Magnetická dráha v Berlíně

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:M-Bahn Museum Nürnberg.JPG|thumb|230px|Vůz berlínské M-Bahn v muzeu]] [[Soubor:M-Bahn.png|thumb|230px|M-Bahn line]] '''Magnetická dráha''' v Berlíně (německy ''M-Bahn'' nebo ''Magnetschwebebahn'') byla ve zkušebním provozu v Berlíně v letech [[1984]] až [[1991]]; od roku 1989 přepravovala i cestující - celkem kolem tří milionů osob. M-Bahn byla první komerčně provozovanou magnetickou osobní dráhou na světě. Délka trasy obnášela 1,6 km. Magnetická dráha fungovala na principu [[magnetická levitace|magnetické levitace]]. Asi 85% váhy vozu bylo neseno prostřednictvím silných permanentních magnetů, které ji udržovaly v odstupu kolem 1,5 cm nad kolejemi <ref>Technické parametry a další informace jsou popsány v Brožurce M-Bahn Systembeschreibung (německy), kterou lze stáhnout zdarma na adrese [http://www.berliner-verkehrsseiten.de/Download/Dokumente/M-Bahn/032_AEG_M-Bahn_Systembeschreibung_1987.pdf /www.berliner-verkehrsseiten.de]</ref>, k pohonu a brzdění sloužily [[lineární motor]]y. Směrově a částečně i výškově byla vozidla vedena mechanicky, na výhybkách spočívala celá váha na kolech. Berlínská M-Bahn byla velice tichá, navíc oproti podzemní dráze spotřebovala kolem 20 procent méně energie. Dráha byla provozována v té době ještě nezvyklým plnoautomatickým provozem, ušetřila tedy i velké množství personálu, který v tehdejší době představoval asi 70 procent provozních nákladů. Vznik magnetické dráhy sahá do roku [[1975]], kdy Technická univerzita v Braunschweigu zřídila první malou zkušební trasu. V roce 1978 se o vývoj začala zajímat i firma AEG a začala spolupracovat, stejně jako berlínské dopravní podniky BVG. Roku [[1983]] pak berlínský senát povolil stavbu zkušební tratě v Berlíně. Využita byla přitom částečně stará trasa [[Berlínská podzemní dráha|berlínské podzemní dráhy]] U2, která se v důsledku rozdělení města nacházela mimo provoz. V červnu 1984 bylo započato se zkušebním provozem. Další vývoj byl poněkud bržděn dvěma nehodami. Dne [[18. duben|18. dubna]] [[1987]] se někdo pokusil zapálit zařízení stanice Gleisdreieck, a [[19. prosinec|19.&nbsp;prosince]] [[1988]] došlo k nezvyklé nehodě, když jeden vlak zřejmě v důsledku nepřiměřené rychlosti nemohl na konečné stanici Kernerplatz včas zabrzdit, rozbořil zeď a jeden vagon spadl z výšky šesti metrů na spodní betonovou podlahu. Pokusný provoz s cestujícími byl proto zahájen až 28. srpna 1989, a sice zprvu bezplatně. 18. července 1991 byl povolen normální, komerční provoz, ale již o 13 dní později - 31. července byl tento zastaven, aby mohla být obnovena původní trasa metra U2. 17. září 1991 bylo započato s demontáží, která trvala do konce února 1992. Původně se počítalo s využitím dráhy na letišti Schönefeld, ale později byla tato myšlenka opuštěna a zařízení bylo sešrotováno. Jeden vůz této dráhy se dnes nachází v norimberském muzeu německých drah. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.berliner-verkehrsseiten.de/m-bahn/ Stránka berlínských dopravních podniků BVG] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Doprava v Berlíně]] [[Kategorie:Magnetické dráhy]]

Návrat na stránku „Magnetická dráha v Berlíně“.