Bitvy na Soči

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Italian Front 1915-1917.jpg|thumb|Italská fronta 1915-1917]] '''Bitvy na Soči''' bylo jedenáct, resp. dvanáct krvavých střetů, které se odehrály za [[první světová válka|první světové války]] na rakousko-italské frontě. ==Předehra== [[Image:Italian troops at Isonzo river.jpg|thumb|Italská vojska na Soči]] [[Itálie]] vyhlásila válku Rakousko-Uhersku až [[23. června]] [[1915]]. V roce 1914 nemohla vstoupit do války, ať již na jakékoliv straně. Válka v [[Tripolis]]u vyčerpala nevelké zásoby zbraní a válečného materiálu, chyběli důstojníci i moderní zbraně. Itálie se však od konce roku [[1914]] snažila tento stav zlepšit a podnikala opatření ke zlepšení akceschopnosti své armády. Jako hlavní směr útoku si vybral generální štáb jadranský přístav [[Terst]], jako vedlejší směry byly určeny útoky alpskými údolími [[Jižní Tyroly|jižních Tyrol]]. Pokud chtěla italská armáda táhnout na Terst, bylo však nutné překonat tehdy rakouskou řeku [[Soča|Soču]]. Podle této řeky pak byla nazývána bitva v rakousko-uherské monarchii, jinde je bitva pojmenována od italského názvu řeky Isonzo. ==1. bitva - 23. června - 7. července 1915== Útok italských vojsk byl zahájen [[23. června]] dělostřeleckou přípravou. Ta byla vzhledem k italské nezkušenosti neúspěšná a nezpůsobila vážnější škody. V této době čítala síla italských vojsk 225 praporů, rakousko-uherské pozice bránilo 84 praporů. 30. června došlo na frontě široké 3 km k hlavnímu útoku, ale řeku se podařilo překročit jen na několika místech. Proto [[Itálie]] přisunula posily a 5. července nastal další útok, který byl též neúspěšný a o dva dny později byl zastaven. ==2. bitva - 18. července – 3. srpna 1915== [[Image:Austro- hungarian 305 mm Howitzer.jpg|thumb|Rakousko-uherský [[30,5cm moždíř vz. 16|moždíř ráže 305 mm]]]] [[Italové]] posílili své jednotky dělostřelectvem, došlo i k posílení rakouské armády. Italské útoky se však podařilo odrazit, její vojska dosáhla pouze nepatrných územních zisků za obrovské ztráty 42 tis. mrtvých a raněných. Ztráty rakousko-uherské armády činily 45 tisíc. ==3. bitva - 18. října – 4. listopadu 1915== Itálie zahájila mohutnou dělostřeleckou přípravu, která trvala tři dny, přičemž z 1200 děl bylo vypáleno více než milion dělostřeleckých granátů. Trvdé boje zastavilo špatné počasí, nedošlo k žádným posunům na frontě. Ztráty Itálie činily 60 tisíc mrtvých a raněných, rakouské ztráty 42 tisíc mužů. ==4. bitva - 10. listopadu – 2.prosince 1915== [[Image:Görz und Isonzo.jpg|thumb|Gorice a řeka Soča za války]] Další neúspěšné pokusy Italů o průlom. Ani tentokrát se nepodařilo dobýt klíčové město [[Gorice (město)|Gorice]]. Bezvýsledné boje stály italskou stranu 7000 mrtvých, 34.000 zraněných a 7500 nezvěstných. Ztráty rakouské strany činily 4000 mrtvých, 17.000 raněných a 25.900 nezvěstných. ==5. bitva - 9.března – 17. března 1916== Tato bitva byla uskutečněna jako možné ulehčení pro francouzská vojska v [[Bitva u Verdunu|bitvě u Vedunu]]. Její výsledek byl nulový, ztráty oproti minulým bojům zanedbatelné. ==6. bitva - 6.srpna – 17. srpna 1916== Bitvě předcházelo devítihodinové ostřelování rakousko-uherských pozic. 8. srpna se podařilo italským vojskům konečně dobýt město [[Gorice (město)|Gorice]]. Italské ztráty činily 50 tisíc mrtvých, raněných a nezvěstných, rakouské ztráty činily přes 40 tisíc. ==7. bitva - 14. září – 17. září 1916== [[Image:Schützengraben im Karst.jpg|thumb|Bitva v Krasu]] Italská 3. armáda zaútočila na frontě o šířce 10 km mezi městem Gorice a [[Jadran]]em. Za cenu 17 tisíc mtrvých a raněných obsadila jen velmi malá území. [[Rakousko-Uhersko]] přišlo o 15 tisíc mrtvých a raněných. ==8. bitva - 10. října – 12.října 1916== V bitvě postoupila italská armáda o tři kilometry za cenu 24 tisíc mrtvých a raněných. Obdobné ztráty měla rakousko-uherská armáda. ==9. bitva - 31. října – 4. listopadu 1916== Další italský útok směrem na [[Terst]]. Dělostřelecká příprava Italů trvala 5 dní, územní zisky nepatrné, ztráty na lidech - Itálie 16 tisíc a Rakousko-Uhersko 11 tisíc mužů. ==10. bitva - 12. května – 8. června 1917== [[Image:Underwood & Underwood - © 1917 - Italian Soldiers in Action, 1917.jpg.jpg|thumb|Italský voják v akci]] Cílem této kampaně italskou byl průlom do [[Terst]]u. Po mohutné dělostřelecké přípravě zaútočily italské jednotky, avšak podařilo se jim dobýt pouze jednu vesnici. Tvrdé boje pokračovaly ještě v červnu a vyžádaly si obrovské ztráty na lidech. [[Itálie]] přišla o 160 tisíc mužů (z toho 36.000 mrtvých), [[Rakousko-Uhersko]] o 125.000 mužů (z toho 17.000 mrtvých). Italská armáda byla zajala 23.000 rakouských vojáků, rakouská armáda byla 27.000 italských zajatců. ==11. bitva - 18. srpna – 12. září 1917== Další italské útoky. Na severní části fronty se jim podařilo obsadit náhodní plošinu Bainsizzu, ostatní zisky byly mizivé. Ztráty Itálie činily přes 160 tisíc mrtvých, raněných a nezvěstných, rakouské ztráty téměř 100 tisíc mrtvých, raněných a nezvěstných. ==Boje v Alpách== [[Soubor:Skoda Gebirgsgesch.JPG|thumb|Rakouský [[7,5cm horský kanón M 15]] - výrobek Škody Plzeň]] Současně s boji na [[Soči]] probíhaly i další těžké boje v [[Alpy|Alpách]] na rakousko-italské hranici. Boje ve vysokohorském prostředí byly oproti bojům na jiných frontách velice specifické. Vojáci byli nuceni hloubit v horách podzemní tunely a skrýše, zákopy se kopaly jen tam, kde to terén umožňoval. Boje v horách probíhaly tvrdým způsobem, vázlo zde zásobování potravinami, vojáky trápil chlad, studený vítr i vysokohorské počasí, zvláště v zimě. Za těchto podmínek byly na vrcholky hor přepravovány nejen pušky, kulomety a munice, ale též vysokohorská děla, jejichž předním výrobcem byla [[Škoda (podnik)]]. Paradoxem je, že tato děla bojovala na obou stranách fronty. Pozůstatky těchto bojů lze i v dnešní době nalézt ve vysokohorských oblastech italských, rakouských a dnešních slovinských Alp. ==Další boje== Italům se v kampani na řece [[Soči]] rozhodující průlom nepodařil. Tím byla otřesena bojová morálka armády i zázemí. Počet zajatců začal neúměrně stoupat a útočnost italské armády klesala. Síla rakouské obrany však rostla. Po porážce Srbska a uvolnění ruského tlaku v [[Halič]]i zůstala rakouské armádě jen italská fronta. Rakousko potřebovalo stejně jako [[Itálie]] významné vítězství. K tomu přišla rozhodná chvíle v říjnu 1917, kdy se z východní fronty uvolnilo sedm německých divizí, které přispěchaly na pomoc rakouské armádě. 24. října byla zahájena [[bitva u Caporetta]], která bývá také někdy nazývána jako ''dvanáctou bitvou o Soči''. Překvapení bylo pro Italy dokonalé, fronta se neudržela. Útok směřoval do týlu vojsk nejen na Soči, ale i v [[Dolomity|Dolomitech]] a [[Karnské Alpy|Karnských Alpách]]. Nastal hromadný ústup, který se změnil v útěk. Útočníkům padly do rukou obrovské zásoby válečného materiálu a potravin. S největším vypětím sil se podařilo Italům zastavit postup na řece [[Piava|Piavě]]. ==Česká účast na bojích== [[Image:Keystone View Company - n. 18711 - Looking east on the Italian front (1915-1918).jpg|thumb]] Na italské frontě bojovalo za první světové války v řadách rakousko-uherské armády velké množství [[Češi|Čechů]]. Rakušané raději Čechy nasazovali zde, než na východní frontu, protože tam se množily dezerce Čechů do dobrovolného ruského zajetí. Koncem války v Itálii se však objevili [[československé legie|čeští legionáři]] i na italsko-rakouské frontě, takže i zde docházelo k případům, že [[Češi]] bojovali proti Čechům. Na českou účast v bojích na italské frontě se zachovaly mnohé vzpomínky, válka se projevila i v lidových písních. Nejznámější písničkou, která se zpívá dodnes, je Válka na Itálii: ''"Sluníčko zachází za hory černé, do zákopů táhnou řady nesmírné, z jedný strany Alpiny, z druhý padají miny, tak začíná válka na Itálii."'' ==Související odkazy== * [[Bitva u Caporetta]] * [[Bitvy českých dějin]] ==Externí odkazy== [[Image:Cevedale-postazioneartiglieria.JPG|thumb|Boje v Alpách]] * [http://folklor.lincovery.com/bookmark/4471-první+světová+válka/ Válka na Itálii mp3] ==Literatura== * Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984 * Yvette Heřtová, Zákopová válka, Mladá fronta 1983 {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bitvy první světové války]] [[Kategorie:Bitvy českých dějin první světové války]] [[Kategorie:Dějiny Itálie]] [[Kategorie:Dějiny Rakouska]]

Návrat na stránku „Bitvy na Soči“.