Barvení textilií

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Marokko Fes - GerberFaerber 03.jpg|thumb|250px|Barevna „v přírodě“ (Maroko)]] Barvení je zušlechťování textilních výrobků, které jim má dodat barvu určitých vlastností. Po dlouhá tisíciletí se k barvení používaly výtažky z nerostů (''okr''), rostlin (''[[indigo]]'') nebo zvířat.<ref>Historický vývoj (z německé wikipedie): http://de.wikipedia.org/wiki/Purpur_%28Farbstoff%29</ref> Teprve v 19. století byla vyvinuta syntetická barviva, která postupně zcela nahradila přírodní látky a z barvířského řemesla se stalo rozsáhlé průmyslové odvětví. Později se i strojní vybavení bareven přizpůsobilo rychle rostoucímu počtu (zejména) umělých textilních vláken a formám výrobků. == Vlastnosti barviv == Žádaný [[barva|barevný]] odstín, afinita k danému druhu vlákna a stálost vybarvení (na světle a ve vodě) jsou nejdůležitější kriteria, podle kterých se vyvíjejí a vybírají barviva pro několik desítek druhů textilií. Podle chemické struktury se dělí barviva do těchto základních skupin: [[Soubor:Dispers_Rot.png|thumb|250px|Vzorec červeného disperzního barviva]] Kyselá, kyselá mořidlová a kovokomplexní, kationická, přímá (substantivní), reaktivní, sirná, kypová, [[disperze|disperzní]], barviva vyvíjená na vlákně, [[pigment]]y, optické zjasňovací prostředky a speciální barviva pro směsi vláken (na t.zv. ''uni odstín''). '''Výběr''' barviva vyhovujícího všem jmenovaným požadavkům je složitý, zejména u textilií ze směsi vláken různého původu. Všeobecně platí například: * Disperzní barviva jsou použitelná pro většinu syntetických materiálů * Kyselá barviva jsou vhodná pro vlnu a přírodní hedvábí * Reaktivní barviva se dají použít pro bavlnu i vlnu * Polyamidy lze barvit prakticky se všemi druhy barviv, naproti tomu polypropylen se dá barvit jen ve vlákenné hmotě před spřádáním == Strojní zařízení == [[File:Clan MacKintosh modern tartan.png|thumb|250px|Tkanina z různobarevných přízi]] Textilní materiál se předkládá k barvení ve velmi rozmanité formě, od tekutiny ke spřádání chemického vlákna přes vlákennou vločku, [[příze|přízi]], [[tkanina|tkaninu]], [[pletenina|pleteninu]] a [[netkané textilie|netkaný textil]] až k hotovým výrobkům ([[klobouk]]y, [[punčocha|punčochy]]). Pro vybavení barevny je rozhodující zaměření výroby: přetržitá (klasická), polokontinuální nebo kontinuální. Při diskontinuálním postupu se používají víceúčelové aparáty. V těch se barví menší partie přímo v barvicí lázni, která buďto cirkuluje nebo se v ní pohybuje barvený materiál (např. ''džigr''<ref>Příklad džigru: http://www.owi-tec.ch/jigger/henriksenjigger.htm</ref> nebo ''[[hašple]]''). Proces je spojen s dlouhodobou fixací barviva (barvivo se „vytahuje“ postupně z lázně na materiál). Barvicí zařízení na polokontinuální nebo kontinuální výrobu je sestaveno jako linka z několika jednoúčelových strojů (např. ''fulár'', sušička, pařák, prací stroj, sušička). Barvivo se nejdříve na fuláru nanese impregnací na textilii („klocování“) a pak se fixuje působením horkého vzduchu nebo chemickými prostředky.<ref>Zařízení na barvení reaktivními barvivy: http://www.monforts.com/Faerben-mit-Reaktivfarbstoffen.236.0.html?&L=0</ref> Barvicí aparáty a kontinulání linky jsou zpravidla přizpůsobeny na určitou formu výrobků (příze na [[soukání|křížem soukaných]] cívkách, pleteniny, [[koberec|koberce]] atd.). == Voda v barevně textilií == Při barvení se spotřebuje na příklad u bavlněných textilií až 190 litrů [[voda|vody]] na kilogram barveného materiálu. Surová voda se musí před použitím upravovat, aby vyhověla určitým požadavkům daným především druhem barveného materiálu. Musí pak mít například určitou kyselost ([[kyselost|pH]]), smí obsahovat jen omezené množství železa, manganu atd. [[Soubor:Wonga wetlands sewage plant.jpg|thumb|250px|Čistírna odpadních vod (v Austrálii)]] Po průchodu barevnou je voda zatížena především rozpuštěnými chemickými látkami. Čištění [[odpadní voda|odpadních vod]] probíhá v několika fázích, ve kterých se často kombinují různé způsoby odstraňování nečistot, zejména způsob: mechanický, chemický, fyzikální, biologický, reverzní osmóza atd. == Literatura == * Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, 2. část., SNTL Praha 1981, str. 925-1039 a 1169-1206 == Reference == <references/> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Textil]] [[Kategorie:Zušlechťování textilií]]

Návrat na stránku „Barvení textilií“.