Pavel z Tarsu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox světec |jméno = Sv. Pavel |foto = Image: StPaul ElGreco.jpg|thumb |narození = o datu nepanuje shoda, dle [[Skutky apoštolů|Skutků]] v městě Tarsus |úmrtí = asi 67, [[Řím]] |blahořečen = |svatořečen = |svátek = [[29. červen]], [[18. červenec]]; [[21. únor]]; [[25. leden]] (obrácení); [[16. duben]] (přenesení hlavy); [[6. červenec]] (první příchod do Říma); [[1. září]] (znovunabytí zraku) |tituly = '''Apoštol pohanů'''; '''Apoštol národů''' |úřady= [[Apoštol]] |uctíván= Všemi |atributy = kniha, meč, tři prameny |patron = katolického tisku; dělnic; teologů a duchovních správců; města Londýna; tkalců; proti ušním nemocem; proti křečím; proti hadímu uštknutí; proti strachu; za déšť; za plodnost polí |kostely = [[Bazilika svatého Pavla za hradbami|Bazilika svatého Pavla Za hradbami]] v [[Řím]]ě <br /> a [[Kostely zasvěcené svatému Pavlovi|další]] |pohřben = [[Řím]] |}} [[Svatý]] '''Pavel z Tarsu''', '''apoštol Pavel''', [[Hebrejština|hebrejsky]] '''Šaul''' ('''Saul'''), [[Čeština|česky]] také '''Šavel''', je jedna z nejdůležitějších biblických postav, o jeho osudech vypráví [[Nový zákon]]. Je řazen mezi [[apoštol]]y, přestože mezi původních dvanáct nepatřil a s [[Ježíš z Nazareta|Ježíšem]] se osobně nesetkal, vyjma zázraku obrácení na cestě do Damašku. Jeho zásluhou se křesťanství začalo šířit mezi pohany a stalo se světovým [[náboženství]]m. Proto je často považován za faktického zakladatele [[křesťanství]]. Podle tradice je autorem 14 listů [[Nový zákon|Nového zákona]], z nichž 7 se mu připisuje i dnes. == Život == === Prameny === Jako o jiných biblických postavách máme o Pavlově životě jen zprávy z Nového zákona, a to dvojího druhu: jednak z Pavlových listů (zejména [[List Galatským]]), jednak z knihy [[Skutky apoštolů|Skutků]]. Jejich líčení se místy neshoduje, například spor s [[Petr (apoštol)|Petrem]] v Antiochii, který Pavel popisuje v {{citát bible|Ga|2|11}}, kniha Skutků vůbec nezmiňuje a otevření křesťanství pro pohany připisuje Petrovi ({{citát bible|Sk|11|}}; {{citát bible|Sk|15|7}}). Většina badatelů proto pokládá zprávy Pavlových listů za spolehlivější. Od 2. století však už je u křesťanských autorů zmínek a zpráv o Pavlovi hodně, jak to odpovídá jeho významu pro rané křesťanství. === Mládí === Saul se narodil do [[Judaismus|židovské]] rodiny<ref>[[s:Bible (Kralická)/Skutky#22:28|Sk 22:28]]</ref> ve městě [[Tarsus]]<ref>[[s:Bible (Kralická)/Skutky#21:39|Sk 21:39]]</ref> na jižním pobřeží dnešního [[Turecko|Turecka]], které bylo významným politickým i obchodním střediskem. Získal dobré vzdělání a vládl velmi dobrou řečtinou, jak ukazují jeho listy. Jako věrný Žid a [[farizej]]<ref>[[s:Bible (Kralická)/Skutky#23:6|Sk 23:6]]; [[s:Bible (Kralická)/Filipenským#3:5|Flp 3:5]]</ref> studoval v [[Jeruzalém]]ě u slavného [[rabín]]a [[Gamaliel]]a, pokud však ve svých listech cituje Bibli, cituje ji podle řeckého překladu ([[Septuaginta]]). Už roku 66 př. n. l. dostali všichni občané Tarsu římské občanství, které Pavlovi nejednou usnadnilo situaci ({{citát bible|Sk|21|39}}), někdy dokonce i zachránilo život ({{citát bible|Sk|22|27}}). === Obrácení na křesťanství === [[Soubor:Caravaggio-The Conversion on the Way to Damascus.jpg|thumb|left|Caravaggio, ''Obrácení na cestě do Damašku'', obraz v římském [[kostel]]e S. Maria del Popolo]] Když se první křesťané po ukamenování [[jáhen|diakona]] [[Svatý Štěpán|Štěpána]], u kterého byl Saul přítomen<ref>[[s:Bible (Kralická)/Skutky#7|Skutky 7,58]]</ref>, rozprchli do [[Judsko|Judska]] a [[Samaří]], protože se v [[Jeruzalém]]ě necítili bezpečně, začal i Saul jezdit po Judsku a pronásledoval stoupence tohoto hnutí. Když byl na cestě do [[Damašek|Damašku]], kam jel zatknout tamější křesťany, byl cestou oslepen světlem z nebe a slyšel promluvit hlas: „Saule, proč mě pronásleduješ“.<ref>[[s:Bible (Kralická)/Skutky#9|Skutky 9,4]]</ref> Tento okamžik znamenal zlom v jeho životě i v dějinách křesťanství. Pavel přijal křesťanskou víru, kterou do té doby pronásledoval. Nejprve se stáhl do ústraní, několik let žil v Damašku (kde se naučil řemeslu šití stanů?), posléze se připojil k misijním skupinám a začal kázat. === Misijní cesty === Podle líčení knihy Skutků podnikl Pavel s pomocníky tři misijní cesty, při nichž navštěvoval židovské obce v [[diaspora|diaspoře]], ve městech mimo zemi Izrael, kázal evangelium a zakládal křesťanské obce. Na první cestě z Antiochie navštívil patrně [[Kypr]] a Perge, Antiochii Pisidskou a Derbe v Malé Asii. Druhá vedla z Jeruzaléma přes Antiochii, Tarsus, Galatii, Troadu, Filippi, Tessaloniku do [[Athény|Athén]] a odtud přes [[Efesos]] a [[Milétos]] po moři zpět do Jeruzaléma. Na třetí cestě z Antiochie navštívil Tarsus, Kapadokii, Antiochii Pisidskou, Efesos a Athény a po moři opět do Týru a Jeruzaléma. Rozdělení a uspořádání těchto cest je podle některých autorů teprve dílem autora knihy Skutků. V letech 50–52 žil Pavel patrně v [[Korint]]u, v letech 52–54 a v roce 56 v [[Efesos|Efesu]], snad roku 57 přišel do Jeruzaléma, kde byl zatčen. Dva roky byl vězněn v [[Cesarea|Cesareji]] a kolem roku 60 byl dopraven do [[Řím]]a, kde žil dva roky v domácím vězení. Zda se mu podařilo navštívit dnešní [[Španělsko]], jak chtěl, není známo. [[Soubor:Pavlovycesty.gif|thumb|center|upright=2.5|Misijní cesty apoštola Pavla od cesty do Damašku v roce 33, kde přijal křesťanskou víru, až po zatčení v Jeruzalémě.]] === Smrt === Podle staré tradice byl popraven v Římě – snad v místě ''Tre Fontane'' (''ad Aquas Salvias'') jižně od města, kde dnes stojí trapistický klášter s kostelem sv. Pavla - někdy mezi roky 64–67. Nejprve byl pohřben v katakombách u Via Appia, později pochován pod římskou [[Bazilika svatého Pavla za hradbami|Bazilikou sv. Pavla za hradbami]] - v [[sarkofág]]u umístěném pod papežským [[oltář]]em. Archeologický průzkum provedený v roce [[2009]] prokázal, že v (nepřístupném) sarkofágu je skutečně slavnostně pohřben muž z 1.-2. století.<ref>{{citace webzinu| url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/172380-v-rime-byly-nalezeny-ostatky-svateho-pavla.html | datum vydání = 2009-06-28 | datum přístupu = 2009-06-28 | jazyk = cs | titul = V Římě byly nalezeny ostatky svatého Pavla | periodikum = Novinky.cz| příjmení = Švec | jméno = Michael}}</ref> == Listy Nového zákona == Z listů (dopisů) obsažených v Novém zákoně mu tradice připisuje celkem 13, resp. 14, pokud do nich započítáme i [[List Židům]]. Jsou to: [[List Římanům]], [[První list Korintským]], [[2. Korintským]], [[List Galatským|List Galaťanům]], [[List Efezským]], [[List Filipským]], [[List Koloským]], [[První list Tesalonickým|1. list Tesalonickým]], [[2. Tesalonickým]], [[1. Timoteovi|1. list Timoteovi]], [[2. Timoteovi|2. list Timoteovi]], [[List Titovi]] a [[List Filemonovi]]. Z těchto listů se za autenticky Pavlovy považuje obvykle sedm, a to Římanům, oba Korintským, Galatským, Filipským, 1. Tesalonickým a Filemonovi. Ostatní mu byly pravděpodobně později připsány. Nejstarší z nich, 1. Tesalonickým, vzniklý krátce po roce 50, je také nejstarší spis Nového zákona. Pavlovy listy odrážejí konkrétní situace a problémy církví, které ve většině případů sám založil a o které se i nadále staral listovní formou. Odráží se v nich situace prvotní církve, Pavlovo učení a každodenní problémy křesťanských společenství. Jeho jednotlivé názory a teologická hlediska se stala základem křesťanského náboženství - například myšlenka, že člověk není ospravedlněn svými skutky, ale milostí. Pavel také vynaložil velké úsilí na obrácení židů na novou víru, a i když nabádal k mírnosti, jeho listy obsahují řadu protižidovských útoků, včetně obvinění židů ze smrti Ježíše Krista. == Odkazy a literatura == === Související články === * [[Křesťanství]] * [[Milost]] * [[Nový zákon]] * [[Paulinismus]] * [[Víra]] === Literatura === * DUKA, Dominik, ''Svatý Pavel, synagoga a církev: teologické úvahy nad židovsko - křesťanskými vztahy.'' Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1995 * ELIADE, Mircea, '' Dějiny náboženského myšlení'', II, XXVIII, Praha 1996 * GRANT, Michael, ''Židé v římském světě'', III, 10, Praha 2003 * JOHNSON, Paul, ''Dějiny křesťanství'', Brno 1999 * TRILLING, Wolfgang, ''Apoštol Pavel: misionář a teolog''. Praha: Vyšehrad, 1994. ISBN 80-7021-130-X * {{Citace monografie | příjmení = Schauber | jméno = Vera | odkaz na autora = | příjmení2 = Schindler | jméno2 = Hanns Michael | odkaz na autora2 = | titul = Rok se svatými | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství | místo = Kostelní Vydří | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 702 | isbn = 80-7192-304-4}} * BADIOU, Alain ''Svatý Pavel. Zakladatel univerzalismu'', Praha: Svoboda Servis 2009. ISBN 978-80-86320-64-9 * {{Citace monografie | příjmení = Tichý| jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Tichý | příjmení2 = Opatrný| jméno2 = Dominik | odkaz na autora2 = | spoluautoři = et al. | titul = Apoštol Pavel a Písmo | url = http://e-vup.upol.cz/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage_new.tpl&product_id=00101100123&category_id=5&cat_1=&option=com_virtuemart&Itemid=110 | vydavatel = Vydavatelství Univerzity Palackého | místo = Olomouc| rok = 2009 | vydání = 1 | počet stran = 222 | isbn = 978-80-244-2465-1}} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://sweb.cz/sv.Pavel Cesty svatého Pavla] {{commonscat|Saint Paul}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Svatí]] [[Kategorie:Novozákonní postavy]] [[Kategorie:Apoštolové]] [[Kategorie:Mučedníci]] [[Kategorie:Křesťanští konvertité]] [[Kategorie:Křesťanští teologové]] [[Kategorie:Muži]]

Návrat na stránku „Pavel z Tarsu“.