CNO cyklus

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:CNO cycle-2017.jpg|thumb|250px|Schematické znázornění CNO cyklu]] [[Soubor:CNO Cycle.png|thumb|250px|Schematické znázornění CNO cyklu]] '''CNO cyklus''' je jedním ze způsobů, jak může probíhat přeměna [[vodík]]u na [[helium]] (tj. [[termonukleární fúze]]) v [[jádro hvězdy|jádrech hvězd]], nesoucí název podle toho, že při něm vznikají různé [[izotop]]y [[uhlík]]u, [[dusík]]u a [[kyslík]]u (viz popis). == Výskyt == Jedná se o hlavní [[zdroj energie]] hvězd o [[hmotnost]]ech vyšších než 1,5 hmotností [[Slunce]]. Výhradně tímto způsobem probíhá [[syntéza helia]] v nitrech hmotnějších hvězd [[spektrální klasifikace|spektrálních tříd]] O V a B V (nejteplejší hvězdy), jejichž počáteční hmotnosti přesahují 8 hmotností Slunce, mají daleko bouřlivější život a v období [[hlavní posloupnost]]i setrvávají daleko kratší dobu (v případě těch nejtěžších jde jen o několik milionů let). == Popis == [[Uhlíkové jádro]] ¹²C reaguje s volným [[proton]]em neboli jádrem [[atom]] [[vodík|vodíku]] H. Uvolňuje se [[foton]] [[záření gama|gama]] a vzniká jádro ¹³N, které je ale nestabilní a rozpadá se radioaktivním [[Záření beta|beta rozpad]]em na [[pozitron]], [[neutrino]] a jádro atomu uhlíku ¹³C. Toto jádro přijme další proton. Dochází ke vzniku jádra ¹⁴N a k vyzáření fotonu. Jádro atomu dusíku opět reaguje stejným způsobem s dalším protonem. Vzniká [[foton]] a kyslíkové jádro ¹⁵O, které je nestabilní a rozpadá se [[záření beta|beta rozpadem]] na jádro ¹⁵N. Toto jádro přijme poslední proton a rozpadá se na dvě atomová jádra: ¹²C, které je použito pro další reakci a ⁴He - výsledný produkt [[termonukleární fúze]].<ref>http://astronomia.zcu.cz/obr/hvezdy/slunce/cnocycle.jpg</ref> == Objevení == K&nbsp;objevu CNO cyklu přispěli v&nbsp;první řadě [[James Chadwick]], který v roce [[1932]] objevil neutron (do té doby se totiž myslelo, že helium tvoří čtyři protony - dnes již víme, že ho tvoří dva protony a dva neutrony), a [[Fritz Houtermans]] a [[Robert Atkinson]], kteří již o tři roky dříve dokázali, že [[tunelový jev|kvantové tunelování]] umožňuje [[jaderná fúze|jadernou syntézu]] v nitrech hvězd. Na konci 30.&nbsp;let, kdy už měli fyzikové hlubší znalosti o [[jaderná reakce|jaderných reakcích]], se pak německo-americký fyzik [[Hans Bethe]] zaměřil na procesy probíhající v&nbsp;nitrech hvězd. Začal hledat jakousi přestupní stanici, díky které by se ze čtyř protonů stalo jádro hélia. Uvědomoval si, že se musí jednat o lehká jádra (s&nbsp;malým nábojem), protože do takových se budou protony snáze protunelovávat. Zkoumal tedy postupně stále těžší atomy a zjišťoval, jak na protony reagují. Ukázalo se, že tím správným atomem je uhlík. Právě to je prvek, u nějž dochází ke složitému CNO cyklu. Hans Bethe objevil také druhý způsob termonukleární reakce – [[proton-protonový cyklus]]. Oba dva uveřejnil ve své práci roku [[1939]], v níž představuje proces, jakým v Slunci vzniká energie (u něj převládá proton-protonový cyklus). == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Astrofyzika]] [[Kategorie:Jaderná fúze]] [[Kategorie:Nukleosyntéza]]

Návrat na stránku „CNO cyklus“.