Amsterdam

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Amsterdam Collage.png|thumb|250px|Dominanty města Amsterdam (2013)]] {{Infobox sídla světa | jméno = Amsterdam | foto = Soubor:Along the canal Crop.jpg | znak = Soubor:Wapen_van_Amsterdam_bewerkt.PNG | vlajka = Soubor:Flag of Amsterdam.png | pojem.vyšší.celek = provincie | název.vyšší.celek = Severní Holandsko | pojem.nižší.celek = obec | název.nižší.celek = Amsterdam | rozloha = 219,07 | obyvatelé = 738 434 | rok = 2005 | hustota = 3 371 | souřadnice = {{coor dm|52|22|N|s|4|52|E|v|type:city(740000)}} | nad.výš = 0 | PSČ = 1011 | telefon = +31 20 | starosta = Job Cohen | admin.děl = | etnické.složení = | nábož.složení = | web = www.amsterdam.nl | mapa = Soubor:LocationAmsterdam.png }}'''Amsterdam''' je [[hlavní město]] [[Nizozemsko|Nizozemska]] od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, tyto instituce mají své sídlo v [[Den Haag]]. V současnosti je největším [[Nizozemsko|nizozemským]] městem, jeho finančním a kulturním centrem. Ve městě žije 761 395 obyvatel (sčítání lidu z 31. května 2009), kteří se hlásí ke 177 různým národnostem (duben 2009). Amsterdam je jedním z měst konurbace [[Randstad]]. == Historie == [[Soubor:Cornelis anthonisz vogelvluchtkaart amsterdam.JPG|thumb|left|200px|Amsterdam v roce 1544]] Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály. Nízká hladiny vody byla v kanálech udržována díky přehradám. Ve 13. století byla přehrada vztyčena v ústí řeky Amstel, tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník Floris V osvobozuje jeho obyvatele od poplatků. Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od 14. století město vzkvétá zejména díky obchodu s [[hanza|hanzovními]] městy, např. s Hamburkem. Od 15. století je obchodně nejdůležitějším holandským městem. Město se dále roziřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech. Nizozemská vzpoura proti Filipu II. Španělskému v 16. století vyústila v Osmiletou válku, která nakonec vedla ke vzniku nezávislé [[Republika spojených nizozemských provincií|Republiky spojených nizozemských provincií]]. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se [[Židé]] ze [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]], bohatí obchodníci z [[Antwerpy|Antwerp]] a [[Hugenot]]i z [[Francie]] uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná [[migrace]] vzdělaných lidí z [[Flandry|Flander]] pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané [[Nizozemština|nizozemštiny]]) a udělala z Amsterdamu obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 000 obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 000 a na konci 17. století 200 000 obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen [[Londýn]], [[Paříž]] a [[Neapol]] měla v té době srovnatelný počet obyvatel. [[Soubor:Amsterdam airphoto.jpg|thumb|240px|Historické centrum Amsterdamu]] Sedmnácté století je považováno za „Zlaté období“ Amsterdamu. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem [[Evropa|Evropy]]. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Afrika|Afriky]], dnešní [[Indonésie]] a [[Brazílie]] a představovalo základnu mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v [[Nizozemská Východoindická společnost|Nizozemské východoindické společnosti]] a v Nizozemské západondické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které se staly základem tvorby nizozemských [[kolonie|kolonií]]. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská [[burza]] byla první na světě s nepřetržitým provozem. [[Soubor:Amsterdam Anne Frank.jpg|thumb|left|200px|Socha Anny Frankové]] Osmnácté a 19. století se nesou ve znamení poklesu prosperity Amsterdamu. Války [[Nizozemsko|Nizozemska]] se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] a [[Francie|Francií]] si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během Napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení [[Nizozemské království|Nizozemského království]] v roce 1815 se vše začalo obracet k lepšímu. Na konci 19. století zasáhla město [[Industrializace|Průmyslová revoluce]]. Byl postaven ''Amsterdamsko-rýnský kanál'', který přímo spojil město s [[Rýn]]em a ''Severomořský kanál'' spojil přístav se [[Severní moře|Severním mořem]]. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu. Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. V této době byla postavena muzea, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw). Během [[První světová válka|1. světové války]] bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin. V průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]] okupovala město [[Německo|německá]] vojska. Více než 100 000 [[Židé|Židů]] bylo deportováno, nejznámější z nich se stala mladá dívka, [[Anna Franková]]. Tímto byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města. == Znak města == Znak města Amsterdamu se skládá ze tří [[Ondřejský kříž|ondřejských křížů]] uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je ''Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig'' („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno královnou [[Wilhelmina|Wilhelminou]] v roce [[1947]] jako reflexe na hrdinství občanů města během [[Druhá světová válka|2. světové války]]. == Obyvatelstvo == [[Soubor:Opposites Attractive Flickr.jpg|thumb|240px|Ve městě můžete potkat mnoho krásných lidí]] [[Soubor:Shopping in Amsterdam FLICKR.jpg|thumb|240px|Nakupování ve městě je velmi příjemné]] V Amsterdamu po staletí žijí obyvatelé různých národností. Od 15. století v něm hledali svobodu náboženského vyznání francouzští Hugenoti, protestanští [[Vlámové]] a [[Židé]], Frísové, [[Němci]] a [[Skandinávci]] do Amsterdamu přicházeli za prací. Mezi 15. a 19. stoletím byla nejpočetnější skupina imigrantů z Německé říše. Když se v roce 1911 [[Čína]] stala republikou, odešel větší počet Číňanů do zahraničí. Někteří zůstali v Nizozemí. Z této doby pochází čínská čtvrť v Amsterdamu. Od padesátých let přicházeli obyvatelé Surinamu a Nizozemských Antil. Tato území patřila do Nizozemského království a jeho obyvatelé byli zákonem oprávněni vstupovat na území evropského Nizozemí. Obnova po druhé světové válce vyžadovala mnoho pracovních sil. Hospodářská situace se v padesátých letech vyvíjela velmi příznivě a chyběli pracovníci na místech vyžadujících nízkou kvalifikaci. Do Nizozemí a dalších západoevropských zemí přicházeli hostující dělníci (tzv. gastarbeitři) na základě mezivládních dohod. První dohoda byla uzavřena s Itálií v roce 1960, následovaly dohody se Španělskem, Portugalskem, Řeckem, Jugoslávií. Obdobné dohody byly uzavřeny s Tureckem a Marokem. Za hostujícími dělníky přicházely jejich rodiny. V roce 1973 se plně rozvíjí ekonomická krize a evropské státy se pokusily imigraci zastavit. Další vlna imigrantů byla ze zemí východního bloku, hlavně z Maďarska a Polska. V devadesátých letech západní Evropa (včetně Nizozemí) přijímala uprchlíky ze Somálska, zemí bývalé Jugoslávie, Íránu nebo Iráku. V roce 1998 bylo Nizozemí po Švýcarsku zemí s nejvyšším počtem uprchlíků v poměru k populaci země. Nizozemci, kteří žili v Amsterdamu, se ve větším počtu stahovali do měst v okolí (Almere, Amstelveen, Haarlem, Purmerend a Zaandstad). V roce 2008 mělo 30 % obyvatel tohoto města původ v zemích mimo Evropu, tento podíl je v rámci celého Nizozemí 9 % ( (podle údajů Nizozemského statistického úřadu). V Amsterdamu žijí obyvatelé 177 různých národností. Následují ho [[Antverpy]] se 164 národnostmi, [[Wageningen]] se 152 národnostmi a [[New York]] se 150 národnostmi. == Pamětihodnosti == Historické centrum Amsterdamu pochází ze 17. století, které v Nizozemí nazývají Zlatým věkem. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města. Tři nejznámější kanály se nazývají Herengracht (kanál pánů), Kaizersgracht (kanál císařů) a Prinsengracht (kanál princů). === Muzea === Město je proslaveno muzei. Na náměstí Museumplein se nalézají [[Rijksmuseum]], největší muzeum v Nizozemí, a Van Goghovo muzeum. Ve dvou stech sálech Rijksmusea jsou zachyceny nizozemské dějiny. Největší část jeho sbírek tvoří díla nizozemských malířů ze 17. století. Nejznámějším obrazem v tomto muzeu je [[Noční hlídka (obraz)|Noční hlídka]] od [[Rembrandt van Rijn|Rembrandta]]. Van Goghovo muzeum prezentuje největší sbírku obrazů [[Vincent van Gogh|Vincenta van Gogha]] na světě. Je v něm uložena také velká část dopisů, které malíř psal svému bratru Theovi. Jsou v něm díla [[Paul Gauguin|Paula Gauguina]], [[Claude Monet]]a, [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]] a [[Henri de Toulouse-Lautrec]]a. Vyhledávané je také Stedelijk muzeum prezentující moderní umění. Hojně navštěvovaný je dům, ve kterém [[Anna Franková]] během druhé světové války psala svůj deník, který byl pak vydán v mnoha jazycích. == Doprava == [[Soubor:Ams pristav.JPG|thumb|220px|SAIL Amsterdam]] Hromadná doprava v Amsterdamu zahrnuje: * vnitrostátní a mezinárodní [[železnice|železniční]] spojení * 3 linky [[metro|metra]] * 1 trasa [[městská železnice|městské železnice]] * 17 [[tramvaj]]ových tras * mnoho autobusových linek * autobusová doprava vnitrostátní i mezinárodní * několik [[trajekt]]ů přes [[IJ]] pro pěší a cyklisty (zdarma) * lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] Nová trasa metra, „Severojižní trasa“ (''Noord/Zuidlijn'') a nová tramvajová trasa na [[IJburg]] (nová čtvrť vystavěná na umělém ostrově) jsou v současnosti ve výstavbě. Většina lidí v Amsterdamu jezdí po městě na [[bicykl]]u. Ve městě je vybudován systém cyklostezek. Jízda autem v centru je velmi komplikovaná kvůli dopravním zácpám a problémům s parkováním. Letiště [[Schiphol]], vzdálené asi 20 minut vlakem od centra Amsterdamu, je největším [[letiště]]m v Nizozemsku a čtvrté největší v Evropě. Za rok odbaví asi 40 milionů cestujících a je domovským letištěm společnosti [[KLM]]. Město leží na řekách [[Amstel]] a [[Ij]], které v něm ústí do moře. Amsterdamský přístav je mořským kanálem spojen se [[Severní moře|Severním mořem]]. Každé léto se v amsterdamském přístavu koná přehlídka lodí SAIL Amsterdam. == Panorama == {{Panorama1 |Fotovyska=378 |Sirkaobrazku=1400 |Nazevfoto=Amsterdam_Amstel.jpg |Popisek1=Řeka Amstel v Amsterdamu |Popisek2=Řeka Amstel v Amsterdamu (2005)}} == Sport == Amsterdam je domovským městem týmu [[Ajax Amsterdam]]. Sídlem týmu je moderní [[Amsterdam ArenA]], umístěná na jihovýchodě města. Ajax sdílí stadion s týmem [[americký fotbal|amerického fotbalu]] [[Amsterdam Admirals]], který v roce 2005 vyhrál poprvé v historii [[World Bowl]]. V roce [[1928]] se v Amsterdamu konaly [[Letní olympijské hry 1928|IX. letní olympijské hry]]. Olympijský stadion, postavený pro tyto hry, byl zrekonstruován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím. == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Mozambique.png|24px]] [[Beira (Mosambik)|Beira]], [[Mosambik]] * [[Soubor:Flag of Nicaragua.png|24px]] [[Managua]], [[Nikaragua]] * [[Soubor:Flag_of_the_People's_Republic_of_China.png|24px]] [[Peking]], [[Čína]] * [[Soubor:Flag of Bosnia and Herzegovina.png|24px]] [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] * [[Soubor:Flag of Canada.png|24px]] [[Montreal]], [[Kanada]] == Významní rodáci == * Nicolaes Tulp, roz. ''Claes Pieterszn.'' (1593–1674), chirurg a lékař Jana Amose Komenského * Rembrandt van Rijn (1606–1669), malíř * Baruch Spinoza (1632–1677), filosof * [[Johan Cruyff]] (1947), fotbalista * [[Dennis Bergkamp]] (1969), fotbalista * [[André Hazes]] (1951–2004), zpěvák * [[Ruud Gullit]] (1962), fotbalista == Externí odkazy == * [http://www.holandsko.cz/amsterdam Amsterdam, Holandská informační turistická kancelář] (informace a zajímavosti z Amsterdamu - česky) * [http://holandsko.org/amsterdam Amsterdam (Holandsko.org)] (informace o Amsterdamu) * [http://www.concertgebouw.nl/ Concertgebouw] (koncertní hala) * [http://encarta.msn.com/encyclopedia_761571666/Amsterdam_(The_Netherlands).html Heslo Amsterdam v encyklopedii Encarta] * [http://wikitravel.org/en/Amsterdam Průvodce po Amsterdamu] z projektu [http://wikitravel.org/en/Main_Page Wikitravel] * [http://amsterdam.nl/ Oficiální stránka města] ([http://www.iamsterdam.com/ Anglická verze]) * [http://www.rijksmuseum.nl/ Rijksmuseum] (Národní muzeum) * [http://www.vangoghmuseum.nl/ Van Goghovo muzeum] * [http://www.atlas.amsterdam.nl/asp/get.asp?map_width=600&map_height=450&view=&laag=topografie&xdl=Stadsplattegrond&xsl=Default&zoekstraat=&huisnummer=&postcode=&panning=true&point=true&minx=120873.52&maxx=122457.52&miny=486413.04000000003&maxy=487601.04000000003&zoom=80000 Velmi podrobná mapa města] * [http://www.olympisch-stadion.net/ Stránka olympijského stadionu] * [http://www.amsterdaminsite.nl/adam.en/ Ulice centra Amsterdamu] Klepnutím na fotografie můžete procházet skrz město * [http://www.gvb.nl/ Dopravní podnik města Amsterdamu] {{Flickr|Amsterdam}}{{Commonscat|Amsterdam}}{{Nizozemské království}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Amsterdam| ]] [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [[Kategorie:Města v Nizozemsku]] [[Kategorie:Severní Holandsko]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Amsterdam“.