Jakubov u Moravských Budějovic

{{Infobox české obce a města|
  název = Jakubov u Moravských Budějovic
| status = obec
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Třebíč
| ob.roz.půs = Moravské Budějovice
| pov.ob = 
| země = [[Morava]]
| výměra = 9,87
| obyvatelé = 609 
| obyv.datum = 3.7.2006
| zem.šíř = 49° 5’ 9’’
| zem.dél = 15° 45’ 15’’
| PSČ = 675&nbsp;44
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Jakubov u Moravských Budějovic 155
| web = jakubov.cz
| úř.web = 
| email =  obec@jakubov.cz
| starosta = Ing. Miroslav Kabelka
| foto =
| popisek.foto = 
| znak = Image:Jakubov u Moravskych Budejovic CoA CZ.jpg
| vlajka = Image:Jakubov u Moravských Budějovic TR flag.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Jakubov u Moravských Budějovic |lat_deg=49 |lat_min=5 |lat_sec=9 |lon_deg=15 |lon_min=45 |lon_sec=15 |float=center }}
| NUTS5 = 
| NUTS4 = CZ0634
| NUTS3 = CZ063
| nad.výš = 473
}}
'''Jakubov u Moravských Budějovic''' je obec v okrese [[Okres Třebíč|Třebíč]]. 
Jakubov leží 5 km severozápadně od [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]], uprostřed cesty mezi [[Jihlava|Jihlavou]] a [[Znojmo|Znojmem]]. Své jméno má odvozeno od [[Jakub Větší|svatého Jakuba Většího]], který je patronem [[Kostel sv. Jakuba Většího v Jakubově|zdejšího kostela]].
Ke 3.7.2006 zde žilo 609 obyvatel.
== Historie ==
Obec Jakubov je doložena poprvé jako dominium na donační listině Wolframa Schenka z poloviny 13. století, lokované na okraji středověké moravskobudějovické sídelní komory při tzv. [[Haberská stezka|Haberské stezce]]. Vznik této osady může podle některých hypotéz souviset s pravděpodobnými pokusy o těžbu [[stříbro|stříbra]] v jejím okolí. Hornické povaze osady může nasvědčovat rovněž zasvěcení pozdně [[Románský sloh|románského]] [[kostel|kostela]] [[Jakub Větší|sv. Jakubovi Většímu]] (též řečenému "Staršímu").
Již na počátku 14. století se Jakubov stává majetkem větve [[Pernštejnové|Pernštejnů]], kteří se píší "z Jakubova". Nejpozději od poloviny století sídlí na místním fortifikovaném sídle, pravděpodobně vodním [[hrad|hradu]].
V následujících staletích se zdejší majitelé často střídali, což však evidentně neznamenalo úpadek. Z významnějších pánů stojí za zmínku rod [[utrakvismus|utrakvisticky]] smýšlejících [[Krajířové z Krajku|Krajířů z Krajku]]; zřejmě za jejich panování došlo k povýšení Jakubova na [[městečko]].
Zatímco bouřlivé 15. století, plné válek občanských (husitství) i [[Česko-uherské války|česko-uherských]], přežila obec relativně dobře (byť v této době zřejmě zanikl zdejší hrad), o dvě staletí později byla situace daleko horší. Třicetiletá válka spojená s dlouhodobým strádáním, rabováním procházejících vojsk a úbytkem obyvatelstva se tu podepsala zcela zřetelně: asi 1/3 [[grunt|gruntů]] (možná i více, údaje se různí) zpustla, polorozbořený kostel byl uzavřen a [[fara]] opuštěna. Z prosperujícího městečka se stává zchátralá víska.
Určitý rozvoj přineslo až 19. století, kdy obec získala [[samospráva|samosprávu]] a postavila zde školu. Koncem století zde, podobně jako ve většině obcí okolních, vzniká mj. [[Sbor dobrovolných hasičů|organizace místních hasičů]]. Tento do jisté míry prestižní spolek formuje místní život a předznamenává pozdější bohatou [[První republika|prvorepublikovou]] spolkovou činnost.
V této oblasti zajisté vynikla všestranná osobnost zdejšího řídícího učitele [[Štěpán Koudela|Štěpána Koudely]], který se tu ve [[30. léta 20. století|30. letech 20. století]] angažoval v kulturně-společenském životě (divadelnictví, osvěta, spolky, vybudování místního letoviska "[[Jakubovská riviéra]]" atd.)
Se "zlatou érou" 30. let poněkud kontrastuje nešťastné poválečné období budování nenávisti, jejíž kola se roztočila zejména pod zaklínadlem [[socializace vesnice]], zřetelně a dalekosáhle paralyzující zdejší přirozeně se rozvíjející vesnický život.
V současnosti obec žije bohatým kulturním, sportovním a společenským životem. Jakubov v roce [[2005]] zvítězil v krajském kole soutěže [[Vesnice roku]] a získal titul „Vesnice Vysočiny 2005“.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Jakubova u Moravských Budějovic<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 586–587
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 570
| 563
| 536
| 526
| 539
| 524
| 543
| 477
| 526
| 516
| 511
| 555
| 572
|}
== Reference ==

{{Okres Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Mikroregion Moravskobudějovicko]]