Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie''' (AVNOJ;[[srbochorvatština|srbochorvatsky]] '''Antifašističko Veće Narodnog Oslobođenja Jugoslavije''') byla politická organizace národněosbozeneckých sil, které získaly určité části okupovaného [[království Jugoslávie]] pod svou kontrolou v časech [[druhá světová válka|druhé světové války]]. AVNOJ bylo hlavní politickým vedením odporu proti okupaci v zemi. V jeho čele stály [[Josip Broz Tito|Titovy]] [[jugoslávští partyzáni|partyzánské síly]]. == Historické události == Po kapitulaci královské armády [[17. duben|17. dubna]] [[1941]] byla Jugoslávie rozdělena mezi [[Německo]], [[Itálie|Itálii]], [[Maďarsko]], [[Bulharsko]] a [[Chorvatsko]]. Komunistická strana Jugoslávie, která patřila k tvrdým odpůrcům a kritikům tehdejšího režimu, se rozhodla založit ozbrojené křídlo, které by bojovalo proti okupantům. Rodící se partyzánské hnutí následně dokázala účinně koordinovat a vést. == První zasedání == [[26. listopad|26. listopadu]] [[1942]] uspořádali partyzánští vůdci Jugoslávie první setkání AVNOJe v [[Bihać]]i, ve městě v nejzápadnějším cípu [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Zde se snažili nejen jednat o situaci v zemi, ale získat také i podporu v zahraničí - uznání že jsou jedinou politickou silou, která má právo jednat za národy Jugoslávie. Cílem tak bylo oslabit exilovou vládu i jiné skupiny v zemi, přesněji [[Četnici|četnické]] hnutí, jehož cílem bylo naopak obnovit monarchii. Proto také nebyli členy rady pouze komunisti, zastupeny byla i další názorové proudy. Titovi komunisté ale celé organizaci předsedali a jejich vliv byl zcela klíčový. Jednání delegátů diskutovalo o následujících klíčových bodech: * [[demokracie]] * práva etnických skupin * nedotknutelnost [[Vlastnictví#Soukromé vlastnictví|soukromého vlastnicví]] * hospodářské svobody Jak rostl vliv [[jugoslávští partyzáni|partyzánských sil]] a význam AVNOJe v zahraničí, začaly být okupační síly na Balkáně znepokojeny. Kapitulace [[Itálie]] a ztráta severní Afriky navíc vyvolala obavu, že by se spojenci mohli na Balkáně vylodit a případně otevřít novou frontu. Němci se proto rozhodli s odporem skoncovat. Roku [[1943]] německá armáda zahájila ofenzívu, jejímž úkolem bylo získat zpět kontrolu nad ztracenými územími. Partyzáni očekávali, že kromě nacistů zaútočí také [[četnici]] pod vedením [[Dragoljub Mihailović|Dragoljuba Mihailoviće]] a proto napadli hlavně jeho jednotky. V březnu 1943 se podařilo německou armádu zastavit a získat kontrolu na územích ovládaných četniky, tedy hlavně hornaté a dobře bránitelné oblasti - [[Hercegovina|Hercegovinu]] a [[Černá Hora|Černou Horu]]. Mezitím v květnu Němci, Italové, Bulhaři a NDH provedli útok proti partyzánům v údolí řeky [[Sutjeska|Sutjesky]]. Silám odporu se podařilo sevření prolomit a postupně (v září) ovládnout i území na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]], které doposud kontrolovali Italové. To umožnilo, aby mohla být partyzánům doručena pomoc od západních spojenců, kteří již nyní komunistické síly plně uznávaly. == Druhé zasedání == [[Soubor:AVNOJ Jajce-2005.jpg|right|thumb|Budova v Jajce, kde se konalo druhé zasedání Rady]] Druhé zasedání protifašistické rady se konalo v [[Jajce]], v období od [[21. listopad|21. listopadu]] do [[29. listopad|29. listopadu]]. Tito prohlásil AVNOJ vedoucím orgánem v zemi. Byly dále konkretizovány body poválečného zřízení země: * Bude vytvořena federativní Jugoslávie, založená na právu sebeurčení. V souladu s tím bylo plánováno, že jihoslovanské národy, tedy nyní již [[Srbové]], [[Chorvati]], [[Slovinci]], [[Makedonci]] a [[Černohorci]] (nikoliv již pouze Srbové, Chorvati a Slovinci jako v časech království) budou mít jednotná práva ve všech republikách. Byl tedy přijat [[Sovětský svaz|sovětský]] model decentralizace státu a vícestupňové federace (tzn. jednotlivé celky mají na svém území další ještě podřízené jednotky). * Bude vytvořena [[národní rada osvobození Jugoslávie]] se sídlem v Jajce a bude fungovat jako dočasná vláda. * Tito se stane [[maršál]]em Jugoslávie a premiérem. * AVNOJ bude moci uzvaírat smlouvy za jugoslávskou vládu v zahraničí. * Král [[Petr II. Karađorđević|Petar II. Karađorđević]] neusedne na trůn a nenavrátí se do vlasti do okamžiku, než se v [[referendum|referendu]] rozhodne o statusu [[monarchie]]. [[Sovětský svaz|Sovětská]] strana, na kterou partyzáni spoléhali, byla silně znepokojena skutečností, že se o tomto zasedání nedozvěděla. Západní spojenci rozhodnutí AVNOJe podpořili, neboť museli uznat skutečnost, že se jednalo o radu jediné organizace, která byla schopná proti fašistům aktivně bojovat. Navíc partyzáni získávali již delší dobu nejen morální, ale i materiální podporu ze strany západních spojenců. V souvislosti s projektem federalizace byly zřízeny další rady pro jednotlivé budoucí [[svazová republika|svazové republiky]], které se staly de facto zárodky budoucích orgánů těchto celků. Měly víceméně stejný název, avšak se nazývaly Zemské antifašistické rady (Zemsko antifašističko vijeće...). V prosinci [[1943]] se [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelt]], [[Winston Churchill|Churchill]] i [[Josif Stalin|Stalin]] dohodli na podpoře programu partyzánů. A to i přesto, že [[Spojené království|Velká Británie]] stále ještě sympatizovala s exilovou vládou v čele s králem. == Třetí zasedání == Třetí zasedání AVNOJe se konalo již po porážce okupantů od 7. do 10. srpna 1945. AVNOJ se zde prohlásil za dočasné národní shromáždění účinné do doby, než bude svoláno Ústavodárné shromáždění. Původní delegáty této rady doplnili ještě poslanci zvolení ve volbách roku [[1938]], kteří nebyli kompromitováni kolaborací s okupanty. [[11. listopad|11. listopadu]] [[1945]] se konaly volby do Ústavodárného shromáždění. V nich kandidáti Národní fronty získali 96 % hlasů. Národní skupština následně vyhlásila [[29. listopad|29. listopadu]] 1945 Federativní lidovou republiku Jugoslávii (FLRJ), jako federativní stát šesti rovnoprávných republik. == Reference == {{Commonscat|AVNOJ}} * [[Kategorie:Komunismus]] [[Kategorie:Jugoslávský odboj během druhé světové války]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie“.