thumb|Mapa s&nbsp;obrysem CHKO České středohoří]] CHKO České středohoří byla založena 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.883/76. Při svém založení měla ve své působnosti 1071&nbsp;km² a sídlo v Litoměřicích, Michalské ulici. Měla na starosti 21 SPR - Státních přírodních rezervací, 2 CHN - chráněná naleziště, 10 CHPV - chráněný přírodní výtvor a 2 naučné stezky.<ref name="Chráněná území">{{Citace monografie | příjmení = Autorský kolektiv| titul = Chráněná území v České republice| vydavatel = Informatorium| místo = Praha 3| rok = 1991 | kapitola = CHKO Kokořínsko| strany = 57| isbn = 80-85368-13-7}}</ref> == Nynější stav == Správa CHKO České středohoří pečuje a řadu maloplošných chráněných území. Naprostá většina lokalit ve správě CHKO České středohoří je v pohoří České středohoří, některé i v sousedních, např. v Lužických horách. Dále uvedený výčet není kompletní. === [[Národní přírodní rezervace]] - NPR === Velmi cenné jsou tyto lokality: [[Lovoš]], [[Milešovka]], [[Oblík (České středohoří)|Oblík]], [[Raná (České středohoří)|Raná]], [[Sedlo (České středohoří)|Sedlo]] === [[Národní přírodní památka]] - NPP === Řada dalších je zařazena zde: [[Bílé stráně]], [[Boreč (České středohoří)|Boreč]], [[NPP Březinské tisy]], [[Dubí hora]], [[Jánský vrch (České středohoří)|Jánský vrch]], [[Kamenná slunce]], [[Panská skála]] a [[Vrkoč]]. === [[Přírodní rezervace]] - PR === Předmětem ochrany jsou dále: [[PR Bohyňská lada]], [[PR Březina]], [[PR Číčov]], [[Holý vrch (574 m)|Holý vrch u Hlinné]], [[PR Hradišťanská louka]], [[Kalvárie (Porta Bohemica)|Kalvárie]], [[PR Kamenná hůra]], [[PR Kozí vrch]], [[Lipská hora (České středohoří)|Lipská hora]], [[Milá (přírodní rezervace)|PR Milá]], [[PR Sluneční stráň]] a [[Vrabinec]] === [[Přírodní památka]] - PP === Poslední ze skupin patřících pod maloplošná ochranná území: [[Babinské louky]], [[Bobří soutěska]], [[PP Divoká rokle]], [[Farská louka]], [[PP Hradiště]], [[PP Jílovské tisy]], [[Košťálov (přírodní památka)|Košťálov]], [[Kuzov]], [[PP Loupežnická jeskyně]], [[Lužické šipáky]], [[PP Magnetovec - skalní hřib]], [[PP Nebočadský luh]], [[Plešivec (přírodní památka)|Plešivec]], [[Radobýl]], [[PP Stříbrný roh]], [[Štěpánovská hora]], [[Tobiášův vrch]], [[PP Třtěnské stráně]] == Turistika == Oblast má velmi dobré a husté [[turistické značení]], zejména v části na západ od spojnice [[Litoměřice]]–[[Velké Březno]]. Na významnějších vrcholech jsou rozhledny a turistické restaurace. [[Autobus]]ové a [[železnice|železniční]] spojení jsou taktéž na dobré úrovni, i když plánované přerušení provozu na [[trať 113|tratích Čížkovice–Obrnice]] a [[trať 097|Lovosice–Teplice]] spojení zhorší. Tratě z Velkého Března do [[Verneřice|Verneřic]] a [[Úštěk]]a byly zrušeny již v roce [[1978]]. Na části této trati je snaha o obnovu provozu.<ref>[http://www.zmz.cz/default_cz.htm Zubrnická museální železnice]</ref> Turisticky významnými body jsou například [[Opárenské údolí]], [[Milešovka]] nebo [[Vaňovský vodopád]]. == Dálnice D8 == Podle plánu by měla v roce [[2010]] západní část CHKO České středohoří přetnout [[dálnice D8]]. V roce [[1996]] byla schválena dokumentace [[Vyhodnocení vlivů na životní prostředí]] (EIA). Pro vedení dálnice přes CHKO bylo nutná výjimka [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí]], jejíž pravomocné vyřízení trvalo šest let. Ministerstvo, i s ohledem na střídání [[ministr]]ů, několikrát změnilo názor, poslední ministr [[Miloš Kužvart]] ovšem výjimku nakonec udělil. Ve vlastních [[správní řízení|správních řízeních]] docházelo k řetězům [[odvolání]] a [[Mimořádný opravný prostředek|mimořádných opravných prostředků]]. Přestože se prověřovalo několik variant vedení trasy, zvolen byl přímý průjezd [[Chráněná krajinná oblast|Chráněnou krajinnou oblastí]] [[České středohoří]], k čemuž však byla potřebná výjimka, jejíž schválení trvalo šest let. Původní požadavek neziskových organizací byl postavit dálnici západně od centra Českého Středohoří, tedy přenést hlavní tah na [[Rychlostní silnice R7|R7]] a již dokončenou dálnici k Lovosicím protáhnou právě k tomuto novému tahu. Když bylo rozhodnuto o stavbě úseků v [[Krušné hory|Krušných horách]], v Německu přišli s tunelem pod celým Českým Středohořím. Tento návrh byl také odmítnut, a tak v současnosti neziskové organizace požadují, aby alespoň v nejcennější části CHKO, které se má dálnice dotýkat, komunikace vedla souvislým 3 km dlouhým tunelem Kubačka.<ref>[http://tunelkubacka.ecn.cz/index.php „ANO výstavbě tunelu Kubačka na dálnici D8 v Českém středohoří“]</ref> Varianta s tunelem Kubačka nebyla ovšem dosud nijak projektově připravována, a tak by dle [[Ředitelství silnic a dálnic]] (ŘSD) došlo k odsunu stavby o 4,5 roku. Právě proto jsou proti této variantě obce na současné trase I/8. Vedle nákladné výstavby proti ní hovoří i energetická náročnost provozu v dlouhém tunelu a nutnost výstavby drahého a kvalitního ventilačního i protipožárního systému. Varianta navrhovaná ŘSD zasahuje do 2. a 3. zóny CHKO, do geologicky cenných profilů bývalého čedičového lomu Prackovice a do nadregionálního [[biokoridor]]u [[řeka|řeky]] [[Labe]] (v části nazývané [[Porta Bohemica]]). Právě tyto nejvíce chráněné zóny překračuje pomocí plánované kombinace tunel Prackovice (270 m) + most + tunel Radejčín (620 m). ŘSD bude prosazovat svou variantu, kterou podpořil i [[Ústecký kraj]], když 9. března 2005 zamítl návrh na změnu územního plánu. Prodlužování jednání kolem této dálnice bylo jedním z hlavních důvodů, proč [[poslanec|poslanci]] schválili v novele Zákona o [[Ochrana přírody|ochraně přírody a krajiny]] převedení pravomocí udělování výjimek ze zákona na [[Vláda ČR|vládu ČR]] (rozhodování samotného Ministerstva ŽP se jim jevilo jako velmi podjaté a ovlivněné ekologicky orientovanými [[Nestátní nezisková organizace|neziskovými organizacemi]]). Zahájení stavby proběhne v roce 2007, ke zprovoznění by pak mělo dojít v prosinci [[2010]]. == Těžba kamene == V CHKO České středohoří se na několika místech [[těžba|těží]] kámen. [[Lom]]y ohrožují, nebo již z velké části zlikvidovaly některé vrchy. == Reference == {{Geo cz|50|39|5|14|13|33}} <references/> == Externí odkazy == * [http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/ Oficiální web] {{Chráněné krajinné oblasti v Česku}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:CHKO České středohoří]] [[Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku|České středohoří]] [[Kategorie:České středohoří]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Česká Lípa]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Děčín]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Litoměřice]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Louny]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Most]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Teplice]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Ústí nad Labem]]

Návrat na stránku „Chráněná krajinná oblast České středohoří“.