Tisíc a jedna noc

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''''Tisíc a jedna noc''''' ([[Persie|persky]] هزار و یک شب ''Hazār-o Yak Šab'', [[Arabština|arabsky]] كتاب ألف ليلة وليلة‎ ''Kitāb Alf Layla wa-Layla'') je středověká [[Arabština|arabská]] anonymní sbírka [[lidová slovesnost|lidových]] [[pohádka|pohádek]], [[bajka|bajek]], [[anekdota|anekdot]] a dalších příběhů, která vznikala zhruba od 7. do 16. století a která podává věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejšího arabského světa. == Vznik sbírky == [[Soubor:Arabian nights manuscript.jpg|250px|right|thumb|[[Arabština|Arabský]] rukopis sbírky '''Tisíc a jedna noc'''.]] Nejstarší část sbírky je [[Indie|indického]] původu. Jde o rámcový příbeh celé sbírky, tj. vypravování o moudré [[Šeherezáda|Šahrazád]] a krutém králi Šahrijárovi a také několik dalších [[pohádka|pohádek]] a [[bajka|bajek]]. Za vlády [[Persie|perské]] dynastie [[Sásánovci|Sásánovců]] ([[224]] – [[651]]) se dostalo toto vyprávění do [[Persie]] a bylo zde obohaceno o další příběhy ([[Indie|indický]] a [[Persie|perský]] originál se však nedochoval). Do [[Arabština|arabštiny]] byla sbírka převedena koncem 7. století, když si [[Arabové]] [[Persie|Persii]] podrobili a udělali z ní součást svého [[kalif]]átu. V 7. - 13. století byla sbírka [[Arabové|Araby]] podstatně rozšířena. Vznikly celé cykly nových vyprávění o [[Abbásovci|abbásovských]] [[kalif]]ech, zejména o [[Hárún ar-Rašíd|Hárúnovi ar-Rašídovi]], množství milostných a cestopisných příběhů i desítky krátkých [[anekdota|anekdot]]. Do sbírky byly přebírány i zbytky starých [[Mezopotámie|mezopotámskych]] [[mytologie|mýtů]], [[Řecko|řecké]], [[Byzantská říše|byzantské]] i [[Židé|židovské]] náměty. Velkým inspiračním zdrojem byla také klasická arabská próza a dějepisná literatura, [[cestopis]]y a sbírky poučných a mravoličných příběhů. Ve sbírce je často pojednáváno o [[astronomie|astronomii]], [[astrologie|astrologii]] a jiných vědách, existuje v ní mnoho odkazů na [[Korán]], často je zmiňován [[Alláh]] a jeho prorok [[Mohamed]] i nepřátelství mezi [[křesťanství|křesťany]] a [[muslim]]y. Dobytí [[Bagdád]]u [[Mongolsko|Mongoly]] roku 1258 znamenalo konec [[Abbásovci|abbásovské]] říše. [[Abbásovci]] si však udrželi funkci duchovní hlavy [[islám]]u ještě v letech 1261 až 1517 v [[Egypt]]ě pod vládou [[mamlúci|mamlúků]]. Tak se sbírka dostala do [[Egypt|egyptské]] [[Káhira|Káhiry]], kde byla dále rozvíjena. Roku 1279 se sbírka dočkala svého prvního [[Arabové|arabského]] vydání. Svojí nynější podobu pak získala koncem 16. století. == Nejznámější překlady == Na konci 17. století objevil [[Francie|francouzský]] [[orient]]alista a [[Archeologie|archeolog]] [[Antoine Galland]] (1646–1715) v [[Paříž]]ské královské knihovně [[Arabština|arabský]] rukopis této tehdy ještě v [[Evropa|Evropě]] neznámé sbírky (rukopis sem pravděpodobně přinesl z [[Egypt]]a nějaký [[Francie|francouzský]] diplomat). [[Antoine Galland|Galland]] přeložil dílo do [[Francie|francouzštiny]] a vydal je v letech 1704 až 1717 pod názvem ''Les Mille et une nuits, contes arabes traduits en français (Tisíc a jedna noc, arabské pohádky přeložené do francouzštiny)''. Sbírka měla obrovský úspěch a podle [[Antoine Galland|Gallandova]] překladu vznikaly překlady i do dalších [[Evropa|evropských]] jazyků. První kompletní překlad do [[Německo|němčiny]] pohází z let 1837 až 1841 a je od [[Německo|německého]] [[orient]]alisty [[Gustav Weil|Gustava Weila]] (1808–1889). Nejlepším [[Angličtina|anglickým]] překladem je ''The Book of the Thousand Nights and a Night (Kniha Tisíce a jedné noci)'' z let 1882 až 1885 od [[Richard Francis Burton|sira Richarda Francise Burtona]] (1821–1890). V [[Anglie|anglickém]] prostředí je však sbírka známa spíše pod názvem ''The Arabian Nights (Arabské noci)'' podle zkráceného překladu [[Andrew Lang|Andrewa Langa]] (1844–[[1912]]) z roku 1898. Do [[Česko|češtiny]] sbírku kompletně přeložil v letech [[1928]] až [[1934]] [[orient]]alista [[Felix Tauer]] (1893–[[1981]]). == Rámcový příběh a nejznámější pohádky == [[Soubor:Sultan Pardons Scheherazade.jpg|right|thumb|[[Šahrazád]] vypráví své pohádky králi Šahrijárovi.]] Všechny [[pohádka|pohádky]] a příběhy Tisíce a jedné noci jsou vypravovány během tzv. rámcového příběhu, jehož hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem [[Šeherezáda|Šahrazád]]. Šahriár byl kdysi oklamán svou manželkou, která se v době jeho nepřítomnosti milovala se svými otroky. Nechal ji i otroky popravit a zanevřel na ženy, o kterých byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná. Oženil se proto každý den s jednou [[panna|pannou]], strávil s ní noc, zbavil ji [[panenství]] a ráno ji nechal popravit. Po třech letech tak nezbylo v jeho městě žádně děvče, se kterým by se mohl oženit. Když Šahrijár nakázal svému [[vezír]]ovi ([[Šeherezáda|Šahrazád]]inu otci) aby mu přivedl další dívku, marně a se strachem z krále bloudil [[vezír]] městem. Když přišel domů, poznala jeho dcera, že má starosti. Otec jí vše vypověděl a ona se nabídla, že se stane královou další ženou. Její otec s tím nesouhlasil, ale [[Šeherezáda|Šahrazád]] se nedala odradit. Požádala však svou sestru, ať jejím jménem požádá krále, zdali mu večer smí vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil a tak [[Šeherezáda|Šahrazád]] vyprávěla králi po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním, přičemž král byl vždy zvědav na pokračování. Když [[Šeherezáda|Šahrazád]] své vyprávění, během kterého porodila králi tři syny, dokončila, nechal jí Šahrijár pro její moudrost, věrnost a lásku k němu na živu. Nejrozsáhlejší a literárně nejhodnotnější částí knihy jsou [[pohádka|pohádkové]] příběhy s množstvím nadpřirozených bytostí, čarodějných předmětů, kouzel a zaklínadel, další velkou část tvoří dobrodružné, cestopisné a rytířské příběhy. [[Anekdota|Anekdoty]], [[bajka|bajky]] a mravoličná vyprávění bývají většinou zakomponovány do větších celků. K nejznámějším příběhům u nás (především díky výboru pro děti od [[básník]]a [[František Hrubín|Františka Hrubína]]) patří: * Pohádka o ebenovém koni, * Dobrodružství Sindibáda Námořníka, * Pohádka o Džaudarovi a jeho bratrech, * Alí Baba a čtyřicet loupežníků, * Pohádka o Abdalláhovi Zemském a Abdalláhovi Mořském, * Pohádka o Abú Kírovi a Abú Sírovi, * Aládín a kouzelná lampa. == Adaptace == Pohádky ''Tisíce a jedné noci'' inspirovaly celou řadu umělců k vytvoření vlastních děl na jejich motivy, ať už tomu bylo v [[literatura|literatuře]], [[hudba|hudbě]] nebo ve [[film]]u. === Literatura === * Roku 1830 napsal [[Anglie|anglický]] [[básník]] [[Alfred Tennyson]] [[báseň]] ''Vzpomínky na arabské noci (Recollections of the Arabian Nights)''. * Edgar Allan Poe napsal roku 1845 [[ironie|ironický]] příběh ''[[Tisící druhý Šeherezádin příběh]] (The Thousand-and-Second Tale of Scheherezade)'', ve které král Šahrijár věří [[Šahrazád]], že její pohádky jsou pravdivá vyprávění do té doby, než mu začne popisovat skutečné výtvory moderní techniky. Znechucen tím, že mu jeho žena tak lže, nechá jí popravit. * Roku 1882 vydal [[Anglie|anglický]] spisovatel [[Robert Louis Stevenson]] sbírku [[povídka|povídek]] ''The New Arabian Nights (Nové povídky Tisíce a jedné noci), * Roku [[1981]] napsal [[egypt]]ský [[spisovatel]] [[Naguib Mahfouz]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] z roku [[1988]], [[román]] ''Arabské noci a dny (Arabian Nights and Days)''. * [[Spojené státy americké|Americký]] tvůrce [[komiks]]ů [[Bill Willingham]] založil na rámcovém příběhu sbírky svou knihu ''Pohádky: Tisíc a jedna noc sněhové bouře (Fables: 1001 Nights of Snowfall)'' z roku [[2006]], ve které vypráví [[sultán]]ovi [[pohádka|pohádky]] [[Sněhurka]]. === Hudba === * Roku 1888 zkomponoval [[Rusko|ruský]] skladatel [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Nikolaj Rimskij-Korsakov]] [[suita|suitu]] ''Šeherezáda'' o čtyřech částech na základě pohádek ''Tisíce a jedné noci (Moře a Sindibádův koráb, O careviči Kalendáři, Láska careviče a princezny a Svátek v Bagdádu)''. * Roku 1899 složil [[Spojené království|britský]] skladatel [[Arthur Sullivan|sir Arthur Sullivan]] [[opereta|operetu]] ''Růže z Persie''. * Roku [[1916]] vznikl [[muzikál]] ''Chu Chin Chow'' s hudbou [[Spojené království|britského]] skladatele [[Frederic Norton|Frederika Nortona]] založený na pohádce o Alí Babovi a čtyřiceti loupežnících. * Roku [[1953]] měl premiéru [[Spojené státy americké|americký]] [[muzikál]] ''Kismet'' od [[Robert Wright|Roberta Wrighta]] a [[George Forrest|Georga Forresta]] odehrávající se za časů ''Tisíce a jedné noci'' v [[Bagdád]]u. * Roku [[1975]] vydala hudební skupina [[Renaissance]] album s názvem ''Scheherazade and Other Stories''. * Roku [[1989]] zkomponoval [[Argentina|argentinský]] skladatel [[Ezequiel Viñao]] [[Smyčcové kvarteto]] ''La Noche de las Noches''. === Film a televize === * ''Der müde Tod'' ([[1921]], Unavená smrt), [[Německo]], režie [[Fritz Lang]], [[němý film]] ovlivněný v některých epizodách atmosférou pohádek ''Tisíce a jedné noci'', * ''The Thief of Bagdad'' ([[1924]], Zloděj z Bagdádu), [[Spojené státy americké]], režie [[Raoul Walsh]], [[němý film]], v hlavní roli [[Douglas Fairbanks]], * ''Die Abenteuer des Prinzen Achmed'' ([[1926]], Dobrodružství prince Ahmeda), [[Německo]], režie [[Lotte Reiniger]], [[němý film|němý]] [[animace|animovaný]] film, * ''The Thief of Bagdad'' ([[1940]], Zloděj z Bagdádu), [[Spojené království|Velká Británie]], režie [[Michael Powell]] [[Ludwig Berger]] a [[Tim Whelan]], [[remake]] filmu z roku [[1924]], * ''Chu Chin Chow'' ([[1934]]), [[Spojené státy americké]], režie [[Walter Forde]], filmová verze [[muzikál]]u, * ''Arabian Nights'' ([[1942]], Arabské noci), [[Spojené státy americké]], režie [[John Rawlins]] , * ''Ali Baba and the Forty Thieves'' ([[1944]], Alí Baba a čtyřicet loupežníků) , [[Spojené státy americké]], režie [[Arthur Lubin]], * ''The Seventh Voyage of Sinbad'' ([[1958]], Sedmá Sindibádova plavba), [[Spojené státy americké]], režie [[Nathan Juran]], * ''Kismet'' ([[1955]]), [[Spojené státy americké]], režie [[Vincente Minnelli]], filmová verze [[muzikál]]u, * ''The Golden Voyage of Sinbad'' ([[1974]], Zlatá Sindibádova cesta), [[Spojené království|Velká Británie]], režie [[Gordon Hessler]], * ''Il fiore delle mille e una notte'' ([[1974]], Kytice z tisíce a jedné noci), [[Itálie]], režie [[Pier Paolo Pasolini]], * ''Pohádky tisíce a jedné noci'' ([[1974]]), [[Česká republika|český]] [[animace|animovaný]] film, režie [[Karel Zeman]], * ''Sinbad and the Eye of the Tiger'' ([[1977]], Sindibád a tygří oko), [[Spojené království|Velká Británie]], režie [[Sam Wanamaker]], * ''Arabian Adventure'' ([[1979]], Arabské dobrodružství), [[Spojené království|Velká Británie]], režie [[Kevin Connor]], * ''A Thousand and One Erotic Nights'' ([[1982]], Tisíc a jedna erotická noc), [[Spojené státy americké]], režie [[Stephen Lucas]], [[sexualita|erotický]] film, * ''Sinbad of the Seven Seas'', ([[1989]], Sindibád sedmi moří), [[Itálie]], režie [[Enzo G. Castellari]], [[Luigi Cozzi]] a [[Tim Kincaid]], * ''Les 1001 nuits'' ([[1990]], Tisíc a jedna noc), [[Francie]], režie [[Philippe de Broca]], v roli [[Šahrazád]] [[Catherine Zeta-Jones]], film je u nás znám též pod názvem ''Šeherezáda a gentleman''. * ''Aladdin'' ([[1992]], Aládín), [[Spojené státy americké]], režie [[Ron Clements]] a [[John Musker]], [[animace|animovaný]] film z produkce [[Walt Disney|Walta Disneyho]] (film má dvě pokračování a byl podle něho roku [[1994]] natočen také [[Televize (médium)|televizní]] seriál), * ''Scooby-Doo in Arabian Nights'' ([[1994]], Scooby-Doo: Arabské noci), [[Spojené státy americké]], režie [[Jun Falkenstein]] a [[Joanna Romersa]], [[Televize (médium)|televizní]] film, * ''The Return of Jafar'' ([[1994]], Aládín - Jafarův návrat), režie [[Alan Zaslove]], [[animace|animovaný]] film z produkce [[Walt Disney|Walta Disneyho]], druhá část Aládínových dobrodružství, * ''Aladdin and the King of Thieves'' [[1996]], Aládín a král zlodějů), režie [[Tad Stones]], [[animace|animovaný]] film z produkce [[Walt Disney|Walta Disneyho]], třetí část Aládínových dobrodružství, * ''Arabian Nights'' ([[2000]], Tisíc a jedna noc), [[Spojené státy americké]], režie [[Steve Barron]], televizní seriál, * ''Sinbad: Legend of the Seven Seas'' ([[2003]], Sindibád: Legenda sedmi moří), [[Spojené státy americké]], režie [[Tim Johnson]]. == Česká vydání a parafráze == * ''Tisíc a jedna noc'', [[Josef Pečírka]], [[Praha]] 1860, překlad [[Josef Pečírka]], čtyři díly * [[Josef Kalenský]]: ''Nejkrásnější pohádky z Tisíce a jedné noci'', [[R. Štorch]], [[Praha]] 19--, znovu [[Šolc a Šimáček]], [[Praha]] [[1924]] * ''Tisíc a jedna noc'', [[Knapp (nakladatelství)|Knap]], [[Praha]] [[1901]], arabské povídky pro mládež * ''Tisíc a jedna noc'', [[Kotrba (nakladatelství)|Kotrba]], [[Praha]] [[1905]], překlad [[Josef Mrkos]], vybrané pohádky pro mládež * ''Tisíc a jedna noc'', [[Kotrba (nakladatelství)|Kotrba]], [[Praha]] [[1906]], překlad [[Josef Mrkos]], čtyři díly * ''Šahrazadiny povídky'', [[Adámek]], [[Praha]] [[1913]], překlad [[Zdeněk Woldan]], výbor, * ''Vypravování Sindbáda námořníka z arabské sbírky pohádek Tisíc a jedna noc'', [[Jan Laichter]], [[Praha]] [[1914]], překlad [[Karel Šafář]] * [[Jaroslav Lipanský]]: ''Drahokamy pohádek z bájného východu (z pohádek Tisíc a jedna noc)'', [[E. Weinfurter]], [[Praha]] [[1916]] * ''Pohádka o 'Alá'addínovi a kouzelné lampě'', [[Šnajdr (nakladatelství)|Šnajdr]], [[Kladno]] [[1920]], překlad [[Felix Tauer]], znovu [[SNKLU]], [[Praha]] [[1961]] * [[Karel Petřík]]: ''Tisíc a jedna noc (výbor nejlepších pohádek)'', [[I.L. Kober]], [[Praha]] [[1926]] * ''Kniha Tisíce a jedné noci'', Aventinum, [[Praha]] [[1928]]-[[1934]], překlad [[Felix Tauer]], šest dílů, vydání nedokončeno, protože nakladatelství zaniklo, sedmý a osmý díl vydán v [[Československá akademie věd v letech|ČSAV]] [[1954]]-[[1955]] * ''Tisíc a jedna noc'', [[Vladimír Orel]], [[Praha]] [[1930]]-[[1931]], překlad [[E. Šimandl]], [[T.P. Schulz]], [[K. Jandl]] a [[K. Hruška]], šestnáct svazků * [[Marta Schárová]]: ''Tisíc a jedna noc'', [[Liber prohibitus]], [[Praha]] [[1936]], * ''Příběh o jinochu a smutných starcích'', [[Družstevní práce]], [[České Budějovice]] [[1939]], překlad [[Karel Šafář]] * ''Arabské pohádky ze 1001 noci'', [[Josef Doležal]], [[Červený Kostelec]] [[1942]], překlad [[Kamil Bednár]], výbor * ''Podivuhodná dobrodružství námořníka Sindibada'', podle "Tisíce a jedné noci" vypráví [[Pavel Eisner]], ilustrace Jan Urban, [[Litoměřice]] : nakladatelství Pax : František Hnyk, [[1945]] * ''Z pohádek Šahrazádiných'', [[Evropský literární klub|ELK]], [[Praha]] [[1948]], překlad [[Felix Tauer]], znovu [[Sfinx]], [[Praha]] [[1949]] * ''Pravila Šahrazád'', [[SNKLHU]], [[Praha]] [[1955]], překlad [[Felix Tauer]] * [[František Hrubín]]: ''Pohádky z tisíce a jedné noci'', ilustrace [[Jiří Trnka]], SNDK [[Praha]] [[1956]], mnoho dalších vydání buď samostatně nebo jako součást knihy ''Špalíček veršů a pohádek'' * ''Kniha Tisíce a jedné noci'', [[Československá akademie věd|ČSAV]], [[Praha]] [[1958]]-[[1963]], překlad [[Felix Tauer]], osm dílů, druhé doplněné vydání * ''Z vyprávění Šahrazádiných'', Odeon, [[Praha]] [[1967]], překlad [[Felix Tauer]] * [[Vratislav Blažek]]: ''Šeherezáda'', Orbis, [[Praha]] [[1967]], libreto [[muzikál]]u * [[Eduard Petiška]]: ''Příběhy tisíce a jedné noci'', [[Mladá fronta]], [[Praha]] [[1971]] * [[Vladimír Hulpach]]: ''Šahrazádiny noci'', Svoboda, [[Praha]] [[1972]] * ''Tisíc a jedna noc'', Odeon, [[Praha]] [[1973]]-[[1975]], překlad [[Felix Tauer]], pět dílů, třetí vydání * [[Daniela Fischerová]]: ''O Sindibádu námořníkovi'', [[Panorama (nakladatelství)|Panorama]], [[Praha]] [[1982]], [[leporelo]] * ''Tisíc a jeda noc'', [[Egmont ČR]], [[Praha]] [[1995]], překlad [[Alena Peisertová]], publikace pro děti * [[Vladimír Hulpach]]: ''Sindibád námořník'', Aventinum, [[Praha]] [[1999]], * ''Tisíc a jedna noc'', [[Ikar]], [[Praha]] [[2001]]-[[2002]], překlad [[Felix Tauer]], pět dílů, čtvrté vydání * [[Jindřich Entlicher]]: ''Pohádky z Tisíce a jedné noci'', [[Agave]], [[Český Těšín]] [[2002]], * [[Marek Lukáš]]: ''Tisíc a jedna noc neboli Mosazné město'', [[Theatrum Mobile]], [[Praha]] [[2006]], [[loutka|loutková]] [[divadelní hra|hra]] na motivy orientálních pohádek * [[Vladimír Hulpach]]: ''Pohádky Tisíce a jedné noci'', [[REBO]], [[Praha]] [[2008]] * ''Pohádky tisíce a jedné noci'', [[Sun (nakladatelství)|Sun]], [[Praha]] [[2009]], vybral [[José Morán]], překlad a adaptace [[Karolína Schwarzová]] * [[Daniela Fischerová]]: ''Kouzelná lampa'', [[Mladá fronta]], [[Praha]] [[2010]] * ''Tisíc a jedna noc'', Odeon, [[Praha]] [[2011]], překlad [[Felix Tauer]], osm dílů, páté vydání == Externí odkazy == * http://www.slovakradio.sk/devin/autor/index.php?page=tisicJednaNoc - slovensky * [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_stories_within_The_Book_of_One_Thousand_and_One_Nights Seznam pohádek Tisíce a jedné noci] - anglicky {{commonscat|Arabian Nights}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Arabská literatura]] [[Kategorie:Lidová slovesnost]] [[Kategorie:Pohádky]]

Návrat na stránku „Tisíc a jedna noc“.