Bělgorod

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Белгород с аэростата 5 августа 2014 06.jpg|thumb|240px|Letecký pohled na Bělgorod]] '''Bělgorod''' ({{Vjazyce2|ru|''Бе́лгород''}}) je město v [[Evropa|evropské]] části [[Rusko|Ruska]], 30 km severně od [[Ukrajina|ukrajinských]] hranic ve směru od [[Charkov|Charkova]]. Je centrem [[Bělgorodská oblast|Bělgorodské oblasti]]. Žije zde přibližně 334 000 obyvatel (2023). První ruské město, které získalo titul „[[Město vojenské slávy]]“.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Белгород открывает список «Городов воинской славы» | periodikum = bel.ru | url = https://bel.ru/news/politics/07-05-2007/belgorod-otkryvaet-spisok-gorodov-voinskoy-slavy | jazyk = ru | datum přístupu = 2022-05-02 }}</ref> == Historie == === Před založením Bělgorodu === V oblasti se nacházelo sídlo slovanského kmene Severjanů, které bylo pravděpodobně na počátku 10. století zničeno kočovnými [[Pečeněhové|Pečeněhy]]. V roce 965 byly země v horním toku řeky [[Severský Doněc]] připojeny k Perejaslavskému knížectví. První zmínka o městě Bělgorodu (Bílém městě) je z roku 1237; v této době ho srovnali se zemí [[Mongolové]] při svém [[Mongolský vpád na Rus|vpádu na Rus]]. === Carské období === Roku 1596 car Fjodor I. nařídil znovu založit Bělgorod jako jednu z [[Bělgorodské přeseky|početných pevností]] na obranu [[Muravská cesta|jižních ruských hranic]] proti nájezdům [[Krymští Tataři|krymských Tatarů]]. V roce 1612 byla Bělgorodská pevnost dobyta, vydrancována a vypálena vojskem Polsko-litevské unie. Pro zlepšení obrany a zásobování vodou rozhodla vláda v Moskvě o obnovení pevnosti na novém místě – na nízkém levém břehu Severského Doňce. V letech 1633 a 1634, během Smolenské války, byl Bělgorod dvakrát obléhán [[Záporožští kozáci|záporožskými kozáky]] pod vedením plukovníka Jakova Ostrjanina. V obou případech, ačkoliv jejich vojsko čítalo 5 až 7 tisíc mužů, byli po krvavých útocích a odvážných výpadech posádky donuceni ustoupit. Při druhém obléhání se jim však podařilo vypálit rozsáhlý srubový ostroh přiléhající k vnitřní pevnosti – dědincu. V roce 1646 bylo v souvislosti s výstavbou opevnění [[Bělgorodské přeseky|Bělgorodské obranné linie]] rozhodnuto o přenesení pevnosti na pravý břeh Seveského Doňce, poblíž řeky Vezěnice (také známé jako Vezelica či Vezelka). Toto nové sídlo se stalo centrální částí dnešního Belgorodu. Od roku 1658 byl Bělgorod hlavním městem Bělgorodské obranné linie. Ve stejném roce byl zformován Bělgorodský pluk, rozsáhlé stálé vojenské uskupení zahrnující všechny ozbrojené síly v oblasti Bělgorodské linie, které bylo podřízeno bělgordskému vojvodovi. Vytvoření tohoto pluku vedlo ke vzniku rozsáhlého vojensko-administrativního útvaru – Bělgorodského rozdělu (razrjadu), jenž existoval až do počátku 18. století. Po připojení [[Nové Rusko|Novoruského kraje]] k Rusku a vybudování [[Ukrajinská obranná linie|Ukrajinské obranné linie]] v 18. století strategický význam Bělgorodu výrazně poklesl. Do roku [[1917]] zde sídlila stálá [[Posádka|vojenská posádka]]. === Sovětské období === Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], právě v Bělgorodské oblasti došlo k největší tankové bitvě v dějinách – [[Bitva v Kurském oblouku|bitvě u Kurska]], která se konala hlavně u vesnice [[Prochorovka]]; při bitvě byl zničen barokní Svatotrojický katedrální kostel, pevnost a většina historické zástavby. Tuto krutou událost dodnes připomíná [[památník]] v podobě sloupu z černého mramoru a pamětní desky v dlažbě Katedrálního náměstí. Rekonstruován byl pouze polsko-litevský chrám. Během sovětských dob vznikly ve městě [[univerzita|univerzity]] a vysoké školy, jako je například ''Bělgorodská zemědělská akademie'' nebo ''Bělgorodská státní univerzita'', a Dramatické divadlo (1956). Současnou dominantou města je železná konstrukce televizní věže. == Letecká galerie města == <gallery heights="188" widths="188"> Soubor:Белгород с аэростата 5 августа 2014 02.jpg| Soubor:Белгород с аэростата 5 августа 2014 04.jpg| Soubor:Белгород с аэростата 5 августа 2014 05.jpg| Soubor:Белгород с аэростата 5 августа 2014 07.jpg| </gallery> == Partnerská města == {{Sloupce|2| * {{Flagicon|Germany}} Herne, Německo (1990) * {{Flagicon|Ukraine}} Jevpatorija, Ukrajina (2016) * {{Flagicon|Russia}} Luhansk, Rusko (2012) * {{Flagicon|Serbia}} Niš, Srbsko (2014) * {{Flagicon|Poland}} Opolí, Polsko (2004) * {{Flagicon|Russia}} Orel, Rusko (2012) * {{Flagicon|Ukraine}} Pryluky, Ukrajina (2011) * {{Flagicon|Turecko}} Sevastopol, Turecko (2014) * {{Flagicon|Ukraine}} Vyšhorod, Ukrajina (2012) * {{Flagicon|Russia}} Zaozjorsk, Rusko (2016) }} == Souřadnice == * {{Geo dms|50|36|0|N|s|36|36|0|E|v|type:landmark}} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.gorod-belgorod.ru/ Ruský informační portál – Город Белгород] * [http://www.mojgorod.ru/belgorod_obl/belgorod/index.html Ruská encyklopedie «Мой Город»] * [http://bstu.ru/ Oficiální stránky univerzity Bělgorodskij Gosudarstvennij Technologičeskij Universitět (imeni B.G. Šuchova)] {{Flickr|Belgorod}}{{Commonscat|Belgorod}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bělgorod| ]] [[Kategorie:Bělgorodská oblast]] [[Kategorie:Univerzitní města]] [[Kategorie:Města vojenské slávy]] [[Kategorie:Nositelé Řádu vlastenecké války]]

Návrat na stránku „Bělgorod“.