Esperantské hnutí v Česku

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Esperanto}} '''Esperantské hnutí v českých zemích''' je tvořeno kluby [[esperantista|esperantistů]] po celé [[česko|České republice]]. Kluby vydávají časopisy, pořádají kongresy, letní tábory a mnohé další akce. ==Nejstarší historie== První učebnici [[Esperanto|esperanta]] nazvanou ''Esperanto por Bohemoj'' vydal již v roce 1890 (tři roky po zveřejnění esperanta [[Ludvík Lazar Zamenhof|L. L. Zamenhofem]]) [[František Vladimír Lorenc]]. První esperantský klub byl založen v roce [[1901]] v [[Brno|Brně]]. Mezi zakladateli byl dělnický [[poslanec]] [[Josef Hybeš]] a redaktor [[Dělnické listy|Dělnických listů]] [[Karel Pelant]]. V [[Praha|Praze]] byl první klub založen v roce [[1902]], spoluzakladatelem byl Stanislav Kostka Neumann. V roce 1902 byly v Praze dva svazy, ''Bohema Unio Esperantista'' přijímal pouze kluby a spolky, a ''Bohema Asocio Esperantista'' byl svaz pro jednotlivce. Oba svazy měly svůj časopis. ==Po první světové válce== Po [[první světová válka|první světové válce]] se oba konkurenční svazy spojily a byl založen svaz ''Ĉeĥoslovaka Asocio Esperantista''. V roce [[1936]] změnil tento svaz své jméno na ''Esperanto-Asocio en ČSR''. Tehdy vycházely časopisy jako ''La Progreso'', později vycházel časopis ''Ligilo''. V roce [[1940]] byl svaz likvidován [[Gestapo|Gestapem]] a po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] v roce [[1945]] opět obnoven. Oficiálním orgánem byl časopis ''Esperantista'' a na [[Slovensko|Slovensku]] ''Esperantisto Slovaka''. Pravidelné letní koleje byly pořádány po řadu roků v [[Doksy|Doksech]] a semináře v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], [[Rožnov|Rožnově]], [[Hebortice|Heborticích]], v [[Dudince|Dudincích]], [[Svit]]u, [[Opatka u Košic|Opatce u Košic]] a [[Poprad|Popradu]]. Před druhou světovou válkou, v letech [[1931]]–[[1938]], byly vedeny z [[Brno|Brna]] tři [[rozhlas]]ové kurzy esperanta. Z Brna byly kromě přednášek vysílány také [[umění|umělecky]] hodnotné pořady činoherní, operní, operetní, kabarety aj., ve kterých účinkovali [[Karel Höger]], [[František Kožík]], [[Zdenka Švabíková]], [[Vladimír Leraus]] aj., za nezapomenutelného tehdejšího ředitele rozhlasu [[Antonín Slavík|ing. Antonína Slavíka]]. Po válce vysílala esperantem [[Praha]] třikrát denně, a také [[Ostrava]] a [[Bratislava]]. == Za komunistické diktatury == Slibný rozvoj byl přerušen v roce [[1952]], esperantské časopisy přestaly vycházet, esperantské kluby mohly být pouze u [[osvětová beseda|osvětových besed]] nebo při [[Park kultury a oddechu|Parcích kultury a oddechu]] a jejich činnost řídil Celostátní poradní esperantský výbor, později Československý esperantský výbor u [[Osvětový ústav|Osvětového ústavu]] v Praze. Do roku [[1950]] bylo uspořádáno osm Celostátních československých esperantských sjezdů, z toho tři v Brně. V březnu [[1969]] byl v Brně uspořádán konstituční sjezd a byl založen [[Český esperantský svaz]] (''ČES, Ĉeĥa Esperanto-Asocio'') a o několik měsíců později ''Svaz slovenských esperantistů SSR''. Orgánem ČES je ''Starto'' s literární ročenkou ''Panoramo'', dále svaz vydával časopis ''Medicinistaj Informoj'', nyní ''Sano''. Prvním předsedou ČES byl [[Josef Vítek]]. ==Současnost== V dnešní době jsou hlavními reprezentanty esperanta v Česku [[Český esperantský svaz]],<ref>{{Citace webu | url=http://www.esperanto.cz | titul=Český esperantský svaz | vydavatel=esperanto.cz | datum přístupu=2007-09-16}}</ref> který čítá necelých 900 zaregistrovaných členů,<ref>{{Citace webu | url=http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4 | titul=Historie | místo=Poděbrady | vydavatel=Český esperantský svaz | datum přístupu=2007-11-01}}</ref> a [[Česká esperantská mládež]], která od svého znovuobnovení jako [[občanské sdružení]] v roce [[2005]] sdružuje mladé esperantisty do věku 30 let.<ref>{{Citace webu | url=http://mladez.esperanto.cz | titul=Česká esperantská mládež | místo=Světlá nad Sázavou | vydavatel=Česká esperantská mládež | datum přístupu=2007-09-16}}</ref> Český esperantský svaz hostil roku [[1996]] v&nbsp;[[Praha|Praze]] 81. [[Světový kongres esperanta]], Česká esperantská mládež pořádala v červenci [[2009]] ve spolupráci s organizacemi z [[Německo|Německa]] a [[Polsko|Polska]] v&nbsp;[[Liberec|Liberci]] 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]]. Další činnost probíhá v klubech [[esperantista|esperantistů]] ve větších městech po celé [[Česká republika|České republice]]. Kluby vydávají časopisy, pořádají kongresy, letní tábory a mnohé další akce. Kromě toho existují v Česku také další mluvčí esperanta, jejichž počet není možné určit, protože nejsou zapojeni do činnosti žádné organizace a vykonávají činnost „na vlastní pěst“ či sporadicky, a nebo jsou pouze pasivními uživateli tohoto jazyka. === Klubová a odborná činnost === Vysokou uměleckou úrovní jsou známy také Kulturní esperantské festivaly v [[Opava|Opavě]], celkem už pět, za vedení [[Vlastimil Kočvara|Vlastimila Kočvary]]. Evropskou pověst mají [[Letní esperantský tábor v Lančově|Letní esperantské tábory]] v [[Lančov]]ě, kde se ve třech etapách vystřídá až 400 účastníků, celé skupiny i jednotlivci z cizích zemí (zakladatelé tradice táborů jsou [[Pavel Sittauer]] a [[Jaroslav Habeš]]). Řada klubů je v plné činnosti a je známa velkými uměleckými pořady k různým kulturním výročím. Velmi významné jsou semináře o užití esperanta ve vědě a technice. == Literatura a zdroje == == Externí odkazy == {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Esperanto v Česku]]

Návrat na stránku „Esperantské hnutí v Česku“.