Ionizační potenciál

'''Ionizační potenciál''' nebo '''ionizační energie''' [[atom]]u nebo [[Molekula|molekuly]] je [[energie]] potřebná k odtržení jednoho [[elektron]]u z izolovaného, [[plyn]]ného atomu nebo [[ion]]tu. Obecněji, ''n-tá'' ionizační energie je energie potřebná k odtržení ''n-tého'' elektronu po odtržení ''n-1'' elektronů. Tato [[veličina]] vyjadřuje snahu atomu nebo iontu udržet si elektron, tzn. „sílu“ jakou je elektron vázán v [[Elektronový obal|elektronovém obalu]]. Větší ionizační energie znamená obtížnější odtržení elektronu z atomu.
== Hodnoty a trendy ==
Obecně, hodnota ionizačního potenciálu klesá ve [[Skupina (chemie)|skupině]] [[Periodická tabulka prvků|periodické tabulky]] a vzrůstá zleva do prava v rámci jedné periody. Nárust ionizačních energií je značný u sousedicích prvků. Ještě výraznější je v případě, kdy dojde k zaplnění [[Atomový orbital|atomového orbitalu]]. To je způsobeno tím, že po odstranění všech elektronů z orbitalu musíme další elektrony brát z orbitalu, který je blíž k [[Atomové jádro|jádru]]. Na elektrony blízko jádra působí větší elektrostatická síla, proto je jejich odtržení energeticky náročnější.
{| cellpadding="4"
|+''Ionizační energie v [[Joule|kJ]]/[[mol (jednotka)|mol]]''
|-
! Prvek
! První
! Druhý
! Třetí
! Čtvrtý
! Pátý
! Šestý
! Sedmý
|- align="right"
! align="center" | [[Sodík|Na]]
| 496
| 4&nbsp;560
|- align="right"
! align="center" | [[Hořčík|Mg]]
| 738
| 1&nbsp;450
| 7&nbsp;730
|- align="right"
! align="center" | [[Hliník|Al]]
| 577
| 1&nbsp;816
| 2&nbsp;881
| 11&nbsp;600
|- align="right"
! align="center" | [[Křemík|Si]]
| 786
| 1&nbsp;577
| 3&nbsp;228
| 4&nbsp;354
| 16&nbsp;100
|- align="right"
! align="center" | [[Fosfor|P]]
| 1&nbsp;060
| 1&nbsp;890
| 2&nbsp;905
| 4&nbsp;950
| 6&nbsp;270
| 21&nbsp;200
|- align="right"
! align="center" | [[Síra|S]]
| 999,6
| 2&nbsp;260
| 3&nbsp;375
| 4&nbsp;565
| 6&nbsp;950
| 8&nbsp;490
| 27&nbsp;107
|- align="right"
! align="center" | [[Chlor|Cl]]
| 1&nbsp;256
| 2&nbsp;295
| 3&nbsp;850
| 5&nbsp;160
| 6&nbsp;560
| 9&nbsp;360
| 11&nbsp;000
|- align="right"
! align="center" | [[Argon|Ar]]
| 1&nbsp;520
| 2&nbsp;665
| 3&nbsp;945
| 5&nbsp;770
| 7&nbsp;230
| 8&nbsp;780
| 12&nbsp;000
|}
Hodnotu ionizačního potenciálu lze použít i k určení počtu elektronů ve valenční slupce. Např., pokud odtržení jednoho elektronu vyžaduje 1500&nbsp;kJ/mol, druhý elektron vyžaduje 6000&nbsp;kJ/mol a třetí 5000&nbsp;kJ/mol, můžeme usoudit, že atom obsahuje ve valenční slupce jeden elektron, tzn. jedná se o [[Alkalické kovy|alkalický kov]]. První elektron jde odtrhnout velmi snadno, protože vzniklý ion získá konfiguraci příslušného [[Vzácné plyny|vzácného plynu]]. Odtržení druhého elektronu je již energeticky velmi náročné, protože vzniklá elektronová konfigurace je energeticky méně výhodná.
== Související články ==
* [[Elektronegativita]]
* [[Ion]]
* [[Elektronová afinita]]
== Literatura ==
* Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Elektrochemie]]
[[Kategorie:Kvantová chemie]]
[[Kategorie:Fyzika částic]]