Anna Letenská

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Anna Letenská''', rozená Svobodová, provdaná Čalounová (* 29.srpna [[1904]], Nýřany u Plzně – 24.října [[1942]], koncentrační tábor [[Mauthausen]]) byla česká divadelní a filmová [[herečka]]. == Život a divadlo == Narodila se v herecké rodině, jako jedno ze šesti dětí. Otec Oldřich (1872–[[1939]]) byl hercem a režisérem (naposledy v Jihočeském divadle), matka Marie (1871–[[1960]]) byla herečkou (členka divadelní kočovné společnosti). Její sestra Růžena Nováková (1899–1984) se stala také herečkou. Začínala jako dítě v kočovné div. společnosti u Tuttrů, první angažmá v roce [[1919]] získala u div.společnosti Suková-Kramuelová, kterou její otec po návratu z první světové války vedl. Následovalo působení v Jihočeském národním divadle v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a pokračovala v div.společnosti Alferiho. V roce [[1925]] se v [[Třeboň|Třeboni]] na jedné štaci vdala za člena souboru, mladokomika Ludvíka Hrdličku, užívajícího oficiálně pseudonym „Letenský“. Ještě v roce [[1925]] se jim narodil syn Jiří, pozdější režisér Beskydského divadla. <ref> J.M.Kvapil: ''Podoba Anny Letenské''. In: Divadelní zápisník, roč. [[1948]], č.1, str. 18</ref> Následovalo působení v divadlech v [[Košice|Košicích]], [[Olomouc|Olomouci]] a [[Bratislava|Bratislavě]] (zde vytvořila dokonce Dulcineu v [[Viktor Dyk|Dykově]] Zmoudření dona Quijota). Krátce působila také v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]] a spolupracovala s Československým rozhlasem.<ref>Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek Františka Filipovského'', Novinář, [[1982]], str. 188</ref> V roce [[1939]] <ref> František Černý: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str. 268</ref> nastoupila do [[Divadlo na Vinohradech|Vinohradského divadla]], kde působila do roku [[1942]]. <ref> Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] - Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str. 53, 193, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref> Tehdejší nově jmenovaný vrchní režisér činohry [[František Salzer]] <ref> [[Vladimír Hlavatý]]: ''Monolog herce z Vinohrad'', Melantrich, Praha, [[1984]], str.&nbsp;157 </ref> ji obsadil do několika zajímavých rolí, kde mohla uplatnit svůj nesporný talent. Byla hodnocena jako nejvýraznější komická herečka mezi svými vrstevnicemi. <ref> František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, [[1978]], str.&nbsp;268 </ref> Po rozchodu s manželem v roce[[1941]] se znovu vdala. Její druhý manžel [[architekt]] Vladislav Čaloun byl zatčen 17.7.[[1942]] za pomoc při ukrývání pachatelů atentátu na [[Reinhard Heydrich|R.Heydricha]]. Poté odešla A.Letenská z Divadla na Vinohradech (30.8.1942) a nastoupila do divadla [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]], kde ještě začala studovat roli Vojnarky ve hře [[Alois Jirásek|A.Jiráska]]. <ref> J.M.Kvapil: Podoba Anny Letenské. In: Divadelní zápisník, roč. [[1948]], č.1, str.&nbsp;19</ref> Gestapem měla povolené každodenní návštěvy manžela v Petchkově paláci a zde byla 3.9.[[1942]] zatčena. Bylo to těsně po dokončení posledního jejího filmu „''Přijdu hned''“. Dne 5.9.1942 byla převezena do Malé pevnosti v [[Terezín|Terezíně]] a následně do [[Mauthausen|Mauthausenu]], kde byla 24.10.1942 popravena. Její manžel byl popraven o tři měsíce později, v lednu [[1943]]. Anna Letenská byla po válce vyznamenána in memoriam Československým válečným křížem. V Divadle na Vinohradech ji byla dne 30.11.[[1947]] <ref> J.M.Kvapil: ''Podoba Anny Letenské''. In: Divadelní zápisník, roč. [[1948]], č.1, str.&nbsp;22</ref> odhalena busta, umístěná na 1.divadelním balkóně. V roce [[1948]] byla po A.Letenské pojmenována dřívější ulice „V Pštrosovce“, spojující náměstíčko za Vinohradským divadlem s Vinohradskou ulicí a Riegrovými sady. <ref> Jiří Žák a kol.: ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] - [[2007]] - Vinohradský příběh'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;189, ISBN 978-80-239-9603-6</ref> Osud A.Letenské se stal námětem pro povídku Norberta Frýda, nazvanou „Kat nečeká“, podle níž natočil režisér [[František Filip]] v roce [[1971]] stejnojmenný film s [[Jiřina Bohdalová|Jiřinou Bohdalovou]] v hlavní roli. === Vybrané divadelní role (Vinohradské divadlo) === *[[1938]] E.Rice: ''Postranní ulice'', role: žena Jonnesova, režie [[František Salzer]] *[[1939]] H.v.Kleist: ''Rozbitý džbán'', Marta Rullová, režie František Salzer *1939 [[William Shakespeare|W.Shakespeare]]: ''Veselé ženy windsdorské'', Paní Vodičková, režie Bohuš Stejskal *1939 A.Pacovská: ''Chudí lidé vaří z vody'', Marie, režie [[Jiří Plachý]] *[[1940]] [[Josef Kajetán Tyl|J.K.Tyl]]: ''Strakonický dudák'', Kordula, režie Gabriel Hart *1940 K.R.Krpata: ''Mistr ostrého meče'', Katovka-Rosina, režie František Salzer *1940 G.Hauptmann: ''Bobří kožich'', Wolfová, režie [[František Salzer]] *[[1941]] A.N.Ostrovskij: ''Bouře'', Varvara, režie František Salzer *[[1941]] A.Pacovská: ''Vdovin g''roš, Pelikánová, režie [[Jiří Plachý]] == Film == V letech [[1937]]–[[1942]] vystupovala v menších rolích ve 25 českých filmech. Debutovala v roce [[1937]] ve filmu ''Kříž u potoka'', v roli děvečky (režie M.Jareš). Jejím posledním dokončeným filmem byl v roce [[1942]] v režii [[Otakar Vávra|Otakara Vávry]] film ''Přijdu hned'', kde měla roli domovnice Koubkové. Film se dostal do kin až dva měsíce po její smrti. === Vybrané filmové role === *[[1937]] ''Kříž u potoka'', děvečka, rež. [[Miloslav Jareš]] *[[1938]] ''Milování zakázáno'', Netušilová, rež. [[Miroslav Cikán]], [[Karel Lamač]] *[[1939]] ''Mořská panna'', Hrdá, rež. Václav Kubásek *[[1940]] ''Babička'', paní správcová, rež. [[František Čáp]] *1940 ''Minulost Jany Kosinové'', Sutnarova žena, rež. Jan Alfréd Holman *1940 ''Čekanky'', Marie, rež. [[Vladimír Borský]] *[[1941]] ''Pražský flamendr'', posluhovačka, rež. Karel Špelina *1941 Z českých mlýnů, Anežka, rež. Miroslav Cikán *[[1942]] Valentin Dobrotivý, zřízencova žena, rež. [[Martin Frič]] *1942 ''Ryba na suchu'', Kučerová, rež. [[Vladimír Slavínský]] *1942 ''Městečko na dlani'', Marie, rež. [[Václav Bínovec]] *1942 ''Přijdu hned'', domovnice Koubková, rež. [[Otakar Vávra]] == Herci o Anně Letenské == * ''' [[František Filipovský]] ''' : "Anna Letenská umřela v koncentračním táboře. Spoluvězeňkyně, které se po válce vrátily, vyprávěly, že kolem ní panovala i v nejtěžších chvílích dobrá, uklidňující nálada. I v lágru rozdávala svou veselost. Dokonce prý z hadříků ušila panáčky, jakési loutky, karikující táborové panstvo. Vymýšlela si k nim humorné průpovídky a bavila své přátele. Až do poslední chvíle potvrzovala, že byla bohem nadaným komikem."<ref>Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, [[1982]], str.&nbsp;190</ref> * ''' [[Vladimír Hlavatý]] ''' : "Anka, jak si přála, abychom ji říkali, se projevila záhy jako vynikající talent. Anna byla přátelská, milá, čestná povaha, neschopná komukoliv odepřít pomoc. A to bylo osudné." <ref>Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str.&nbsp;157-8</ref> * ''' [[Zdeněk Štěpánek]] ''': "Jaká to byla znamenitá herečka! V samém rozkvětu jejího umění tak tragický konec!" <ref>[[Zdeněk Štěpánek|Z.Štěpánek]]: [[Herec]], Mladá fronta, Praha, [[1964]], str.&nbsp;245-6 </ref> === Literatura === *[[Bohumil Bezouška|B.Bezouška]], V.Pivcová, J.Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec|Jana Pivce]],'' Odeon, Praha, [[1985]], str.&nbsp;66, 71, 73, 205, 207, 239, 242 *[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str.&nbsp;240, 258, 268 *[[Vladimír Hlavatý]]: ''Monolog herce z Vinohrad'', Melantrich, Praha, [[1984]], str.&nbsp;157–8, 161 *J.M.Kvapil: ''Podoba Anny Letenské''. In: Divadelní zápisník, roč. [[1948]], č.1, str.&nbsp;16-22 *[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad Barrandovem'', Rybka Publisher, Praha, [[2006]], str.&nbsp;114–121, 123, 208, ISBN 80-86182-51-7 * V.Müller a kol.: ''Padesát let Městských divadel pražských [[1907]] – [[1957]]'', vyd.Ústřední národní výbor hl.m.Prahy, Praha, [[1958]], str.&nbsp;116–7, 179 *Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;53, 61–2, 193, ISBN 978-80-239-9604-3 *[[Zdeněk Štěpánek|Z.Štěpánek]]: ''Herec'', Mladá fronta, Praha, [[1964]], str.&nbsp;245-6 *Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek [[František Filipovský|Františka Filipovského]]'', Novinář, [[1982]], str.&nbsp;136, 188–9, 190 * Jiří Žák a kol.: ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský příběh'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;186–9, ISBN 978-80-239-9603-6 == Reference == <references /> == Externí odkazy == *České Filmové Nebe, cfn.cz: http://www.kinobox.cz/cfn/osoba/20246-anna-letenska *Osobnosti.cz: http://zivotopis.osobnosti.cz/anna-letenska.php *Česko-Slovenská filmová databáze: http://www.csfd.cz/herec/24507-anna-letenska/ *http://www.tvcentrum.com/clanky/6538/posledni-role-anna-letenska-v-cyklu-ct-neznami-hrdinove-16-3/ *Filmová databáze FDb.cz: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/20246-anna-letenska.html?PHPSESSID=a9d74a870f153f4b05cb9e34866e7ed6 *Česká televize: http://www.ceskatelevize.cz/program/1095927644-23.08.2009-09:45-1.html *http://www.rozkvetlekonvalinky.estranky.cz/clanky/herecky/anna-letenska {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:České herečky]] [[Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů]]

Návrat na stránku „Anna Letenská“.