Ústí nad Labem

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox statutární město| název = Ústí nad Labem | znak = Image:Usti znak.gif | foto = Image:Usti_nad_labem.jpg | popisek.foto = Centrum Ústí nad Labem, pohled z Větruše. | vlajka = Image:Flag of Usti nad Labem.png | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] | okres = Ústí nad Labem | ob.roz.půs = '''Ústí nad Labem''' | pov.ob = '''Ústí nad Labem''' | země = [[Čechy]] | NUTS3 = CZ042 | NUTS4 = CZ0427 | NUTS5 = CZ0427 554804 | nad.výš = 218 | výměra = 93,95 | obyvatelé = 98 862 | obyv.datum = 4.12.2009 <ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/ustin/index.html]</ref> | zem.šíř = 50° 39' 30" s. š. | zem.dél = 14° 02' 30" v. d. | PSČ = 400 01 | početč = 22 | početk = 26 | zsj = 89 | počet.m.č = 4 | adresa = Magistrát&nbsp;města Ústí&nbsp;nad&nbsp;Labem<br />Velká hradební 2336/8<br />401&nbsp;23&nbsp;&nbsp;Ústí&nbsp;nad&nbsp;Labem | web = www.usti-nl.cz | email = podatelna.magistrat@mag-ul.cz | primátor = Mgr. Jan Kubata | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ústí nad Labem |lat_deg=50 |lat_min=39 |lat_sec=30 |lon_deg=14 |lon_min=2 |lon_sec=30 |float=center }} }} '''Ústí nad Labem''' ([[němčina|německy]] ''Aussig an der Elbe'') je [[statutární město]] na severozápadě [[Čechy|Čech]], centrum [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]] a [[okres]]u [[okres Ústí nad Labem|Ústí nad Labem]]. Do roku [[1990]] zde sídlil také krajský národní výbor [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]]. Sedmé největší město České republiky. == Etymologie == Název místa byl patrně, vzhledem k poloze na soutoku dvou řek, odvozen ze staročeského slova ustie (= ústí). V německém jazyce se používá nejméně od 15. století název pozměněný na ''Aussig an der Elbe''. V latinských zápisech je doložen z roku 1368 (v zápisech pražských benediktinů u sv. Jiří) název ''Vsk super Albium''. V nadpisu ''Městské knihy soudní a pamětní'', založené roku 1438 v rámci obnovy města 12 let po dobytí husity a vedené do roku 1514 (ISBN 80-86197-44-1), byl užit název ''Austia super Albea''. Pamětní kniha byla psaná nejprve latinsky, od roku 1440 některé zápisy též německy a roku 1474 se objevuje čeština, která kolem roku 1490 převážila. V nadpise knihy testamentů vedené v letech 1504–1585 se město označuje ''Ausigh super Albea'', zápisy se střídají také ve třech jazycích, zpočátku převažuje čeština. == Dějiny == === Přemyslovci a předhusitská doba === Oblastí s nejstarší historickou tradicí je okolí nedaleké obce [[Stadice]] ležící v údolí řeky Bíliny. Český kronikář Kosmas sem přisuzuje děj pověsti o založení české královské [[dynastie]], rodu Přemyslovců. Podle jeho vyprávění byl právě zde bájný Přemysl Oráč vyzván, aby opustil svůj pluh, oženil se s kněžnou [[Libuše (kněžna)|Libuší]] a usedl na [[kníže]]cí stolec. Dynastie Přemyslovců Čechám vládla přibližně od roku 800 až do roku 1306. Přemysl Otakar II. povýšil Ústí na město, pravděpodobně v polovině 13. století. Výsady, které město dostalo od svého zakladatele, potvrdil a rozšířil Jan Lucemburský. Město se řídilo magdeburským právem, mělo svobodné právo plavby i právo mílové. === Husitské války === Během husitských válek bylo město (obsazené [[Míšeň|míšeňským]] markrabětem) obléháno husity a boje vyvrcholily v létě 1426 bitvou v místech, kterému se od té doby říká ''Na Běhání''. Jak název napovídá, německá vojska byla poražena. Poté se vlády v Ústí ujal Jakoubek z Vřesovic. Dobové [[kronika|kroniky]] uvádějí, že vítězové kupodivu nechali dál pokojně žít německé obyvatelstvo. Na rozdíl od řady jiných královských měst Ústí nezískalo během husitských válek žádné pozemky a prestiž města v následujícím období poklesla.''' === Rozvoj v druhé polovině 16. století === Vrcholného rozvoje dosáhlo město v druhé polovině 16. a v prvém desetiletí 17. století. Díky tomu, že se nezúčastnilo nezdařeného povstání proti Ferdinandovi I. Habsburského roku 1547, nebylo potrestáno a domohlo se alespoň relativní hospodářské prosperity. Od druhé poloviny 16. století dochází v Ústí především v důsledku [[imigrace]] obyvatelstva k značnému posílení německého živlu, který postupně převládl. === Úpadek po třicetileté válce === Třicetiletá válka, během níž se Ústí stalo sedmkrát obětí nejrůznějších tažení, přinesla městu velký úpadek. Ten byl také příčinou vleklé populační krize trvající déle než dvě století. V následujících letech zůstalo Ústí nad Labem po dlouhou dobu jen malým zemědělským střediskem s počtem obyvatel nepřesahujícím 2&nbsp; 000 a to až do roku 1830, kdy v důsledku bouřlivého průmyslového rozvoje začala populace neobvykle narůstat. V okolí obcí [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]], [[Přestanov]], [[Stradov]], [[Žandov]] a [[Telnice]] zuřila v létě roku 1813 po [[Slavkov u Brna|Slavkovu]] druhá největší bitva napoleonských válek svedená na&nbsp;rakouském území. 29. – 30. srpna proběhla bitva u Přestanova a Chlumce, následovaná celou řadou místních potyček, které vyvrcholily 16. – 17. září téhož roku větší bitvou u [[Varvažov]]a. Tyto události připomíná několik pomníků. === Rozvoj v 19. století === [[Soubor:Ústí nad Labem - Hradiště.jpg|left|thumb|Hradiště - jedna z mála původních ulic v centru města, která unikla válečnému bombardování i plošným demolicím v období socialismu.]] [[Soubor:Ústí nad Labem, Centrum, Městské lázně.JPG|left|thumb|Městské lázně od vídeňského architekta Petera&nbsp;Paula&nbsp;Branga jsou příkladem kvalitní historizující architektury začátku 20.&nbsp;století.]] Prudký průmyslový rozvoj společně se vzkvétající říční a železniční dopravou spolu s vzrůstajícími těžebními aktivitami město poznamenávaly závažnými negativními přeměnami. Ekonomický růst ovšem také přinesl i mnohé významné změny pozitivní. V období let 1800 až 1830 bylo po dlouhých desetiletích stagnace postaveno prvních dvacet domů, z nich větší část na Skřivánku, v místech známých jako Uhelný lom (Kohlbruch). Středověké a&nbsp;renesanční městské [[Hradba|hradby]], jimiž bylo Ústí nad Labem obehnáno, byly v průběhu čtyřicátých let 19. století zbořeny. Dobové prameny z těchto let uvádějí, že obyvatelé Ústí se zabývají zemědělstvím, pěstováním vinné révy a okurek, obchodem a dopravou ovoce a uhlí po Labi. Z řemesel a průmyslu je v Ústí zastoupeno tkalcovství, soukenictví, jirchářství, výroba barev, papírny, prýmkařství a drobná domácká výroba, v okolí města je otevřeno na 60 hnědouhelných dolů. Významnou roli hrál nebývalý rozmach lodní přepravy a lodního stavitelství. Vznikly tu dva přístavy a [[impuls]]em pro zahájení pravidelné říční plavby se v květnu roku 1841 stal příjezd [[parník]]u Bohemia pod velením britského kapitána J. Rustona. Práce na železnici Praha–Podmokly–Drážďany byly započaty na jaře 1845 a v roce 1851 byla trať dokončena. V roce 1860 žilo ve městě 7&nbsp; 950 obyvatel, což je oproti roku 1840 plný čtyřnásobek. V roce 1880, navzdory válce i nezanedbatelným ztrátám způsobených opakovanými [[epidemie]]mi [[cholera|cholery]], [[tyfus|tyfu]] a [[černé neštovice|černých neštovic]], dosahuje zdejší populace již počtu 16&nbsp; 524 osob. V kritickém roce 1873, kdy vrcholila vlna cholery, zemřel ve městě každý patnáctý člověk. V letech epidemií převyšoval počet úmrtí počty narozených, současně ale vždy stouplo přistěhovalectví. V roce 1867 vznikl nový pivovar, v němž se dnes vyrábí pivo pod značkou [[Zlatopramen]]. První most přes Labe, určený pro dopravu silniční i železniční byl zkonstruován roku 1872, město tím získalo spojení na plánovanou Berlínsko-Bagdádskou železnici a další důležitá místa. Sedm let po dokončení železnice na Prahu byl zahájen provoz na trati do [[Teplice|Teplic]] prodloužené v roce 1870 až do [[Chomutov]]a. Výhodná železniční i lodní dopravní spojení a snadno dosažitelné zdroje energie v podobě mocných nalezišť hnědého uhlí v těsné blízkosti města, přispěly k jeho rozsáhlé industrializaci. Koncem 19. století předčil ústecký labský přístav objemem přepravovaného zboží dokonce i [[jaderské moře|jaderský]] [[Terst]], do té doby největší v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] a stal se tak nejvýznačnějším přístavem celého mocnářství. Podle sčítání lidu, provedeného v roce [[1910]], dosáhla zdejší populace, oproti počátku 19. století, kdy zde žilo okolo 2000 obyvatel, počtu téměř 40&nbsp; 000, čímž se po Praze, [[Plzeň|Plzni]], [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a [[Liberec|Liberci]] přiřadilo Ústí k největším městům v Čechách. === Národnostní krize, druhá světová válka a socialismus === [[Soubor:Ústí nad Labem - Mírové náměstí.jpg|thumb|Hlavní ústecké náměstí]] [[Soubor:Ústí nad Labem - ulice U kostela.jpg|thumb|Městské jádro s oběma kostely]] [[Soubor:Ústí nad Labem, Klíše.jpg|thumb|Pohled na střed města z klíšských kolejí]] Neobyčejná ekonomická prosperita přinášela však i vlivy negativní, vedle znečišťování životního prostředí a zničení většiny historických památek to bylo také vzrůstající vyhrocování sociálních a národnostních konfliktů mezi českou a německou populací. V květnu [[1935]], pod vlajkami [[SdP]], řečnil v Ústí na náměstí [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] a v parlamentních volbách dostala jeho strana ze 23 zúčastněných většinu, z celkového počtu 28 331 hlasů 16 494 (58%). V rámci budování [[Československé opevnění|československého pohraničního opevnění]] se od léta 1936 počalo v Ústí nad Labem s výstavbou linií objektů [[Lehké opevnění|lehkého opevnění]] [[LO vz. 36|LO vzor 36]] (podél řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]]) a později "řopíků" [[LO vz. 37|LO vzor 37]] (podél řeky [[Labe]]). Po uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] bylo město jako součást [[Sudety|Sudet]] [[9. říjen|9. října]] [[1938]] okupací připojeno k Německé říši. 17. a 19. dubna [[1945]] byla pětina městského centra [[Nálet na Ústí nad Labem|bombardováním]] spojeneckými silami takřka srovnána se zemí, což si vyžádalo více než 500 lidských životů. V období let 1945 až [[1948]] bylo z regionu [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]] na 53&nbsp;000 Němců. Na jejich místa přišli osídlenci z českých zemí, [[Slovensko|Slovenska]], [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], čímž v této oblasti došlo ke zpřetrhání kulturních a historických tradic a snížení úrovně vzdělanosti obyvatel. 31. července 1945 se v Ústí odehrál neobjasněný [[Ústecký masakr|masakr německého obyvatelstva]], při kterém bylo zabito asi 80–100 lidí. V 70. a 80. letech bylo město poznamenáno rozsáhlými plošnými [[asanace]]mi, neuváženými přestavbami, brutálními dopravními stavbami a konstruováním velkých, masívních objektů a rozlehlých panelových sídlišť v duchu [[reálný socialismus|reálného socialismu]]. V první polovině devadesátých let rozvoj města stagnuje, Ústí se přes zlepšující se životní podmínky nezbavuje špatné pověsti. Zlom přichází až se začátkem nového tisíciletí, začíná se s masivní přestavbou a rekonstrukcí centra (mj. oprava Mírového náměstí a přilehlých ulic, hlavního nádraží a okolního prostoru, dostavba proluk vzniklých za války a socialismu), podporuje se sport a kultura a Ústí se po letech stává konečně důstojnou metropolí Ústeckého kraje. === Připojování a odtržení obcí === K [[1. leden|1. lednu]] [[1986]] města [[Chabařovice]] a [[Neštěmice]] a obec [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]] byly připojeny k městu Ústí nad Labem. Důvodem bylo, že Ústí nad Labem se snažilo dosáhnout limitu 100 000 obyvatel, aby splnilo tehdejší podmínku pro zřízení Národního výboru města Ústí nad Labem. V letech [[1990]]–[[1991]] se Chabařovice a Chlumec znovu odtrhly, spolu s nimi i [[Ryjice]]. Neštěmice však součástí Ústí zůstaly. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod [[Ústí nad Labem-Trmice]], do nějž spadala katastrální území [[Trmice]], [[Koštov]], [[Újezd (Trmice)|Újezd]] a [[Tuchomyšl]]. [[1. leden|1. ledna]] [[1994]] se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí (k němuž patřily zhruba od roku 1939). Zaniklá obec [[Tuchomyšl]], na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. === Pověsti === * Na nedalekém [[hrad]]ě [[Blansko (hrad)|Blansko]] sídlil kdysi zlý [[obr]], který velikým [[prak]]em střílel na město kamení a koše s jedovatými hady a jinými rozličnými způsoby škodil obyvatelům města Ústí. Tento obr se chodíval koupat do řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]], avšak představení města si na něm vymohli, že musí město opustit ještě před večerním klekáním, jinak bude potrestán. Jednoho dne se obr opozdil a zůstal ve městě ještě po zazvonění večerního [[zvon]]u z kostela Nanebevzetí Panny Marie. Rozzlobení měšťané, kteří se již dlouho chtěli obtížného souseda zbavit, se na milého obra vrhli a utloukli jej * Původní kapli ve [[Vaňov]]ě si postavili chudí vaňovští obyvatelé z vlastních peněz, avšak na [[zvon]] už jim nezbylo. Když nevěděli, co si počít, náhle se jim při pastvě splašil volek a skočil ze skály. Vaňovští v tom viděli Boží znamení a maso a kůži volka prodali na trhu. Za stržené peníze si pak pořídili zvon do své kapličky, který však byl za [[První světová válka|I. světové války]] zrekvírován. Na místě kaple byl vystavěn dnešní kostel sv. Josefa. == Geografie == [[Soubor:Usti skala.jpg|thumb|Mariánská skála a údolí Labe. ]] '''Ústí''' leží na soutoku řek [[Labe]] a [[Bílina (řeka)|Bíliny]]. Z jižní strany sousedí s [[České středohoří|Českým středohořím]], na severní straně s [[Krušné hory|Krušnými horami]]. Na západ od města se rozkládá okraj Podkrušnohorské pánve s povrchovými uhelnými doly. Samotné město má výhodnou polohu na křižovatce železnic, na hlavní silniční trase [[Praha]] – [[Drážďany]] a na důležité trase vodní dopravy po Labi. Rozkládá se v hlubokém údolí (až 400&nbsp; m) Labe a na okolních svazích. Kotlinu ohraničují dvě skály – severní [[Mariánská skála|Mariánská]] a jihovýchodní [[Ústí nad Labem-Střekov|Střekovská]], a vrchy [[Větruše]] na jihu a Sedlo na východě. == Městské obvody == Správa města je rozdělena do čtyř samosprávných obvodů: * [[Ústí nad Labem-město]]: [[Božtěšice (Ústí nad Labem)|Božtěšice]], [[Bukov (Ústí nad Labem)|Bukov]] '' (část zahrnující [[ZSJ]] Bukov-střed, Dukelských hrdinů, Pod Střížovickým vrchem, Sídliště Pod Holoměří) '', [[Dělouš]], [[Habrovice]], [[Hostovice (Ústí nad Labem)|Hostovice u Ústí nad Labem]], [[Klíše]], [[Předlice]], [[Skorotice (Ústí nad Labem)|Skorotice u Ústí nad Labem]], [[Strážky u Habrovic]], [[Tuchomyšl]], [[Ústí nad Labem (městská čtvrť)|Ústí nad Labem]] '' (část zahrnující ZSJ Ústí nad Labem-střed, Ústí nad Labem-u západního nádraží, Sady Bedřicha Smetany, Ke Skřivánku, Hlavní nádraží, Pražská ulice, Větruše, Žižkova, Západní nádraží, Ústí nad Labem-průmyslový obvod, U Bíliny, U polikliniky, Hornická-Stará, Skřivánek, Malátova, Na Nivách II, Nemocnice) '', [[Vaňov]], [[Všebořice (Ústí nad Labem)|Všebořice]] * [[Ústí nad Labem-Neštěmice]]: [[Neštěmice]], [[Krásné Březno]] '' (část zahrnující ZSJ Krásné Březno, Krásné Březno-Nový Svět, Krásné Březno-Pod vyhlídkou, Krásné Březno-průmyslový obvod, Krásné Březno-Přístavní, Krásné Březno-západ, Nad zoologickou zahradou) '', [[Mojžíř]] * [[Ústí nad Labem-Severní terasa]]: [[Bukov (Ústí nad Labem)|Bukov]] '' (část zahrnující ZSJ Masarykova nemocnice) '', [[Ústí nad Labem (Ústí nad Labem)|Ústí nad Labem]] '' (část zahrnující ZSJ Kočkov-Stříbrníky, Mariánský vrch-Hůrka, Ovčárna, Severní terasa, Severní terasa-střed, Sídliště Dobětice-západ) '', [[Dobětice]], [[Krásné Březno]] '' (část zahrnující ZSJ Nad Březnem) '' * [[Ústí nad Labem-Střekov]]: [[Brná nad Labem]], [[Budov u Svádova]], [[Církvice (Ústí nad Labem)|Církvice]], [[Kojetice u Malečova]], [[Nová Ves (Ústí nad Labem)|Nová Ves]], [[Olešnice u Svádova]], [[Sebuzín]], [[Střekov (Ústí nad Labem)|Střekov]] a [[Svádov]] == Průmysl == [[Soubor:Ústí_nad_Labem,_Tovární_(1).jpg|right|thumb|Novogotická budova skladiště chemické továrny]] Po bouřlivém rozvoji průmyslu v 19. století byl v také v [[socialismus|socialismu]] upřednostňován těžký [[průmysl]]. Přímo v centru města podél Labe jsou umístěny podniky chemického a potravinářského průmyslu. Na severu města v [[Úžín]]ě byla plynárna, na západě v [[Trmice|Trmicích]] je teplárna s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Na jihu u Labe byla velká panelárna. Ovzduší města i povrchové vody byly velmi znečištěné. Významný byl také přístav na Labi. Některé tyto provozy jsou v současnosti zrušeny (plynárna, panelárna) ale chemický a potravinářský průmysl se dále rozvíjí. Životní prostředí se přesto velmi zlepšilo a město za své úsilí o zlepšení životního prostředí získalo v letech [[1999]], [[2000]] i [[2001]] ocenění [[Evropská komise|Evropské komise]]. Přes tato ocenění je i nyní patrný laxní přístup městských orgánů k častým haváriím, ke kterým ve zdejší chemické továrně [[Spolek pro chemickou a hutní výrobu|Spolchemie]] dochází. Během roku [[2004]] došlo 2x po sobě k únikům nebezpečných chemikálií do ovzduší. Obyvatelstvo bylo informováno se zhruba dvouhodinovým zpožděním. Úsilí některých občanů o přesunutí chemického průmyslu z centra města na průmyslové [[periferie]] zatím pokaždé skončilo nezdarem a výhledově nevypadá situace o moc lépe, avšak nebezpečné provozy pomalu z centra mizí, aby byly nahrazovány moderními a bezpečnými technologiemi. To se projevuje například i nynější čistotou [[Bílina (řeka)|řeky Bíliny]], která ještě donedávna sloužila k rozřeďování nebezpečných chemických odpadů, jež Spolchemie produkovala. == Doprava == [[Soubor:Usti trolejbus.jpg|right|thumb|Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem je v provozu od roku 1988]] {{Podrobně|Tramvajová doprava v Ústí nad Labem|Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem|Městská autobusová doprava v Ústí nad Labem}} * [[Městská hromadná doprava|MHD]]: Město používá [[autobus]]ovou a [[trolejbus]]ovou dopravu. V minulosti byly v provozu i [[tramvajová doprava|tramvajové]] linky. * [[Silnice|Silniční]]: Město je napojeno na mezinárodní silnici E 442 ([[Liberec]], [[Děčín]], Ústí, Drážďany) a silnice první třídy ([[I/8]], [[I/30]], [[I/13]]). Dále je přímo napojeno na [[dálnice|dálnici]] [[Dálnice D8|D8]] ([[Berlín]] – Praha), která prochází západním okrajem města. V současnosti chybí poslední úsek Ústí nad Labem – Lovosice, cesta do Drážďan je tak z Ústí kratší, než cesta do hlavního města, čehož ústečané hojně využívají. * [[Železniční doprava|Železniční]]: Ústí je důležitým [[železnice|železničním]] uzlem se čtyřmi nádražími. Vedou zde významné mezinárodní spoje [[Berlín]] – [[Praha]] – [[Vídeň]] / [[Budapešť]]. Mezinárodním tahem je [[Železniční trať Kralupy nad Vltavou - Děčín|železniční trať č. 090]] – [[První železniční koridor|I. tranzitní železniční koridor]] ''státní hranice Děčín – Ústí nad Labem – [[Praha]] – [[Břeclav]] – státní hranice'', který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. * [[Vodní doprava|Vodní]]: Labská vodní cesta je spojnicí se sítí západoevropských vodních cest, umožňujících přístup do [[Německo|SRN]], států [[Benelux]]u, severní [[Francie]] a do významných přímořských přístavů. Labská vodní cesta je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Nákladní lodní doprava a rekreační osobní doprava jsou provozované na labské vodní cestě v úseku ''[[Pardubice]] – [[Chvaletice]] – Ústí nad Labem – [[Hřensko]] – [[Hamburk]]''. == Náboženství == [[Soubor:Holocaust-memorial-usti-nad-labem.jpg|thumb|right|Památník [[holocaust]]u zbudovaný roku [[2005]].]] === Židovská komunita === {{Hlavní článek|Židovská komunita v Ústí nad Labem}} [[Židé|Židovsk]]á komunita v Ústí nad Labem se zde nacházela od roku 1848. Největšího rozkvětu dosáhla koncem 19. a začátkem [[20. století]] zejména díky přítomnosti dvou význačných rodů Weinmanů a Petschků, které se ve velké míře zasloužily o rozvoj celého města. Pro zdejší komunitu měly dva po sobě jdoucí diktatury takřka zničující dopad. Část Židů z Ústí emigrovala před [[Druhá světová válka|2.světovou válkou]], část odešla po odtržení [[Sudety|Sudet]] do [[Protektorát Čechy a Morava|vnitrozemí]]. Náboženská nesnášenlivost však pokračovala i po válce a i z toho důvodu mnoho ze zbývajících ústeckých Židů emigrovalo. Změny v náboženských svobodách nastaly po roce [[1989]]. Náboženská obec v Ústí nad Labem se snaží hlavně zabezpečit poklidné stáří svých členů. Členové obce se sházejí k pravidelným bohoslužbám, zejména při významných [[židovské svátky|svátcích]]. Život v obci však upadá, z důvodu absence mladé generace. V roce [[2000]] měla zdejší obec 50 členů, přičemž jen 17 jich žilo v Ústí nad Labem. V polovině roku [[2005]] už bylo na obci registrováno pouze 38 členů. Současným předsedou obce je Bedřich Heller. === Křesťanské komunity === * [[Apoštolská církev]] * [[Církev adventistů sedmého dne]] * [[Církev bratrská]] * [[Církev československá husitská]] * [[Českobratrská církev evangelická]] * Biblické společenství křesťanů * Občanské sdružení [[Nový život]] * [[Římskokatolická církev]] * [[YMCA]] == Primátoři města == [[Soubor:KNV Ústí n. L..JPG|thumb|250px|[[Magistrát]] města]] * Ing. [[Pavel Bronec]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]] ([[24. červen]] [[1986]] – [[11. březen]] [[1989]]) * Ing. [[Josef Kubice]], KSČ (11. březen 1989 – [[22. březen]] [[1990]]) * Ing. [[Jan Schmidt]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (22. březen 1990 – [[11. prosinec]] 1990) * Ing. [[Lukáš Mašín]], [[Občanská demokratická strana|ODS]] (11. prosinec 1990 – [[5. prosinec]] [[1994]]) * MUDr. Josef Jílek, ODS (5. prosinec 1994 – [[6. říjen]] [[1997]]) * Ing. [[Ladislav Hruška]], ODS (6. říjen 1997 – [[16. prosinec]] [[1999]]) * Ing. [[Miroslav Pátek]], ODS (16. prosinec 1999 – [[2002]]) * Mgr. [[Petr Gandalovič]], ODS ([[2002]] – [[22. červen]] [[2006]]) * Mgr. [[Jan Kubata]], ODS od 22. června 2006 == Školství == [[Soubor:ZŠPalachova1.jpg|thumb|250px|Základní škola navržená architektem [[Josef Gočár|Josefem Gočárem]]]] V roce [[1991]] byla v Ústí nad Labem zřízena [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|Univerzita Jana Evangelisty Purkyně]], kterou tvoří sedm fakult a jeden specializovaný ústav; konkrétně: [[Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně|Fakulta filozofická]], [[Fakulta sociálně ekonomická Univerzity Jana Evangelisty Purkyně|Fakulta sociálně ekonomická]], [[Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně|Fakulta umění a designu]], [[Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně|Pedagogická fakulta]], [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|Přírodovědecká fakulta]], [[Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|Fakulta životního prostředí]], [[Fakulta výrobních technologií a managementu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|Fakulta výrobních technologií a managementu]] a [[Ústav zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|Ústav zdravotnických studií]]. == Kultura == Ve městě působí tři profesionální [[divadlo|divadelní]] soubory ([[balet]], [[opera]] a činoherní studio), sedm pěveckých sborů, [[komorní orchestr]] a mnoho dalších kulturních sdružení, jejichž členové pocházejí převážně z řad mladých lidí. Kromě zmíněných sborů zde pracuje i mnoho tanečních skupin. Každoročně je tu pořádáno několik národních i mezinárodních kulturních akcí, např. divadelní festival soukromých středních škol, soutěž mladých pianistů „Virtuosi Per Musica Di Pianoforte“, „Mezinárodní festival sborového zpěvu”, country & western festival trampské písně „Trampská [[Porta]]“, ale především „Mezinárodní taneční festival“. Z Ústí nad Labem pochází též řada hudebních skupin, např. hard rock [[Stará škola (hudební skupina)|Stará škola]], alternativa [[Houpací koně]], pop [[UDG]], univerzální orchestr [[Muzikus (hudební skupina)|Muzikus]], electronica [[JKL]], folk [[jedenTýden]], punk [[Houba (hudební skupina)|Houba]] a [[Serekrev]] a BRAJGL, crust-grind [[MOČOVÝ KHAMENI]], heavy metal [[Vidock]] a výtečná undergroundová kapela [[Lidoví léčitelé (hudební skupina)|Lidoví léčitelé]]. Ústecký kraj má vlastní regionální televizi [[R1 (televizní stanice)|R1 Lyra]] (býv. TV Lyra) se sídlem na [[Střekov|Střekově]]. == Pamětihodnosti == [[Soubor:Usti strekov.jpg|thumb|250px|Hrad Střekov a Zdymadla Střekov na Labi]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Památky Ústí nad Labem]] Město Ústí nad Labem bylo těžce postiženo [[Nálet na Ústí nad Labem|americkými nálety]] na konci [[Druhá světová válka|II. světové války]] a demolicemi v období socialismu. V důsledku toho má zachovány jen zbytky historického jádra. Mezi nejvýraznější ústecké památky patří neogoticky přestavěný [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ústí nad Labem)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] se šikmou věží, upravená hradní [[zřícenina]] [[Střekov (hrad)|hradu Střekova]] a výletní restaurace (zámeček) [[Větruše]]. Z moderních staveb je třeba zmínit [[Mariánský most]] přes řeku [[Labe]]. == Zoo Ústí nad Labem == Město má vlastní zoologickou zahradu, založenou roku [[1908]]. V roce 1908 pan Heinrich Lumpe odkoupil od obce Ústí nad Labem na místě bývalé cihelny na svahu [[Mariánská skála|Mariánské skály]] pozemky, o&nbsp;kterých věděl, že jsou místem častého výskytu drobného ptactva a založil zde soukromou přírodní ptačí rezervaci známou pod názvem Lumpepark. Inspirací k založení přírodního parku pro něj byla mimo jiné činnost amerického průmyslníka Henryho Forda z [[Detroit]]u, o kterém četl ve Vídeňských listech jako o nadšeném milovníku přírody. Na tomto místě je dnešní [[Zoologická zahrada Ústí nad Labem]]. == Sport == V Ústí nad Labem hraje 1. hokejovou ligu České republiky klub [[HC Slovan Ústečtí Lvi]]. Také ve 2. fotbalové lize se snaží prosadit ústecký fotbalový tým [[FK Ústí nad Labem]], známý též pod jménem ARMA. V Ústí nad Labem se po roce 1995 velice rozšířil florbal . Je tu hned několik registrovaných florbalových klubů. Největším z nich je USK Slávie Ústí nad Labem, ve kterém je zastoupena většina věkových kategorií. Dalšími registrovanými týmy je FbC Viktoria Ústí nad Labem, SK Tornádo Ústí nad Labem, FBC TBC 68 Ústí nad Labem. == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Halton]], [[Spojené království]] * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Chemnitz|Saská Kamenice]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] [[Vladimir]], [[Rusko]] == Známé osobnosti se vztahem k Ústí nad Labem == [[Soubor:Anton_Raphael_Mengs_011.jpg|thumb|250px|Nejslavnější rodák města, malíř Anton&nbsp;Raphael&nbsp;Mengs]] * Anton Raphael Mengs (1728 – 1779) – malíř a sochař * Richard Wagner (1813 - 1883) – hudební skladatel * Karel May (1842 - [[1912]]) – německý romanopisec * Ignaz Petschek (1857 - [[1934]]) - uhlobaron a mecenáš * Leopold Pölzl (1879 - [[1944]]) - starosta města, významný komunální politik, antifašista * [[Ernest Neuschul]] (1895 - [[1968]]) - malíř * [[Viktor Ullmann]] (1898 – [[1944]]) – hudební skladatel, dirigent a klavírista * [[Alfréd Piffl]] ([[1907]] - [[1972]]) - architekt a historik, zachránce [[Bratislavský hrad|Bratislavského hradu]] * [[Jaroslav Foglar]] ([[1907]] - [[1999]]) – spisovatel a nejznámější český skaut * [[Ota Dub]] ([[1909]] - [[1987]]) - lékař a spisovatel * [[Anna Sedlmayerová]] ([[1912]] - [[1995]]) - spisovatelka * [[Eduard Hončík]] ([[1914]] - [[1988]]) - spisovatel * [[Jaroslav Brodský]] ([[1920]] – [[1981]]) – zakladatel [[Klub 231|K 231]] * [[Dan Richter]] (* [[1930]]) - akademický malíř * [[Vladimír Páral]] (* [[1932]]) – spisovatel * [[Leoš Suchařípa]] ([[1932]] - [[2005]]) - herec, dramaturg, překladatel a divadelní teoretik * [[Petr Spielmann]] (* [[1932]]) – kunsthistorik <ref>http://www.rozhlas.cz/vltava/dokument/_zprava/492062 OSUDY – Petr Spielmann: rozhlasový pořad na ČRo3 Vltava</ref> * [[Heinz Edelmann]] ([[1934]] - [[2009]]) - grafik a ilustrátor, který jako výtvarník spolupracoval mj. se skupinou [[Beatles]] (film [[Yellow Submarine (film)|Yellow Submarine]]) <ref>http://kultura.idnes.cz/zemrel-cesky-grafik-edelmann-konstrukter-beatlesovske-zlute-ponorky-1ez-/hudba.asp?c=A090722_081152_hudba_jaz</ref> * [[Jaroslav Velinský]] (* [[1932]]) - spisovatel a trampský písničkář * [[Karolina Slunéčková]] ([[1934]] - [[1983]]) - herečka * [[Petr Vopěnka]] (* [[1935]]) - významný matematik a bývalý ministr školství * [[Luděk Bukač]] (* [[1935]]) – hokejista, hokejový trenér * [[Bohumil Němeček (boxer)|Bohumil Němeček]] ( [[1938]] - [[2010]]) – olympijský vítěz v boxu * [[Josef Dvořák]] (* [[1942]]) - herec * [[Václav Neckář]] (* [[1943]]) - zpěvák * [[Václav Dušek]] (* [[1944]]) - prozaik * [[Ivan Dejmal]] ([[1946]] - [[2008]]) – ekolog * [[Vladimír Procházka]] (* [[1947]]) – sklářský výtvarník * [[Jiří Bartoška]] (* [[1947]]) - herec a filmový organizátor * [[Karel Heřmánek]] (* [[1947]]) - herec a principál * [[Josef Alois Náhlovský]] (* [[1949]]) – herec, bavič * [[Jiří Švejda]] (* [[1949]]) - prozaik a scénárista * [[Daniel Fajfr]] (* [[1952]]) – kazatel * [[Josef Carda]] (* [[1956]]) – herec * [[Pavel Bergr]] (* [[1957]]) - výtvarník * [[Ivona Březinová]] (* [[1964]]) - prozaička * [[Petr Gandalovič]] (* [[1964]]) – politik, diplomat * [[Jan Čaloun]] (* [[1972]]) – hokejista * [[Roman Zach]] (* [[1973]]) – herec * [[Radek Zima]] (* [[1973]]) – herec * [[Marek Taclík]] (* [[1973]]) – herec * [[Viktor Limr]] (* [[1974]]) – herec * [[Milan Hejduk]] (* [[1976]]) – hokejista * [[Petr Vondráček]] (* [[1976]]) – herec * [[Jiří Jarošík]] (* [[1977]]) – fotbalista * [[Martina Balogová]] (* [[1979]]) - zpěvačka === Reference === <references/> === Literatura === * Cajthaml, F. ''Staré pověsti ze středohoří a podkrušnohoří. '' Ústí nad Labem: 1923. * Fedorovič, T. , Kaiser, V. ''Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. '' 2005, 123 s. ISBN 80-86646-12-2 * [[Vladimír Hulpach|Hulpach, V.]] ''Pohádkové vandrování po Čechách. '' Praha: Albatros, 1992. == Externí odkazy == * [http://www.usti-nl.cz/ Stránky města Ústí nad Labem] * [http://www.aussig.cz/ Komunitní web občanů města, archivní materiály, forum] * [http://www.muzeumusti.cz/ Muzeum města Ústí nad Labem] * [http://aussig.mysteria.cz/ Architektura v Ústí nad Labem] * [http://geo-cz.com/usti/ Archeologický výzkum v Ústí nad Labem] * [http://lo36.wz.cz/ Muzeum lehkého opevnění vz. 36 Ústí nad Labem-Hostovice] * [http://www.usti-nl.cz/dejiny/ Dějiny města Ústí nad Labem] {{Commonscat|Ústí nad Labem}}{{Město Ústí nad Labem}}{{okres Ústí nad Labem}}{{Česko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Ústí nad Labem]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Okres Ústí nad Labem]] [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Labem]]

Návrat na stránku „Ústí nad Labem“.