Břeclav

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Breclav-2008-14.jpg|thumb|220px|Zámek (2008)]] [[Soubor:Breclav-2008-15.jpg|thumb|220px|Zámek (vinotéka)]] [[Soubor:Breclav-2008-28.jpg|thumb|220px|Zámek (boční pohled)]] {{Infobox české obce a města| název = Břeclav | foto = Image:Břeclav Castle.JPG | popisek.foto = Zámek | znak = Soubor:Břeclav_znak.png | vlajka = Soubor:Flag of Breclav.png | status = město | NUTS5 = CZ0644 584291 | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] | NUTS3 = CZ064 | okres = Břeclav | NUTS4 = CZ0644 | ob.roz.půs = Břeclav | pov.ob = Břeclav | země = [[Morava]] (část území města náležela do roku [[1920]] k [[Dolní Rakousko|Dolnímu Rakousku]]) | výměra = 77,11 | obyvatelé = 24&nbsp;319 | obyv.datum = 31. 12. 2007 | zem.šíř = 48°45'32.29" s. š. | zem.dél = 16°52'55.31" v. d. | nad.výš = 158 | PSČ = 690 02 | početč = 3 | početk = 3 | početzsj = 29 | adresa = Městský&nbsp;úřad&nbsp;Břeclav<br />nám.&nbsp;T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka&nbsp;10<br />690 81 Břeclav | web = www.breclav.org | úř.web = www.breclav.org | email = posta@breclav.org | starosta = Dymo Piškula | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=45 |lat_sec=32.29 |lon_deg=16 |lon_min=52 |lon_sec=55.31 |float=center }} }}'''Břeclav''' (německy ''Lundenburg'') je [[Okres|okresní]] [[město]], ležící v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] 50&nbsp;km jihovýchodně od [[Brno|Brna]] na řece [[Dyje|Dyji]], poblíž hranic s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Má rozlohu 77,19&nbsp;km². Břeclav je důležitou železniční křižovatkou. * Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''24 554''' obyvatel. * Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo '''23 943''' obyvatel. == Historie == Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější [[Pohansko]] (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno. Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil [[kníže]] Břetislav I. pohraniční [[hrad]] pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center [[Morava|Moravy]]. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie Uherská, byla přistavěna mohutná kamenná [[věž]]. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti [[hrad]]u, kde založili (v místě dnešního centra) [[Městys|městečko]] nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení [[Stará Břeclav]]. V 1. polovině 16. století získali [[hrad]] i Novou a Starou Břeclav [[Žerotínové]]; [[hrad]] přestavěli na renesanční [[zámek]]. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství [[konfiskace|konfiskováno]]. Roku 1638 jej získali [[Lichtenštejnové]], vlastnící sousedních [[Valtice|Valtic]] a [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]. Za válek s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav [[Lichtenštejnové|lichtenštejnského]] panství, které daly vzniknout tzv. [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtickému areálu]], byl břeclavský [[zámek]] (který nebyl sídelním) přestavěn v [[romantismus|romantickém]] stylu na umělou zříceninu. Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení [[železnice]] ([[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]]) - příjezd prvního vlaku se konal [[6. červen|6. června]] 1839 - a následné vybudování prvního [[železnice|železničního]] uzlu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]] (1841). Tím byla umožněna [[industrializace]] (v následujících letech vznikl [[cukrovar]], [[pila]], v blízké [[Poštorná|Poštorné]] [[cihelna]] a chemická továrna), [[železnice|železniční]] uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na [[Mikulov]], 1900 na [[Kúty]], [[1901]] do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem [[soudní okres|soudního okresu]], a v září 1872 byla povýšena na [[město]]. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve [[město|městě]] byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po [[Vznik Československa|28. říjnu 1918]]. Připojením [[Valticko|Valticka]] ([[1920]]) se staly součástí [[Československo|Československa]] také [[Dolní Rakousko|dolnorakouské]] obce [[Poštorná]] (její součástí byla i menší západní část moderního [[katastrální území|katastrálního území]] Břeclav s areálem dnešní břeclavské [[nemocnice]]) a [[Charvátská Nová Ves]]. Dosud samostatné [[obec|obce]] [[Stará Břeclav]] a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] bylo [[město]] - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k [[Nacistické Německo|Německu]]. V rámci správních reforem v roce [[1949]] se Břeclav stala sídlem [[okres|politického okresu]]. V letech [[1974]] a [[1976]] byly připojeny sousední [[obec|obce]] [[Poštorná]], [[Charvátská Nová Ves]] a [[Ladná]] a značné části ve středu [[město|města]] byly přestavěny v dobovém duchu ([[Panelový dům|panelová sídliště]]). Od konce 80. let začal útlum [[průmysl]]u v Břeclavi. Roku [[2006]] se znovu osamostatnila místní část [[Ladná]]. [[Soubor:Breclav-2008-27.jpg|thumb|220px|Pivovar Břeclav 1900–1996]] [[Soubor:Breclav-2008-36.jpg|thumb|220px|Kaple sv. Cyrila a Metoděje]] == Pamětihodnosti města a okolí == * Renesanční '''zámek''' vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského [[hrad]]u. Významným motivem [[zámek|zámku]] je [[Arkáda (architektura)|arkádová]] [[pavlač]] na [[Toskánsko|toskánských]] sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena [[Architektura romantismu|romantická]] přestavba do podoby umělé zříceniny. V okolí je [[zámek|zámecký]] [[park]] volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora. * '''Kančí obora''' – starý [[lužní les]] se zbytky starých ramen [[Dyje]], zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká [[obora]] * farní '''[[Kostel svatého Václava (Břeclav)|kostel sv. Václava]]''' na [[náměstí]] T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v [[listopad]]u [[1944]] zničen, na jeho místě byla v roce [[1995]] dokončena moderní [[stavba]] podle návrhu Ludvíka Kolka * '''[[Synagoga (Břeclav)|Synagoga]]''' – halová volně stojící [[stavba]] z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem (1841–1905) v&nbsp;novorománském stylu s [[Maurové|maurskými]] prvky v interiéru; postavena na místě starší [[stavba|stavby]] ze 17. století Pozdně [[romantismus|romantická]] tvorba [[Lichtenštejnové|lichtenštejnské]] stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná [[keramika]] z&nbsp;[[Poštorná|poštorenské]] [[kníže]]cí [[cihelna|cihelny]] (později ''Poštorenské keramické závody'', založeno 1867): * soubor [[stavba|staveb]] v centru [[Poštorná|Poštorné]] - knihovna, zdravotní středisko, [[fara]] (se [[secese|secesními]] motivy), [[škola]] a zejména * farní '''kostel Navštívení Panny Marie''' – dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních [[kaple|kaplí]] a polygonálním kněžištěm, [[Kupule|kopulovitá]] klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo&nbsp;Carla Weinbrennera z let 1895–1898 * obřadní síň '''židovského hřbitova''' s domkem hrobníka z roku 1892; [[hřbitov]] je ovšem staršího původu, nejstarší dochované [[hrobka|hrobky]] z 18. století, [[dominanta|dominantní]] [[Novorenesance|novorenesanční]] [[hrobka]] [[Kuffner]]ů z roku 1899; plundrování [[hřbitov]]a (zejména v 80. letech [[20. století]]) přečkala přibližně pětina původních náhrobků * malá '''kaple sv. Rocha''' (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery Několik dalších drobných církevních památek, především: * '''kaple sv. Cyrila a Metoděje''' v parku před nádražím, [[novogotika|novogotická]] stavba z let 1853-1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila jako provizorium místní katolické farnosti * '''kaple Vzkříšení Páně''' z roku 1875 v prostoru bývalého [[hřbitov]]a na Sovadinově ulici, zrušeného roku 1888 * cca 7 km jižně se nachází významné staroslovanské [[hradiště]] [[Pohansko]] V bezprostředním okolí [[město|města]] se rozkládá '''[[Lednicko-valtický areál]]''' s množstvím drobných památek, zapsaný na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví UNESCO]]. == Vývoj počtu obyvatel == {| class="wikitable" style="text-align:right" !rok !obyvatel |- |1763 |1 587 |- |1787 |2 063 |- |1834 |2 952 |- |1869 |4 597 |- |1880 |6 954 |- |1890 |8 203 |- |1900 |9 126 |- |[[1910]] |11 373 |- |[[1921]] |12 500 |- |[[1930]] |13 689 |- |[[1950]] |11 010 |- |[[1961]] |11 832 |- |[[1970]] |13 531 |- |[[1980]] |23 978 |- |[[1991]] |26 173 |- |[[2001]] |26 713 |- |[[2007]] |24 319 |} Údaje do roku [[1919]] zachycují souhrnný počet [[obyvatel]] samostatných [[obec|obcí]] Břeclav, Břeclav-židovská obec a [[Stará Břeclav]], které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace dokládá klíčový význam [[železnice]] a navazující [[industrializace]] pro vývoj [[město|města]].<br /> V průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]] a krátce po ní přišla Břeclav o [[obyvatel]]stvo [[židé|židovského náboženství]] (4,3% v roce [[1930]]) a [[Němci|německé národnosti]] (11,6% v témže roce). {{RIGHTTOC}} V 70. letech [[20. století]] byly připojeny sousední [[obec|obce]] [[Poštorná]], [[Charvátská Nová Ves]] a [[Ladná]] (ta se roku [[2006]] opět oddělila). == Zima 2022 == Česká vláda je vůbec podivná, místo toho, aby vyřešila, aby Češi kvůli drahým energiím nepřicházeli o práci, a místo toho, aby jela do Břeclavi a vyřešila tam šílenou situaci, kdy '''lidé v zoufalství vyhrožují, že přepadnou banky, aby mohli zaplatit asi&nbsp;nejdražší dodávky tepla do bytů na celém světě''', tak si jede na výlet do Kyjeva, aby tam vyzývala Ukrajince, aby přijeli do Česka zimovat, a aby tam rozhazovala české miliardy&nbsp;!!<br />Přitom na vyřešení neúnosné situace poloviny obyvatel Břeclavi by stačilo pár desítek milionů. '''Cena za teplo a teplou vodu se v Břeclavi''' vyšplhala díky lidojedům fialové vládní party '''ze 2 800 Kč za byt na 14 000 Kč měsíčně !!''' A k tomu mají lidé ještě platit za elektřinu a plyn, a nakupovat nehorázně zdražené potraviny.&nbsp;<ref>[https://www.michalapetr.com/mip-166-masova-imigrace-do-evropy-a-do-ceska-rakusan-chce-trumfnout-dokonce-merklovou/ MIP 166 Masová imigrace do Evropy a do Česka ! Rakušan chce trumfnout dokonce Merklovou !]</ref> == Členění města == [[Soubor:BV_Břeclav.png|thumb|220px|left|Členění Břeclavi]] Břeclav se skádá ze tří katastrálních území a ze tří jim odpovídajících místních částí * '''Břeclav''' * [[Charvátská Nová Ves]] * [[Poštorná]] Do roku 2006 mělo město čtvrtou část a území - [[Ladná|Ladnou]] == Správní území == : ''Související informace můžete najít také v článcích:'' [[Okres Břeclav]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Břeclav]] Břeclav je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Břeclav]] se skládá ze 63 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Břeclav|ORP]] z 18 obcí. == Doprava == [[Soubor:Breclav-2008-37.jpg|thumb|220px|left|Železniční nádraží (2008)]] === Železnice === Břeclav je [[Železnice|železničním]] uzlem [[Evropa|evropského]] významu. Kříží se zde [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. železniční koridor]], po nichž je vedena dálková osobní i [[Nákladní doprava|nákladní]] doprava ve směrech [[Brno]] - [[Praha]] - [[Berlín]] - [[Hamburk]], [[Přerov]] - [[Ostrava]] - [[Polsko]], [[Bratislava]] - [[Budapešť]] a [[Vídeň]]. Významná je i lokální osobní [[železnice|železniční]] doprava (vedle zmíněných tratí ještě [[trať 246]] směr [[Mikulov]] a [[Znojmo]]), od roku [[2008]] začleněná do [[IDS JMK|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] ([[Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje|železniční linky]] R5, S3, S53, S8 a S9). Na regionální [[Trať 247|trati 247]] Břeclav - [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]] je sezónní turistický provoz. === Silnice === Břeclav je také významnou silniční křižovatkou; kolem [[město|města]] vede [[dálnice]] [[D2]], která se tu kříží se silnicí [[I/55]] vedoucí na [[Uherské Hradiště]] a [[Olomouc]] v jednom směru a skrz město na [[hraniční přechod]] do [[Rakousko|Rakouska]] ve směru druhém. V [[Poštorná|Poštorné]] se z ní odpojuje silnice [[I/40]] do [[Mikulov]]a.<br />Současná dopravní situace v Břeclavi je problematická, především z důvodu existence jediné silniční komunikace pro dopravu mezi místními částmi i pro tranzit. Výstavbu alternativního spojení ztěžuje náročný [[Lužní les|lužní]] terén v bezprostředním okolí zástavby. === Městská hromadná doprava === V Břeclavi provozuje [[Bors Břeclav]] a. s. 9 linek [[městská autobusová doprava v Břeclavi|městské autobusové dopravy]], od roku [[2008]] začleněných do [[IDS JMK]] (jako linky 561 až 569). === Říční doprava === Od první dekády [[21. století]] se v Břeclavi rozvíjí turistická [[Vodní doprava v Česku|lodní doprava]] po řece [[Dyje|Dyji]]. Vedle linek na [[Janův hrad]] a [[Pohansko]] byla roku [[2009]] zavedena i "městská linka" mezi [[Stará Břeclav|Starou Břeclaví]] a [[stavidlo|stavidlem]] u [[Poštorná|Poštorné]]. == Věznice Břeclav == '''[[Věznice Břeclav]] '''je jednou z věznic, které se nacházejí na jižní Moravě. Jako samostatný vězeňský objekt působí od 1. ledna [[1997]] a trvale se do ní umisťují pouze muži. Do roku [[2005]] byla věznicí vazební, výkon vazby zajišťovala pro Břeclavsko, Hodonínsko, Uherskohradišťsko a Zlínsko. Oddělení pro výkon trestu odnětí svobody sloužilo pro odsouzené zařazené v dozoru. K 1. lednu [[2006]] se v rámci reprofilace z vazební věznice stala věznice pro odsouzené muže zařazené do výkonu trestu odnětí svobody s [[věznice v Česku|dohledem a s ostrahou]]. == Části města == * '''Břeclav''' * [[Charvátská Nová Ves]] * [[Poštorná]] == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Andrychów]], [[Polsko]] * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Brezová pod Bradlom]], [[Slovensko]] * [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Nový Bor]], [[Česká republika]] * [[Soubor:Flag of Slovenia.png|24px]] [[Šentjernej]], [[Slovinsko]] * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Trnava]], [[Slovensko]] * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Zwentendorf an der Donau]], [[Rakousko]] == Související články == * [[Děkanát Břeclav]] * [[Římskokatolická farnost Břeclav]] == Reference == <references /> * Kordiovský, Emil - Klanicová Evženie (eds.): ''Město Břeclav''. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001. == Souřadnice == {{geo cz|48|45|32.29|16|52|55.31}} == Externí odkazy == * [https://breclav.eu/ Oficiální stránky města Břeclav] * [https://www.muzeumbv.cz/ Městské muzeu, a galerie Břeclav] {{Flickr|Břeclav}}{{Commons|Břeclav}}{{Město Břeclav}}{{Okres Břeclav}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Břeclav| ]] [[Kategorie:Lichtenštejnové]] [[Kategorie:Města na Moravě]] [[Kategorie:Okres Břeclav]] [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce v okrese Břeclav]]

Návrat na stránku „Břeclav“.